imported>ZRN: import CNO + Tibet

2025-12-13T17:56:21Z

import CNO + Tibet

Nová stránka

= Kozák Jan Blahoslav =
 <time datetime="1888-08-04">4. srpna 1888</time> v Čáslavi (okr. Kutná Hora)
 <time datetime="1974-01-09">9. ledna 1974</time> v Praze

Filosof, původně vikář [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církve evangelické]]. Syn reformovaného faráře [[Kozák František|Františka Kozáka]] a bratr architektů [[Kozák Bohumír|Bohumíra]] a Ladislava (1900–1988) Kozáků. Po maturitě na čáslavském gymnáziu (1906) studoval na vídeňské evangelické teologické fakultě (absolv. 1909; během studií stáže v Bonnu, Edinburghu a Halle) a souběžně filosofii na filosofické fakultě pražské české Karlo-Ferdinandovy univerzity (PhDr. 1915). V letech 1910–14 působil jako vikář reformované církve v Čáslavi (u svého otce) a profesor tamního reformovaného učitelského ústavu, 1914–18 jako vikář v Kolíně a zároveň 1914–20 profesor moderních jazyků na tamní obchodní akademii. Formálně sice zůstal členem ČCE, myšlenkově se s ní však rozešel ve filosofickém chápání Boha a odmítání Ježíšovy božské podstaty – obdobně jako liberální teologové či [[Masaryk Tomáš Garrigue|T. G. Masaryk]]. Kozák se stal členem hermetické společnosti Universalia. V letech 1920–26 byl profesorem obchodní akademie v Praze, v roce 1921 se na Karlově univerzitě habilitoval z logiky a noetiky (1926 byla jeho habilitace rozšířena na dějiny filosofie) a v roce 1927 se stal mimořádným, respektive 1933 řádným profesorem filosofické fakulty. Zároveň byl činný v národněsocialistické straně, za niž byl v letech 1935–39 poslancem Národního shromáždění. Roku 1937 byl zvolen členem Královské české společnosti nauk. Druhou světovou válku prožil v exilu ve Spojených státech. Na filosofické fakultě působil do penzionování v roce 1958, svým vystupováním přitom pomohl ospravedlnit zásahy komunistické moci do akademického provozu. Jako filosof vyšel z T. G. Masaryka a I. A. Bláhy, později se orientoval na E. Husserla. Snažil se vymezit vzájemné pozice víry a vědy (''Essay o vědě a víře'', 1924; ''Ježíš ve víře a skepsi'', 1929) a nově ukotvit etiku (''Přítomný stav etiky'', 1930; ''V boji o duchovní hodnoty'', 1930), cenné jsou jeho interpretace T. G. Masaryka a [[Rádl Emanuel|E. Rádla]] (''Masaryk filosof'', 1925; ''Pravda a víra u Emanuela Rádla'', 1934).

Literatura: 
Zdeněk Smetáček: ''Kozák – Rádl – Hromádka. O náboženské otázce v naší nynější filosofii.'' Čin, Praha 1931; J. Bednář – J. Kučera: „K osmdesátinám J. B. Kozáka.“ ''Filosofický časopis'' 16, 1968, s. 763–770; Tomáš Bubík: ''Úvod do české filozofie náboženství.'' Univerzita Pardubice, Pardubice 2009, s. 120–123.

''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]'' 

[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]
[[Kategorie:CNO]]

Kozák Jan Blahoslav - Historie editací

imported>ZRN: import CNO + Tibet