Luterská evangelická církev augsburského vyznání - Historie editací

imported>ZRN: import CNO + Tibet

2025-12-13T17:56:06Z

import CNO + Tibet

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:40:45Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:07:15Z

přidán Slovník buddhismu

ZRN v 29. 3. 2022, 16:04

2022-03-29T16:04:49Z

imported>JD: oprava odkazů na RCNS u MK ČR

2022-01-29T15:32:31Z

oprava odkazů na RCNS u MK ČR

imported>ZRN: import JKI a Hind

2021-12-11T10:43:19Z

import JKI a Hind

ZRN v 7. 10. 2020, 07:04

2020-10-07T07:04:33Z

imported>ZRN v 5. 10. 2020, 23:00

2020-10-05T23:00:31Z

imported>ZRN v 5. 10. 2020, 22:57

2020-10-05T22:57:57Z

imported>ZRN v 5. 10. 2020, 22:50

2020-10-05T22:50:38Z

@@ Řádek 78: / Řádek 78: @@
 [[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.]]
 [[Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk]]
 [[Kategorie:CCNS]]

@@ Řádek 61: / Řádek 61: @@
 | 2011
 |align="right"| 2591
 |}

@@ Řádek 69: / Řádek 69: @@
 Oficiální internetové stránky: http://www.lecav.cz/<br />
-[http://www3.mkcr.cz/cns_internet/CNS/detail_cns.aspx?id_subj=1020&str_zpet=Seznam_CNS.aspx Zápis] v Registru církví a náboženských společností MK ČR
+[https://www-cns.mkcr.cz/cns_internet/CNS/detail_cns.aspx?id_subj=1020&str_zpet=Seznam_CNS.aspx Zápis] v Registru církví a náboženských společností MK ČR
 ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />

@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 </div>
-Luterská evangelická církev augsburského vyznání v České republice patří do světové rodiny luterských církví. Vznikla oddělením od [[Slezská církev evangelická augsburského vyznání|Slezské církve evangelické a. v.]] po vnitrocírkevním konfliktu, ministerstvem kultury byla registrována v roce 1995, požívá přitom některých tzv. zvláštních práv. Ačkoli církev má jeden sbor mimo oblast Moravskoslezského kraje (v Praze), jejím centrem je oblast bývalého Těšínska, respektive jeho části jež po roce 1920 připadla Československu/České republice.
+Luterská evangelická církev [[Augsburské vyznání víry (JKI-K)|augsburského vyznání]] v České republice patří do světové rodiny [[luterství (JKI-K)|luterských]] církví. Vznikla oddělením od [[Slezská církev evangelická augsburského vyznání|Slezské církve evangelické a. v.]] po vnitrocírkevním konfliktu, ministerstvem kultury byla registrována v roce 1995, požívá přitom některých tzv. zvláštních práv. Ačkoli církev má jeden sbor mimo oblast Moravskoslezského kraje (v Praze), jejím centrem je oblast bývalého Těšínska, respektive jeho části jež po roce 1920 připadla Československu/České republice.
 == Historie Luterské evangelické církve ==
-Základní informace o luterském protestantismu obsahuje heslo [[Evangelická církev augsburského vyznání|Evangelická církev a. v.]], přehled dějin tohoto reformačního směru v českém Slezsku heslo [[Slezská církev evangelická augsburského vyznání|Slezská církev evangelická a. v.]]
+Základní informace o [[luterství (JKI-K)|luterském]] [[protestantismus (JKI-K)|protestantismu]] obsahuje heslo [[Evangelická církev augsburského vyznání|Evangelická církev a. v.]], přehled dějin tohoto reformačního směru v českém Slezsku heslo [[Slezská církev evangelická augsburského vyznání|Slezská církev evangelická a. v.]]
-Jak už bylo uvedeno, od posledně jmenované církve se Luterská evangelická církev oddělila v první polovině devadesátých let 20. století po několikaletém církevním rozkolu. Jeho důvodem byla primárně neshoda nad tím, jak se vyrovnat s činností církve a jejích představitelů v období vlády komunistického režimu. Někteří členové církve v lednu 1991 adresovali Výzvu k očistě vedení SCEAV, namířenou především proti nedávno (1989) zvolenému biskupu Vilému (Wilhelmu) Stonawskimu (1926–2009). Stonawski byl totiž v podstatě po celá sedmdesátá a osmdesátá léta ve vysokém úřadu náměstka biskupa Władysława Kiedrońě (1922–1992). K řešení nedůvěry značné části církve k jejímu vedení se sešel mimořádný synod v Třanovicích ještě roku 1991. Na něm byli biskup Stonawski a jeho náměstek odvoláni a synod zvolil biskupem faráře Vladislava Volného (*1949). Platnost synodu ovšem odvolaní duchovní spolu s několika dalšími faráři neuznali. Následujícího roku tak došlo v církvi ke schizmatu.
+Jak už bylo uvedeno, od posledně jmenované církve se Luterská evangelická církev oddělila v první polovině devadesátých let 20. století po několikaletém církevním rozkolu. Jeho důvodem byla primárně neshoda nad tím, jak se vyrovnat s činností církve a jejích představitelů v období vlády komunistického režimu. Někteří členové církve v lednu 1991 adresovali Výzvu k očistě vedení SCEAV, namířenou především proti nedávno (1989) zvolenému [[biskup (JKI-K)|biskupu]] Vilému (Wilhelmu) Stonawskimu (1926–2009). Stonawski byl totiž v podstatě po celá sedmdesátá a osmdesátá léta ve vysokém úřadu náměstka biskupa Władysława Kiedrońě (1922–1992). K řešení nedůvěry značné části církve k jejímu vedení se sešel mimořádný [[synod(a) (JKI-K)|synod]] v Třanovicích ještě roku 1991. Na něm byli biskup Stonawski a jeho náměstek odvoláni a synod zvolil biskupem faráře Vladislava Volného (*1949). Platnost synodu ovšem odvolaní duchovní spolu s několika dalšími faráři neuznali. Následujícího roku tak došlo v církvi ke [[schizma (JKI-K)|schizmatu]].
-Dědictví minulosti bylo zajisté hlavní příčinou tohoto rozkolu (svou roli zde hrálo i obvinění některých účastníků, že byli tajnými spolupracovníky komunistické Státní bezpečnosti), ale v úvahu je třeba vzít také napětí mezi zastánci tradiční luterské zbožnosti a stoupenci vnitrocírkevního Křesťanského společenství, jež svým evangelikálním rázem navazovalo na pietismus. Zatímco formující se Luterská evangelická církev reprezentovala spíše tradicionalistický směr, ve [[Slezská církev evangelická augsburského vyznání|Slezské církvi evangelické]] dominovaly evangelikální formy zbožnosti. Každopádně asi 12 tisíc luterských těšínských křesťanů (podle jejich vlastního odhadu) se roku 1992 fakticky oddělilo od [[Slezská církev evangelická augsburského vyznání|Slezské církve evangelické a. v.]] a v roce 1994 založilo novou církev, v níž Vilém Stonawski nadále působil v úřadu biskupa až do roku 2000. V okamžiku vzniku církve se k ní hlásili věřící ze čtyř sborů v těšínském Slezsku, kde došlo k roztržce. Vznikaly proto spory o vlastnictví a užívání církevních budov, většinou nakonec vyřešené formou spoluužívání [[Slezská církev evangelická augsburského vyznání|Slezskou církví evangelickou]] a Luterskou evangelickou církví (tzv. toleranční prohlášení ze září 1995). Později vznikl další (malý) sbor v Praze. Celkově se však počet členů církve snižuje, především kvůli demografickému vývoji – k církvi se hlásí především starší lidé, zatímco mladší oslovují jiné typy zbožnosti, pokud vůbec jsou religiózní.
