https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Kryl_KarelKryl Karel - Historie editací2026-05-14T21:40:29ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.35.2https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=Kryl_Karel&diff=25788&oldid=previmported>ZRN: import CNO + Tibet2025-12-13T17:56:22Z<p>import CNO + Tibet</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div><br />
= Kryl Karel =<br />
<br /><span class="PERSON_BORN"><time datetime="1944-04-12">12. dubna 1944</time> v Kroměříži</span><br />
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1994-03-03">3. března 1994</time> v Mnichově (Německo)</span><br />
<br />
Písničkář a básník [[Církev římskokatolická|římskokatolické]] orientace. Narodil se v rodině knihtiskaře, vystudoval keramickou školu v Bechyni (1958–62) a začal pracovat jako keramik a kontrolor kvality v Teplicích. Současně se začal věnovat amatérskému divadlu, pro které napsal řadu folkových či protestních písní. V letech 1967–68 začal s tímto repertoátem samostatně vystupovat a po srpnové invazi 1968 se stal jedním z nevýznamnějších představitelů intelektuálního a kulturního odporu vůči okupaci Československa. Jeho debutové album ''Bratříčku, zavírej vrátka'' (1969) se i přes rychlé stažení z distribuce stalo celonárodním mementem. V roce 1969 Kryl emigroval do Západního Německa, pracoval pro radio Svobodná Evropa (zprvu externě, od 1983 jako redactor). Krátce studoval dějiny umění a žurnalistiku na Mnichovské univerzitě, studium však nedokončil. V exilovém období vznikla řada dalších alb, které byly pašovány do Československa (''Rakovina'', ''Maškary'', ''Karavana mraků'', ''Plaváček'' aj.). Také autor básnických sbírek (''Pochyby'', 1977; ''Z pod stolu sebrané spisy'', 1980 ad). V listopadu 1989 se náhodně dostal do Československa (pohřeb matky) a okamžitě se zapojil do revolučního dění, jeho tehdejší popularita byla nesmírná. SDám však odmítl vstup do politiky a rychle se stal kritikem transformační politiky a nových mocenských poměrů, které ostře reflektoval ve tvorbě i rozhovorech, což záhy vedlo k úbytku popularity; význam jeho kritiky byl celospolečensky doceněn teprve se značným zpožděním. In memoriam obdržel řadu vyznamenání, mj. Medaili Za zásluhy (1995) či později Řád T. G. Masaryka (2014).<br />
<br />
<span class="section_title">Literatura:</span><br /><br />
Michal Huvar: ''Kryl''. Carpe diem, Brumovice 2004; Zdeněk R. Nešpor: ''Děkuji za bolest… Náboženské prvky v české folkové hudbě 60.–80. let.'' Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2006; Vojtěch Klimt: ''Akorát že mi zabili tátu. Příběh Karla Kryla''. Galén, Praha 2006; Vojtech Klimt: ''Poddat se nemíním. Příběh knihtiskařů Krylových''. Galén, Praha 2019.<br />
<br />
''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''<br /><br />
<br />
[[Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]<br />
[[Kategorie:CNO]]<br />
</div>imported>ZRN