Buddhismus Diamantové cesty - Historie editací

imported>ZRN: import CNO + Tibet

2025-12-13T17:56:03Z

import CNO + Tibet

ZRN v 25. 10. 2024, 12:58

2024-10-25T12:58:41Z

ZRN v 25. 10. 2024, 12:05

2024-10-25T12:05:13Z

ZRN v 25. 10. 2024, 12:02

2024-10-25T12:02:11Z

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:40:44Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:07:14Z

přidán Slovník buddhismu

ZRN v 29. 3. 2022, 15:35

2022-03-29T15:35:38Z

imported>JD: oprava odkazů na RCNS u MK ČR

2022-01-29T15:32:30Z

oprava odkazů na RCNS u MK ČR

imported>ZRN: import JKI a Hind

2021-12-11T10:43:16Z

import JKI a Hind

ZRN v 6. 10. 2020, 12:54

2020-10-06T12:54:00Z

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 Vznik společenství Buddhismus Diamantové cesty je třeba vnímat v kontextu západní vlny zájmu o tibetský buddhismus, kterou podnítil odchod řady významných představitelů této náboženské tradice z Tibetu po roce 1959. Spolu se sympatiemi ke svému politickému zápasu získávali tito představitelé na Západě také vážné zájemce o své náboženství. Jedním z nejaktivnějších misionářů se stal šestnáctý ''karmapa'' Randžung Rigpä Dordže (1924–1981), hlava linie ''karmakagjü'' školy ''kagjü'', jedné z hlavních škol tibetského buddhismu.
-Roku 1959 opustil XVI. ''karmapa'' Tibet, přesídlil do Sikkimu a obnovil tam klášter Rumtek. Tam se s ním roku 1970 setkali dánští cestovatelé Ole Krogh Nydahl (*1941) a Hannah Nydahlová (1946–2007). Byla to již jejich třetí cesta do Himálaje; na těchto cestách se stále více zajímali o tibetský buddhismus, až k němu v přítomnosti XVI. ''karmapy'' v klášteře Rumtek konvertovali (přijali útočiště). Na karmapovo doporučení pak studovali u Kalu rinpočheho (1905–1989) v Sonadě v Západním Bengálsku a po šest měsíců prováděli přípravnou praxi ''ngöndro''. S pomocí XIV. ''šamarpy'' (druhého nejvyššího představitele školy ''kagjü'') Miphama Čhökji Lodöa (1952–2014, známého též jako Künzig Šamar rinpočhe) na sebe vzali sliby ''[[bódhisattva (Buddh)|bódhisattvy]]'' působit pro dobro všech bytostí. Roku 1972 je XVI. ''karmapa'' pověřil založením meditačního centra v Dánsku.
+Roku 1959 opustil XVI. ''karmapa'' Tibet, přesídlil do Sikkimu a obnovil tam [[klášter (Buddh)|klášter]] Rumtek. Tam se s ním roku 1970 setkali dánští cestovatelé Ole Krogh Nydahl (*1941) a Hannah Nydahlová (1946–2007). Byla to již jejich třetí cesta do Himálaje; na těchto cestách se stále více zajímali o tibetský buddhismus, až k němu v přítomnosti XVI. ''karmapy'' v klášteře Rumtek konvertovali (přijali útočiště). Na karmapovo doporučení pak studovali u Kalu rinpočheho (1905–1989) v Sonadě v Západním Bengálsku a po šest měsíců prováděli přípravnou praxi ''ngöndro''. S pomocí XIV. ''šamarpy'' (druhého nejvyššího představitele školy ''kagjü'') Miphama Čhökji Lodöa (1952–2014, známého též jako Künzig Šamar rinpočhe) na sebe vzali sliby ''[[bódhisattva (Buddh)|bódhisattvy]]'' působit pro dobro všech bytostí. Roku 1972 je XVI. ''karmapa'' pověřil založením meditačního centra v Dánsku.
 Toto centrum Buddhismu Diamantové cesty vzniklo na jaře roku 1973 v Kodani. Ale již v listopadu 1972 Nadahl vyučoval ve Štýrském Hradci v Rakousku a poprvé tam udílel útočiště. Vznik tamního společenství se pak stal modelem pro zakládání dalších center Buddhismu Diamantové cesty v Dánsku i v jiných zemích Evropy. V Evropě vznikla také mezinárodní centra ve Španělsku a v Německu. Centrum Karma Guen ve Španělsku bylo otevřeno roku 1988 a od té doby je stále rozšiřováno (včetně vybudování ''[[stúpa (Buddh)|stúpy]]'' Kálačakry roku 1994 nebo otevření knihovny tibetské náboženské literatury). Centrum také iniciovalo vznik Mezinárodního institutu tibetských a asijských studií (ITAS) roku 2003. Pro Evropské centrum byla roku 2007 zakoupena vila u německého Immenstadtu v podhůří Alp. Její rekonstrukce a stavba přilehlých budov probíhaly od roku 2013 do roku 2015.

