imported>ZRN: přidán Slovník islámu

2024-11-14T14:49:36Z

přidán Slovník islámu

Nová stránka

<span id="entry">Ibráhím</span> (Abraham) – klíčová postava „stromu proroků“ (''sadžarat al-anbijáʼ''). Vzpomíná jej 25 súr [[Korán (Islam)|Koránu]]. Ibráhím bývá tradičně pokládán za svorník tří monoteistických náboženství – judaismu, křesťanství a islámu. V Koránu bývá vykreslován jako ideální prototyp čistého monoteisty, ''hanífa'', kterého si Bůh ([[Alláh (Islam)|Alláh]]) vyvolil za sobě blízkého, a o islámu se proto hovoří též jako o „Abrahamově náboženství“. Ibráhím, jako ostatně všichni [[prorokové a profécie (Islam)|proroci]] a poslové, bojoval proti modloslužebnictví (''[[širk (Islam)|širk]]'') a hříchu a vyzýval k poslušnosti Bohu. Korán zmiňuje Ibráhíma též jako stavitele [[Kaʻba (Islam)|Kaʻby]], prvního svatostánku věnovaného uctívání jediného Boha. Ibráhím se stal vděčným předmětem islámské lidové zbožnosti, která rozvíjí spoustu motivů, jež Korán vůbec nezmiňuje, nebo jen stručně naznačuje. Podle tradičního podání Abúʼl-Hasana al-Kisáʼího, velkého středověkého sběratele legend o prorocích, [[zázraky (Islam)|zázraky]] předcházely už Ibráhímovo narození. To pocítil i Nimrod (Nimrúd), tyranský vladař, na jehož dvoře působil Ibráhímův otec, když se mu zdála hned celá série děsivých snů (viz [[výklad snů (Islam)|výklad snů]]), jež předpovídají konec jeho hrůzovlády i příchod Ibráhímův. „A když nadešla noc, zaspal Nimrúd a zdál se mu strašlivý sen. Vzbudil se plný hrůzy a hned povolal vykladače. ‚Viděl jsem muže,‘ řekl jim, ‚a z jeho čela vycházelo takové velké světlo jako sluneční záře. Na sobě měl dva bílé pláště a rukou držel černou palici. Kopnul do mně a pověděl mi: ›Nimrúde! Uvěříš v pána Abrahámova nebo ne? Když ne, rozbiji ti korunu!‹ A s tím mi vyloupnul pravé oko. I začal jsem volat o pomoc, ale nikdo nepřišel. I řekl mi: ›Máš slepé oči i srdce.‹ A potom ode mne odešel.‘ Vykladači mu řekli: ‚Králi, takové sny se zdají každému, kdo na večeři tak mnoho jí jako ty. Proto se jich neboj.‘ Ale když odešli od krále, řekl jeden druhému: ‚Jsou to zlá znamení. Zahyne král a zahyne i jeho království.‘“ Snad nejvýznamnější příběh vypráví o obětování [[Ismáʻíl (Islam)|Ismáʻíla]] (Izmaela); objevuje se v súře ''Stojící v řadách'' (37:100–106): „A když dospěl do věku, kdy s otcem se mohl podílet na úsilí, řekl Abraham: ‚Synáčku, viděl jsem ve snu, že tě mám obětovat, uvaž a řekni, jaké mínění máš?‘ I odvětil: ‚Otče můj, učiň, co ti bylo poručeno, a bude-li Bůh chtít, mne věru neochvějným shledáš.‘ A když se oba do vůle Boží odevzdali a on položil ho čelem k zemi, zvolali jsme naň: ‚Abrahame, věru jsi již prokázal, že vidění si za pravdu měl – a takto ty, kdož dobré činí odměňujeme – vždyť byla to jen zjevná zkouška!‘“ S Ibráhímem se ovšem setkáváme i v mnoha dalších souvislostech; verše (6:79) působivě vysvětlují, jak se z něj stal ''haníf'', tedy čistý monoteista: „A hle, pravil Abraham otci svému Ázarovi: ‚Zdaž bereš si modly jako božstva? Věru já vidím tebe i lid tvůj v bludu zjevném.‘ A takto jsme ukázali Abrahamovi království nebeská i pozemská, aby se stal jedním z pevně přesvědčených. A když se nad ním rozprostřela noc, spatřil hvězdu a zvolal: ‚Toto je Pán můj!‘ Když však zapadla, řekl: ‚Nemám rád zapadající.‘ A když spatřil vycházející měsíc, zvolal: ‚Toto je Pán můj!‘ Když však zapadl, řekl: ‚Jestliže mne Pán můj správně nepovede, budu určitě patřit k lidu zbloudilému!‘ A když spatřil vycházející slunce, zvolal: ‚Toto je Pán můj, neboť jest největší!‘ A když zapadlo, řekl: ‚Lide můj, nejsem zodpovědný za to, co k Bohu přidružujete, nýbrž obracím se – jako haníf – k tomu, jenž nebesa i zemi stvořil, a nebudu patřit k těm, kdož k Bohu přidružují.‘“

<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>
* Al-Kisáʼí, Abúʼl-Hasan. ''Kniha o počiatku a konci a rozprávania o prorokoch: Islamské mýty a legendy.'' Přel. Ján Pauliny. Bratislava: Tatran, 1980;
* Armstrongová, Karen. ''Dějiny Boha''. Přel. Martina Moravcová, Štěpán Kovařík, Luboš Kropáček. Praha: Argo, 1996;
* Denny, Frederick M. ''Islám a muslimská obec''. Přel. Kateřina Hronová. Praha: Prostor, 2003;
* Kuschel, Karl-Josef. ''Spor o Abrahama: Co židy, křesťany a muslimy rozděluje a co je spojuje''. Přel. Jindřich Slabý a David Mik. Praha: Vyšehrad, 1997;
* Lawrence, Bruce. ''O Koránu''. Přel. Gabriela Weberová-Babulíková. Praha: Pavel Dobrovský - Beta, 2007;
* Tomek, Jiří. ''Král světla. Arabské mýty, legendy a pohádky''. Praha: Argo, 2016;
* Robinson, Francis. ''Svět islámu''. Přel. Josef Orel, Petra Eflerová, Jan Marek. Praha: Knižní klub, 1996.

''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''

<span class="section_title">Viz též:</span> [[Ibráhím (JKI-I)|Ibráhím (JKI-I)]]<br />
[[Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav]]
[[Kategorie:Islám]]

Ibráhím (Islam) - Historie editací

imported>ZRN: přidán Slovník islámu