https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Cyril_a_Metod%C4%9Bj_%28JKI-K%29Cyril a Metoděj (JKI-K) - Historie editací2026-04-26T14:23:24ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.35.2https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=Cyril_a_Metod%C4%9Bj_(JKI-K)&diff=22757&oldid=previmported>ZRN: přidán Slovník buddhismu2024-10-24T17:41:35Z<p>přidán Slovník buddhismu</p>
<table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface">
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 24. 10. 2024, 17:41</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-notice" lang="cs"><div class="mw-diff-empty">(Žádný rozdíl)</div>
</td></tr></table>imported>ZRNhttps://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=Cyril_a_Metod%C4%9Bj_(JKI-K)&diff=16376&oldid=previmported>ZRN: přidán Slovník buddhismu2024-10-24T17:08:06Z<p>přidán Slovník buddhismu</p>
<table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface">
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 24. 10. 2024, 17:08</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-notice" lang="cs"><div class="mw-diff-empty">(Žádný rozdíl)</div>
</td></tr></table>imported>ZRNhttps://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=Cyril_a_Metod%C4%9Bj_(JKI-K)&diff=9756&oldid=previmported>ZRN: import JKI a Hind2021-12-11T10:44:22Z<p>import JKI a Hind</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div><span id="entry">Cyril a Metoděj</span> Učení bratří C. (vl. jm. Konstantin, asi 827-869) a M. (vl. jm. Michael, asi 815-885) ze Soluně byli pověřováni význ. diplomatickými a misijními úkoly – např. 861 cesta k Chazarům. Císař Michael III. a patriarcha [[Fotios (JKI-K)|Fótios]] je na žádost knížete Rastislava 863 vyslali na Velkou Moravu. Cyril proslul vytvořením slovanské abecedy – hlaholice, později upravené na cyrilici; společně se svými žáky překládal bibl., patristické, liturg. a práv. texty do staroslověnštiny (pův. makedonské nářečí slovanského obyvatelstva v okolí Soluně) a sepsal řadu originálních textů souvisejících s jejich působením. Zavedení slovanské liturgie obhájili v Římě, kde C. zemřel 869 v klášteře sv. Klimenta a kde byl M. 870 vysvěcen [[arcibiskup (JKI-K)|arcibiskupem]] moravsko-panonským. M. 882/884 pokřtil pražského knížete Bořivoje a jeho manželku [[Ludmila (JKI-K)|Ludmilu]]. Po M. smrti 885 byli jeho žáci (Kliment Ochridský ad.) vyhnáni z Velké Moravy; odešli především do Bulharska, kde se dále rozvíjela staroslověnská kultura a vzdělanost ([[Boris (JKI-K)|Boris]]). Cyrilometodějský kult se šířil a prohluboval zvl. v 19. století. Přispěly k tomu oslavy milénia příchodu C. a M. na Moravu (1863) i výročí obou bratří (1869 a 1885), které se konaly na Velehradě za velké účasti věřících. Sílilo tzv. cyrilometodějské hnutí, předkládané jako snaha o sjednocení kat. a pravosl. Slovanů, v jehož čele stál pozdější olomoucký arcibiskup A. C. Stojan (1851-1923), organizátor Apoštolátu sv. C. a M. a mezinár. unionistických sjezdů. Papež [[Lev XIII. (JKI-K)|Lev XIII.]] rozšířil úctu k C. a M. na celou církev (encyklika ''Grande'' ''munus'', 1880), [[Jan Pavel II. (JKI-K)|Jan Pavel II.]] je přiřadil ke spolupatronům Evropy (''Egregiae virtutis'', 1980) a význam byzantské mise zhodnotil v encyklice ''Slavorum apostoli'' (1985). Pravosl. církev slaví svátky sv. C. a M. jako nár. svátky (11. 5. a 5. 7.). Den M. úmrtí (5. 7.) je rovněž státním svátkem ČR a připomínkou slovanských věrozvěstů.<br />
<br />
''[[:Kategorie:Aut: Pavlincová Helena|Helena Pavlincová]]''<br /><br />
''[[:Kategorie:Aut: Boček Pavel|Pavel Boček]]''<br /><br />
[[Kategorie:Aut: Pavlincová Helena]]<br />
[[Kategorie:Aut: Boček Pavel]]<br />
[[Kategorie:JKI/Křesťanství]]</div>imported>ZRN