@@ Řádek 34: / Řádek 34: @@
 == Buddhismus Diamantové cesty v České republice ==
-Ole Nydahl již v osmdesátých letech několikrát navštívil Československo a vyučoval ''dharmu'' v soukromých prostorách. Jeho první veřejná přednáška se konala již ve svobodných poměrech roku 1990. První centrum Karma Dubkji Ling vzniklo v Praze roku 1994, roku 1995 se konal první kurs ''poa''. Roku 1996 byl pro správu nemovitého majetku založen nadační fond Nydahl. Jednotlivá centra, která od poloviny devadesátých let rychle vznikala, byla od roku 1995 spojena v občanském sdružení Společnost Diamantové cesty (v současnosti má právní status zapsaného spolku). Roku 2007 společenství získalo registraci státu jako náboženská společnost pod jménem Buddhismus Diamantové cesty linie Karma Kagjü.
+Ole Nydahl již v osmdesátých letech několikrát navštívil Československo a vyučoval ''[[dharma (Buddh)#2|dharmu<sup>2</sup>]]'' v soukromých prostorách. Jeho první veřejná přednáška se konala již ve svobodných poměrech roku 1990. První centrum Karma Dubkji Ling vzniklo v Praze roku 1994, roku 1995 se konal první kurs ''poa''. Roku 1996 byl pro správu nemovitého majetku založen nadační fond Nydahl. Jednotlivá centra, která od poloviny devadesátých let rychle vznikala, byla od roku 1995 spojena v občanském sdružení Společnost Diamantové cesty (v současnosti má právní status zapsaného spolku). Roku 2007 společenství získalo registraci státu jako náboženská společnost pod jménem Buddhismus Diamantové cesty linie Karma Kagjü.
 == Organizace církve ==

