https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Ab%C3%A9lard%2C_Pierre_%28JKI-K%29 2026-04-26T00:28:11Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.35.2 https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=Ab%C3%A9lard,_Pierre_(JKI-K)&diff=22578&oldid=prev 2024-10-24T17:41:32Z

<p>přidán Slovník buddhismu</p> <table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface"> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <tr class="diff-title" lang="cs"> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 24. 10. 2024, 17:41</td> </tr> <!-- diff cache key rg?hencyklopedie:diff:wikidiff2:1.12:old-16197:rev-22578:1.7.3 --> </table>

imported>ZRN https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=Ab%C3%A9lard,_Pierre_(JKI-K)&diff=16197&oldid=prev 2024-10-24T17:08:03Z

<p>přidán Slovník buddhismu</p> <table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface"> <tr class="diff-title" lang="cs"> <td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td> <td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 24. 10. 2024, 17:08</td> </tr><tr><td colspan="2" class="diff-notice" lang="cs"><div class="mw-diff-empty">(Žádný rozdíl)</div> </td></tr></table>

imported>ZRN https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=Ab%C3%A9lard,_Pierre_(JKI-K)&diff=9577&oldid=prev 2021-12-11T10:44:18Z

<p>import JKI a Hind</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>&lt;span id=&quot;entry&quot;&gt;Abélard, Pierre&lt;/span&gt; (též Petrus Abaelardus, 1079-1142) Franc. filosof, logik, teolog, představitel středověké renesance 12. stol., zvaný doctor palatinus. Pův. stoupenec [[nominalismus (JKI-K)|nominalismu]] (byl žákem Roscellina z Compiène), hájil racionalistickou argumentaci ve fil. i teol. otázkách. Od 1100 studoval v Paříži u extrémního realisty Viléma z Champaux. Pro odlišné názory (zejm. o [[Trojice (JKI-K)|Trojici]] a [[hřích (JKI-K)|hříchu]]) se dostával do konfliktů nejen s ním, ale i s [[Bernard z Clairvaux (JKI-K)|Bernardem z Clairvaux]], Vilémem ze St. Thiery a dalšími círk. autoritami. Byl obviněn z kacířství a odsouzen (1121) ke spálení vlastního spisu (''Theologia summi boni'') a vězení. Zabýval se analýzou jazyka a otázkou [[universalia (JKI-K)|universalií]]. Zde zastával postoj mezi umírněným [[realismus (JKI-K)|realismem]] a umírněným nominalismem, označovaný jako [[konceptualismus (JKI-K)|konceptualismus]] (to, co je všeobecné, je věcí jazykového rozumového konceptu, nikoli bytí). Na něj navázal svou teorií poznání, v níž rozlišil smyslovost (sensus) a rozumění (intellectus), jež ale obě patří k duši. Poznávací aktivity uchopují skutečnost tak, jak to určuje povaha lidského rozumu, tzn., že poznání není shodou s věcí, ale pojmenováváním vlastností, které jsou společné jednotlivinám. V etice, formulované jako souhrn morálních principů křesťanství, dospěl k závěru, že kritériem mravnosti je úmysl (záměr, intentio), zatímco samotný skutek (opus) je indiferentní. Tím otevřel cestu k problému mravního svědomí. A. položil základy scholastické metody, prokazatelně jí ovlivnil filosofii a logiku, zatímco vliv na teologii byl zprostředkovaný. Hl. díla: snad autobiografický list ''Historia calamitatum mearum'' (Historie mých utrpení), patřící do souboru milostné korespondence s žačkou Héloisou (''Epistulae ad Heloissam''); metodický spis ''Sic et non'' (Ano a ne, 1122); etické dílo ''Scito te ipsum'' (Poznej sebe sama); spekulativní práce o dorozumění mezi náboženstvími ''Dialogus inter Philosophum, Iudaeum et Christianum'' (Dialog mezi filosofem, Židem a křesťanem).<br /> <br /> ''[[:Kategorie:Aut: Horyna Břetislav|Břetislav Horyna]]''&lt;br /&gt;<br /> [[Kategorie:Aut: Horyna Břetislav]]<br /> [[Kategorie:JKI/Křesťanství]]<br /> </div>

imported>ZRN