Církev římskokatolická - Historie editací

imported>ZRN: import CNO + Tibet

2025-12-13T17:56:04Z

import CNO + Tibet

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:40:44Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:07:14Z

přidán Slovník buddhismu

ZRN v 29. 3. 2022, 15:49

2022-03-29T15:49:58Z

imported>JD: oprava odkazů na RCNS u MK ČR

2022-01-29T15:40:57Z

oprava odkazů na RCNS u MK ČR

imported>JD: oprava odkazů na RCNS u MK ČR

2022-01-29T15:32:31Z

oprava odkazů na RCNS u MK ČR

imported>ZRN: import JKI a Hind

2021-12-11T10:43:17Z

import JKI a Hind

Ukázat změny

ZRN v 14. 12. 2020, 14:30

2020-12-14T14:30:23Z

ZRN v 14. 12. 2020, 14:29

2020-12-14T14:29:44Z

ZRN v 14. 12. 2020, 14:29

2020-12-14T14:29:12Z

@@ Řádek 327: / Řádek 327: @@
 ----
-<span class="see-also">Viz též heslo [[římskokatolická církev (JKI-K)]] ve slovníku [[JKI|Judaismus – Křesťanství – Islám (2003)]]</span>
+<div class="see-also">Viz též heslo [[římskokatolická církev (JKI-K)]] ve slovníku [[JKI|Judaismus – Křesťanství – Islám (2003)]]</div>
 [[Kategorie:CCNS]]

@@ Řádek 255: / Řádek 255: @@
 |align="right"| 1082463
 |align="right"| 9883
 |}
-Údaje podle sčítání lidu za celé české země v dobovém vymezení, data od roku 1950 již nezahrnují arménskokatolickou církev. Ve sčítání lidu v roce 2011 se – vedle masově využité možnosti na otázku po náboženském vyznání neodpovědět – objevila také poměrně frekventovaná odpověď „katolická víra“ (71 138 osob), případně i „křesťanství“ (13 034), což někteří autoři chápou jako projev distance od oficiální římskokatolické církve; tuto hypotézu je ovšem obtížné jakkoli doložit.
+Údaje podle sčítání lidu za celé české země v dobovém vymezení, data od roku 1950 již nezahrnují arménskokatolickou církev. Ve sčítání lidu v roce 2011 se – vedle masově využité možnosti na otázku po náboženském vyznání neodpovědět – objevila také poměrně frekventovaná odpověď „katolická víra“ (71 138 osob), případně i „křesťanství“ (13 034), což někteří autoři chápou jako projev distance od oficiální římskokatolické církve; tuto hypotézu je ovšem obtížné jakkoli doložit. V roce 2021 se k nespecifikované "katolické víře" přihlásilo 253 834 osob, ke "křesťanství" 71 089 osob.
 Římskokatolická církev si vede vlastní evidenci věřících i církevních úkonů (zejm. křty, sňatky a pohřby), tato data jsou zveřejňována v různé míře za jednotlivé diecéze.

@@ Řádek 315: / Řádek 315: @@
 Oficiální internetové stránky: https://www.cirkev.cz/<br />
 Oficiální internetové stránky mají i jednotlivé (arci-)diecéze, řeholní společenství a další církevní orgány a korporace.<br />
-[https://www-cns.mkcr.cz/cns_internet/CNS/detail_cns.aspx?id_subj=1333&str_zpet=Seznam_CNS.aspx Zápis] v Registru církví a náboženských společností MK ČR; Církev řeckokatolická má samostatný [http://www3.mkcr.cz/cns_internet/CNS/detail_cns.aspx?id_subj=605&str_zpet=Seznam_CNS.aspx zápis].
+[https://www-cns.mkcr.cz/cns_internet/CNS/detail_cns.aspx?id_subj=1333&str_zpet=Seznam_CNS.aspx Zápis] v Registru církví a náboženských společností MK ČR; Církev řeckokatolická má samostatný [https://www-cns.mkcr.cz/cns_internet/CNS/detail_cns.aspx?id_subj=605&str_zpet=Seznam_CNS.aspx zápis].
 ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />

