imported>ZRN: import CNO + Tibet

2025-12-13T17:56:06Z

import CNO + Tibet

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:40:45Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:07:15Z

přidán Slovník buddhismu

ZRN v 29. 3. 2022, 16:06

2022-03-29T16:06:53Z

imported>JD: oprava odkazů na RCNS u MK ČR

2022-01-29T15:32:31Z

oprava odkazů na RCNS u MK ČR

imported>ZRN: import JKI a Hind

2021-12-11T10:43:19Z

import JKI a Hind

Ukázat změny

ZRN v 6. 10. 2020, 11:18

2020-10-06T11:18:12Z

Ukázat změny

imported>ZRN v 5. 10. 2020, 23:00

2020-10-05T23:00:31Z

imported>ZRN v 5. 10. 2020, 22:57

2020-10-05T22:57:57Z

imported>ZRN v 5. 10. 2020, 22:50

2020-10-05T22:50:39Z

@@ Řádek 91: / Řádek 91: @@
 ----
-<span class="see-also">Viz též heslo [[Mezinárodní společnost pro vědomí Kršny (Hind)]] ve [[Hind|Slovníku hinduismu (2008)]]</span>
+<div class="see-also">Viz též heslo [[Mezinárodní společnost pro vědomí Kršny (Hind)]] ve [[Hind|Slovníku hinduismu (2008)]]</div>
 [[Kategorie:CCNS]]

@@ Řádek 58: / Řádek 58: @@
 === Počet věřících ===
-K Mezinárodní společnosti pro vědomí Krišny se ještě před její oficiální státní registrací v rámci sčítání lidu v roce 2001 přihlásilo 294 občanů, o deset let později (2011) se tento počet zvětšil na 673. Jejich větší počty jsou tradičně záležitostí velkoměst a jejich okolí, především Prahy a Brna, nověji také Ostravy a Olomouce. Samotná náboženská společnost počet svých členů nezveřejňuje.
+K Mezinárodní společnosti pro vědomí Krišny se ještě před její oficiální státní registrací v rámci sčítání lidu v roce 2001 přihlásilo 294 občanů, o deset let později (2011) se tento počet zvětšil na 673 a v roce 2021 klesl na 455 osob. Jejich větší počty jsou tradičně záležitostí velkoměst a jejich okolí, především Prahy a Brna, nověji také Ostravy a Olomouce. Samotná náboženská společnost počet svých členů nezveřejňuje.
 == Literatura ==

