<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%C4%8Das_%28Islam%29</id>
	<title>čas (Islam) - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%C4%8Das_%28Islam%29"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=%C4%8Das_(Islam)&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-14T22:36:51Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.35.2</generator>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=%C4%8Das_(Islam)&amp;diff=23958&amp;oldid=prev</id>
		<title>imported&gt;ZRN: přidán Slovník islámu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=%C4%8Das_(Islam)&amp;diff=23958&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2024-11-14T14:49:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;přidán Slovník islámu&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;span id=&amp;quot;entry&amp;quot;&amp;gt;čas&amp;lt;/span&amp;gt; – základní kategorie, jejíž vnímání v prostředí středověké muslimské společnosti však vykazuje řadu specifik. Klasická arabština používá pro čas více termínů a mnohé z nich se dochovaly až do současnosti. Vrcholný představitel islámské mystiky ([[súfismus (Islam)|súfismus]]), [[šajch (Islam)|šajch]] Muhjiddín ibn ʻArabí, ve své ''Terminologii súfijů'' zmiňuje několik z nich. ''Waqt'' je možno překládat jako ''okamžik'', je to tedy „výraz pro Tvůj stav v současnosti, který není nikterak vázán na minulost ani na budoucnost.“ ''Zamán'' je spíše ''trvání v čase'' a ten charakterizuje jako ''čas-vládce.'' Sem patří i ''dahr'' (byť jej Ibn ʻArabí nezmiňuje přímo), který bychom mohli s trochou nadsázky chápat jako „čas-ničitel“ – tedy jako jakousi obdobu našeho spojení „zub času“. Arabština kromě toho zná i čas, jenž má svůj počátek, ale nemá konec, i čas, který je naopak konečný, avšak nemá počátek (pojmy ''abad'' a ''azal'').&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tradiční islámské vnímání času se výrazně odlišuje od našeho moderního pojetí. S časem bývá v našich obvyklých představách spojen jistý proces vývoje ([[dějiny (Islam)|dějiny]]). Zkrátka čas v nejobecnějších rovinách vnímáme jako rámec určitých kontinuálních proměn. Islámské myšlení však nemá příliš smyslu pro takové vývojové chápání světa. Ba přesně naopak. Bůh ([[Alláh (Islam)|Alláh]]) je neměnný (a to je jednou z Jeho stěžejních charakteristik, viz [[teologie (Islam)|teologie]]), a totéž platí pro soubor Jeho ustanovení (''[[šaríʻa (Islam)|šaríʻa]]''), který byl jednou provždy lidstvu vyjeven prostřednictvím vrcholného Zjevení (''wahj''), adresovaného proroku [[Muhammad (Islam)|Muhammadovi]]. Vše je tak předem určeno a lidská [[svoboda (Islam)|svoboda]] je pouze iluzorní. Bůh sám není vázán žádnými pravidly, a to, co vnímáme jakožto přírodní zákony, je pouze „Boží zvyklost“ (''ʻáda''), jež je výrazem Jeho milosrdenství, když takovýmto konáním dává světu (pouze!) zdánlivou zákonitost, kontinuitu i smysluplnost. Bůh ovšem může tuto svou „zvyklost“ kdykoliv náhle překročit či nedodržet, a pak nastávají úkazy, jež lidé tradičně označují jako [[zázraky (Islam)|zázraky]] (''karáma'' nebo ''muʻdžiza'').&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle klasického teologického podání (v intencích učení ašʻarijské školy, nejlépe formulovaného v díle [[imám (Islam)|imáma]] al-Báqilláního) vlastně žádné kontinuum ani nemůže existovat, neboť všemocný Bůh v každičkém (nejkratším možném) okamžiku znovu a znovu vytváří nový svět, který se od toho předešlého liší jen v těch nejnepatrnějších změnách realizovaných na nejmenších možných částečkách (''dharra'') jeho hmoty. Takovýto přístup nám předkládá přetržité vnímání času a ve svém konečném důsledku „zrnitou“ strukturu časoprostoru. Čas i prostor jsou totiž pro šajcha al-Báqilláního dělitelné na nejmenší částice. V této vizi tak vnímáme svět jako zcela nicotný; trvá totiž právě jen okamžik, aby byl vzápětí zcela zničen a v příštím okamžiku znovu (poněkud proměněný) vytvořen. Svět má tedy trvání, nikoliv však nepřetržitost a tedy ani zákonitý (!) vývoj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Abychom však byli důslední: Zdaleka ne všichni středověcí muslimští myslitelé s tímto teologickým východiskem souhlasili (viz [[filozofie (Islam)|filozofie]]). Pro stručnost zmiňme jediného z nich, vrcholného historika a v pravém slova smyslu „otce–zakladatele“ filozofie [[dějiny (Islam)|dějin]], ʻAbdarráhmána ibn Chaldúna. Ten mimo jiné formuloval propracovanou teorii proměn lidské civilizace (''hadára''), jež má nesporný vývojový charakter.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;h3 class=&amp;quot;section_title&amp;quot;&amp;gt;Dále k tématu&amp;lt;/h3&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Ibn Chaldún, ʻAbdarrahmán. ''Čas království a říší: Mukaddima''. Přel. Ivan Hrbek. Praha: Odeon, 1972;&lt;br /&gt;
* Klapetek, Martin. „Stejné, nebo odlišné pojetí času?“ ''Teologie &amp;amp; společnost: časopis pro náboženství, kulturu a veřejný život'' 4, č. 4 (2006): 27-29;&lt;br /&gt;
* Nasr, Seyyed Hossein. ''Záhrada pravdy: Vízia a prísľub súfizmu, mystickej tradície islámu''. Přel. Milan Špak. Praha: Malvern, 2022;&lt;br /&gt;
* Ostřanský, Bronislav. „Terminologie súfijů.“ ''Religio'' 14, č. 2 (2006): 259-268. https://hdl.handle.net/11222.digilib/125177.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;span class=&amp;quot;section_title&amp;quot;&amp;gt;Viz též:&amp;lt;/span&amp;gt; [[čas (JKI-I)|čas (JKI-I)]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Islám]]&lt;br /&gt;
&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>imported&gt;ZRN</name></author>
	</entry>
</feed>