imported>ZRN: přidán Slovník islámu

2024-11-14T14:49:38Z

přidán Slovník islámu

Nová stránka

<span id="entry">Músá</span> (Mojžíš) – spolu s Ježíšem ([[ʻÍsá (Islam)|ʻÍsá]]) a Abrahamem ([[Ibráhím (Islam)|Ibráhím]]) je muslimy pokládán za nejvýznamnějšího proroka před [[Muhammad (Islam)|Muhammadem]]. Mojžíšův střet s [[Faraón (Islam)|Faraonem]] (''Firʻawn'') patří mezi vůbec nejčastější epické motivy „prorocké tématiky“ (''isráʼílíját''). Mimochodem, Faraon je psán s velkým počátečním písmenem zcela záměrně, neboť jej muslimové nepovažovali (podobně jako etipského vladaře neguse, arabsky ''nadžaší'') za titul egyptských panovníků obecně, nýbrž za jméno zcela konkrétního jedince. Mojžíšův střet s Faraonem představuje jistý archetyp souboje dobra a zla, poněvadž zatímco Mojžíš ztělesňuje příklad proroka nadaného všemi dary Božího vedení (''hidája, hudá''), Faraon symbolizuje zvůli (''zulm'') a nespravedlnost, které jsou po zásluze potrestány. V rámcových rysech koranické podání Mojžíšova příběhu odpovídá tomu biblickému, avšak v jednotlivých podružnostech se obě podání rozcházejí.

Faraonův dramatický střet s Mojžíšem se objevuje v [[Korán (Islam)|Koránu]] na několika místech a v různých podáních. Verše (7:101–105) jej představují následovně: „A po těchto prorocích jsme posléze vyslali Mojžíše se znameními Našimi k Faraonovi a velmožům jeho, avšak oni byli vůči ním nespravedliví – pohleď jaký byl konec těch, kdož pohoršení šířili! I pravil Mojžíš: ‚Faraóne, já věru jsem poslem Pána lidstva veškerého a je spravedlivé, abych o Bohu jen pravdu hovořil. Přišel jsem k vám s důkazem jasným od Pána vašeho, nech tedy odejít se mnou dítka Izraele!‘ Faraón řekl: ‚Jestliže jsi se znamením přišel, pak je předveď, patříš-li mezi pravdomluvné!‘ I hodil Mojžíš hůl svou na zem – a hle, stala se hadem zjevným. Potom vyňal ruku svou – a hle zdála se bílá přihlížejícím...“ Mojžíš se stal rovněž významným zdrojem inspirace pro súfijskou symboliku ([[súfismus (Islam)|súfismus]]), která si celkem přirozeně všímala nejvíce klíčového momentu jeho života, a to setkání u hořícího keře. Tuto veledůležitou epizodu nám vypráví súra 28. ''Příběh'' (28:29–32), která se snad nejucelenějším způsobem věnuje Mojžíšovu životnímu poslání: „A když Mojžíš dovršil lhůtu svou a odcestoval se svou rodinou, postřehl na úbočí hory Sinaje oheň jakýsi a pravil rodině své: ‚Zastavte se, postřehl jsem oheň a možná že vám o něm přinesu zprávu anebo nějaký oharek hořící, snad se ohřejete.‘ Když k němu přišel, bylo naň zavoláno z pravé strany údolí, z křoví na pláni požehnané: ‚Mojžíši, to jsem věru Já, Bůh, Pán lidstva veškerého; hoď hůl svou!‘ Když Mojžíš spatřil, že se hůl svíjí jako had, otočil se zády a již se neobrátil. ‚Mojžíši, přistup blíže a neboj se, neboť jsi z těch, kdož jsou v bezpečí! Vlož ruku svou do záňadří a ona vyjde ven bílá, bez poškození. A přitiskni k sobě křídlo své beze strachu. Toto jsou dva důkazy od Pána tvého pro Faraona a velmože jeho. A jsou to věru lidé hanební.‘“ V Koránu nacházíme rovněž zmínky o Mojžíšově odchodu z Egypta, jeho putování po Sinaji a též přechodu přes moře, které se před ním a jeho lidem rozevřelo, zatímco pohltilo jeho pronásledovatele, kterým se tak dostalo zaslouženého Božího trestu, jak to podávají verše 28:40–43: „A uchvátili jsme jej (Faraóna – pozn. autora) i vojska jeho a svrhli jsme je do mlubin moře. Pohleď jen, jaký byl konec těch, kdož byli nespravedliví. A učinili jsme z nich vůdce zvoucí do ohně pekelného a nedostane se jim pomoci v den zmrtvýchvstání. A způsobili jsme, aby je v životě pozemském pronásledovalo prokletí a v den zmrtvýchvstání budou mezi opovrženými. A darovali jsme Mojžíšovi Písmo poté, co předchozí pokolení jsme zahubili, jako důkazy viditelné pro lidí i jako vedení a milosrdenství – snad se vzpamatují.“

<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>
* Al-Masʻúdí, Abú al-Hasan ʻAlí ibn al-Husajn ibn ʻAlí. ''Rýžoviště zlata a doly drahokamů''. Přel. Ivan Hrbek. Praha: Odeon, 1983;
* Kuschel, Karl-Josef. ''Spor o Abrahama: Co židy, křesťany a muslimy rozděluje a co je spojuje''. Přel. Jindřich Slabý a David Mik. Praha: Vyšehrad, 1997;
* Mendel, Miloš. ''Muslimové a jejich svět: O víře, zvyklostech a smýšlení vyznavačů islámu''. Praha: Dingir, 2015;
* Werner, Helmut. ''Islámská kniha mrtvých''. Přel. Václav Vodička. Praha: Pragma, 2003.

''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''

<span class="section_title">Viz též:</span> [[Músá (JKI-I)|Músá (JKI-I)]], [[Mojžíš (JKI-I)|Mojžíš (JKI-I)]]<br />
[[Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav]]
[[Kategorie:Islám]]

Músá (Islam) - Historie editací

imported>ZRN: přidán Slovník islámu