@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 </div>
-Buddhismus Diamantové cesty je náboženskou společností, která reprezentuje tibetský buddhismus mimo země jeho vzniku a tradičního rozšíření. Společnost přizpůsobila tibetský buddhismus západní kultuře a náboženskému životu, je přitom jednou z největších buddhistických náboženských společností, které jsou na Západě aktivní. V České republice získala státní registraci v roce 2007 pod plným jménem Buddhismus Diamantové cesty linie Karma Kagjü.
+Buddhismus Diamantové cesty je náboženskou společností, která reprezentuje tibetský buddhismus mimo země jeho vzniku a tradičního rozšíření. Společnost přizpůsobila [[vadžrajána (Buddh)|tibetský buddhismus]] západní kultuře a náboženskému životu, je přitom jednou z největších buddhistických náboženských společností, které jsou na Západě aktivní. V České republice získala státní registraci v roce 2007 pod plným jménem Buddhismus Diamantové cesty linie Karma Kagjü.
 == Historie Buddhismu Diamantové cesty ==
@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 Vznik společenství Buddhismus Diamantové cesty je třeba vnímat v kontextu západní vlny zájmu o tibetský buddhismus, kterou podnítil odchod řady významných představitelů této náboženské tradice z Tibetu po roce 1959. Spolu se sympatiemi ke svému politickému zápasu získávali tito představitelé na Západě také vážné zájemce o své náboženství. Jedním z nejaktivnějších misionářů se stal šestnáctý ''karmapa'' Randžung Rigpä Dordže (1924–1981), hlava linie ''karmakagjü'' školy ''kagjü'', jedné z hlavních škol tibetského buddhismu.
-Roku 1959 opustil XVI. ''karmapa'' Tibet, přesídlil do Sikkimu a obnovil tam klášter Rumtek. Tam se s ním roku 1970 setkali dánští cestovatelé Ole Krogh Nydahl (*1941) a Hannah Nydahlová (1946–2007). Byla to již jejich třetí cesta do Himálaje; na těchto cestách se stále více zajímali o tibetský buddhismus, až k němu v přítomnosti XVI. ''karmapy'' v klášteře Rumtek konvertovali (přijali útočiště). Na karmapovo doporučení pak studovali u Kalu rinpočheho (1905–1989) v Sonadě v Západním Bengálsku a po šest měsíců prováděli přípravnou praxi ''ngöndro''. S pomocí XIV. ''šamarpy'' (druhého nejvyššího představitele školy ''kagjü'') Miphama Čhökji Lodöa (1952–2014, známého též jako Künzig Šamar rinpočhe) na sebe vzali sliby ''bódhisattvy'' působit pro dobro všech bytostí. Roku 1972 je XVI. ''karmapa'' pověřil založením meditačního centra v Dánsku.
+Roku 1959 opustil XVI. ''karmapa'' Tibet, přesídlil do Sikkimu a obnovil tam klášter Rumtek. Tam se s ním roku 1970 setkali dánští cestovatelé Ole Krogh Nydahl (*1941) a Hannah Nydahlová (1946–2007). Byla to již jejich třetí cesta do Himálaje; na těchto cestách se stále více zajímali o tibetský buddhismus, až k němu v přítomnosti XVI. ''karmapy'' v klášteře Rumtek konvertovali (přijali útočiště). Na karmapovo doporučení pak studovali u Kalu rinpočheho (1905–1989) v Sonadě v Západním Bengálsku a po šest měsíců prováděli přípravnou praxi ''ngöndro''. S pomocí XIV. ''šamarpy'' (druhého nejvyššího představitele školy ''kagjü'') Miphama Čhökji Lodöa (1952–2014, známého též jako Künzig Šamar rinpočhe) na sebe vzali sliby ''[[bódhisattva (Buddh)|bódhisattvy]]'' působit pro dobro všech bytostí. Roku 1972 je XVI. ''karmapa'' pověřil založením meditačního centra v Dánsku.
-Toto centrum Buddhismu Diamantové cesty vzniklo na jaře roku 1973 v Kodani. Ale již v listopadu 1972 Nadahl vyučoval ve Štýrském Hradci v Rakousku a poprvé tam udílel útočiště. Vznik tamního společenství se pak stal modelem pro zakládání dalších center Buddhismu Diamantové cesty v Dánsku i v jiných zemích Evropy. V Evropě vznikla také mezinárodní centra ve Španělsku a v Německu. Centrum Karma Guen ve Španělsku bylo otevřeno roku 1988 a od té doby je stále rozšiřováno (včetně vybudování ''stúpy'' Kálačakry roku 1994 nebo otevření knihovny tibetské náboženské literatury). Centrum také iniciovalo vznik Mezinárodního institutu tibetských a asijských studií (ITAS) roku 2003. Pro Evropské centrum byla roku 2007 zakoupena vila u německého Immenstadtu v podhůří Alp. Její rekonstrukce a stavba přilehlých budov probíhaly od roku 2013 do roku 2015.
