Církev adventistů sedmého dne - Historie editací

imported>ZRN: import CNO + Tibet

2025-12-13T17:56:04Z

import CNO + Tibet

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:40:44Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:07:14Z

přidán Slovník buddhismu

ZRN v 29. 3. 2022, 15:36

2022-03-29T15:36:46Z

imported>JD: oprava odkazů na RCNS u MK ČR

2022-01-29T15:32:30Z

oprava odkazů na RCNS u MK ČR

imported>ZRN: import JKI a Hind

2021-12-11T10:43:17Z

import JKI a Hind

Ukázat změny

ZRN v 20. 11. 2020, 15:02

2020-11-20T15:02:26Z

ZRN v 20. 11. 2020, 14:58

2020-11-20T14:58:24Z

ZRN v 20. 11. 2020, 14:57

2020-11-20T14:57:30Z

ZRN v 6. 10. 2020, 13:00

2020-10-06T13:00:54Z

@@ Řádek 235: / Řádek 235: @@
 ----
-<span class="see-also">Viz též heslo [[Církev adventistů sedmého dne (JKI-K)]] ve slovníku [[JKI|Judaismus – Křesťanství – Islám (2003)]]</span>
+<div class="see-also">Viz též heslo [[Církev adventistů sedmého dne (JKI-K)]] ve slovníku [[JKI|Judaismus – Křesťanství – Islám (2003)]]</div>
 [[Kategorie:CCNS]]

@@ Řádek 206: / Řádek 206: @@
 | 2021
 |align="right"| 7162
 |align="right"|
 |}

@@ Řádek 203: / Řádek 203: @@
 |align="right"| 7394
 |align="right"| 7455
 |}

@@ Řádek 223: / Řádek 223: @@
 Oficiální internetové stránky: http://www.casd.cz/<br />
-[http://www3.mkcr.cz/cns_internet/CNS/detail_cns.aspx?id_subj=2&str_zpet=Seznam_CNS.aspx Zápis] v Registru církví a náboženských společností MK ČR
+[https://www-cns.mkcr.cz/cns_internet/CNS/detail_cns.aspx?id_subj=2&str_zpet=Seznam_CNS.aspx Zápis] v Registru církví a náboženských společností MK ČR
 ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />

@@ Řádek 147: / Řádek 147: @@
 Prvním českým adventistickým časopisem byl ''Hlasatel Pravdy'', vycházející jako dvouměsíčník od roku 1903. Časopis měl velmi malý náklad a nuceně zanikl brzy po začátku první světové války. Obnoven byl v roce 1919 s dvouměsíční periodicitou, vycházel do roku 1941. V roce 1922 začal vycházet druhý církevní časopis ''Stráž sionská'', zprvu jako čtvrtletník, od roku 1924 jako dvouměsíčník. Časopis vycházel asi do roku 1939. V poválečném období se vydávání církevních časopisů nepodařilo obnovit, teprve v roce 1968 vyšlo mimořádné číslo a od roku 1969 pravidelně vychází oficiální církevní dvouměsíčník ''Znamení doby''. V roce 1994 byla jeho periodicita snížena na čtyřikrát ročně a v roce 2000 na dvakrát ročně; v letech 2002–03 časopis nevyšel vůbec. Charakter oficiálního časopisu namísto toho získal měsíčník ''Advent'', vydávaný od roku 1990. Adventistická církev vydává rovněž ročenku (v letech 1936–38 čtvrtletník) ''Biblické úkoly'', od roku 1990 opět čtvrtletně se samostatnými názvy.
-V roce 2004 začala církev provozovat rovněž Rádio Hlas naděje (AW Radio).
+V roce 2004 začala církev provozovat Rádio Hlas naděje (AW Radio) a později i internetovou televizi HopeTV.
 S Československou jednotou byl úzce spojen Spolek pro péči o zdraví v ČSR, založený v září 1922. Prvotním cílem jeho založení bylo zabezpečení církevního majetku v případě likvidace Spolku křesťanských mužů a žen, ve druhé polovině dvacátých let však spolek začal rozvíjet samostatnou činnost na poli zdravotnické osvěty. V roce 1929 byla zřízena církevní ozdravovna ve Vojkovicích, později byla k témuž účelu užívána i budova bývalého misijního ústavu v Loděnici (tam se již na konci dvacátých let uvažovalo o zřízení sirotčince, avšak nedošlo k němu). Roku 1937 byla vybudována další ozdravovna v Jansperku (dnešní Janov nad Nisou) a v roce 1945 byl k témuž účelu zakoupen pozemek v Hluboké u Skutče. Tato zařízení církev ztratila na počátku padesátých let v souvislosti se zákonem o jednotné zdravotní péči. K obnově církevní sociální činnosti mohlo dojít až po pádu komunistického režimu. Mezinárodní adventistická organizace sociální pomoci ADRA byla v Československu registrována v květnu 1992 jako Adventistická agentura pro pomoc a rozvoj, v prosinci 1994 bylo založeno občanské sdružení ADRA. Jeho centrála sídlí v Praze, vedle toho má 11 dobrovolnických center. Některá z nich mají povahu poraden, v dalších případech jde o zařízení sociální péče; ADRA vedle toho organizuje rozsáhlou pomoc obětem přírodních i sociálních katastrof v zahraničí i v České republice.
-S adventistickou církví je spojen také skautský klub Pathfinder, organizovaný vesměs jako sdružení dětí a mládeže z jednotlivých sborů. Volně je s církví spojena síť vegetariánských restaurací Country Life a projekt zdravého životného stylu Newstart, velmi výrazně se angažuje také na poli pomoci osobám postiženým celiakií.
+S adventistickou církví je spojen také skautský klub Pathfinder, organizovaný vesměs jako sdružení dětí a mládeže z jednotlivých sborů. Volně je s církví spojena síť vegetariánských restaurací Country Life a projekt zdravého životního stylu Newstart, velmi výrazně se angažuje také na poli pomoci osobám postiženým celiakií.
 === Počet věřících ===

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:40
(Žádný rozdíl)

@@ Řádek 141: / Řádek 141: @@
 Pro výchovu svých duchovních, i zahraničních, českoslovenští adventisté v roce 1925 zřídili teologický seminář, Misijní ústav v Loděnici. V roce 1927 získal státní souhlas k činnosti, avšak roku 1936 byl z ekonomických důvodů zrušen. Po druhé světové válce byl seminář založen znovu, tentokrát v Praze, k prozatímnímu povolení ministerstvem školství a osvěty došlo v říjnu 1946 a k definitivnímu povolení v lednu následujícího roku. Nesl jméno Škola biblických nauk a později Biblický seminář, status školy se přitom nijak nezměnil. Výuka v semináři musela skončit v roce 1950, v roce 1968 byla obnovena, avšak seminář fungoval jen do roku 1973. Na rozdíl od dřívějších seminářů, které měly středoškolský charakter, přitom seminář z let 1968–73 odpovídal spíše charakteru vyšší odborné školy. Teologický seminář byl znovu obnoven v říjnu 1990, zpočátku sídlil v Praze, později krátce v Klínci a Zlenicích, od roku 1995 v Radvanicích (součást Sázavy). Seminář měl zpočátku status pomaturitního studia, v roce 1996 se stal střední odbornou školou a v roce 1998 vyšší odbornou školou. Od roku 2009 seminář prostřednictvím zahraničních vysokých škol uděluje i titul Bc.
-Nižšímu vzdělání se začala Církev adventistů sedmého dne věnovat teprve na počátku třetího tisíciletí. České sdružení v Praze zřídilo mateřskou a základní školu Eliáš, později doplněnou i o středoškolský (humanitní a přírodovědný) stupeň.
+Nižšímu vzdělání se začala Církev adventistů sedmého dne věnovat teprve na počátku třetího tisíciletí. České sdružení v Praze zřídilo mateřskou a základní školu Elijáš, později doplněnou i o středoškolský (humanitní a přírodovědný) stupeň.
 První adventistické nakladatelství vzniklo jako odbočka (sklad knih a časopisů) hamburského církevního nakladatelství v Opavě v roce 1919. Nakladatelství distribuovalo především traktátovou a náboženskou literaturu, převážně v němčině. V roce 1922 jej Československá jednota přesunula do Brna, zemská politická správa se přitom snažila činnosti nakladatelství zabránit, ministerstvo obchodu však tento zákaz zrušilo. V roce 1923 tak v Brně vzniklo nezávislé Adventní nakladatelství, které vydávalo církevní tisk včetně obou tehdy vycházejících časopisů. Po záboru budovy se nakladatelská činnost přesunula do Prahy, v roce 1942 však musela být ukončena. Pražské Nakladatelství Josefa Cepla obnovilo činnost v roce 1945, avšak s účinností nového tiskového zákona v březnu 1949 ztratilo povolení k činnosti. Církev byla nucena využívat (restringovaných) zařízení jiných náboženských organizací, respektive později komunisty plně kontrolovaného Ústředního církevního nakladatelství. V roce 1993 bylo založeno církevní nakladatelství Advent – Orion, sídlící v Praze a vydávající kromě náboženské také psychologickou a zdravotní literaturu.

