žena (JKI-I) - Historie editací

imported>ZRN: odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla

2024-11-14T20:37:37Z

odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:41:17Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:07:48Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: import JKI a Hind

2021-12-11T10:44:00Z

import JKI a Hind

Nová stránka

žena Téma, které prolíná celým islám. pojetím společnosti. V předislám. Arábii bylo postavení ž. degradující, odpovídalo sociokulturním poměrům kmenové společnosti. Učení proroka [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammada]] bylo význ. revizí statutu ž. Zakázal zabíjení prvorozených dcer (wa‘d) a zabíjení ženských potomků v době sucha a hladu. V [[korán (JKI-I)|koránu]] a prorockých [[tradice prorocká (JKI-I)|tradicích]] je obsažena jen část pozdějšího přesného zakotvení práv a povinností ž. v [[právní věda (JKI-I)|právní vědě]]. V koránu a tradicích je patrná jistá míra nadřazenosti muže zohledňující jeho fyzickou převahu a patriarchální povahu rodové hierarchie. Ž. však není hodnocena jako [[muslim (JKI-I)|muslim]] druhého řádu, má právo společ. interakce. V rané [[obec věřících (JKI-I)|obci věřících]] došlo ve statutu ž. ke změně. Muhammad dbal na vzdělání ž. v [[Medína (JKI-I)|Medíně]] ([[Á‘iša Bint Abí Bakr (JKI-I)|Á‘iša]], [[Fátima (JKI-I)|Fátima]]). Raně islám. vize ž. jako společensky angažované bojovnice a duchaplné partnerky a vize harmonického manželského páru je u Muhammada koncepční. Tento statut ž. se změnil v nových hist. podmínkách, v procesu utváření [[chalífát (JKI-I)|chalífátu]]. Středověký rozvinutý islám reflektoval vliv substrátových kultur a ekonom. poměry na ovládnutých územích. To se odrazilo v interpretacích právní vědy. Ž. se v ní už netěší úctě jako aktivní budovatelka obce, nemá ani kř. aureolu pramáti lidského rodu jako [[Eva (JKI-J)|Eva]]. Je redukována na soc. element, jemuž přísluší rodit nové muslimy a dodržovat pravidla vnitřní stability a intimity [[rodina (JKI-I)|rodiny]]. V práv. vědě se ž. dokonce stává potenciálním zdrojem [[rozvrat (JKI-I)|rozvratu]], proto i podíl ženy-matky na výchově dětí je omezen a podroben kolektivní kontrole. První emancipační pokusy souvisejí s rozvojem [[reformismus (JKI-I)|reformismu]] a sekulárního myšlení v 19. stol. ([[sekularismus (JKI-I)|sekularismus]]). Ženská otázka je jednou z hl. východisek ideologického a polit. soupeření v islám. zemích. Postavení ž. se dnes liší podle sociokulturních poměrů, státního zřízení, charakteru legislativy a z toho vyplývajících podmínek pro rozvoj emancipačních snah.

Viz též: [[žena (JKI-J)|žena (JKI-J)]], [[žena (JKI-K)|žena (JKI-K)]]

''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]'' 
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]]
[[Kategorie:JKI/Islám]]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 <span id="entry">žena</span> Téma, které prolíná celým islám. pojetím společnosti. V předislám. Arábii bylo postavení ž. degradující, odpovídalo sociokulturním poměrům kmenové společnosti. Učení proroka [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammada]] bylo význ. revizí statutu ž. Zakázal zabíjení prvorozených dcer (wa‘d) a zabíjení ženských potomků v době sucha a hladu. V [[korán (JKI-I)|koránu]] a prorockých [[tradice prorocká (JKI-I)|tradicích]] je obsažena jen část pozdějšího přesného zakotvení práv a povinností ž. v [[právní věda (JKI-I)|právní vědě]]. V koránu a tradicích je patrná jistá míra nadřazenosti muže zohledňující jeho fyzickou převahu a patriarchální povahu rodové hierarchie. Ž. však není hodnocena jako [[muslim (JKI-I)|muslim]] druhého řádu, má právo společ. interakce. V rané [[obec věřících (JKI-I)|obci věřících]] došlo ve statutu ž. ke změně. Muhammad dbal na vzdělání ž. v [[Medína (JKI-I)|Medíně]] ([[Á‘iša Bint Abí Bakr (JKI-I)|Á‘iša]], [[Fátima (JKI-I)|Fátima]]). Raně islám. vize ž. jako společensky angažované bojovnice a duchaplné partnerky a vize harmonického manželského páru je u Muhammada koncepční. Tento statut ž. se změnil v nových hist. podmínkách, v procesu utváření [[chalífát (JKI-I)|chalífátu]]. Středověký rozvinutý islám reflektoval vliv substrátových kultur a ekonom. poměry na ovládnutých územích. To se odrazilo v interpretacích právní vědy. Ž. se v ní už netěší úctě jako aktivní budovatelka obce, nemá ani kř. aureolu pramáti lidského rodu jako [[Eva (JKI-J)|Eva]]. Je redukována na soc. element, jemuž přísluší rodit nové muslimy a dodržovat pravidla vnitřní stability a intimity [[rodina (JKI-I)|rodiny]]. V práv. vědě se ž. dokonce stává potenciálním zdrojem [[rozvrat (JKI-I)|rozvratu]], proto i podíl ženy-matky na výchově dětí je omezen a podroben kolektivní kontrole. První emancipační pokusy souvisejí s rozvojem [[reformismus (JKI-I)|reformismu]] a sekulárního myšlení v 19. stol. ([[sekularismus (JKI-I)|sekularismus]]). Ženská otázka je jednou z hl. východisek ideologického a polit. soupeření v islám. zemích. Postavení ž. se dnes liší podle sociokulturních poměrů, státního zřízení, charakteru legislativy a z toho vyplývajících podmínek pro rozvoj emancipačních snah.
 ''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]]
 [[Kategorie:JKI/Islám]]

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:41
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:07
(Žádný rozdíl)