+Toto centrum Buddhismu Diamantové cesty vzniklo na jaře roku 1973 v Kodani. Ale již v listopadu 1972 Nadahl vyučoval ve Štýrském Hradci v Rakousku a poprvé tam udílel útočiště. Vznik tamního společenství se pak stal modelem pro zakládání dalších center Buddhismu Diamantové cesty v Dánsku i v jiných zemích Evropy. V Evropě vznikla také mezinárodní centra ve Španělsku a v Německu. Centrum Karma Guen ve Španělsku bylo otevřeno roku 1988 a od té doby je stále rozšiřováno (včetně vybudování ''[[stúpa (Buddh)|stúpy]]'' Kálačakry roku 1994 nebo otevření knihovny tibetské náboženské literatury). Centrum také iniciovalo vznik Mezinárodního institutu tibetských a asijských studií (ITAS) roku 2003. Pro Evropské centrum byla roku 2007 zakoupena vila u německého Immenstadtu v podhůří Alp. Její rekonstrukce a stavba přilehlých budov probíhaly od roku 2013 do roku 2015.
 Centra Buddhismu Diamantové cesty začala na konci sedmdesátých let vznikat i mimo Evropu a celkem je center asi 700. Jejich provozu se pravidelně účastní několik desítek tisíc buddhistů, další desítky tisíc jsou příležitostnými návštěvníky. O relativně vysokých počtech účastníků svědčí i to, že rituál ''poa'', vedený Nydahlem, absolvovalo už asi sto tisíc lidí (pro účast na něm ovšem není nutné mít hotovu přípravnou praxi ''ngöndro''). Nejsilnější společenství je v Dánsku a v Německu, velmi úspěšné je také v dalších zemích střední a východní Evropy (především v České republice); relativně malý počet následovníků i center je naproti tomu ve Spojených státech a ve Velké Británii.
@@ Řádek 30: / Řádek 30: @@
 Karmapovo pověření k zakládání center Nydahlovi nechápali jako vznik nové tradice (jako západní, anebo dokonce synkretickou verzi buddhismu), ale jako součást nyní již globální tradice karmakagyü. Po celou dobu své existence je proto společenství Buddhismus Diamantové cesty v těsném kontaktu s duchovními autoritami linie ''karmakagjü'', kromě zmíněných ''karmapů'' a XIV. ''šamarpy'' také s Džigme rinpočhem (*1949), Šerabem Gjalcchenem rinpočhem (*1960) a dalšími.
-Učení ''vadžrajány'' (diamantové cesty), které Ole Nydahl převzal od svých učitelů a přizpůsobil svým žákům, je ve společenství Buddhismus Diamantové cesty považováno za učení samého historického Buddhy, určené Buddhovým výjimečným a schopným posluchačům, kteří jsou schopni jít rychlou, ale i nebezpečnou cestou k osvícení. Kvůli nebezpečnosti této cesty je nutné být v úzkém a důvěrném kontaktu s duchovním učitelem – ''lamou''. Ole Nydal ovšem neměl ambici vytvořit na Západě úplnou strukturu nositelů tradice ''karmakagjü'', kterou tvoří mniši, jógini a laici, nýbrž stanovil, že jeho centra budou místy laického a jógického buddhismu. V důsledku laického charakteru Nydahlovy mise může být učení a praxe v těchto centrech cíleně přizpůsobeno kultuře Západu a způsobu života mladé generace. Není vyžadována změna životního stylu a například ani celibát. Kvůli tomu, že Nydahl není mnichem, byl dříve ve škole ''kagjü'' dokonce zpochybněn jeho titul ''„lama“''.
+Učení ''[[vadžrajána (Buddh)|vadžrajány]]'' (diamantové cesty), které Ole Nydahl převzal od svých učitelů a přizpůsobil svým žákům, je ve společenství Buddhismus Diamantové cesty považováno za učení samého historického Buddhy, určené Buddhovým výjimečným a schopným posluchačům, kteří jsou schopni jít rychlou, ale i nebezpečnou cestou k osvícení. Kvůli nebezpečnosti této cesty je nutné být v úzkém a důvěrném kontaktu s duchovním učitelem – ''lamou''. Ole Nydal ovšem neměl ambici vytvořit na Západě úplnou strukturu nositelů tradice ''karmakagjü'', kterou tvoří mniši, jógini a laici, nýbrž stanovil, že jeho centra budou místy laického a jógického buddhismu. V důsledku laického charakteru Nydahlovy mise může být učení a praxe v těchto centrech cíleně přizpůsobeno kultuře Západu a způsobu života mladé generace. Není vyžadována změna životního stylu a například ani celibát. Kvůli tomu, že Nydahl není mnichem, byl dříve ve škole ''kagjü'' dokonce zpochybněn jeho titul ''„lama“''.
 == Buddhismus Diamantové cesty v České republice ==