← Starší verze		Verze z 20. 11. 2020, 14:57
Řádek 140:		Řádek 140:

	Pro výchovu svých duchovních, i zahraničních, českoslovenští adventisté v roce 1925 zřídili teologický seminář, Misijní ústav v Loděnici. V roce 1927 získal státní souhlas k činnosti, avšak roku 1936 byl z ekonomických důvodů zrušen. Po druhé světové válce byl seminář založen znovu, tentokrát v Praze, k prozatímnímu povolení ministerstvem školství a osvěty došlo v říjnu 1946 a k definitivnímu povolení v lednu následujícího roku. Nesl jméno Škola biblických nauk a později Biblický seminář, status školy se přitom nijak nezměnil. Výuka v semináři musela skončit v roce 1950, v roce 1968 byla obnovena, avšak seminář fungoval jen do roku 1973. Na rozdíl od dřívějších seminářů, které měly středoškolský charakter, přitom seminář z let 1968–73 odpovídal spíše charakteru vyšší odborné školy. Teologický seminář byl znovu obnoven v říjnu 1990, zpočátku sídlil v Praze, později krátce v Klínci a Zlenicích, od roku 1995 v Radvanicích (součást Sázavy). Seminář měl zpočátku status pomaturitního studia, v roce 1996 se stal střední odbornou školou a v roce 1998 vyšší odbornou školou. Od roku 2009 seminář prostřednictvím zahraničních vysokých škol uděluje i titul Bc.		Pro výchovu svých duchovních, i zahraničních, českoslovenští adventisté v roce 1925 zřídili teologický seminář, Misijní ústav v Loděnici. V roce 1927 získal státní souhlas k činnosti, avšak roku 1936 byl z ekonomických důvodů zrušen. Po druhé světové válce byl seminář založen znovu, tentokrát v Praze, k prozatímnímu povolení ministerstvem školství a osvěty došlo v říjnu 1946 a k definitivnímu povolení v lednu následujícího roku. Nesl jméno Škola biblických nauk a později Biblický seminář, status školy se přitom nijak nezměnil. Výuka v semináři musela skončit v roce 1950, v roce 1968 byla obnovena, avšak seminář fungoval jen do roku 1973. Na rozdíl od dřívějších seminářů, které měly středoškolský charakter, přitom seminář z let 1968–73 odpovídal spíše charakteru vyšší odborné školy. Teologický seminář byl znovu obnoven v říjnu 1990, zpočátku sídlil v Praze, později krátce v Klínci a Zlenicích, od roku 1995 v Radvanicích (součást Sázavy). Seminář měl zpočátku status pomaturitního studia, v roce 1996 se stal střední odbornou školou a v roce 1998 vyšší odbornou školou. Od roku 2009 seminář prostřednictvím zahraničních vysokých škol uděluje i titul Bc.
		+
		+	Nižšímu vzdělání se začala Církev adventistů sedmého dne věnovat teprve na počátku třetího tisíciletí. České sdružení v Praze zřídilo mateřskou a základní školu Eliáš, později doplněnou i o středoškolský (humanitní a přírodovědný) stupeň.

