<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=F%C3%A9nix_%28Islam%29</id>
	<title>Fénix (Islam) - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=F%C3%A9nix_%28Islam%29"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=F%C3%A9nix_(Islam)&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-19T05:53:55Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.35.2</generator>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=F%C3%A9nix_(Islam)&amp;diff=23985&amp;oldid=prev</id>
		<title>imported&gt;ZRN: přidán Slovník islámu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=F%C3%A9nix_(Islam)&amp;diff=23985&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2024-11-14T14:49:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;přidán Slovník islámu&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;span id=&amp;quot;entry&amp;quot;&amp;gt;Fénix&amp;lt;/span&amp;gt; (''símurgh'') – jeden z bájných tvorů islámské kultury, jehož koncept se mísí s představou o dalším zázračném opeřenci, zvaném ''ʻAnqáʼ''. Símurgh je mýtický pták, který se objevuje již na dvou místech ''Avesty''. V perské epické tradici, nejlépe zachycené v Firdawsího ''Šáhnáme'', je símurgh popisován jako obrovské stvoření, které se staralo o Zála, poté co by opuštěn svými rodiči, a o Rustama, bájného hrdinu íránského dávnověku, jemuž pomáhá bojovat s tyranským králem Isfandijárem. Perský fénix (símurgh) byl v pozdější tradici ztotožňován s fénixem arabským (ʻanqáʼ). Krásný příklad takového synkretismu obsahuje i proslulá sbírka zvířecích bajek, nazvaná ''Kalíla a Dimna''. Podobně i v arabských výčtech předislámských íránských dějin (at-Tabarí, ath-Thaʻlabí) je símurgh ve vyprávění o Rustamovi nazýván právě slovem ʻanqáʼ.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Símurgh hraje velmi významnou roli v súfijském písemnictví ([[súfismus (Islam)|súfismus]]), kam jej patrně přivedl svým pojednáním ''Risálat at-tajr'' (''Traktát o ptácích'') [[šajch (Islam)|šajch]] Ahmad al-Ghazzálí, bratr proslulého teologa, [[imám (Islam)|imáma]] Muhammada al-Ghazzálího, který se na tomto spise patrně rovněž podílel. Nejslavnější verzí tohoto příběhu však představil jeden z největších klasiků mystické perské literatury, Faríduddín ʻAttár ve své práci ''Mantiq at-tajr'', které bývá někdy překládáno jako ''Shromáždění ptactva'', jindy jako ''Řeč ptactva.'' V této velkolepé alegorii se třicet ptáků vedených „králem ptactva“ dudkem (''hudhud''), který sehrál klíčovou roli již při seznámení krále [[Sulajmán (Islam)|Sulajmána]] (Šalomouna) s [[Bilqís (Islam)|Bilqís]], královnou ze Sáby, vydávají na dlouhou a strastiplnou cestu, aby poznali legendárního símurgha, který prý žije na samém konci světa. Cesta ptáků za símurghem je alegorií [[mystická cesta (Islam)|mystické cesty]] lidí k Bohu ([[Alláh (Islam)|Alláh]]). V závěru celého pojednání se dozvídáme, že legendárního símurga našli ptáci sami v sobě (persky símurg totiž znamená „třicet ptáků“).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;h3 class=&amp;quot;section_title&amp;quot;&amp;gt;Dále k tématu&amp;lt;/h3&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Bečka, Jiří, ed. ''Hledání pravdy a krásy: Antologie perské literatury''. Praha: DharmaGaia, 2005;&lt;br /&gt;
* Firdawsí, Abúʼl-Kásim Mansúr. ''Kniha králů''. Přel. Jaromír Borecký. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1910;&lt;br /&gt;
* Ibn al-Mukaffaʼ. ''Kalíla a Dimna: Bidpájovy bajky''. Přel. Jaroslav Oliverius. Praha: Dar Ibn Rushd a Gema art, 2005.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Islám]]&lt;br /&gt;
&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>imported&gt;ZRN</name></author>
	</entry>
</feed>