https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Chomejn%C3%AD%2C_R%C3%BAholl%C3%A1h_M%C3%BAs%C3%A1v%C3%AD_%28JKI-I%29Chomejní, Rúholláh Músáví (JKI-I) - Historie editací2026-04-29T00:12:56ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.35.2https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=Chomejn%C3%AD,_R%C3%BAholl%C3%A1h_M%C3%BAs%C3%A1v%C3%AD_(JKI-I)&diff=21525&oldid=previmported>ZRN: přidán Slovník buddhismu2024-10-24T17:41:11Z<p>přidán Slovník buddhismu</p>
<table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface">
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 24. 10. 2024, 17:41</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-notice" lang="cs"><div class="mw-diff-empty">(Žádný rozdíl)</div>
</td></tr></table>imported>ZRNhttps://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=Chomejn%C3%AD,_R%C3%BAholl%C3%A1h_M%C3%BAs%C3%A1v%C3%AD_(JKI-I)&diff=15144&oldid=previmported>ZRN: přidán Slovník buddhismu2024-10-24T17:07:42Z<p>přidán Slovník buddhismu</p>
<table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface">
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 24. 10. 2024, 17:07</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-notice" lang="cs"><div class="mw-diff-empty">(Žádný rozdíl)</div>
</td></tr></table>imported>ZRNhttps://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=Chomejn%C3%AD,_R%C3%BAholl%C3%A1h_M%C3%BAs%C3%A1v%C3%AD_(JKI-I)&diff=8524&oldid=previmported>ZRN: import JKI a Hind2021-12-11T10:43:51Z<p>import JKI a Hind</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div><div id="photo">[[Soubor:JKI_Chomejní.jpg|upright|Imám Chomejní jako laskavý duchovní vůdce lidu]]</div><span id="entry">Chomejní, Rúholláh Músáví</span> (1902-1989) [[ájatolláh (JKI-I)|Ájatolláh]], protagonista hnutí za obrodu islámu v intencích [[ší‘a (JKI-I)|ší‘y]], duch. autorita [[islám (JKI-I)|islám]]. revoluce a Íránské islám. republiky. Tituly [[imám (JKI-I)|imám]], [[mardža‘e taklíd (JKI-I)|mardža‘e taklíd]], mudžaddid (obnovitel) aj. Narozen v obci Chomejn, studoval v [[Komm (JKI-I)|Kommu]] a [[Nadžaf (JKI-I)|Nadžafu]]. Působil na ší‘itských náb. učilištích v Kommu, zabýval se rovněž astronomií, [[filosofie (JKI-I)|filosofií]] a [[mystika (JKI-I)|mystikou]] ([[irfán (JKI-I)|irfán]]). Již od 20. let se účastnil demonstrací proti dynastii Pahlaví, poč. 60. let se postavil do čela náb. opozice. Vyzýval ke sjednocení [[muslim (JKI-I)|muslimů]] a očistě islámu, napadal šáhův režim za uzurpaci moci na úkor [[ší'itské duchovenstvo (JKI-I)|ší‘itského duchovenstva]], které jediné má po proroku [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammadovi]] právo řídit záležitostí věřících (tedy i islám. stát), dokud se neobjeví skrytý imám Muhammad ([[ghajba (JKI-I)|ghajba]]) jako [[mahdí (JKI-I)|mahdí]] a nezajistí spravedlivé nároky Alího rodu ([[isná ašaríja (JKI-I)|isná ašaríja]]). Duchovenstvo je k vedení ummy a celého světa nadáno zvláštními schopnostmi a má k němu legitimní oprávnění. Takový princip uplatňování moci Ch. rozpracoval do náb.- polit. koncepce [[velájate fakíh (JKI-I)|velájate fakíh]] (vláda fakíha, znalce islám. teologie a práva, [[právní věda (JKI-I)|právní věda]]). Ch. byl pronásledován, 1962-1963 vězněn, po vyhrocení konfliktu 1963 odsouzen k smrti a nakonec vyhoštěn (1964 v tur. Burse, 1965-1978 v Nadžafu, 1978-1979 v Paříži). V exilu nepřestal kritizovat režim. Po pádu monarchie v únoru 1979 se vrátil do Íránu. Přijal neformální titul vůdce (rahbar) a i když neměl polit. funkci, z Kommu ovlivňoval vývoj v zemi podle představ, které naznačil už 1942 v traktátu ''Kašfe asrár'' (Odhalení tajemství), rozvinul v sérii přednášek (1969-1970) v Nadžafu a shrnul do díla ''Hokúmate eslámí'' (Islám. vláda). Tím byl položen základ íránské ústavy a polit. institucí. Írán se změnil v islám. republiku. Ch. zahraniční politika byla poznamenána islám. rétorikou. Spojené státy (Veliký satan) a Izrael (Malý satan) byli označeni za hl. nepřítele islámu, proběhly pokusy o „vývoz“ islám. revoluce ([[Hizbulláh (JKI-I)|Hizbulláh]], Muhammad Bákir [[as-Sadr, Muhammad Bákir (JKI-I)|as-Sadr]]). Krátce před smrtí vydal Ch. v únoru 1989 [[fatwá, fetva (JKI-I)|fatwu]] odsuzující autora ''[[satanské verše (JKI-I)|Satanských veršů]]'' Salmana Rushdieho k smrti. Ch. nástupcem v čele ší‘itské hierarchie se stal ájatolláh Alí Chameneí. Ch. je pochován v Kommu a zůstává symbolem emancipace ší‘itského islámu.<br />
<br />
''[[:Kategorie:Aut: Kovács Attila|Attila Kovács]]''<br /><br />
[[Kategorie:Aut: Kovács Attila]]<br />
[[Kategorie:JKI/Islám]]<br />
</div>imported>ZRN