(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)

Řádek 3:

<br /><span class="PERSON_BORN"><time datetime="1948-08-29">29. srpna 1948</time> v Brně</span>

<br /><span class="PERSON_BORN"><time datetime="1948-08-29">29. srpna 1948</time> v Brně</span>

−

[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] kněz, olomoucký a pražský arcibiskup. Dětství a mládí prožil ve Strážnici, po maturitě v roce 1967 byl kvůli „buržoaznímu původu“ odmítnut ke studiu teologie, a proto rok pracoval jako dělník v Gottwaldově (dnes Zlín). V roce 1968 byl přijat na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Olomouci, po jejímž absolutoriu přijal kněžské svěcení (1973). Působil jako kaplan ve Zlíně a Valašských Kloboukách, poté jako farář ve Vizovicích, Provodově a Horní Lhotě. V roce 1990 byl jmenován pomocným biskupem olomouckým a titulárním biskupem tagarijským, v roce 1992 se stal arcibiskupem olomouckým. V této funkci působil až do roku 2022. V letech 2000–10 a opět od roku 2020 je předsedou České biskupské konference. Významně se zasloužil o dohodu římskokatolické církve a dalších církví s Českou republikou o restituci církevního majetku neoprávněně zabaveného komunistickým režimem, provedenou zákonem o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (2012). Po odstoupení [[Duka Dominik|Dominika Duky]] byl v roce 2022 jmenován 37. pražským arcibiskupem a primasem českým, patrně jako dočasný kompromisní kandidát. Je známý svou konzervativní orientací a důrazem na tradiční hodnoty. V roce 2008 obdržel Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy za zásluhy o demokracii a lidská práva. Autor výbor z promluv a listů ''Proste Pána žně…'' (1999).

+

[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] kněz, olomoucký a pražský arcibiskup. Dětství a mládí prožil ve Strážnici, po maturitě v roce 1967 byl kvůli „buržoaznímu původu“ odmítnut ke studiu teologie, a proto rok pracoval jako dělník v Gottwaldově (dnes Zlín). V roce 1968 byl přijat na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Olomouci, po jejímž absolutoriu přijal kněžské svěcení (1973). Působil jako kaplan ve Zlíně a Valašských Kloboukách, poté jako farář ve Vizovicích, Provodově a Horní Lhotě. V roce 1990 byl jmenován pomocným biskupem olomouckým a titulárním biskupem tagarijským, v roce 1992 se stal arcibiskupem olomouckým. V této funkci působil až do roku 2022. V letech 2000–10 a opět od roku 2020 je předsedou České biskupské konference. Významně se zasloužil o dohodu římskokatolické církve a dalších církví s Českou republikou o restituci církevního majetku neoprávněně zabaveného komunistickým režimem, provedenou zákonem o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (2012). Po odstoupení [[Duka Dominik|Dominika Duky]] byl v roce 2022 jmenován 37. pražským arcibiskupem a primasem českým, patrně jako dočasný kompromisní kandidát. V úřadu jej v dubnu 2026 nahradil [[Přibyl Stanislav (II.)|Stanislav Přibyl]]. Je známý svou konzervativní orientací a důrazem na tradiční hodnoty. V roce 2008 obdržel Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy za zásluhy o demokracii a lidská práva. Autor výbor z promluv a listů ''Proste Pána žně…'' (1999).

''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''<br />

''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''<br />

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 <br /><span class="PERSON_BORN"><time datetime="1971-11-16">16. listopadu 1971</time> v Praze</span>
-[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] biskup, redemptorista. Vystudoval Střední průmyslovou školu zeměměřickou v Praze, poté absolvoval noviciát redemptoristů v polské Lubaszowé (1990–91) a teologická studia na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy (1991–96). V roce 1995 složil věčné sliby, 1996 byl vysvěcen na kněze. Nejprve působil jako vikář, poté farář na Svaté Hoře v Příbrami (1996–2008), zároveň byl v letech 2002–11 provinciálem pražské provincie redemptoristů. V letech 2004–08 byl prezidentem Arcidiecézní charity Praha. Roku 2008 se stal členem kněžské rady pražské arcidiecéze. V letech 2009–16 vykonával funkci generálního vikáře litoměřické diecéze a spravoval farnosti Horní Police, Jezvé a Žandov. Roku 2012 získal licenciát teologie (ThLic.), roku 2014 doktorát na Katolické teologické fakultě UK (PhD.). Roku 2019 završil také magisterské studium financí a managementu na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. V letech 2016–24 působil jako generální sekretář České biskupské konference. Papež František jej 23. prosince 2023 jmenoval litoměřickým biskupem, biskupské svěcení přijal 2. března 2024. Je místopředsedou České biskupské konference, členem Stálé rady, předsedou Komise pro prevenci a ochranu před zneužíváním, členem komisí pro nauku víry a pro liturgii a delegátem v několika dalších radách. Aktivně se věnuje hudbě – varhaníkem byl již v mládí i během formace.
+[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] biskup, redemptorista. Vystudoval Střední průmyslovou školu zeměměřickou v Praze, poté absolvoval noviciát redemptoristů v polské Lubaszowé (1990–91) a teologická studia na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy (1991–96). V roce 1995 složil věčné sliby, 1996 byl vysvěcen na kněze. Nejprve působil jako vikář, poté farář na Svaté Hoře v Příbrami (1996–2008), zároveň byl v letech 2002–11 provinciálem pražské provincie redemptoristů. V letech 2004–08 byl prezidentem Arcidiecézní charity Praha. Roku 2008 se stal členem kněžské rady pražské arcidiecéze. V letech 2009–16 vykonával funkci generálního vikáře litoměřické diecéze a spravoval farnosti Horní Police, Jezvé a Žandov. Roku 2012 získal licenciát teologie (ThLic.), roku 2014 doktorát na Katolické teologické fakultě UK (PhD.). Roku 2019 završil také magisterské studium financí a managementu na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. V letech 2016–24 působil jako generální sekretář České biskupské konference. Papež František jej 23. prosince 2023 jmenoval litoměřickým biskupem, biskupské svěcení přijal 2. března 2024. Je místopředsedou České biskupské konference, členem Stálé rady, předsedou Komise pro prevenci a ochranu před zneužíváním, členem komisí pro nauku víry a pro liturgii a delegátem v několika dalších radách. Aktivně se věnuje hudbě – varhaníkem byl již v mládí i během formace. 2. února 2026 byl jmenován pražským arcibiskupem, úřadu se ujal 25. dubna 2026.
 ''[[:Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]]''<br />

Religionistická encyklopedie - Poslední změny [cs]

Graubner Jan

Přibyl Stanislav (II.)