@@ Řádek 315: / Řádek 315: @@
 Oficiální internetové stránky: https://www.cirkev.cz/<br />
 Oficiální internetové stránky mají i jednotlivé (arci-)diecéze, řeholní společenství a další církevní orgány a korporace.<br />
-[http://www3.mkcr.cz/cns_internet/CNS/detail_cns.aspx?id_subj=1333&str_zpet=Seznam_CNS.aspx Zápis] v Registru církví a náboženských společností MK ČR; Církev řeckokatolická má samostatný [http://www3.mkcr.cz/cns_internet/CNS/detail_cns.aspx?id_subj=605&str_zpet=Seznam_CNS.aspx zápis].
+[https://www-cns.mkcr.cz/cns_internet/CNS/detail_cns.aspx?id_subj=1333&str_zpet=Seznam_CNS.aspx Zápis] v Registru církví a náboženských společností MK ČR; Církev řeckokatolická má samostatný [http://www3.mkcr.cz/cns_internet/CNS/detail_cns.aspx?id_subj=605&str_zpet=Seznam_CNS.aspx zápis].
 ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />

@@ Řádek 61: / Řádek 61: @@
 Mariánská hnutí mají aktivistický a laický charakter (ačkoliv se jich účastní i kněží), což je spojuje s jinou skupinou hnutí v římskokatolické církvi, s tzv. novými hnutími. V nich bývá ovšem podíl laiků (a také žen) ve vedení podstatně vyšší. Zaměření nových hnutí ovšem bývá od mariánských hnutí odlišné: k misii (např. Miles Jesu), ke katechezi dospělých (např. Neokatechumenátní cesta), k sociální práci (Sant Egidio), k charismatické obnově církve (např. komunita Chemin Neuf), k budování blízkého bratrského a sesterského společenství (Dílo Mariino – hnutí fokoláre) apod. Na rozdíl od mariánských hnutí jsou nová hnutí obvykle přejně otevřena ke společnosti mimo církev a nakloněna rozvíjení ekumenických a mezináboženských vztahů (příkladem ekumenismu může být hnutí s centrem v komunitě v Taizé nebo charitní hnutí Víra a světlo).
-První laická hnutí, obvykle shrnovaná do označení „katolická akce“, vznikala už na přelomu 19. a 20. století. Jeden z jejich cílů – ovlivnit postoji vyplývajícími z katolické víry co nejširší veřejnost – naplňuje od roku 1928 společenství Opus Dei. Vzrůstající roli laiků v římsko¬katolické církvi po celé 20. století dokládá založení Papežské rady pro laiky roku 1967 (roku 2016 vplynula do Dikasteria pro laiky, rodinu a život). Symbolickým vyjádřením kladného přijetí těchto hnutí v církvi se stalo výše zmíněné setkání jejich zástupců s papežem Janem Pavlem II. o Letnicích roku 1998.
+První laická hnutí, obvykle shrnovaná do označení „katolická akce“, vznikala už na přelomu 19. a 20. století. Jeden z jejich cílů – ovlivnit postoji vyplývajícími z katolické víry co nejširší veřejnost – naplňuje od roku 1928 společenství Opus Dei. Vzrůstající roli laiků v římskokatolické církvi po celé 20. století dokládá založení Papežské rady pro laiky roku 1967 (roku 2016 vplynula do Dikasteria pro laiky, rodinu a život). Symbolickým vyjádřením kladného přijetí těchto hnutí v církvi se stalo výše zmíněné setkání jejich zástupců s papežem Janem Pavlem II. o Letnicích roku 1998.
 == Římský katolicismus v českých zemích ==

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:40
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:07
(Žádný rozdíl)

