žena (JKI-J) - Historie editací

imported>ZRN: odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla

2024-11-14T20:37:41Z

odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:41:31Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:08:02Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: import JKI a Hind

2021-12-11T10:44:17Z

import JKI a Hind

Nová stránka

žena (hebr. iša, pl. našim) Vzhledem k hist. kontextu svého vzniku představuje [[judaismus (JKI-J)|judaismus]] výsostně patriarchální kulturu, v níž je role ž. spatřována především v [[manželství (JKI-J)|manželství]] a péči o [[rodina (JKI-J)|rodinu]]. V náb. ohledu je její postavení založeno mýtem o [[stvoření (JKI-J)|stvoření]] (Gn 1, 1 - 2, 24), podle něhož byli muž ([[Adam (JKI-J)|Adam]]) a ž. ([[Eva (JKI-J)|Eva]]) stvořeni v rovnosti, avšak proviněním ž. byla tato prvotní rovnováha narušena. Ve starověkém [[Izrael (JKI-J)|Izraeli]] neexistovala vrstva kněžek jako v okolních kulturách, ž. měly ve vztahu k [[chrám (JKI-J)|chrámu]] druhořadé postavení a prakticky byly vyloučeny z aktivní účasti na veřejných formách [[kult (JKI-J)|kultu]]. Přestože bibl. tradice mluví s respektem o význ. prorokyních (Mirjam, Debóra, Chulda), jsou vždy zastíněny podstatně větším zájmem o činy a výroky [[prorok (JKI-J)|proroků]]. Podle [[halacha (JKI-J)|halachy]] není mezi ž. a mužem žádný rozdíl ve [[víra (JKI-J)|víře]], morálních povinnostech a trestním právu, podstatně se však jejich postavení liší v oblasti rituálního života, manželství a [[sexualita (JKI-J)|sexuality]]. Zatímco část rozdílů je dána biologicky ([[obřízka (JKI-J)|obřízka]], rituální čistota v době menstruace, po porodu či ejakulaci, zákaz holení vousů ap.), je především v náb. životě patrná snaha oddělit ž. od aktivní účasti na veřejném kultu. Ž. jsou podřízeny třem specificky náb. příkazům v soukromé sféře rodiny: dodržování pravidel čistoty při menstruaci (hebr. nida), zapalování svící o [[šabat (JKI-J)|šabatu]] a oddělování časti těsta při pečení (hebr. chala) jako připomínky [[desátek (JKI-J)|desátku]]. Tyto tři příkazy, kterými jsou ž. vázány jen v případě, že jsou vdané, interpretují [[midraš (JKI-J)|midraše]] jako důsledek Evina selhání v ráji (Genesis raba 17, 8). Formálně jsou ž. stejně jako muži podřízeny všem negativním příkazům ([[micva (JKI-J)|micva]]) a z pozitivních příkazů pouze těm, které nejsou časově vázány (''Kidušin'' 33b). Z časově vázaných příkazů, tj. takových, které se váží na určitou denní nebo roční dobu, jsou ž. vyňaty (''Kidušin'' 1, 7). Omezení se tak týká především účasti na denních [[modlitba (JKI-J)|modlitbách]] (žena nemůže tvořit [[minjan (JKI-J)|minjan]]), na veřejném čtení [[Tóra (JKI-J)|Tóry]] a na studiu Tóry, tj. tří pilířů, na kterých stojí mužský rituální život. Oddělení ž. je zdůrazněno i při bohoslužbě, pro kterou je ž. v ortodoxní [[synagoga (JKI-J)|synagoze]] vymezen zvláštní prostor. V souvislosti s emancipací ž., probíhající od 19. stol. a v posledních desítiletích významně posílenou žid. feminismem, byly v rámci [[reformní judaismus (JKI-J)|reformního judaismu]] provedeny podstatné úpravy ortodoxních ustanovení, které otvírají ž. rovnocenné náb. uplatnění včetně ordinace rabínek a pokusů o odstranění sexistických pasáží z liturg. textů.