@@ Řádek 44: / Řádek 44: @@
 === Počet věřících ===
-K buddhismu bez bližšího určení se v rámci sčítání lidu v roce 2001 přihlásilo 6 817 osob, zřejmě jenom část z nich však byla v trvalém kontaktu s nějakou buddhistickou náboženskou organizací či skupinou. Buddhismus Diamantové cesty, tehdy už oficiálně registrovaný jako náboženská společnost, poprvé zachytil následující census v roce 2011. Hlásilo se k němu 3 484 osob (dalších 2 617 osob se přitom hlásilo k jiným typům buddhismu), s nejvyšším podílem v Praze, Brně a Ostravě. Malé počty osob hlásících se k Buddhismu Diamantové cesty však byly rovnoměrně rozloženy prakticky ve všech okresech, přičemž je obtížné soudit, šlo-li ve všech případech o praktikující členy společenství, nebo jen o různé sympatizanty. Samotná náboženská společnost počet praktikujících či věřících neudává.
+K buddhismu bez bližšího určení se v rámci sčítání lidu v roce 2001 přihlásilo 6 817 osob, zřejmě jenom část z nich však byla v trvalém kontaktu s nějakou buddhistickou náboženskou organizací či skupinou. Buddhismus Diamantové cesty, tehdy už oficiálně registrovaný jako náboženská společnost, poprvé zachytil následující census v roce 2011. Hlásilo se k němu 3 484 osob (dalších 2 617 osob se přitom hlásilo k jiným typům buddhismu), s nejvyšším podílem v Praze, Brně a Ostravě. Malé počty osob hlásících se k Buddhismu Diamantové cesty však byly rovnoměrně rozloženy prakticky ve všech okresech, přičemž je obtížné soudit, šlo-li ve všech případech o praktikující členy společenství, nebo jen o různé sympatizanty. V roce 2021 se k této náboženské společnosti přihlásilo 653 osob. Samotná náboženská společnost počet praktikujících či věřících neudává.
 == Literatura ==

@@ Řádek 71: / Řádek 71: @@
 Oficiální internetové stránky: https://bdc.cz/<br />
-[http://www3.mkcr.cz/cns_internet/CNS/detail_cns.aspx?id_subj=10210&str_zpet=Seznam_CNS.aspx Zápis] v Registru církví a náboženských společností MK ČR
+[https://www-cns.mkcr.cz/cns_internet/CNS/detail_cns.aspx?id_subj=10210&str_zpet=Seznam_CNS.aspx Zápis] v Registru církví a náboženských společností MK ČR
 ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />

