ZRN v 15. 11. 2024, 06:50

2024-11-15T06:50:18Z

ZRN v 15. 11. 2024, 06:49

2024-11-15T06:49:58Z

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:41:14Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:07:45Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: import JKI a Hind

2021-12-11T10:43:55Z

import JKI a Hind

Nová stránka

<span id="entry">Muhammad Ibn Abdulláh</span> (asi 570-632) Prorok a tvůrce islám. věrouky, soc. a polit. reformátor, zakladatel islám. [[obec věřících (JKI-I)|obce věřících]]. Pocházel z rodu Banú Hášim, patřícího k mekkánskému kmeni Kurajš. Ve věku 25 let se oženil s vdovou Chadídžou, s níž do její smrti žil v monogamním svazku a jež mu dala materiální zázemí a psychicky ho podporovala v době, kdy vystoupil jako prorok ([[proroci (JKI-I)|proroci]]) a byl za to v [[Mekka (JKI-I)|Mekce]] nenáviděn a opovrhován. Ve věku 40 let (snad 610) měl prožít první zjevení od Boha. M. vystoupil jako prorok nové víry – [[islám (JKI-I)|islámu]]. Mezi jeho první posluchače patřila Chadídža, bratranec [[Alí, Ibn Abí Tálib (JKI-I)|Alí]] a hrstka lidí nespokojených s polit. praxí Kurajšovců. Po deseti letech se postavení islám. obce v Mekce stalo neudržitelným. 622 Muhammadovi stoupenci ukončili odchod ([[hidžra (JKI-I)|hidžra]]) do oázy Jasrib ([[Medína (JKI-I)|Medína]]), jejíž představitelé M. přislíbili ochranu a přijetí jeho učení.

Hidžra byla později vzata za počátek nové muslim. éry ([[kalendář (JKI-I)|kalendář islámský]]). Obec se začala dělit na staré stoupence z Mekky ([[muhádžirún (JKI-I)|muhádžirún]] – emigranti) a Medínské ([[ansár (JKI-I)|ansár]] – stoupenci, pomocníci). V Medíně byly tradičně příznivé podmínky pro přijetí monoteismu. Arabští vyznavači [[polyteismus (JKI-I)|polyteismu]] zde žili spolu s třemi žid. kmeny a stýkali se s příslušníky kř. sekt a syrskými mnichy. Po období tolerance, kdy M. zapojoval mnohé žid. a kř. zásady do svého učení, došlo k roztržce. [[Židé (JKI-I)|Židé]] odmítli uznat loyalitu vůči M. jako vůdci obce věřících (ummy) a města. Dva kmeny byly téměř úplně z Medíny vyhnány, muži kmene Banú Kurajza byli 627 popraveni. Jako posel boží (rasúlulláh) se M. stal tvůrcem základů nové koncepce společ. a polit. uspořádání, kodifikátorem zákl. zásad státu, práva a [[etika křesťanská (JKI-K)|etiky]]. Za duch. centrum islámu nakonec zvolil Mekku, do níž 630 bez boje vstoupil po sérii bitev, šarvátek a razií se svými mekkánskými odpůrci, ale také po několika pokusech o uskutečnění pouti ke [[Ka‘ba (JKI-I)|Ka‘bě]] ([[Hudajbíja (JKI-I)|Hudajbíja]]). Po obsazení Mekky ušetřil téměř všechny své odpůrce, nechal zničit sošky kurajšovských rodových božstev ([[džáhilíja (JKI-I)|džáhilíja]], [[satanské verše (JKI-I)|satanské verše]]) a vykonal slavnostní [[pouť do Mekky (JKI-I)|pouť ke svatyni Ka‘ba]], když předtím tento v zásadě pohanský rituál učinil součástí své věrouky a obohatil ho o monoteistické prvky se silným vlivem [[judaismus (JKI-J)|judaismu)]]. M. zemřel nečekaně 8. 6. 632 v domě své ženy [[Á‘iša Bint Abí Bakr (JKI-I)|Á‘iši]] jako vůdce obce, která už kontrolovala celou stř. Arábii. Ve svém učení nikdy neřešil otázku nástupnictví, což předznamenalo složitý ideový a polit. vývoj obce po jeho smrti ([[chalífát (JKI-I)|chalífát]], [[proroci (JKI-I)|proroci]] arabští, [[odpadlictví (JKI-I)|odpadlictví]], [[ší‘a (JKI-I)|ší‘a]]). M. sám nikdy své výroky nesebral ani je nezamýšlel kanonizovat. Jejich formálně i obsahově rozmanitý ráz byl dán růzností podmínek 610-632, kdy své učení hlásal ([[korán (JKI-I)|korán]], [[eschatologie (JKI-I)|eschatologie]], [[tradice prorocká (JKI-I)|tradice prorocká]], [[pět sloupů víry (JKI-I)|pět sloupů víry]]).

<div id="photo">[[Soubor:JKI_Muhammad.jpg|upright=0.8|Prorok Muhammad přednáší svou chutbu na rozloučenou (středoasijský rukopis, 17. stol.)]]</div>Život M. se stal předmětem kodifikace, byla vytvořena jeho závazná interpretace ([[tradice prorocká (JKI-I)|tradice prorocká]]), stal se však i látkou pro obecně respektované lit. zpracování (Ibn Ishákův životopis z 8. stol. nazvaný ''Sírat an-Nabí''), předmětem lidových legend ([[zázrak (JKI-I)|zázraky]]) a heretických, resp. racionalistických výkladů ([[hereze (JKI-I)|hereze]], [[mu‘tazila (JKI-I)|mu‘tazila]]). Práv. autority učinily osobu M. takovým pilířem dogmatu, že ji nikdy (ani v době [[reformismus (JKI-I)|reformismu]]) nebylo možné podrobovat kritickému rozboru, podobnému metodám kř. [[biblistika (JKI-K)|biblistiky]], ale ani deifikovat; M. by se neměl stát ani hrdinou soudobého lit. útvaru, filmu, výtvarného díla apod. M. býval ovšem terčem kritiky z judaistických a kř. pozic (nástroj [[Antikrist (JKI-I)|Antikrista]], plagiátor žid. a kř. věrouky, epileptik, šílenec, opilec, sexuální deviant, antisemita apod.). Muslim. duch. kruhy jsou velmi citlivé i na výsledky věd. bádání záp. arabistů a islamistů o počátcích islámu.

''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]]
[[Kategorie:JKI/Islám]]

@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 ''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]]
 [[Kategorie:JKI/Islám]]

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:41
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:07
(Žádný rozdíl)

Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I) - Historie editací

ZRN v 15. 11. 2024, 06:50

ZRN v 15. 11. 2024, 06:49

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: import JKI a Hind