https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Ale%C5%A1_Bohum%C3%ADrAleš Bohumír - Historie editací2026-09-12T17:10:10ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.35.2https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=Ale%C5%A1_Bohum%C3%ADr&diff=25283&oldid=previmported>ZRN: import CNO + Tibet2025-12-13T17:56:08Z<p>import CNO + Tibet</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div><br />
= Aleš Bohumír =<br />
<br /><span class="PERSON_BORN"><time datetime="1909-11-07">7. listopadu 1909</time> v Řimicích (okr. Olomouc)</span><br />
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1980-01-18">18. ledna 1980</time> v Praze</span><br />
<br />
[[Pravoslavná církev|Pravoslavný]] kněz. Bratr [[Axman Otakar Pavel|Otakara Pavla Axmana]] a otec [[Aleš Pavel|Pavla Alše]] (Axmana). Narozen jako Bohumír Axman, příjmení si změnil roku 1948 během působení na ministerstvu národní obrany, neboť stejné příjmení měl dřívější vůdce Hitlerjugend. Absolvoval reálné gymnázium v Praze, od roku 1924 studoval bohosloví na pravoslavném učilišti sv. Sávy ve Sremských Karlovicích v Srbsku, poté studoval na teologické fakultě v Bělehradě. Kvůli nedostatku duchovních se na žádost [[Gorazd|Gorazda]] vrátil do Československa, kde musel znovu absolvovat maturitní zkoušku. V roce 1933 byl vysvěcen na kněze, od roku 1934 byl archivářem a knihovníkem pravoslavné eparchiální rady v Řimicích a v okolních obcích vypomáhal jako duchovní. Po atentátu na Reinharda Heydricha byl vězněn v Olomouci a poté nuceně nasazen na práce v německém Plavnu. Roku 1943 se ze zdravotních důvodů vrátil do vlasti, pracoval jako úředník, konal tajné pravoslavné bohoslužby a podílel se na obnově pravoslaví v Řimicích. Po válce působil jako duchovní v Praze, v letech 1947–50 byl vojenským duchovním pro pravoslavnou církev, zabýval se především evidencí válečných hrobů pravoslavných věřících. Krátce byl duchovním v Táboře, poté se vrátil do Prahy, kde působil jako duchovní v katedrálním chrámu sv. Cyrila a Metoděje až do roku 1976, kdy odešel do penze. Byl redaktorem ''Hlasu pravoslaví'', je autorem ''Pravoslavné liturgiky'' (1953).<br />
<br />
<span class="section_title">Literatura:</span><br /><br />
Martin Jindra: ''Česká pravoslavná církev od Mnichova po obnovu v roce 1945.'' Ústav pro studium totalitních režimů, Praha 2015, s. 161–164.<br />
<br />
''[[:Kategorie:Aut: Beláňová Andrea|Andrea Beláňová]]''<br /><br />
<br />
[[Kategorie:Aut: Beláňová Andrea|Andrea Beláňová]]<br />
[[Kategorie:CNO]]</div>imported>ZRN