https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Maliarik_J%C3%A1nMaliarik Ján - Historie editací2026-05-11T04:47:32ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.35.2https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=Maliarik_J%C3%A1n&diff=25883&oldid=previmported>ZRN: import CNO + Tibet2025-12-13T17:56:24Z<p>import CNO + Tibet</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div><br />
= Maliarik Ján =<br />
<br /><span class="PERSON_BORN"><time datetime="1869-11-08">8. listopadu 1869</time> v Myjave (Slovensko)</span><br />
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1946-07-14">14. července 1946</time> v Brně</span><br />
<br />
Mystik, theosof. Původně farář evangelické církve augsburského vyznání nejprve krátce v Nemcovcích a od roku 1901 ve Veľkých Levároch. Byl ovlivněn Theosofickou společností, esoterickou tradicí a indickou filosofií védanty, od roku 1908 veřejně přednášel především mezi theosofy ve Vídni, Budapešti i jinde. Po vypuknutí první světové války svolal světovou mírovou konferenci do Krakova a zaslal memoranda hlavám válčících států i papeži. Tyto jeho aktivity vyvrcholily v únoru roku 1916 akcí o přestávce představení Národního divadla v Praze, kdy vystoupil na jeviště s naléhavým mírovým prohlášením. Byl zatčen a obviněn z vlastizrady, avšak ještě před procesem u vojenského soudu byl hospitalizován (nakonec více než dva roky) a předčasně penzionován. Ve prospěch míru se angažoval i v období druhé světové války, kdy takto oslovil i Adolfa Hitlera. Často veřejně vystupoval v českých zemích a získal řadu českých žáků. Ve svých více než 50 literárních dílech, psaných osobitým stylem a v jedinečné grafické úpravě a podepsaných „Kňaz Ján Maliarik“, se pokoušel oslovit lidstvo a jeho představitele výzvami k míru, spolupráci, mravnosti, sociální spravedlnosti, vzdělávání, vegetariánství, péči o zdraví a podobně. Naléhavost apelů vyplývá z Maliarikova přesvědčení o jeho jedinečném postavení a poslání v současné etapě vývoje lidstva. Hlavním dílem je ''Celo-zemský univerzální stát'' (první část 1925, oba svazky až posmrtně 1997), dále např. ''Proč je Mezi Spisovateli, Umělci, Politiky, Státníky, Žurnalisty, atd. … Tolik Nevraživosti?'' (1927), ''Veľko-nočná epištola: vláde Slovákov a Čechov a všetkým ostatným vládám na zemi!!'' (1931) nebo ''Tri sto hriechov ľudských'' (1935); další díla jsou tvořena provoláními, korespondencí s ideovými spřízněnci či přednáškami, výjimkou je ale například nábožensko-filosofická novela ''Sirota kráľom'' (1919). Některá díla vydával ve světových jazycích, poslední tisk vydal v předvečer druhé světové války německy: ''Naléhavá výzva všemu pozemskému lidstvu, zvláště pak japonské vládě'' (1938). Maliarikova literární pozůstalost byla z iniciativy [[Doležal Otmar|Otmara Doležala]] uspořádána a od padesátých let 20. století postupně vydávána samizdatem. V edici Knihovna celozemského univerzálního státu tak vyšlo téměř sto svazků. Ve svobodných poměrech po listopadu 1989 byla vydavatelská činnost zlegalizována v Kruhu žáků a přátel Jána Maliarika. Vedle Otmara Doležala měli na této činnosti hlavní podíl i Růžena Hermanová (*1951) a Vladimír Rychlík (1911–2006). Roku 2001 byla v Brně založena Společnost Jána Maliarika; vedou ji Otmar Doležal mladší (*1955) a Roman Veverka (*1975).<br />
<br />
<span class="section_title">Literatura:</span><br /><br />
Otmar Doležal: ''Vítězství ducha nad hmotou''. CAD Press, Bratislava 1990.<br />
<br />
''[[:Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk|Zdeněk Vojtíšek]]''<br /><br />
<br />
[[Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk|Zdeněk Vojtíšek]]<br />
[[Kategorie:CNO]]<br />
</div>imported>ZRN