+Dědictví minulosti bylo zajisté hlavní příčinou tohoto rozkolu (svou roli zde hrálo i obvinění některých účastníků, že byli tajnými spolupracovníky komunistické Státní bezpečnosti), ale v úvahu je třeba vzít také napětí mezi zastánci tradiční luterské zbožnosti a stoupenci vnitrocírkevního Křesťanského společenství, jež svým [[evangelikálové (JKI-K)|evangelikálním]] rázem navazovalo na [[pietismus (JKI-K)|pietismus]]. Zatímco formující se Luterská evangelická církev reprezentovala spíše tradicionalistický směr, ve [[Slezská církev evangelická augsburského vyznání|Slezské církvi evangelické]] dominovaly evangelikální formy zbožnosti. Každopádně asi 12 tisíc luterských těšínských křesťanů (podle jejich vlastního odhadu) se roku 1992 fakticky oddělilo od [[Slezská církev evangelická augsburského vyznání|Slezské církve evangelické a. v.]] a v roce 1994 založilo novou církev, v níž Vilém Stonawski nadále působil v úřadu biskupa až do roku 2000. V okamžiku vzniku církve se k ní hlásili věřící ze čtyř sborů v těšínském Slezsku, kde došlo k roztržce. Vznikaly proto spory o vlastnictví a užívání církevních budov, většinou nakonec vyřešené formou spoluužívání [[Slezská církev evangelická augsburského vyznání|Slezskou církví evangelickou]] a Luterskou evangelickou církví (tzv. toleranční prohlášení ze září 1995). Později vznikl další (malý) sbor v Praze. Celkově se však počet členů církve snižuje, především kvůli demografickému vývoji – k církvi se hlásí především starší lidé, zatímco mladší oslovují jiné typy zbožnosti, pokud vůbec jsou religiózní.
 == Religionistická charakteristika Luterské evangelické církve a. v. ==
-Luterská evangelická církev augsburského vyznání sdílí nejen značnou část své historie, ale i religionistické charakteristiky s ostatními luterskými církvemi (více o nich v hesle [[Evangelická církev augsburského vyznání|Evangelická církev a. v.]]). Zvláště ve srovnání se [[Slezská církev evangelická augsburského vyznání|Slezskou církví evangelickou]] lze shledat jen minimální rozdíly. Stejně jako ona používá jako bohoslužebnou řeč také polštinu, a mezi polskými mluvčími je tedy známa jako Luterański Ewangelicki Kościół Augsburskiego Wyznania w Republice Czeskiej. Vzhledem k okolnostem schizmatu, v jehož důsledku vznikla, se tato církev jeví jako výrazně rezervovanější vůči vlivu evangelikální zbožnosti. Již od dohody se [[Slezská církev evangelická augsburského vyznání|Slezskou církví evangelickou]] o společném užívání kostelů z roku 1995 projevuje vůči této církvi smířlivé postoje. Do vztahů s dalšími církve vstupuje na místní úrovni; členkou (ani pozorovatelkou) Ekumenické rady církví v České republice Luterská evangelická církev augsburského vyznání zatím není.
+Luterská evangelická církev augsburského vyznání sdílí nejen značnou část své historie, ale i religionistické charakteristiky s ostatními luterskými církvemi (více o nich v hesle [[Evangelická církev augsburského vyznání|Evangelická církev a. v.]]). Zvláště ve srovnání se [[Slezská církev evangelická augsburského vyznání|Slezskou církví evangelickou]] lze shledat jen minimální rozdíly. Stejně jako ona používá jako bohoslužebnou řeč také polštinu, a mezi polskými mluvčími je tedy známa jako Luterański Ewangelicki Kościół Augsburskiego Wyznania w Republice Czeskiej. Vzhledem k okolnostem schizmatu, v jehož důsledku vznikla, se tato církev jeví jako výrazně rezervovanější vůči vlivu evangelikální zbožnosti. Již od dohody se [[Slezská církev evangelická augsburského vyznání|Slezskou církví evangelickou]] o společném užívání kostelů z roku 1995 projevuje vůči této církvi smířlivé postoje. Do vztahů s dalšími církve vstupuje na místní úrovni; členkou (ani pozorovatelkou) [[Ekumenická rada církví v ČR (JKI-K)|Ekumenické rady církví v České republice]] Luterská evangelická církev augsburského vyznání zatím není.
 == Organizace církve ==
-Církevní zřízení je podobně jako ve [[Slezská církev evangelická augsburského vyznání|Slezské církvi evangelické a. v.]] episkopálně – synodní. Církev tedy reprezentuje a duchovní ordinuje synodem volený biskup, který církev řídí spolu s Církevní radou v obdobích mezi zasedání synodu. Synod je tvořen všemi duchovními a laickými zástupci jednotlivých sborů. Sbory si obdobným způsobem volí duchovního, který podléhá schválení vedení církve, a presbyterstvo.
+Církevní zřízení je podobně jako ve [[Slezská církev evangelická augsburského vyznání|Slezské církvi evangelické a. v.]] episkopálně – synodní. Církev tedy reprezentuje a duchovní ordinuje synodem volený [[biskup (JKI-K)|biskup]], který církev řídí spolu s Církevní radou v obdobích mezi zasedáními [[synod(a) (JKI-K)|synodu]]. Synod je tvořen všemi duchovními a laickými zástupci jednotlivých sborů. Sbory si obdobným způsobem volí duchovního, který podléhá schválení vedení církve, a [[presbyter (JKI-K)|presbyterstvo]].
 === Církevní sbory ===