← Starší verze	Verze z 13. 12. 2025, 17:56
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:40
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:07
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 11. 12. 2021, 10:43
(Žádný rozdíl)

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 == Historie Buddhismu Diamantové cesty ==
-Vznik společenství Buddhismus Diamantové cesty je třeba vnímat v kontextu západní vlny zájmu o tibetský buddhismus, kterou podnítil odchod řady významných představitelů této náboženské tradice z Tibetu po roce 1959. Spolu se sympatiemi ke svému politickému zápasu získávali tito představitelé na Západě také vážné zájemce o své náboženství. Jedním z nejaktivnějších misionářů se stal šestnáctý karmapa Randžung Rigpä Dordže (1924–1981), hlava linie karmakagjü školy kagjü, jedné z hlavních škol tibetského buddhismu.
+Vznik společenství Buddhismus Diamantové cesty je třeba vnímat v kontextu západní vlny zájmu o tibetský buddhismus, kterou podnítil odchod řady významných představitelů této náboženské tradice z Tibetu po roce 1959. Spolu se sympatiemi ke svému politickému zápasu získávali tito představitelé na Západě také vážné zájemce o své náboženství. Jedním z nejaktivnějších misionářů se stal šestnáctý ''karmapa'' Randžung Rigpä Dordže (1924–1981), hlava linie ''karmakagjü'' školy ''kagjü'', jedné z hlavních škol tibetského buddhismu.
-Roku 1959 opustil XVI. karmapa Tibet, přesídlil do Sikkimu a obnovil tam klášter Rumtek. Tam se s ním roku 1970 setkali dánští cestovatelé Ole Krogh Nydahl (*1941) a Hannah Nydahlová (1946–2007). Byla to již jejich třetí cesta do Himálaje; na těchto cestách se stále více zajímali o tibetský buddhismus, až k němu v přítomnosti XVI. karmapy v klášteře Rumtek konvertovali (přijali útočiště). Na karmapovo doporučení pak studovali u Kalu rinpočheho (1905–1989) v Sonadě v Západním Bengálsku a po šest měsíců prováděli přípravnou praxi ngöndro. S pomocí XIV. šamarpy (druhého nejvyššího představitele školy kagjü) Miphama Čhökji Lodöa (1952–2014, známého též jako Künzig Šamar rinpočhe) na sebe vzali sliby bódhisattvy působit pro dobro všech bytostí. Roku 1972 je XVI. karmapa pověřil založením meditačního centra v Dánsku.
+Roku 1959 opustil XVI. ''karmapa'' Tibet, přesídlil do Sikkimu a obnovil tam klášter Rumtek. Tam se s ním roku 1970 setkali dánští cestovatelé Ole Krogh Nydahl (*1941) a Hannah Nydahlová (1946–2007). Byla to již jejich třetí cesta do Himálaje; na těchto cestách se stále více zajímali o tibetský buddhismus, až k němu v přítomnosti XVI. ''karmapy'' v klášteře Rumtek konvertovali (přijali útočiště). Na karmapovo doporučení pak studovali u Kalu rinpočheho (1905–1989) v Sonadě v Západním Bengálsku a po šest měsíců prováděli přípravnou praxi ''ngöndro''. S pomocí XIV. ''šamarpy'' (druhého nejvyššího představitele školy ''kagjü'') Miphama Čhökji Lodöa (1952–2014, známého též jako Künzig Šamar rinpočhe) na sebe vzali sliby ''bódhisattvy'' působit pro dobro všech bytostí. Roku 1972 je XVI. ''karmapa'' pověřil založením meditačního centra v Dánsku.
-Toto centrum Buddhismu Diamantové cesty vzniklo na jaře roku 1973 v Kodani. Ale již v listopadu 1972 Nadahl vyučoval ve Štýrském Hradci v Rakousku a poprvé tam udílel útočiště. Vznik tamního společenství se pak stal modelem pro zakládání dalších center Buddhismu Diamantové cesty v Dánsku i v jiných zemích Evropy. V Evropě vznikla také mezinárodní centra ve Španělsku a v Německu. Centrum Karma Guen ve Španělsku bylo otevřeno roku 1988 a od té doby je stále rozšiřováno (včetně vybudování stúpy Kálačakry roku 1994 nebo otevření knihovny tibetské náboženské literatury). Centrum také iniciovalo vznik Mezinárodního institutu tibetských a asijských studií (ITAS) roku 2003. Pro Evropské centrum byla roku 2007 zakoupena vila u německého Immenstadtu v podhůří Alp. Její rekonstrukce a stavba přilehlých budov probíhaly od roku 2013 do roku 2015.
+Toto centrum Buddhismu Diamantové cesty vzniklo na jaře roku 1973 v Kodani. Ale již v listopadu 1972 Nadahl vyučoval ve Štýrském Hradci v Rakousku a poprvé tam udílel útočiště. Vznik tamního společenství se pak stal modelem pro zakládání dalších center Buddhismu Diamantové cesty v Dánsku i v jiných zemích Evropy. V Evropě vznikla také mezinárodní centra ve Španělsku a v Německu. Centrum Karma Guen ve Španělsku bylo otevřeno roku 1988 a od té doby je stále rozšiřováno (včetně vybudování ''stúpy'' Kálačakry roku 1994 nebo otevření knihovny tibetské náboženské literatury). Centrum také iniciovalo vznik Mezinárodního institutu tibetských a asijských studií (ITAS) roku 2003. Pro Evropské centrum byla roku 2007 zakoupena vila u německého Immenstadtu v podhůří Alp. Její rekonstrukce a stavba přilehlých budov probíhaly od roku 2013 do roku 2015.
-Centra Buddhismu Diamantové cesty začala na konci sedmdesátých let vznikat i mimo Evropu a celkem je center asi 700. Jejich provozu se pravidelně účastní několik desítek tisíc buddhistů, další desítky tisíc jsou příležitostnými návštěvníky. O relativně vysokých počtech účastníků svědčí i to, že rituál poa, vedený Nydahlem, absolvovalo už asi sto tisíc lidí (pro účast na něm ovšem není nutné mít hotovu přípravnou praxi ngöndro). Nejsilnější společenství je v Dánsku a v Německu, velmi úspěšné je také v dalších zemích střední a východní Evropy (především v České republice); relativně malý počet následovníků i center je naproti tomu ve Spojených státech a ve Velké Británii.