@@ Řádek 59: / Řádek 59: @@
 Přijetí těchto dvou mariánských dogmat odráží značný zájem o osobnost Marie, matky Ježíšovy, v římskokatolické církvi v posledních dvou stech letech. Vedle významu v osobní zbožnosti (která byla v křesťanstvu přítomna od jeho samého počátku) se projevuje také stále vzrůstajícím počtem mariánských zjevení a stále vzrůstajícím významem mariánských hnutí, která se k těmto zjevením někdy váží. Jako nejznámější mezi množstvím zjevení po celém katolickém světě (u nás například ve Filipově roku 1866 nebo v Suchém dole u Police nad Metují v letech 1892–95) můžeme jmenovat ta ve francouzských Lurdech roku 1858, v portugalské Fatimě 1917, ve španělském Garabandalu v letech 1961–65 či v Medžugorje v současné republice Bosna a Hercegovina, probíhající od roku 1981. Takové události jsou až na výjimky církví považovány za soukromá zjevení, k jejichž pravosti se církev nevyjadřuje. Mariánská hnutí (např. Rytířstvo Neposkvrněné) pěstují úctu k Panně Marii, bývají motivována některými zjeveními (např. Fatimský apoštolát Modrá armáda), nebo se dokonce vztahují k údajným poselstvím od Marie (Mariánské kněžské hnutí). Typické jsou pro mariánská hnutí konzervativní postoje, kritika společenské situace, obrana katolické morálky, nauky a hierarchie a také apokalyptická očekávání.
-Mariánská hnutí mají aktivistický a laický charakter (ačkoliv se jich účastní i kněží), což je spojuje s jinou skupinou hnutí v římskokatolické církvi, s tzv. novými hnutími. V nich bývá ovšem podíl laiků (a také žen) ve vedení podstatně vyšší. Zaměření nových hnutí ovšem bývá od mariánských hnutí odlišné: k misii (např. Miles Jesu), ke katechezi dospělých (např. Neokatechumenátní cesta), k sociální práci (Sant Egidio), k charismatické obnově círk¬ve (např. komunita Chemin Neuf), k budování blízkého bratrského a sesterského společenství (Dílo Mariino – hnutí fokoláre) apod. Na rozdíl od mariánských hnutí jsou nová hnutí obvykle přejně otevřena ke společnosti mimo církev a nakloněna rozvíjení ekumenických a mezinábo¬ženských vztahů (příkladem ekumenismu může být hnutí s centrem v komunitě v Taizé nebo charitní hnutí Víra a světlo).
+Mariánská hnutí mají aktivistický a laický charakter (ačkoliv se jich účastní i kněží), což je spojuje s jinou skupinou hnutí v římskokatolické církvi, s tzv. novými hnutími. V nich bývá ovšem podíl laiků (a také žen) ve vedení podstatně vyšší. Zaměření nových hnutí ovšem bývá od mariánských hnutí odlišné: k misii (např. Miles Jesu), ke katechezi dospělých (např. Neokatechumenátní cesta), k sociální práci (Sant Egidio), k charismatické obnově církve (např. komunita Chemin Neuf), k budování blízkého bratrského a sesterského společenství (Dílo Mariino – hnutí fokoláre) apod. Na rozdíl od mariánských hnutí jsou nová hnutí obvykle přejně otevřena ke společnosti mimo církev a nakloněna rozvíjení ekumenických a mezináboženských vztahů (příkladem ekumenismu může být hnutí s centrem v komunitě v Taizé nebo charitní hnutí Víra a světlo).
 První laická hnutí, obvykle shrnovaná do označení „katolická akce“, vznikala už na přelomu 19. a 20. století. Jeden z jejich cílů – ovlivnit postoji vyplývajícími z katolické víry co nejširší veřej¬nost – naplňuje od roku 1928 společenství Opus Dei. Vzrůstající roli laiků v římsko¬katolické církvi po celé 20. století dokládá založení Papežské rady pro laiky roku 1967 (roku 2016 vplynula do Dikasteria pro laiky, rodinu a život). Symbolickým vyjádřením kladného přijetí těchto hnutí v církvi se stalo výše zmíněné setkání jejich zástupců s papežem Janem Pavlem II. o Letnicích roku 1998.