imported>ZRN: import CNO + Tibet

2025-12-13T17:56:18Z

import CNO + Tibet

Nová stránka

= Jirous Ivan Martin =
 <time datetime="1944-09-23">23. září 1944</time> v Humpolci (okr. Pelhřimov)
 <time datetime="2011-11-09">9. listopadu 2011</time> v Praze

[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] básník a publicista, představitel českého undergroundu. Vystudoval dějiny umění na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, kde se seznámil se svou první manželkou Věrou roz. Vařilovou (1944–2011). Již v šedesátých letech začal publikovat výtvarné recenze, později se stal ústřední postavou neoficiální kulturní scény. Od roku 1969 byl uměleckým vedoucím rockové skupiny The Plastic People of the Universe, napsal programový a manifestační text české undergroundové kultury ''Zpráva o třetím českém hudebním obrození'' (samizdat 1975), v němž se mj. pokusil definovat tuto kulturní oblast jako radikálně nezávislou na oficiálních strukturách a ideologiích. Za své postoje a uměleckou činnost byl pětkrát vězněn, celkem strávil ve vězení osm a půl roku. V roce 1976 se oženil s [[Jirousová Juliana|Julianou Jirousovou]]; jejich dcerou je [[Jirousová Františka|Františka Jirousová]]. Byl signatářem Charty 77 i členem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Byl také jedním z redaktorů samizdatového časopisu ''Vokno'' (1979–89), ale již v letech 1966–71, působil jako publicista a kritik výtvarného umění, v časopisech ''Výtvarná práce'', ''Výtvarné umění'', ''Divadlo'' či ''Sešity pro literaturu a diskusi''; některé jeho texty v období „normalizace“ vyšly v různých exilových periodikách, např. ve ''Svědectví'' či v ''Paternosteru''. Ve své poezii spojoval katolickou symboliku s existenciálním dramatem vyděděnce, využíval vulgarismy, ironii a makaronismy, ale také mnoho literárních aluzí a parafrází. Básně často věnoval konkrétním osobám. K jeho nejvýznamnějším dílům patří básnická sbírka ''Magorovy labutí písně'' (samizdat 1985, tiskem poprvé Mnichov 1986) a ''Pravdivý příběh Plastic People'' (tiskem poprvé časopisecky in Paternoster, Vídeň 1983–87). Obsáhlé výbory z jeho esejistiky a publicistiky obsahují svazky ''Magorův zápisník'' (1997) a ''Magorova oáza'' (2019). Soubor Jirousových básnických sbírek vyšel ve svazku ''Magorova summa'' (1998; poslední vydání 2015 obsahuje i tři sbírky z pozůstalosti), ve dvou svazcích vyšly jeho dopisy z vězení ''Magorovy dopisy'' (2005) ''a Ahoj můj miláčku'' (2015). Jirousovy básně a prózy, které ve vězení psal svým dvěma dcerám, vyšly vícekrát samostatně (''Magor dětem'', samizdat 1986, tiskem 1991) i v souboru ''Magorova summa''. Pohřeb v Kostelním Vydří celebroval [[Heryán Ladislav|Ladislav Heryán]], zádušní mši sloužil biskup [[Malý Václav|Václav Malý]].

Literatura: 
Marek Švehla: ''Magor a jeho doba''. Torst, Praha 2017.

''[[:Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]]'' 

[[Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]]
[[Kategorie:CNO]]

Jirous Ivan Martin - Historie editací

imported>ZRN: import CNO + Tibet