Šulchan aruch (JKI-J) - Historie editací

imported>ZRN: odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla

2024-11-14T20:37:40Z

odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:41:30Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:08:01Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: import JKI a Hind

2021-12-11T10:44:16Z

import JKI a Hind

Nová stránka

Šulchan aruch (hebr. Prostřený stůl) Judaistický práv. kodex, jehož autorem je Josef ben Efrajim [[Karo, Josef ben Efrajim (JKI-J)|Karo]]. Představuje zkrácenou verzi rozsáhlého Karova halachického kompendia ''Bejt Josef'' (Dům Josefův). Zachovává strukturu staršího spisu ''Arba’a Turim'' (Čtyři řady) od Ja’akova ben Ašera (asi 1270-1340), je však stručnější a neobsahuje citace pramenů. Je rozdělen do čtyř částí: Orach chajim (Stezka života; ustanovení týkající se všedního dne, [[šabat (JKI-J)|šabatu]] a [[svátky ročního cyklu (JKI-J)|svátků]]), Jore de’a (Vyučující moudrosti; náb. právo v užším slova smyslu, tzn. předpisy o jídle, rituální čistotě a smutku), Even ha-ezer (Kámen pomoci; manželské právo) a Chošen mišpat (Štít soudu; civilní a trestní právo). Hl. prameny Karova kodexu jsou halachické spisy Jicchaka [[Alfasi, Jicchak ben Ja’akov (JKI-J)|Alfasiho]], [[Maimonides, Moše ben Maimon (JKI-J)|Maimonida]] a Ašera ben Jechi’ela (Roš, asi 1250-1327). Trvalo však dlouho než se Š.a. stal všeobecně uznávaným náb. kodexem. Odpůrcem Š.a. byl Šlomo ben Jechi’el Luria (Maharšal, asi 1510-1574), podle něhož je jediným pramenem ustanovení [[halacha (JKI-J)|halachy]] [[Talmud (JKI-J)|Talmud]]. Odmítali ho uznat i [[Aškenazové (JKI-J)|Aškenázové]], neboť Karo jako [[Sefardové (JKI-J)|Sefard]] nepřihlížel k jejich náb.-práv. tradicím. Teprve, když David Šmu’el ben Levi (1586-1667) v komentáři ''Turej zahav'' (Zlaté řady) a Šabtaj ben Me’ir [[ha-Kohen, Šabtaj ben Me’ir (JKI-J)|ha-Kohen]] v komentáři ''Siftej kohen'' (Rty kohenovy) uvedli prameny Karových rozhodnutí a Moše [[Iserles, Moše ben Jisra’el (JKI-J)|Iserles]] ho opatřil doplňky a poznámkami nazvanými ''Mapa'' (Ubrus), v nichž jsou obsažena halachická ustanovení a zvyky aškenázských Židů, byl Š.a. přijat všemi Židy jako směrodatný halachický kodex. Poprvé byl vytištěn v Benátkách 1565.

Viz též: [[právo církevní, právo kanonické (JKI-K)|právo církevní, právo kanonické (JKI-K)]], [[právo (JKI-I)|právo (JKI-I)]]

''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]'' 
[[Kategorie:Aut: Nosek Bedřich]]
[[Kategorie:JKI/Judaismus]]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 <span id="entry">Šulchan aruch</span> (hebr. Prostřený stůl) Judaistický práv. kodex, jehož autorem je Josef ben Efrajim [[Karo, Josef ben Efrajim (JKI-J)|Karo]]. Představuje zkrácenou verzi rozsáhlého Karova halachického kompendia ''Bejt Josef'' (Dům Josefův). Zachovává strukturu staršího spisu ''Arba’a Turim'' (Čtyři řady) od Ja’akova ben Ašera (asi 1270-1340), je však stručnější a neobsahuje citace pramenů. Je rozdělen do čtyř částí: Orach chajim (Stezka života; ustanovení týkající se všedního dne, [[šabat (JKI-J)|šabatu]] a [[svátky ročního cyklu (JKI-J)|svátků]]), Jore de’a (Vyučující moudrosti; náb. právo v užším slova smyslu, tzn. předpisy o jídle, rituální čistotě a smutku), Even ha-ezer (Kámen pomoci; manželské právo) a Chošen mišpat (Štít soudu; civilní a trestní právo). Hl. prameny Karova kodexu jsou halachické spisy Jicchaka [[Alfasi, Jicchak ben Ja’akov (JKI-J)|Alfasiho]], [[Maimonides, Moše ben Maimon (JKI-J)|Maimonida]] a Ašera ben Jechi’ela (Roš, asi 1250-1327). Trvalo však dlouho než se Š.a. stal všeobecně uznávaným náb. kodexem. Odpůrcem Š.a. byl Šlomo ben Jechi’el Luria (Maharšal, asi 1510-1574), podle něhož je jediným pramenem ustanovení [[halacha (JKI-J)|halachy]] [[Talmud (JKI-J)|Talmud]]. Odmítali ho uznat i [[Aškenazové (JKI-J)|Aškenázové]], neboť Karo jako [[Sefardové (JKI-J)|Sefard]] nepřihlížel k jejich náb.-práv. tradicím. Teprve, když David Šmu’el ben Levi (1586-1667) v komentáři ''Turej zahav'' (Zlaté řady) a Šabtaj ben Me’ir [[ha-Kohen, Šabtaj ben Me’ir (JKI-J)|ha-Kohen]] v komentáři ''Siftej kohen'' (Rty kohenovy) uvedli prameny Karových rozhodnutí a Moše [[Iserles, Moše ben Jisra’el (JKI-J)|Iserles]] ho opatřil doplňky a poznámkami nazvanými ''Mapa'' (Ubrus), v nichž jsou obsažena halachická ustanovení a zvyky aškenázských Židů, byl Š.a. přijat všemi Židy jako směrodatný halachický kodex. Poprvé byl vytištěn v Benátkách 1565.
 ''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Nosek Bedřich]]
 [[Kategorie:JKI/Judaismus]]

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:08
(Žádný rozdíl)