Řádek 12:

Vznik společenství Buddhismus Diamantové cesty je třeba vnímat v kontextu západní vlny zájmu o tibetský buddhismus, kterou podnítil odchod řady významných představi­telů této náboženské tradice z Tibetu po roce 1959. Spolu se sympatiemi ke svému politickému zápasu získávali tito představitelé na Západě také vážné zájemce o své náboženství. Jedním z nejaktivnějších misionářů se stal šestnáctý ''karmapa'' Randžung Rigpä Dordže (1924–1981), hlava linie ''karmakagjü'' školy ''kagjü'', jedné z hlavních škol tibetského buddhis­mu.

Vznik společenství Buddhismus Diamantové cesty je třeba vnímat v kontextu západní vlny zájmu o tibetský buddhismus, kterou podnítil odchod řady významných představi­telů této náboženské tradice z Tibetu po roce 1959. Spolu se sympatiemi ke svému politickému zápasu získávali tito představitelé na Západě také vážné zájemce o své náboženství. Jedním z nejaktivnějších misionářů se stal šestnáctý ''karmapa'' Randžung Rigpä Dordže (1924–1981), hlava linie ''karmakagjü'' školy ''kagjü'', jedné z hlavních škol tibetského buddhis­mu.

−

Roku 1959 opustil XVI. ''karmapa'' Tibet, přesídlil do Sikki­mu a obnovil tam [[klášter (Buddh)|klášter]] Rum­tek. Tam se s ním roku 1970 setkali dánští cestovatelé Ole Krogh Nydahl (*1941) a Han­nah Nydahlová (1946–2007). Byla to již jejich třetí cesta do Himálaje; na těchto ces­tách se stále více zajímali o tibetský buddhismus, až k němu v přítomnosti XVI. ''karmapy'' v klášteře Rumtek konvertovali (přijali útočiště). Na karmapovo doporučení pak studovali u Kalu rinpočheho (1905–1989) v Sonadě v Západním Ben­gálsku a po šest měsíců pro­váděli přípravnou praxi ''ngöndro''. S pomocí XIV. ''šamarpy'' (dru­hého nejvyššího představi­tele školy ''kagjü'') Miphama Čhökji Lodöa (1952–2014, známého též jako Künzig Šamar rinpočhe) na sebe vzali sliby ''[[bódhisattva (Buddh)|bódhisattvy]]'' působit pro dobro všech bytostí. Roku 1972 je XVI. ''karmapa'' pověřil založením meditačního centra v Dán­sku.

+

Roku 1959 opustil XVI. ''karmapa'' Tibet, přesídlil do Sikki­mu a obnovil tam [[klášter (Buddh)|klášter]] Rum­tek. Tam se s ním roku 1970 setkali dánští cestovatelé Ole Krogh Nydahl (1941–2026) a Han­nah Nydahlová (1946–2007). Byla to již jejich třetí cesta do Himálaje; na těchto ces­tách se stále více zajímali o tibetský buddhismus, až k němu v přítomnosti XVI. ''karmapy'' v klášteře Rumtek konvertovali (přijali útočiště). Na karmapovo doporučení pak studovali u Kalu rinpočheho (1905–1989) v Sonadě v Západním Ben­gálsku a po šest měsíců pro­váděli přípravnou praxi ''ngöndro''. S pomocí XIV. ''šamarpy'' (dru­hého nejvyššího představi­tele školy ''kagjü'') Miphama Čhökji Lodöa (1952–2014, známého též jako Künzig Šamar rinpočhe) na sebe vzali sliby ''[[bódhisattva (Buddh)|bódhisattvy]]'' působit pro dobro všech bytostí. Roku 1972 je XVI. ''karmapa'' pověřil založením meditačního centra v Dán­sku.

−

Toto centrum Buddhismu Diamantové cesty vzniklo na jaře roku 1973 v Kodani. Ale již v listopadu 1972 Nadahl vyučo­val ve Štýrském Hradci v Rakousku a poprvé tam udílel útočiště. Vznik tamního spole­čenství se pak stal modelem pro zakládání dalších center Buddhismu Diamantové ces­ty v Dánsku i v jiných zemích Evropy. V Evropě vznikla také mezinárodní centra ve Španěl­sku a v Německu. Centrum Karma Guen ve Španělsku bylo otev­řeno roku 1988 a od té do­by je stále rozšiřováno (včetně vybudování ''[[stúpa (Buddh)|stúpy]]'' Kála­čakry roku 1994 nebo otevření knihovny tibetské náboženské literatury). Centrum také inicio­valo vznik Mezinárodního institutu tibetských a asijských studií (ITAS) roku 2003. Pro Evropské centrum byla roku 2007 zakoupena vila u německého Immenstadtu v pod­hůří Alp. Její rekonstrukce a stavba přilehlých budov probíhaly od roku 2013 do roku 2015.

