imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:41:49Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:08:20Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: import JKI a Hind

2021-12-11T10:44:40Z

import JKI a Hind

Nová stránka

<span id="entry">řády a kongregace</span> V římkat. církvi sdružení duch. osob (řeholníků; [[mnich, mniška (JKI-K)|mnich]]) řídících se v společném životě zvl. pravidly, tzv. [[řehole (JKI-K)|řeholemi]]. Už v prvotní církvi volili horliví vyznavači (asketi) odříkavý život v poušti ([[anachoreta (JKI-K)|anachoreta]], [[eremita (JKI-K)|eremita]]). Po zrovnoprávnění křesťanství 313 odešli mnozí z měst do pouští, kde se začali sdružovat v společnosti ([[cenobité (JKI-K)|cenobité]]; [[mnišství (JKI-K)|mnišství]]). První [[klášter (JKI-K)|kláštery]] vznikaly ve 4. stol., ale neměly pevnou disciplínu. Ve vých. církvi reformoval kláštery [[Basilios Veliký (JKI-K)|Basilios Veliký]] (asi 330-379), který sepsal dvě řehole; na Západě podobnou reformu provedl [[Benedikt z Nursie (JKI-K)|Benedikt z Nursie]] (asi 480 - asi 547); svému společenství na Monte Cassinu dal první pravidla (řeholi), jež se rozšířila po celé záp. a střední Evropě. [[benediktini (JKI-K)|Benediktini]] zakládali kláštery a byli pokračovateli pozdně řím. vzdělanosti. 910 založil vévoda Vilém Akvitánský klášter v Cluny a podřídil jej přímo papeži. Benediktinské společenství se změnilo a podle jeho vzoru vznikla clunyjská kongregace benediktinských klášterů. Obrodné hnutí mělo několik forem (např. [[kartuziáni (JKI-K)|kartuziáni]], zal. 1084 Brunem), ale nestačilo obrodit všechny regiony. Proto v 11. a 12. stol. v souladu s nově se formující společ. strukturou a nároky papežského universalismu vznikaly nové typy řeholí. [[cisterciáci (JKI-K)|Cisterciáci]] spravovali své majetky pomocí bratří laiků (konvršové) a 1095 byla potvrzena řehole [[augustiniáni (JKI-K)|augustiniánů-kanovníků]], chtějících obnovit společný život v [[kapitula (JKI-K)|kapitulách]]. Ve 12. stol. se ustavil kněžský řád [[premonstráti (JKI-K)|premonstrátů]] a za [[křížové výpravy (JKI-K)|křížových výprav]] vznikly [[rytířské řády (JKI-K)|rytířské řády]] (ordines militares) [[templáři (JKI-K)|templářů]], [[johanité (JKI-K)|johanitů]] aj. Tyto řády byly svou centralistickou organizací účinným pomocníkem papežství, ale jejich bohatství, založené na pozemkovém vlastnictví, spolu s rozvojem měst a peněžního hospodářství je dostalo do krize. Upadala jejich disciplína a vadila i aristokratická odloučenost od širšího lidového zázemí. Ve městech proto slavily úspěchy nově zakládané tzv. řády žebravé (ordines mendicantes, mendikanti), tj. [[františkáni (JKI-K)|františkáni]] a [[dominikáni, dominikánky (JKI-K)|dominikáni]], zdůrazňující slib chudoby. Úspěšná byla i ženská větev františkánů, tzv. klarisky. V 16. stol. vznikají řehole, které se věnují výchově mládeže a [[protireformace (JKI-K)|protireformaci]]. 1524 založil kardinál Caraffa řeholi theatinů, 1528 vzniká řád [[kapucíni (JKI-K)|kapucínů]] a 1540 zakládá [[Ignác z Loyoly (JKI-K)|Ignác z Loyoly]] řád [[jezuité (JKI-K)|jezuitů]], který se stal aktérem [[protireformace (JKI-K)|protireformace]]. Po 1566 vzniká nový typ řeholních společností – tzv. kongregace, v nichž není [[klauzura (JKI-K)|klauzura]] (uzavřená část kláštera), jinak se praktikuje silentium (mlčení), řeholní oděv apod.; slavné sliby (vota sollemnia; slib poslušnosti, čistoty a chudoby, u některých řádů ještě slib setrvání ve vlastní komunitě či jiný slib související s posláním řádu) jsou nahrazeny sliby jednoduchými (vota simplicia), ať už dočasnými nebo trvalými (např. [[redemptoristé (JKI-K)|redemptoristé]], [[milosrdné sestry (JKI-K)|milosrdné sestry]]). Velice se šířila i zbožná bratrstva a zbožné spolky, sdružující laiky snažící se žít dokonalejším kř. způsobem. Reformami papežů [[Lev XIII. (JKI-K)|Lva XIII.]] (1878-1903) a Pia X. (1903-1914) byl upraven poměr mezi [[klérus (JKI-K)|klérem]] diecézním a řeholním a řády se přiblížily kongregacím; organizačně se dořešily vztahy mezi řeholemi podřízenými přímo papeži a řeholemi na právu diecezálním zůstávajícími pod pravomocí biskupa. Členem řádu se může stát každý katolík, splní-li podmínky [[postulát (JKI-K)|postulátu]] (šestiměsíční zkušební doba), alespoň jednoročního [[noviciát (JKI-K)|noviciátu]], a vykoná-li příslušné sliby (professio religiosa), které jsou buď slavné (trvalé), nebo jednoduché (dočasné nebo trvalé). V současnosti je název ř. a k. vytěsňován názvem [[instituty zasvěceného života (JKI-K)|instituty zasvěceného života]].

''[[:Kategorie:Aut: Spunar Pavel|Pavel Spunar]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Spunar Pavel]]
[[Kategorie:JKI/Křesťanství]]

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:41
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:08
(Žádný rozdíl)

řády a kongregace (JKI-K) - Historie editací

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: import JKI a Hind