@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 </div>
-Luterská evangelická církev augsburského vyznání v České republice patří do světové rodiny luterských církví. Vznikla oddělením od Slezské církve evangelické augsburského vyznání po vnitrocírkevním konfliktu, ministerstvem kultury byla registrována v roce 1995, požívá přitom některých tzv. zvláštních práv. Ačkoli církev má jeden sbor mimo oblast Moravskoslezského kraje (v Praze), jejím centrem je oblast bývalého Těšínska, respektive jeho části jež po roce 1920 připadla Československu/České republice.
+Luterská evangelická církev augsburského vyznání v České republice patří do světové rodiny luterských církví. Vznikla oddělením od [[Slezská církev evangelická augsburského vyznání|Slezské církve evangelické a. v.]] po vnitrocírkevním konfliktu, ministerstvem kultury byla registrována v roce 1995, požívá přitom některých tzv. zvláštních práv. Ačkoli církev má jeden sbor mimo oblast Moravskoslezského kraje (v Praze), jejím centrem je oblast bývalého Těšínska, respektive jeho části jež po roce 1920 připadla Československu/České republice.
 == Historie Luterské evangelické církve ==
-Základní informace o luterském protestantismu obsahuje heslo Evangelická církev augsburského vyznání, přehled dějin tohoto reformačního směru v českém Slezsku heslo Slezská církev evangelická a. v.
+Základní informace o luterském protestantismu obsahuje heslo [[Evangelická církev augsburského vyznání|Evangelická církev a. v.]], přehled dějin tohoto reformačního směru v českém Slezsku heslo [[Slezská církev evangelická augsburského vyznání|Slezská církev evangelická a. v.]]
 Jak už bylo uvedeno, od posledně jmenované církve se Luterská evangelická církev oddělila v první polovině devadesátých let 20. století po několikaletém církevním rozkolu. Jeho důvodem byla primárně neshoda nad tím, jak se vyrovnat s činností církve a jejích představitelů v období vlády komunistického režimu. Někteří členové církve v lednu 1991 adresovali Výzvu k očistě vedení SCEAV, namířenou především proti nedávno (1989) zvolenému biskupu Vilému (Wilhelmu) Stonawskimu (1926–2009). Stonawski byl totiž v podstatě po celá sedmdesátá a osmdesátá léta ve vysokém úřadu náměstka biskupa Władysława Kiedrońě (1922–1992). K řešení nedůvěry značné části církve k jejímu vedení se sešel mimořádný synod v Třanovicích ještě roku 1991. Na něm byli biskup Stonawski a jeho náměstek odvoláni a synod zvolil biskupem faráře Vladislava Volného (*1949). Platnost synodu ovšem odvolaní duchovní spolu s několika dalšími faráři neuznali. Následujícího roku tak došlo v církvi ke schizmatu.
-Dědictví minulosti bylo zajisté hlavní příčinou tohoto rozkolu (svou roli zde hrálo i obvinění některých účastníků, že byli tajnými spolupracovníky komunistické Státní bezpečnosti), ale v úvahu je třeba vzít také napětí mezi zastánci tradiční luterské zbožnosti a stoupenci vnitrocírkevního Křesťanského společenství, jež svým evangelikálním rázem navazovalo na pietismus. Zatímco formující se Luterská evangelická církev reprezentovala spíše tradicionalistický směr, ve Slezské církvi evangelické dominovaly evangelikální formy zbožnosti. Každopádně asi 12 tisíc luterských těšínských křesťanů (podle jejich vlastního odhadu) se roku 1992 fakticky oddělilo od Slezské církve evangelické augsburského vyznání a v roce 1994 založilo novou církev, v níž Vilém Stonawski nadále působil v úřadu biskupa až do roku 2000. V okamžiku vzniku církve se k ní hlásili věřící ze čtyř sborů v těšínském Slezsku, kde došlo k roztržce. Vznikaly proto spory o vlastnictví a užívání církevních budov, většinou nakonec vyřešené formou spoluužívání Slezskou církví evangelickou a Luterskou evangelickou církví (tzv. toleranční prohlášení ze září 1995). Později vznikl další (malý) sbor v Praze. Celkově se však počet členů církve snižuje, především kvůli demografickému vývoji – k církvi se hlásí především starší lidé, zatímco mladší oslovují jiné typy zbožnosti, pokud vůbec jsou religiózní.
