imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:41:17Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:07:48Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: import JKI a Hind

2021-12-11T10:44:00Z

import JKI a Hind

Nová stránka

<div id="photo">[[Soubor:JKI_Židé.jpg|upright|Žid a muslim spolu hrají šachy. Muslim dává židovi mat, ale přesto se tato kresba často uvádí jako jeden z projevů tolerance, jež panovala mezi vyznavači tří abrahamovských náboženství v muslimském Španělsku. Z díla Libro de Ajedrez (Kniha o šachu), připisovaného Alfonsu X. kastilskému, zv. Moudrý (1283)]]</div><span id="entry">Židé</span> (arab. jahúd, sg. jahúdí, kalímí) V koránu nazýváni Banú Isrá‘íl – Synové Izraele. Před příchodem islámu žili ve stř. Arábii ve střediscích karavanního obchodu. Byli to jednak diasporní Ž., vyhnaní z Palestiny Římany zejm. po potlačení povstání Šimona [[Bar Kochba (JKI-J)|Bar Kochby]] roku 135, jednak judaizovaní etničtí Arabové. [[judaismus (JKI-J)|Judaismus]] měl v Arábii mnoho přívrženců vzhledem k ideové a kulturní blízkosti s arabsko-semitským prostředím. V Jemenu se stal v 6. stol. státním náboženstvím rozkládajícího se sabejského státu. Ž. se zabývali obchodem, řemesly a zemědělstvím (Medína). Žili v převážně výhodné symbióze s usedlými Araby a kočovnými beduíny, kteří byli odběrateli jejich zboží. Judaismus ovlivnil proroka [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammada]], který se během svých obchodních cest s Ž. setkával. Stopy po mýtech Starého zákona a inspiraci žid. rituály lze nalézt v [[korán (JKI-I)|koránu]] a islám. kultovních obřadech (příběh o [[Adam (JKI-I)|Adamovi]], Josefu Egyptském, příběh [[Ibráhím (JKI-I)|Ibráhímův]] a jeho rodiny, [[Ishák (JKI-I)|Isháka]] a [[Ismá‘íl (JKI-I)|Ismá‘íla]] a rituál [[pouť do Mekky (JKI-I)|pouti do Mekky]]). Arabové a Ž. mají podle islám. nauky společného praotce v osobě Abrahama. O [[judaismus (JKI-J)|judaismu]], [[křesťanství (JKI-K)|křesťanství]] a [[islám (JKI-I)|islámu]] se hovoří jako o abrahamovských náboženstvích. Arabům byl blízký i mojžíšovský judaismus. Mnohé pasáže [[Pentateuch (JKI-J)|Pentateuchu]] (zejm. zákonodárné části Dt a Nu) lze přirovnat ke koránské súře Krávy či jiným státopráv. částem koránu. Na druhé straně Muhammadova ochota přijmout řadu motivů judaismu byla limitována polit. střetem se třemi žid. kmeny v Medíně. Příslušníci kmenů Banú Kajnuká, Nadír a Banú Kurajza nebyli ochotni přijmout Muhammada za „pečeť proroků“ a integrovat se do ummy. Prorokovu zvěstovatelskou činnost zesměšňovali a navázali pro muslimy nepřijatelné kontakty s Kurajšovci. Prorok je proto několikrát nazval [[pokrytci (JKI-I)|pokrytci]], čímž je nejprve zahrnul do jedné kategorie s těmi Medínskými a beduíny, kteří víru v Boha a jeho Proroka jen předstírali. V letech 624-627 se umma s Ž. rozešla. První dva kmeny byly vypuzeny a byl jim zkonfiskován majetek. Po tzv. příkopové válce 627, kdy Mekkánci dlouhodobě obléhali Medínu, se muslimové po svém vítězství vypořádali s třetím kmenem Banú Kurajza, jenž s Mekkou kolaboroval. V reakci na tyto události Prorok do jisté míry změnil tón zvěsti. Židé byli označeni za lid, jemuž se dostalo jen části zjevení (korán 4: 44, 3: 119) vázaného jen na určité případy (4: 160, 6: 146, 16: 118), mnoho skutečností v Písmu utajili (2: 42, 146, 159, 174) nebo se dokonce dopustili falzifikací (tahríf; 2: 59, 4: 46, 5: 13). Nakonec Muhammad Ž. označil za největší nepřátele věřících (5:82). Tehdy také změnil směr [[modlitba (JKI-I)|modlitby]] od Chrámové hory v [[Jeruzalém (JKI-I)|Jeruzalémě]] ke [[Ka‘ba (JKI-I)|Ka‘bě]] v Mekce ([[kibla (JKI-I)|kibla]]). Po vzniku [[chalífát (JKI-I)|chalífátu]] a v pravidlech [[šarí‘a (JKI-I)|šarí‘y]] byli Ž. na území [[dár al-islám (JKI-I)|dár al-islám]] zahrnuti do kategorie ahl az-zimma (chráněnci), na něž se vztahovaly zákony jako na [[křesťané (JKI-I)|křesťany]] a další [[jinověrci (JKI-I)|jinověrce]]. V islám. dějinách Ž. většinou hráli význ. roli v kultuře a hospodářství. V prvních staletích hidžry ([[kalendář (JKI-I)|kalendář]]) také Ž., kteří konvertovali k islámu, využili hagadistické literatury ke komentářům koránu ([[exegeze koránu (JKI-I)|exegeze koránu]]). Méně je doložen vliv islámu na dobový judaismus, zejm. v „zlatém věku“ [[chalífát (JKI-I)|chalífátu]] (9.-11. stol.). Islám. myšlení přejalo a transformovalo aristotelovskou koncepci prvního hybatele. Obnovené zjevení a potvrzení starších věroučných archetypů vzešlých ze semitského kulturního prostředí zřejmě oživilo středověké žid. myšlení, zejm. mystiku v muslim. Španělsku (princip ejn sof – „bez konce“ v pojetí [[kabala (JKI-J)|kabaly]]). Skutečnost, že islám syntetizoval helénistickou metafyziku, patrně inspirovala paralelní myšlenkové postupy v judaismu, jež byly odvozovány od islám. modelu. Polit., kulturním a ekonomickým dějinám žid. komunit v islám. prostředí se dnes věnuje řada historiků v rámci studia vztahu chalífátu ke svým etnickým a konfesionálním menšinám.

''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]]
[[Kategorie:JKI/Islám]]

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:41
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:07
(Žádný rozdíl)

Židé (JKI-I) - Historie editací

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: import JKI a Hind