Viz též: [[žena (JKI-K)|žena (JKI-K)]], [[žena (JKI-I)|žena (JKI-I)]]

''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]'' 
[[Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor]]
[[Kategorie:JKI/Judaismus]]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 <span id="entry">žena</span> (hebr. iša, pl. našim) Vzhledem k hist. kontextu svého vzniku představuje [[judaismus (JKI-J)|judaismus]] výsostně patriarchální kulturu, v níž je role ž. spatřována především v [[manželství (JKI-J)|manželství]] a péči o [[rodina (JKI-J)|rodinu]]. V náb. ohledu je její postavení založeno mýtem o [[stvoření (JKI-J)|stvoření]] (Gn 1, 1 - 2, 24), podle něhož byli muž ([[Adam (JKI-J)|Adam]]) a ž. ([[Eva (JKI-J)|Eva]]) stvořeni v rovnosti, avšak proviněním ž. byla tato prvotní rovnováha narušena. Ve starověkém [[Izrael (JKI-J)|Izraeli]] neexistovala vrstva kněžek jako v okolních kulturách, ž. měly ve vztahu k [[chrám (JKI-J)|chrámu]] druhořadé postavení a prakticky byly vyloučeny z aktivní účasti na veřejných formách [[kult (JKI-J)|kultu]]. Přestože bibl. tradice mluví s respektem o význ. prorokyních (Mirjam, Debóra, Chulda), jsou vždy zastíněny podstatně větším zájmem o činy a výroky [[prorok (JKI-J)|proroků]]. Podle [[halacha (JKI-J)|halachy]] není mezi ž. a mužem žádný rozdíl ve [[víra (JKI-J)|víře]], morálních povinnostech a trestním právu, podstatně se však jejich postavení liší v oblasti rituálního života, manželství a [[sexualita (JKI-J)|sexuality]]. Zatímco část rozdílů je dána biologicky ([[obřízka (JKI-J)|obřízka]], rituální čistota v době menstruace, po porodu či ejakulaci, zákaz holení vousů ap.), je především v náb. životě patrná snaha oddělit ž. od aktivní účasti na veřejném kultu. Ž. jsou podřízeny třem specificky náb. příkazům v soukromé sféře rodiny: dodržování pravidel čistoty při menstruaci (hebr. nida), zapalování svící o [[šabat (JKI-J)|šabatu]] a oddělování časti těsta při pečení (hebr. chala) jako připomínky [[desátek (JKI-J)|desátku]]. Tyto tři příkazy, kterými jsou ž. vázány jen v případě, že jsou vdané, interpretují [[midraš (JKI-J)|midraše]] jako důsledek Evina selhání v ráji (Genesis raba 17, 8). Formálně jsou ž. stejně jako muži podřízeny všem negativním příkazům ([[micva (JKI-J)|micva]]) a z pozitivních příkazů pouze těm, které nejsou časově vázány (''Kidušin'' 33b). Z časově vázaných příkazů, tj. takových, které se váží na určitou denní nebo roční dobu, jsou ž. vyňaty (''Kidušin'' 1, 7). Omezení se tak týká především účasti na denních [[modlitba (JKI-J)|modlitbách]] (žena nemůže tvořit [[minjan (JKI-J)|minjan]]), na veřejném čtení [[Tóra (JKI-J)|Tóry]] a na studiu Tóry, tj. tří pilířů, na kterých stojí mužský rituální život. Oddělení ž. je zdůrazněno i při bohoslužbě, pro kterou je ž. v ortodoxní [[synagoga (JKI-J)|synagoze]] vymezen zvláštní prostor. V souvislosti s emancipací ž., probíhající od 19. stol. a v posledních desítiletích významně posílenou žid. feminismem, byly v rámci [[reformní judaismus (JKI-J)|reformního judaismu]] provedeny podstatné úpravy ortodoxních ustanovení, které otvírají ž. rovnocenné náb. uplatnění včetně ordinace rabínek a pokusů o odstranění sexistických pasáží z liturg. textů.
 ''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor]]
 [[Kategorie:JKI/Judaismus]]

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:08
(Žádný rozdíl)