+Centra Buddhismu Diamantové cesty začala na konci sedmdesátých let vznikat i mimo Evropu a celkem je center asi 700. Jejich provozu se pravidelně účastní několik desítek tisíc buddhistů, další desítky tisíc jsou příležitostnými návštěvníky. O relativně vysokých počtech účastníků svědčí i to, že rituál ''poa'', vedený Nydahlem, absolvovalo už asi sto tisíc lidí (pro účast na něm ovšem není nutné mít hotovu přípravnou praxi ''ngöndro''). Nejsilnější společenství je v Dánsku a v Německu, velmi úspěšné je také v dalších zemích střední a východní Evropy (především v České republice); relativně malý počet následovníků i center je naproti tomu ve Spojených státech a ve Velké Británii.
 == Religionistická charakteristika Buddhismu Diamantové cesty ==
-Společenství Buddhismus Diamantové cesty je západní součástí školy tibetského buddhismu kagjü, která ctí jako svého zakladatele Gampopu (1079–1153), žáka slavného Milaräpy (1040–1123). Gampopa se stal učitelem prvního karmapy a řetězec dalších karmapů spoluformoval náboženské, kulturní i politické dějiny Tibetu. V osobách dvou XVII. karmapů ale došlo v této škole ke schizmatu. Až teprve 11 let po smrti výše zmíněného XVI. karmapy byl rozeznán jeho nástupce, Orgjän Trinlä Dordže (*1985). Pravost určení tohoto chlapce ale byla zpochybněna a významní představitelé školy kagjü, kteří s určením nesouhlasili, nalezli převtělení XVI. karmapy v jiném chlapci a roku 1994 ho uvedly do úřadu. Ve schizmatu se Ole a Hannah Nydahlovi postavili se na stranu tohoto druhého chlapce a za XVII. karmapu uznali Thinläho Thaje Dordžeho (*1983).
+Společenství Buddhismus Diamantové cesty je západní součástí školy tibetského buddhismu ''kagjü'', která ctí jako svého zakladatele Gampopu (1079–1153), žáka slavného Milaräpy (1040–1123). Gampopa se stal učitelem prvního ''karmapy'' a řetězec dalších ''karmapů'' spoluformoval náboženské, kulturní i politické dějiny Tibetu. V osobách dvou XVII. ''karmapů'' ale došlo v této škole ke schizmatu. Až teprve 11 let po smrti výše zmíněného XVI. ''karmapy'' byl rozeznán jeho nástupce, Orgjän Trinlä Dordže (*1985). Pravost určení tohoto chlapce ale byla zpochybněna a významní představitelé školy ''kagjü'', kteří s určením nesouhlasili, nalezli převtělení XVI. ''karmapy'' v jiném chlapci a roku 1994 ho uvedly do úřadu. Ve schizmatu se Ole a Hannah Nydahlovi postavili se na stranu tohoto druhého chlapce a za XVII. ''karmapu'' uznali Thinläho Thaje Dordžeho (*1983).
-Základním učením školy kagyü tak, jak je přijímá a praktikuje společenství Buddhismus Diamantové cesty, je Velká pečeť (mahámudra): je to cesta k osvícení tím, že adeptu je odhalena buddhovská podstata všech bytostí i jeho vlastní mysli. Před samotnou praxí Velké pečeti adept „přijímá útočiště“ (jako výraz konverze k buddhismu), přijímá nové tibetské jméno (které ovšem v běžném styku obvykle nepoužívá) a praktikuje tzv. čtyři přípravná cvičení (ngöndro). Ta spočívají jednak v osvojení čtyř základních myšlenek, jednak v provedení čtyř cvičení.
+Základním učením školy ''kagyü'' tak, jak je přijímá a praktikuje společenství Buddhismus Diamantové cesty, je Velká pečeť (''mahámudra''): je to cesta k osvícení tím, že adeptu je odhalena buddhovská podstata všech bytostí i jeho vlastní mysli. Před samotnou praxí Velké pečeti adept „přijímá útočiště“ (jako výraz konverze k buddhismu), přijímá nové tibetské jméno (které ovšem v běžném styku obvykle nepoužívá) a praktikuje tzv. čtyři přípravná cvičení (ngöndro). Ta spočívají jednak v osvojení čtyř základních myšlenek, jednak v provedení čtyř cvičení.
-První základní myšlenka připomíná jedinečnost a vzácnost naší současné existence, neboť ji můžeme využít k vysvobození a osvícení. Druhou myšlenkou je přesvědčení o pomíjivosti všeho a třetí myšlenkou existence karmy, tedy zákona příčiny a následku. Čtvrtá základní myšlenka poukazuje na to, že osvícení je jedinou skutečnou a trvalou radostí. Čtyři cvičení, jež slouží k očištění a k hromadění zásluh, obsahují vykonávání poklon, recitaci stoslabičné mantry, provádění meditace darování mandaly a recitaci formule k uctění duchovního učitele (lamy). Každé z těchto čtyř cvičení musí být opakováno v počtu 111 111, a přípravná praxe tak může trvat i několik let.
+První základní myšlenka připomíná jedinečnost a vzácnost naší současné existence, neboť ji můžeme využít k vysvobození a osvícení. Druhou myšlenkou je přesvědčení o pomíjivosti všeho a třetí myšlenkou existence karmy, tedy zákona příčiny a následku. Čtvrtá základní myšlenka poukazuje na to, že osvícení je jedinou skutečnou a trvalou radostí. Čtyři cvičení, jež slouží k očištění a k hromadění zásluh, obsahují vykonávání poklon, recitaci stoslabičné mantry, provádění meditace darování mandaly a recitaci formule k uctění duchovního učitele (''lamy''). Každé z těchto čtyř cvičení musí být opakováno v počtu 111 111, a přípravná praxe tak může trvat i několik let.