+

Toto centrum Buddhismu Diamantové cesty vzniklo na jaře roku 1973 v Kodani. Ale již v listopadu 1972 Nydahl vyučo­val ve Štýrském Hradci v Rakousku a poprvé tam udílel útočiště. Vznik tamního spole­čenství se pak stal modelem pro zakládání dalších center Buddhismu Diamantové ces­ty v Dánsku i v jiných zemích Evropy. V Evropě vznikla také mezinárodní centra ve Španěl­sku a v Německu. Centrum Karma Guen ve Španělsku bylo otev­řeno roku 1988 a od té do­by je stále rozšiřováno (včetně vybudování ''[[stúpa (Buddh)|stúpy]]'' Kála­čakry roku 1994 nebo otevření knihovny tibetské náboženské literatury). Centrum také inicio­valo vznik Mezinárodního institutu tibetských a asijských studií (ITAS) roku 2003. Pro Evropské centrum byla roku 2007 zakoupena vila u německého Immenstadtu v pod­hůří Alp. Její rekonstrukce a stavba přilehlých budov probíhaly od roku 2013 do roku 2015.

Centra Buddhismu Diamantové cesty začala na konci sedmdesátých let vznikat i mimo Evropu a celkem je center asi 700. Jejich provozu se pravidelně účastní ně­kolik desítek tisíc bud­dhistů, další desítky tisíc jsou příležitostnými návštěvníky. O rela­tivně vysokých počtech účastníků svědčí i to, že rituál ''poa'', vedený Nydahlem, absolvova­lo už asi sto tisíc lidí (pro účast na něm ovšem není nutné mít hotovu přípravnou praxi ''ngöndro''). Nejsilnější společenství je v Dánsku a v Německu, velmi úspěšné je také v dal­ších zemích střední a východní Evropy (především v České republice); relativně malý počet následovníků i center je na­proti tomu ve Spojených státech a ve Velké Británii.

Centra Buddhismu Diamantové cesty začala na konci sedmdesátých let vznikat i mimo Evropu a celkem je center asi 700. Jejich provozu se pravidelně účastní ně­kolik desítek tisíc bud­dhistů, další desítky tisíc jsou příležitostnými návštěvníky. O rela­tivně vysokých počtech účastníků svědčí i to, že rituál ''poa'', vedený Nydahlem, absolvova­lo už asi sto tisíc lidí (pro účast na něm ovšem není nutné mít hotovu přípravnou praxi ''ngöndro''). Nejsilnější společenství je v Dánsku a v Německu, velmi úspěšné je také v dal­ších zemích střední a východní Evropy (především v České republice); relativně malý počet následovníků i center je na­proti tomu ve Spojených státech a ve Velké Británii.