	První adventistické nakladatelství vzniklo jako odbočka (sklad knih a časopisů) hamburského církevního nakladatelství v Opavě v roce 1919. Nakladatelství distribuovalo především traktátovou a náboženskou literaturu, převážně v němčině. V roce 1922 jej Československá jednota přesunula do Brna, zemská politická správa se přitom snažila činnosti nakladatelství zabránit, ministerstvo obchodu však tento zákaz zrušilo. V roce 1923 tak v Brně vzniklo nezávislé Adventní nakladatelství, které vydávalo církevní tisk včetně obou tehdy vycházejících časopisů. Po záboru budovy se nakladatelská činnost přesunula do Prahy, v roce 1942 však musela být ukončena. Pražské Nakladatelství Josefa Cepla obnovilo činnost v roce 1945, avšak s účinností nového tiskového zákona v březnu 1949 ztratilo povolení k činnosti. Církev byla nucena využívat (restringovaných) zařízení jiných náboženských organizací, respektive později komunisty plně kontrolovaného Ústředního církevního nakladatelství. V roce 1993 bylo založeno církevní nakladatelství Advent – Orion, sídlící v Praze a vydávající kromě náboženské také psychologickou a zdravotní literaturu.		První adventistické nakladatelství vzniklo jako odbočka (sklad knih a časopisů) hamburského církevního nakladatelství v Opavě v roce 1919. Nakladatelství distribuovalo především traktátovou a náboženskou literaturu, převážně v němčině. V roce 1922 jej Československá jednota přesunula do Brna, zemská politická správa se přitom snažila činnosti nakladatelství zabránit, ministerstvo obchodu však tento zákaz zrušilo. V roce 1923 tak v Brně vzniklo nezávislé Adventní nakladatelství, které vydávalo církevní tisk včetně obou tehdy vycházejících časopisů. Po záboru budovy se nakladatelská činnost přesunula do Prahy, v roce 1942 však musela být ukončena. Pražské Nakladatelství Josefa Cepla obnovilo činnost v roce 1945, avšak s účinností nového tiskového zákona v březnu 1949 ztratilo povolení k činnosti. Církev byla nucena využívat (restringovaných) zařízení jiných náboženských organizací, respektive později komunisty plně kontrolovaného Ústředního církevního nakladatelství. V roce 1993 bylo založeno církevní nakladatelství Advent – Orion, sídlící v Praze a vydávající kromě náboženské také psychologickou a zdravotní literaturu.

