imported>ZRN: import CNO + Tibet

2025-12-13T17:56:20Z

import CNO + Tibet

Nová stránka

= Knap Josef =
 <time datetime="1900-07-28">28. července 1900</time> v Podůlší (okr. Jičín)
 <time datetime="1973-12-13">13. prosince 1973</time> v Praze

[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] básník, prozaik a literární historik, jeden z předních představitelů ruralistické literatury ve 20. století. Po maturitě (1919) vystudoval moderní literaturu na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1924) . V letech 1925–51 působil v divadelním oddělení Národního muzea (take jako jeho vedoucí), během nacistické okupace byl totálně nasazen. V roce 1952 byl ve vykonstruovaném procesu proti katolickým spisovatelům odsouzen na 11 let vězení v procesu proti katolickým spisovatelům; amnestován byl v roce 1955 a rehabilitován v roce 1967. Po propuštění z vězení pracoval jako dělník, později v Památníku národního písemnictví. Ruralismus u Knapa byla přirozenou reakcí na jeho život na českém venkově, kde vyrůstal a kam se opakovaně vracel, což se výrazně promítlo do jeho tvorby. Jeho tvorba kombinuje realistické a impresionistické prvky s výraznými náboženskými a lidskými tématy; např. ''Alej srdcí'' (1920), ''Píseň na samotě'' (1924), ''Ztracené jaro'' (1922), ''Réva na zdi'' (1926), ''Muži a hory'' (1928), ''Vysoké jarní nebe'' (1932), ''Cizinec'' (1934), ''Puszta'' (1937), ''Dívčí hlas'' (1938), ''Věno'' (1944), ''Trojlístek'' (1943), ''Čas kopřiv'' (1970), ''Dokud vane vítr'' (1968), ''Vzdálená země'' (1969), odborná monografie ''Umělcové na pouti'' (1961) a memoárová kniha ''Bez poslední kapitoly'' (1997). Významně přispěl také k dějinám divadla, zejména v knize ''Umělcové na pouti'' (1961).

''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]'' 

[[Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]
[[Kategorie:CNO]]

Knap Josef - Historie editací

imported>ZRN: import CNO + Tibet