@@ Řádek 83: / Řádek 83: @@
 Oficiální internetové stránky: http://www.harekrsna.cz/<br />
-[http://www3.mkcr.cz/cns_internet/CNS/detail_cns.aspx?id_subj=5345&str_zpet=Seznam_CNS.aspx Zápis] v Registru církví a náboženských společností MK ČR
+[https://www-cns.mkcr.cz/cns_internet/CNS/detail_cns.aspx?id_subj=5345&str_zpet=Seznam_CNS.aspx Zápis] v Registru církví a náboženských společností MK ČR
 ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 == Historie uctívání Kršny a gaudíjského višnuismu ==
-Indický bůh Kršna (přepis sanskrtského jména, ekvivalentní transliterací z novoindických jazyků je Krišna; členové hnutí Hare Krišna preferují novoindický přepis) se v nejstarším indickém písemnictví – ve védách – vyskytuje jen velmi okrajově. Je ale hlavní postavou ''Bhagavadgíty'' („Písně vznešeného“), nejznámější části eposu ''Mahábhárata'' („Velký boj Bharatovců“), který vznikal ve staletích před přelomem našeho letopočtu a po něm. Jedná se zároveň o patrně nejoblíbenější náboženskou skladbu Indů. Bůh Kršna v ní poskytuje autoritativní poučení o mnoha základních prvcích indických náboženských tradic. Kršna je také oblíbeným hrdinou purán („starých vyprávění“) v ještě mladší vrstvě indické náboženské literatury, jejíž převažujícím obsahem jsou příběhy. Zvláště nejmladší a nejslavnější z 18 klasických purán, ''Bhágavatapurána'' („purána Vznešeného“, rozumí se boha Višnua) z asi 10. století našeho letopočtu, obsahuje mnoho příběhů o Kršnovi, v nichž toto božstvo vystupuje jako ochránce, ale také jako milováníhodné dítě a přitažlivý milenec. Višnuisté, příslušníci jedné ze tří hlavních indických náboženských tradic, považují Kršnu za osmého avatára („sestoupení“) boha Višnua.
+Indický bůh Kršna (přepis sanskrtského jména, ekvivalentní transliterací z novoindických jazyků je Krišna; členové hnutí Hare Krišna preferují novoindický přepis) se v nejstarším indickém písemnictví – ve védách – vyskytuje jen velmi okrajově. Je ale hlavní postavou ''Bhagavadgíty'' („Písně vznešeného“), nejznámější části eposu ''Mahábhárata'' („Velký boj Bharatovců“), který vznikal ve staletích před přelomem našeho letopočtu a po něm. Jedná se zároveň o patrně nejoblíbenější náboženskou skladbu Indů. Bůh Kršna v ní poskytuje autoritativní poučení o mnoha základních prvcích indických náboženských tradic. Kršna je také oblíbeným hrdinou purán („starých vyprávění“) v ještě mladší vrstvě indické náboženské literatury, jejíž převažujícím obsahem jsou příběhy. Zvláště nejmladší a nejslavnější z 18 klasických purán, ''Bhágavatapurána'' („purána Vznešeného“, rozumí se boha Višnua) z asi 10. století našeho letopočtu, obsahuje mnoho příběhů o Kršnovi, v nichž toto božstvo vystupuje jako ochránce, ale také jako milováníhodné dítě a přitažlivý milenec. Višnuisté, příslušníci jedné ze tří hlavních indických náboženských tradic, považují Kršnu za osmého avatára („sestoupení“) boha Višnua.
 Višnuismus má mnoho směrů; jeden z nich, v rámci celé Indie spíše okrajový, se vyvinul v západním Bengálsku a získal jméno podle tamějšího kraje Gauda „gaudíjský višnuismus“ (nebo též „bengálský“). Tantrická tradice, která byla na začátku druhého tisíciletí našeho letopočtu v Bengálsku obzvláště silná a v níž jde o překonání dualit tohoto světa například také sexuálním stykem, ovlivnila tamní višnuismus tak, že si obzvláště cenil erotických příběhů o vztahu Kršny a jeho milenky Rádhy. Tento nelegitimní vztah božského avatára a krásné pastýřky byl také výrazem překračování náboženských a společenských norem a konvencí, které je pro tantrickou tradici velmi charakteristické.
@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 Jako metodu, která ve věku ''kalijugy'' nejlépe rozvíjí láskyplnou oddanost k Bohu (''bhakti'') doporučoval Čaitanja recitaci (''džapu'') posvátných slov (manter), zpěv a případně i tanec na základě hudebního doprovodu tohoto zpěvu. Recitována a zpívána mají být jména Boha Krišny, texty o jeho činech, a hlavně velká mantra (''mahámantra''), sestávající ze 16 slov: „''Haré Krišna, Haré Krišna, Krišna Krišna, Haré Haré, Haré Ráma, Haré Ráma, Ráma Ráma, Haré Haré''“. Tato ''mahámantra'' Haré Krišna oslavuje Boha Krišnu, jeho energii (''hára'') a jeho věčného společníka Rámu. Energie těchto božích jmen mají být totožné se samým Krišnou, a jejich recitace či zpěv tak sjednocují oddaného (''bhaktu'') s jeho Bohem. Skupinový zpěv a tanec (''sankírtan'') tak umožňuje oddaným prožívat extatické stavy ponoření do boží energie či sjednocení v boží lásce. Tato metoda je přístupná všem a Čaitanja jejím zvěstováním odvážně překonával náboženské a společenské (kastovní) bariéry mezi Indy.
-Čaitanja cestoval se svým poselstvím po celé Indii a založil tak úspěšné a mohutné hnutí; jeho centrem se stal kraj kolem uttarpradéšských měst Mathury (kde se Krišna narodil jako lidský avatár Višnua) a Vrindávanu (kde Krišna pobýval). Po dvou staletích úspěšného šíření prošlo Čaitanjovo hnutí úpadkem a od 19. století obnovou, jejímž vyvrcholením bylo působení Bengálce Bhaktisiddhánty Sarasvatího (1874–1937). Jako nástroj obnovy založil Sarasvatí roku 1920 organizaci ''Gaudíja math'' („gaudíjský klášter“) a roku 1922 se setkal s absolventem vysoké školy a začínajícím obchodníkem Abhajem Čaranem De (1896–1977), pozdějším zakladatelem Mezinárodní společnosti pro vědomí Krišny.
+Čaitanja cestoval se svým poselstvím po celé Indii a založil tak úspěšné a mohutné hnutí; jeho centrem se stal kraj kolem uttarpradéšských měst Mathury (kde se Krišna narodil jako lidský avatár Višnua) a Vrindávanu (kde Krišna pobýval). Po dvou staletích úspěšného šíření prošlo Čaitanjovo hnutí úpadkem a od 19. století obnovou, jejímž vyvrcholením bylo působení Bengálce Bhaktisiddhánty Sarasvatího (1874–1937). Jako nástroj obnovy založil Sarasvatí roku 1920 organizaci ''Gaudíja math'' („gaudíjský klášter“) a roku 1922 se setkal s absolventem vysoké školy a začínajícím obchodníkem Abhajem Čaranem De (1896–1977), pozdějším zakladatelem Mezinárodní společnosti pro vědomí Krišny.
 Abhaj Čaran De se zapojil do ''Gaudíja mathu'' a na Sarasvatího výzvu začal do angličtiny překládat texty důležité pro čaitanjovský gaudíjský višnuismus a vydávat časopis ''Návrat k Bohu''. Z jeho překladů je nejdůležitější ''Bhagavadgíta taková, jaká je'' (1968) a ''Bhágavatapurána'', přeložená s názvem ''Šrímad Bhágavatam'' (1972–77). Roku 1959 mohl opustit světské zaměstnání a činnosti a pod jménem Bhaktivédanta svámí se věnoval pouze překladům a kazatelství. Roku 1965 přesídlil do Spojených států a svými přednáškami a ''sankírtany'' se svými prvními následovníky oslovil americkou veřejnost, především kontrakulturní hnutí hippies. O rok později založil s prvními západními oddanými Krišny v New Yorku Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny, známou nejen pod zkratkou ISKCON (''International Society for Krishna Conciousness''), ale hlavně jako hnutí Hare Krišna. Roku 1968 přijal titul Prabhupáda, pod nímž je od té doby nejvíce znám.

← Starší verze	Verze z 5. 10. 2020, 23:00
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 5. 10. 2020, 22:57
(Žádný rozdíl)

Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny - Historie editací

imported>ZRN: import CNO + Tibet

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

ZRN v 29. 3. 2022, 16:06

imported>JD: oprava odkazů na RCNS u MK ČR

imported>ZRN: import JKI a Hind

ZRN v 6. 10. 2020, 11:18

imported>ZRN v 5. 10. 2020, 23:00

imported>ZRN v 5. 10. 2020, 22:57

imported>ZRN v 5. 10. 2020, 22:50