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 Vznik společenství Buddhismus Diamantové cesty je třeba vnímat v kontextu západní vlny zájmu o tibetský buddhismus, kterou podnítil odchod řady významných představitelů této náboženské tradice z Tibetu po roce 1959. Spolu se sympatiemi ke svému politickému zápasu získávali tito představitelé na Západě také vážné zájemce o své náboženství. Jedním z nejaktivnějších misionářů se stal šestnáctý ''karmapa'' Randžung Rigpä Dordže (1924–1981), hlava linie ''karmakagjü'' školy ''kagjü'', jedné z hlavních škol tibetského buddhismu.
-Roku 1959 opustil XVI. ''karmapa'' Tibet, přesídlil do Sikkimu a obnovil tam [[klášter (Buddh)|klášter]] Rumtek. Tam se s ním roku 1970 setkali dánští cestovatelé Ole Krogh Nydahl (*1941) a Hannah Nydahlová (1946–2007). Byla to již jejich třetí cesta do Himálaje; na těchto cestách se stále více zajímali o tibetský buddhismus, až k němu v přítomnosti XVI. ''karmapy'' v klášteře Rumtek konvertovali (přijali útočiště). Na karmapovo doporučení pak studovali u Kalu rinpočheho (1905–1989) v Sonadě v Západním Bengálsku a po šest měsíců prováděli přípravnou praxi ''ngöndro''. S pomocí XIV. ''šamarpy'' (druhého nejvyššího představitele školy ''kagjü'') Miphama Čhökji Lodöa (1952–2014, známého též jako Künzig Šamar rinpočhe) na sebe vzali sliby ''[[bódhisattva (Buddh)|bódhisattvy]]'' působit pro dobro všech bytostí. Roku 1972 je XVI. ''karmapa'' pověřil založením meditačního centra v Dánsku.
+Roku 1959 opustil XVI. ''karmapa'' Tibet, přesídlil do Sikkimu a obnovil tam [[klášter (Buddh)|klášter]] Rumtek. Tam se s ním roku 1970 setkali dánští cestovatelé Ole Krogh Nydahl (1941–2026) a Hannah Nydahlová (1946–2007). Byla to již jejich třetí cesta do Himálaje; na těchto cestách se stále více zajímali o tibetský buddhismus, až k němu v přítomnosti XVI. ''karmapy'' v klášteře Rumtek konvertovali (přijali útočiště). Na karmapovo doporučení pak studovali u Kalu rinpočheho (1905–1989) v Sonadě v Západním Bengálsku a po šest měsíců prováděli přípravnou praxi ''ngöndro''. S pomocí XIV. ''šamarpy'' (druhého nejvyššího představitele školy ''kagjü'') Miphama Čhökji Lodöa (1952–2014, známého též jako Künzig Šamar rinpočhe) na sebe vzali sliby ''[[bódhisattva (Buddh)|bódhisattvy]]'' působit pro dobro všech bytostí. Roku 1972 je XVI. ''karmapa'' pověřil založením meditačního centra v Dánsku.
-Toto centrum Buddhismu Diamantové cesty vzniklo na jaře roku 1973 v Kodani. Ale již v listopadu 1972 Nadahl vyučoval ve Štýrském Hradci v Rakousku a poprvé tam udílel útočiště. Vznik tamního společenství se pak stal modelem pro zakládání dalších center Buddhismu Diamantové cesty v Dánsku i v jiných zemích Evropy. V Evropě vznikla také mezinárodní centra ve Španělsku a v Německu. Centrum Karma Guen ve Španělsku bylo otevřeno roku 1988 a od té doby je stále rozšiřováno (včetně vybudování ''[[stúpa (Buddh)|stúpy]]'' Kálačakry roku 1994 nebo otevření knihovny tibetské náboženské literatury). Centrum také iniciovalo vznik Mezinárodního institutu tibetských a asijských studií (ITAS) roku 2003. Pro Evropské centrum byla roku 2007 zakoupena vila u německého Immenstadtu v podhůří Alp. Její rekonstrukce a stavba přilehlých budov probíhaly od roku 2013 do roku 2015.
+Toto centrum Buddhismu Diamantové cesty vzniklo na jaře roku 1973 v Kodani. Ale již v listopadu 1972 Nydahl vyučoval ve Štýrském Hradci v Rakousku a poprvé tam udílel útočiště. Vznik tamního společenství se pak stal modelem pro zakládání dalších center Buddhismu Diamantové cesty v Dánsku i v jiných zemích Evropy. V Evropě vznikla také mezinárodní centra ve Španělsku a v Německu. Centrum Karma Guen ve Španělsku bylo otevřeno roku 1988 a od té doby je stále rozšiřováno (včetně vybudování ''[[stúpa (Buddh)|stúpy]]'' Kálačakry roku 1994 nebo otevření knihovny tibetské náboženské literatury). Centrum také iniciovalo vznik Mezinárodního institutu tibetských a asijských studií (ITAS) roku 2003. Pro Evropské centrum byla roku 2007 zakoupena vila u německého Immenstadtu v podhůří Alp. Její rekonstrukce a stavba přilehlých budov probíhaly od roku 2013 do roku 2015.
 Centra Buddhismu Diamantové cesty začala na konci sedmdesátých let vznikat i mimo Evropu a celkem je center asi 700. Jejich provozu se pravidelně účastní několik desítek tisíc buddhistů, další desítky tisíc jsou příležitostnými návštěvníky. O relativně vysokých počtech účastníků svědčí i to, že rituál ''poa'', vedený Nydahlem, absolvovalo už asi sto tisíc lidí (pro účast na něm ovšem není nutné mít hotovu přípravnou praxi ''ngöndro''). Nejsilnější společenství je v Dánsku a v Německu, velmi úspěšné je také v dalších zemích střední a východní Evropy (především v České republice); relativně malý počet následovníků i center je naproti tomu ve Spojených státech a ve Velké Británii.

Religionistická encyklopedie - Poslední změny [cs]

Buddhismus Diamantové cesty