+Dědictví minulosti bylo zajisté hlavní příčinou tohoto rozkolu (svou roli zde hrálo i obvinění některých účastníků, že byli tajnými spolupracovníky komunistické Státní bezpečnosti), ale v úvahu je třeba vzít také napětí mezi zastánci tradiční luterské zbožnosti a stoupenci vnitrocírkevního Křesťanského společenství, jež svým evangelikálním rázem navazovalo na pietismus. Zatímco formující se Luterská evangelická církev reprezentovala spíše tradicionalistický směr, ve [[Slezská církev evangelická augsburského vyznání|Slezské církvi evangelické]] dominovaly evangelikální formy zbožnosti. Každopádně asi 12 tisíc luterských těšínských křesťanů (podle jejich vlastního odhadu) se roku 1992 fakticky oddělilo od [[Slezská církev evangelická augsburského vyznání|Slezské církve evangelické a. v.]] a v roce 1994 založilo novou církev, v níž Vilém Stonawski nadále působil v úřadu biskupa až do roku 2000. V okamžiku vzniku církve se k ní hlásili věřící ze čtyř sborů v těšínském Slezsku, kde došlo k roztržce. Vznikaly proto spory o vlastnictví a užívání církevních budov, většinou nakonec vyřešené formou spoluužívání [[Slezská církev evangelická augsburského vyznání|Slezskou církví evangelickou]] a Luterskou evangelickou církví (tzv. toleranční prohlášení ze září 1995). Později vznikl další (malý) sbor v Praze. Celkově se však počet členů církve snižuje, především kvůli demografickému vývoji – k církvi se hlásí především starší lidé, zatímco mladší oslovují jiné typy zbožnosti, pokud vůbec jsou religiózní.
 == Religionistická charakteristika Luterské evangelické církve a. v. ==
-Luterská evangelická církev augsburského vyznání sdílí nejen značnou část své historie, ale i religionistické charakteristiky s ostatními luterskými církvemi (více o nich v hesle Evangelická církev augsburského vyznání). Zvláště ve srovnání se Slezskou církví evangelickou augsburského vyznání lze shledat jen minimální rozdíly. Stejně jako ona používá jako bohoslužebnou řeč také polštinu, a mezi polskými mluvčími je tedy známa jako Luterański Ewangelicki Kościół Augsburskiego Wyznania w Republice Czeskiej. Vzhledem k okolnostem schizmatu, v jehož důsledku vznikla, se tato církev jeví jako výrazně rezervovanější vůči vlivu evangelikální zbožnosti. Již od dohody se Slezskou církví evangelickou augsburského vyznání o společném užívání kostelů z roku 1995 projevuje vůči této církvi smířlivé postoje. Do vztahů s dalšími církve vstupuje na místní úrovni; členkou (ani pozorovatelkou) Ekumenické rady církví v České republice Luterská evangelická církev augsburského vyznání zatím není.
+Luterská evangelická církev augsburského vyznání sdílí nejen značnou část své historie, ale i religionistické charakteristiky s ostatními luterskými církvemi (více o nich v hesle [[Evangelická církev augsburského vyznání|Evangelická církev a. v.]]). Zvláště ve srovnání se [[Slezská církev evangelická augsburského vyznání|Slezskou církví evangelickou]] lze shledat jen minimální rozdíly. Stejně jako ona používá jako bohoslužebnou řeč také polštinu, a mezi polskými mluvčími je tedy známa jako Luterański Ewangelicki Kościół Augsburskiego Wyznania w Republice Czeskiej. Vzhledem k okolnostem schizmatu, v jehož důsledku vznikla, se tato církev jeví jako výrazně rezervovanější vůči vlivu evangelikální zbožnosti. Již od dohody se [[Slezská církev evangelická augsburského vyznání|Slezskou církví evangelickou]] o společném užívání kostelů z roku 1995 projevuje vůči této církvi smířlivé postoje. Do vztahů s dalšími církve vstupuje na místní úrovni; členkou (ani pozorovatelkou) Ekumenické rady církví v České republice Luterská evangelická církev augsburského vyznání zatím není.
 == Organizace církve ==
-Církevní zřízení je podobně jako ve Slezské církvi evangelické a. v. episkopálně – synodní. Církev tedy reprezentuje a duchovní ordinuje synodem volený biskup, který církev řídí spolu s Církevní radou v obdobích mezi zasedání synodu. Synod je tvořen všemi duchovními a laickými zástupci jednotlivých sborů. Sbory si obdobným způsobem volí duchovního, který podléhá schválení vedení církve, a presbyterstvo.
+Církevní zřízení je podobně jako ve [[Slezská církev evangelická augsburského vyznání|Slezské církvi evangelické a. v.]] episkopálně – synodní. Církev tedy reprezentuje a duchovní ordinuje synodem volený biskup, který církev řídí spolu s Církevní radou v obdobích mezi zasedání synodu. Synod je tvořen všemi duchovními a laickými zástupci jednotlivých sborů. Sbory si obdobným způsobem volí duchovního, který podléhá schválení vedení církve, a presbyterstvo.
 === Církevní sbory ===
@@ Řádek 76: / Řádek 76: @@
 [[Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk]]
 [[Kategorie:CCNS]]

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:07
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 5. 10. 2020, 23:00
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 5. 10. 2020, 22:57
(Žádný rozdíl)