https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=%C4%8Dait%C3%ADja_%28Buddh%29 2026-04-25T10:12:21Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.35.2 https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=%C4%8Dait%C3%ADja_(Buddh)&diff=18039&oldid=prev 2024-10-24T17:40:00Z

<p>přidán Slovník buddhismu</p> <table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface"> <tr class="diff-title" lang="cs"> <td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td> <td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 24. 10. 2024, 17:40</td> </tr><tr><td colspan="2" class="diff-notice" lang="cs"><div class="mw-diff-empty">(Žádný rozdíl)</div> </td></tr></table>

imported>ZRN https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=%C4%8Dait%C3%ADja_(Buddh)&diff=11658&oldid=prev 2024-10-24T17:06:22Z

<p>přidán Slovník buddhismu</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>&lt;span id=&quot;entry&quot;&gt;čaitíja&lt;/span&gt; [caitīya] / ''čaitika'' [caitika], pál. ''čétija'' [cetiya] – doslovně „svatyňoví“, kteří se objevili v Ándhře někdy v polovině 1. století před n. l. jako odnož ''[[mahásangha (Buddh)|mahásanghiků]]''; v jejich čele stanul jistý Mahádéva, nikoli však ten, co hlásal pět pohoršlivých zásad o ''[[arhant (Buddh)|arhantech]]''. Tento Mahádéva zaměřil svou pozornost i úsilí především na otázky kázně a pěstování mnišských ctností. Se svými učedníky se odebral do hor na Skálu se svatyní (san. ''čaitjašaila''); odtud pojmenování této sekty. Část ''čaitiků'' se usídlila na jiné skále severněji a to byli „severní skaláci“ (san. ''uttarašaila''). ''Čaitikové'' zastávali pět zásad ''mahásanghika'' [[Mahádéva (Buddh)#1|Mahádévy&lt;sup&gt;1&lt;/sup&gt;]], připouštěli, že ''[[Bódhisattva (Buddh)|bódhisattvové]]'' se mohou narodit do bědného stavu (san. ''[[durgati (Buddh)|durgati]]'', pál. ''duggati'') a že jsou to obyčejní lidé (san. ''[[prthagdžana (Buddh)|prthagdžana]]'', pál. ''puthudždžana''), a soudili, že obřady a uctívání nejsou tak velmi záslužné, jak se obecně má za to. Několik nápisů z Amarávatí (na pravém břehu Kršny nedaleko na západ od Vidžajvády) svědčí o jejich přítomnosti a činnosti v tomto kraji. Několik čaitikovských škol známých pod souhrnným označením Ándhrovci (san. ''ándhraka'', pál. ''andhaka'') vzniklo brzy potom, tedy během třetího století po Buddhově skonu; byli tehdy vlastní ''čaitikové'' zvaní ''pubbasélijové'' (san. ''púrvašaila''), ''aparasélijové'' (san. ''aparašaila''), ''rádžagirijové'' (san. ''rádžagirika'') a ''siddhatthikové'' (san. ''siddhárthika''). ''Pubbasélije'' a ''aparasélije'' zastihl ve východní Ándhře ještě [[Süan-cang (Buddh)|Süan-cang]] v 7. století. Tato skupina škol je v pálijské tradici dobře známa a v ''[[Kathávatthu (Buddh)|Kathávatthu]]'' je jim připsáno dvaašedesát tezí, z nichž připomeňme tyto: Slovo Buddhovo je nadpozemské a všechno, co se Buddhy týče, a to včetně jeho tělesných výměšků a výmětů, je zázračné. Dokonalí světci ''arhanti'', kteří svým poznáním nemohou obsáhnout veškeren „svět“ Buddhův (san. ''buddhavišaja'', pál. ''buddhavisaja'') a jeho nesmírnou sféru, dosáhnou sice konečného vyvanutí (san. ''[[nirvána (Buddh)|nirvána]]'', pál. ''nibbána''), ale přece jen si zachovají určitou vazbu či pouto (''[[sanjódžana (Buddh)|sanjódžana]]'') k řetězci ''[[sansára (Buddh)|sansáry]]''. Buddha je povznešen na výsost a ''arhant'' není zbaven vlivu lidských slabůstek; to je též zásada ''[[mahásangha (Buddh)|mahásanghiků]]''. Značný význam přisuzovali ''čaitikové'' psychickým cvičením a meditacím (san. ''[[dhjána (Buddh)|dhjána]]'', pál. ''džhána'').<br /> <br /> ''[[:Kategorie:Aut: Miltner Vladimír|Vladimír Miltner]]''&lt;br /&gt;<br /> [[Kategorie:Aut: Miltner Vladimír]]<br /> [[Kategorie:Buddhismus]]<br /> </div>

imported>ZRN