imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:41:22Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:07:53Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: import JKI a Hind

2021-12-11T10:44:06Z

import JKI a Hind

Nová stránka

<span id="entry">Horovicové</span> Jméno české žid. rodiny, z níž vzešlo mnoho učenců, [[rabín (JKI-J)|rabínů]] a řada dalších osobností činných ve všech sférách žid. života. H. byli [[levita, lévijec (JKI-J)|levité]] a podle jedné z tradic spadají jejich počátky do Španělska. V Čechách lze jejich dějiny sledovat zpět až do 15. století. Své jméno odvozují od městečka Hořovice (něm. Horowitz) v Čechách, odkud pocházeli nejstarší známí nositelé tohoto jména. Jméno se vyskytuje v celé řadě variant jako Horovic, Horovitz, Hurwitz, Horwitz, nebo ha-Levi iš Horovic; pod vlivem ruštiny i Gurwitz nebo Gurevič. Někteří badatelé zastávají názor, že jméno Munk nebo Munka vyskytující se v dobových kř. pramenech označuje členy téže rodiny. Z Čech se postupně různé větve rodiny H. rozšířily po celé [[diaspora (JKI-J)|diaspoře]] a usadily se také [[Izrael (JKI-J)|Izraeli]]. O jednom ze zakl. této rodiny Ješajovi ben Moše ha-Levim (z. 1517) je známo, že 1514 přislíbil finanční podporu pražským hebr. knihtiskařům na vydání [[Pentateuch (JKI-J)|Pentateuchu]]. Z Ješajových sedmi synů si zaslouží zmínku Aron Mešulam Horovic (1470-1545), který 1535 založil v Praze [[synagoga (JKI-J)|synagogu]] známou později jako Pinkasova škola (v jidiš Pinkas schul). Obvykle je ztotožňován se Žalmanem Munkou, kterému Ludvík Jagellonský udělil 1525 privilegium, že rabín a starší pražské žid. obce mají být ustanovováni z členů jeho rodiny. Pravděpodobně kvůli tomuto privilegiu a mimořádné moci H. došlo mezi nimi a jejich protivníky ke sporům, k jejichž urovnání byl do Prahy povolán něm. rabín a veřejný činitel Josef (Joselmann) ben Geršom z Rosheimu (asi 1478-1554). Z dalších Ješajových synů Jisra’el zahynul 1568/1569 společně se svým zetěm Moše ben Jo’elem při [[pogrom (JKI-J)|pogromu]] v Praze a Šabtaj Šeftl (z. 1555) působil jako představený obce. Z rodiny Arona Mešulama Žalmana pocházeli v linii Jisra’ele mimo jiné jeho syn rabi Pinchas ben Jisra’el Horovic (1535-1618), který žil v Krakově, byl švagrem Moše [[Iserles, Moše ben Jisra’el (JKI-J)|Iserlese]] a od 1585 představeným [[Rada čtyř zemí (JKI-J)|Rady čtyř zemí]]; dále přívrženci [[chasidismus (JKI-J)|chasidismu]] Cvi Hirsch ha-Levi Horovic a jeho synové Pinchas ben Cvi Hirsch Horovic (1730-1805), rabín ve Frankfurtu n. M., a Šmu’el Šmelke ben Cvi Hirsch Horovic (1726-1728), rabín v Mikulově. Z linie Šabtaje Šeftla pocházel Avraham ben Šabtaj Šeftl Horovic (asi 1550-1615), představený obce, který se vystěhoval do Polska a pobýval v Krakově a Lvově, kde byl 1595 zvolen [[dajan (JKI-J)|dajanem]]. Jeho syn Ješaja ben Avraham ha-Levi Horovic (asi 1565-1630) proslul jako autor díla ''Šnej luchot ha-brit'' (''ŠeLa''; Dvě desky smlouvy), podle kterého byl také zván ha-Šelo ha-Kadoš (Svatý Šelo). Ješajovým bratrancem byl Šabtaj Šeftl ben Akiva Horovic (asi 1565-1619), žák [[Jehuda Liva ben Becalel (JKI-J)|Jehudy Livy ben Becalela]], představitel [[kabala (JKI-J)|kabaly]] a autor díla ''Šefa tal'' (Příval rosy, 1612; odtud přízvisko Šeftl), ovlivněného M. [[Cordovero, Moše (JKI-J)|Cordoverem]], a ''Nišmat Šabtaj ha-Levi'' (Duše Šabtaje ha-Leviho, 1616). Až do poč. 19. stol. zastávali H. rabínské funkce v různých městech Polska, Litvy, Ruska, Rakouska, Čech, Moravy, Uher a Německa.

''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Nosek Bedřich]]
[[Kategorie:JKI/Judaismus]]

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:41
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:07
(Žádný rozdíl)

Horovicové (JKI-J) - Historie editací

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: import JKI a Hind