-Na této individuální cestě adepta doprovázejí společné meditace v centru, čtyři na sebe navazující iniciace, meditační kursy, kurs vědomého umírání poa (phowa) a další učení, zasvěcení a aktivity. Základní praxí je lamä naldžor (gurujóga), meditace na XVI. karmapu, známá také jako meditace tři světla. Meditace i přednášky v centrech končí zpívaným vzýváním ochránce Mahákály, které je připisováno VIII. karmapovi. Pro každodenní praxi jsou vhodné ještě jiné meditace, práce s rušivými emocemi, identifikace s buddhovským stavem duchovního učitele a další metody.
+Na této individuální cestě adepta doprovázejí společné meditace v centru, čtyři na sebe navazující iniciace, meditační kursy, kurs vědomého umírání ''poa'' (''phowa'') a další učení, zasvěcení a aktivity. Základní praxí je ''lamä naldžor'' (''gurujóga''), meditace na XVI. ''karmapu'', známá také jako meditace tři světla. Meditace i přednášky v centrech končí zpívaným vzýváním ochránce Mahákály, které je připisováno VIII. karmapovi. Pro každodenní praxi jsou vhodné ještě jiné meditace, práce s rušivými emocemi, identifikace s buddhovským stavem duchovního učitele a další metody.
-Karmapovo pověření k zakládání center Nydahlovi nechápali jako vznik nové tradice (jako západní, anebo dokonce synkretickou verzi buddhismu), ale jako součást nyní již globální tradice karmakagyü. Po celou dobu své existence je proto společenství Buddhismus Diamantové cesty v těsném kontaktu s duchovními autoritami linie karmakagjü, kromě zmíněných karmapů a XIV. šamarpy také s Džigme rinpočhem (*1949), Šerabem Gjalcchenem rinpočhem (*1960) a dalšími.
+Karmapovo pověření k zakládání center Nydahlovi nechápali jako vznik nové tradice (jako západní, anebo dokonce synkretickou verzi buddhismu), ale jako součást nyní již globální tradice karmakagyü. Po celou dobu své existence je proto společenství Buddhismus Diamantové cesty v těsném kontaktu s duchovními autoritami linie ''karmakagjü'', kromě zmíněných ''karmapů'' a XIV. ''šamarpy'' také s Džigme rinpočhem (*1949), Šerabem Gjalcchenem rinpočhem (*1960) a dalšími.
-Učení vadžrajány (diamantové cesty), které Ole Nydahl převzal od svých učitelů a přizpůsobil svým žákům, je ve společenství Buddhismus Diamantové cesty považováno za učení samého historického Buddhy, určené Buddhovým výjimečným a schopným posluchačům, kteří jsou schopni jít rychlou, ale i nebezpečnou cestou k osvícení. Kvůli nebezpečnosti této cesty je nutné být v úzkém a důvěrném kontaktu s duchovním učitelem – lamou. Ole Nydal ovšem neměl ambici vytvořit na Západě úplnou strukturu nositelů tradice karmakagjü, kterou tvoří mniši, jógini a laici, nýbrž stanovil, že jeho centra budou místy laického a jógického buddhismu. V důsledku laického charakteru Nydahlovy mise může být učení a praxe v těchto centrech cíleně přizpůsobeno kultuře Západu a způsobu života mladé generace. Není vyžadována změna životního stylu a například ani celibát. Kvůli tomu, že Nydahl není mnichem, byl dříve ve škole kagjü dokonce zpochybněn jeho titul „lama“.
+Učení ''vadžrajány'' (diamantové cesty), které Ole Nydahl převzal od svých učitelů a přizpůsobil svým žákům, je ve společenství Buddhismus Diamantové cesty považováno za učení samého historického Buddhy, určené Buddhovým výjimečným a schopným posluchačům, kteří jsou schopni jít rychlou, ale i nebezpečnou cestou k osvícení. Kvůli nebezpečnosti této cesty je nutné být v úzkém a důvěrném kontaktu s duchovním učitelem – ''lamou''. Ole Nydal ovšem neměl ambici vytvořit na Západě úplnou strukturu nositelů tradice ''karmakagjü'', kterou tvoří mniši, jógini a laici, nýbrž stanovil, že jeho centra budou místy laického a jógického buddhismu. V důsledku laického charakteru Nydahlovy mise může být učení a praxe v těchto centrech cíleně přizpůsobeno kultuře Západu a způsobu života mladé generace. Není vyžadována změna životního stylu a například ani celibát. Kvůli tomu, že Nydahl není mnichem, byl dříve ve škole ''kagjü'' dokonce zpochybněn jeho titul ''„lama“''.
 == Buddhismus Diamantové cesty v České republice ==
-Ole Nydahl již v osmdesátých letech několikrát navštívil Československo a vyučoval dharmu v soukromých prostorách. Jeho první veřejná přednáška se konala již ve svobodných poměrech roku 1990. První centrum Karma Dubkji Ling vzniklo v Praze roku 1994, roku 1995 se konal první kurs poa. Roku 1996 byl pro správu nemovitého majetku založen nadační fond Nydahl. Jednotlivá centra, která od poloviny devadesátých let rychle vznikala, byla od roku 1995 spojena v občanském sdružení Společnost Diamantové cesty (v současnosti má právní status zapsaného spolku). Roku 2007 společenství získalo registraci státu jako náboženská společnost pod jménem Buddhismus Diamantové cesty linie Karma Kagjü.
+Ole Nydahl již v osmdesátých letech několikrát navštívil Československo a vyučoval ''dharmu'' v soukromých prostorách. Jeho první veřejná přednáška se konala již ve svobodných poměrech roku 1990. První centrum Karma Dubkji Ling vzniklo v Praze roku 1994, roku 1995 se konal první kurs ''poa''. Roku 1996 byl pro správu nemovitého majetku založen nadační fond Nydahl. Jednotlivá centra, která od poloviny devadesátých let rychle vznikala, byla od roku 1995 spojena v občanském sdružení Společnost Diamantové cesty (v současnosti má právní status zapsaného spolku). Roku 2007 společenství získalo registraci státu jako náboženská společnost pod jménem Buddhismus Diamantové cesty linie Karma Kagjü.
 == Organizace církve ==
@@ Řádek 78: / Řádek 78: @@
 [[Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk]]
 [[Kategorie:CCNS]]