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 Adventisté sedmého dne tvoří nejvýznamnější z těch společenství, která jsou pokračovateli adventistického (adventního) hnutí. Adventistické hnutí vzniklo ve Spojených státech v prostředí rychle se rozvíjejícího evangelikalismu ve třicátých letech 19. století na základě myšlenek farmáře Williama Millera (1782–1849). Miller byl náruživým čtenářem a po své konverzi roku 1816 se začal intenzivně věnovat Bibli původně snad především proto, aby mohl oponovat námitkám svých deistických přátel vůči její pravdivosti v doslovném významu. Miller byl totiž naopak přesvědčen, že celá Bible je bezrozporným „božím slovem“, které nese aktuální a pravdivé poselství. Je proto třeba ji zkoumat, a to včetně různých časových údajů, které nemají být vztahovány pouze k minulým událostem, ale mají být chápány jako proroctví budoucích dějů. Patrně již roku 1818, ale nejpozději roku 1823 došel Miller k názoru, že nejvýznamnější z těchto budoucích dějů – druhý Kristův příchod (advent) – se uskuteční roku 1843.
 Až roku 1831 a teprve na výzvu svých přátel Miller vystoupil s tímto výpočtem veřejně. Roku 1833 se stal baptistickým laickým kazatelem a začal být zván ke kázáním a přednáškám ve sborech amerických evangelikálních denominací. Jeho poselství přebírali další kazatelé a stejně jako on vydávali také brožury a traktáty, psali do evangelikálních časopisů, vystupovali na táborových shromážděních a pořádali konference. Účinek Millerova poselství zvyšovaly i přírodní úkazy, například v roce 1833 roj meteoritů považovaný za nebeské znamení „padání hvězd“, nebo velká kometa v únoru 1843.
@@ Řádek 62: / Řádek 62: @@
 == Adventismus v českých zemích ==
-Prvním českým adventistou se stal Antonín Šimon z Nové Vsi (později z Prahy), který se s touto vírou seznámil v Německu a později byl dlouho starším prvního českého sboru. Adventistická misie řízená z Německa v českých zemích začala velmi skromně působit v devadesátých letech 19. století, zpočátku oslovovala hlavně věřící jiných svobodných církví. K adventismu se přihlásil kazatel svobodné reformované církve František Novák (1842–?), který se asi v roce 1898 stal prvním českým vysvěceným kazatelem, brzy však odešel do Spojených států. První, zhruba dvacetičlenný adventistický sbor se zformoval v Praze v roce 1902, další působení oslovovalo především německé (Liberec, Vídeň) a polské (Bílsko, dnes Bielsko-Biała) obyvatele habsburské monarchie. Bílský sbor, založený v roce 1906, se stal základem šíření adventismu ve Slezsku a později v celém Polsku, sbory českého jazyka fungovaly jen v Praze a ve východočeské Luži. V roce 1903 začal vycházet časopis ''Hlasatel Pravdy'', jeho ohlas mimo adventistické kruhy však byl mizivý a celospolečenská recepce „sobotistů“ nebo „sobotářů“, jak byli svým okolím nazýváni, velmi špatná.
+Prvním českým adventistou se stal Antonín Šimon z Nové Vsi (později z Prahy), který se s touto vírou seznámil v Německu a později byl dlouho starším prvního českého sboru. Adventistická misie řízená z Německa v českých zemích začala velmi skromně působit v devadesátých letech 19. století, zpočátku oslovovala hlavně věřící jiných svobodných církví. K adventismu se přihlásil kazatel [[Církev bratrská|svobodné reformované církve]] František Novák (1842–?), který se asi v roce 1898 stal prvním českým vysvěceným kazatelem, brzy však odešel do Spojených států. První, zhruba dvacetičlenný adventistický sbor se zformoval v Praze v roce 1902, další působení oslovovalo především německé (Liberec, Vídeň) a polské (Bílsko, dnes Bielsko-Biała) obyvatele habsburské monarchie. Bílský sbor, založený v roce 1906, se stal základem šíření adventismu ve Slezsku a později v celém Polsku, sbory českého jazyka fungovaly jen v Praze a ve východočeské Luži. V roce 1903 začal vycházet časopis ''Hlasatel Pravdy'', jeho ohlas mimo adventistické kruhy však byl mizivý a celospolečenská recepce „sobotistů“ nebo „sobotářů“, jak byli svým okolím nazýváni, velmi špatná.
 Centrem rakouského misijního pole se stalo především české Slezsko, kde v té době působily i další evangelikální a/nebo eschatologicky orientované misie, většina adventistů přitom byla německého jazyka. Na rozdíl od jiných církví, v nichž se projevovaly nacionalistické tendence, adventismus jich zůstal ušetřen a věřící všech jazyků dokázali spolupracovat ve společných sborech i v rámci celé církve. V období před první světovou válkou jich v celém Předlitavsku byla necelá tisícovka. Církev se přitom organizovala prostřednictvím Spolku křesťanských mužů a žen, založeného v Čechách v dubnu 1908, ve Slezsku o rok později a na Moravě roku 1910. Kvůli nechuti (některých) adventistů k vojenské službě byl jejich spolek na počátku první světové války zakázán, adventisté roku 1916 kontrovali žádostí o státní uznání své církve, avšak nedosáhli jej.
@@ Řádek 228: / Řádek 228: @@
 [[Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk]]
 [[Kategorie:CCNS]]