Náboženská společnost českých unitářů - Historie editací

imported>ZRN: import CNO + Tibet

2025-12-13T17:56:06Z

import CNO + Tibet

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:40:45Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:07:15Z

přidán Slovník buddhismu

ZRN v 29. 3. 2022, 16:07

2022-03-29T16:07:38Z

imported>JD: oprava odkazů na RCNS u MK ČR

2022-01-29T15:32:31Z

oprava odkazů na RCNS u MK ČR

imported>ZRN: import JKI a Hind

2021-12-11T10:43:19Z

import JKI a Hind

Ukázat změny

ZRN v 7. 10. 2020, 07:17

2020-10-07T07:17:41Z

ZRN v 7. 10. 2020, 07:15

2020-10-07T07:15:59Z

Ukázat změny

ZRN v 7. 10. 2020, 07:07

2020-10-07T07:07:30Z

imported>ZRN v 5. 10. 2020, 23:00

2020-10-05T23:00:31Z

@@ Řádek 219: / Řádek 219: @@
 ----
-<span class="see-also">Viz též heslo [[Náboženská společnost českých unitářů (JKI-K)]] ve slovníku [[JKI|Judaismus – Křesťanství – Islám (2003)]]</span>
+<div class="see-also">Viz též heslo [[Náboženská společnost českých unitářů (JKI-K)]] ve slovníku [[JKI|Judaismus – Křesťanství – Islám (2003)]]</div>
 [[Kategorie:CCNS]]

@@ Řádek 172: / Řádek 172: @@
 | 2011
 |align="right"| 155
 |}

@@ Řádek 208: / Řádek 208: @@
 Oficiální internetové stránky: http://www.unitaria.cz/.<br />
-[http://www3.mkcr.cz/cns_internet/CNS/detail_cns.aspx?id_subj=1022&str_zpet=Seznam_CNS.aspx Zápis] v Registru církví a náboženských společností MK ČR
+[https://www-cns.mkcr.cz/cns_internet/CNS/detail_cns.aspx?id_subj=1022&str_zpet=Seznam_CNS.aspx Zápis] v Registru církví a náboženských společností MK ČR
 ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />

@@ Řádek 174: / Řádek 174: @@
 |}
-Vnitrocírkevní statistiky do roku 1989 nejsou zachované a pozdější komplikuje spor mezi dvěma frakcemi unitářské společnosti, který probíhal v devadesátých letech 20. století. Obě znesvářené skupiny uváděly rozdílný počet členů (Strejčkova kolem 650, jeho oponenti kolem 400), z nichž část byla evidentně započítávána oběma; i tak však zjevně šlo o nadnesená čísla. Ke konsolidaci členstva došlo teprve v posledních letech, současně se však projevil jeho zásadní úbytek, způsobený hlavně demografickým vývojem a rovněž odchodem Strečkových příznivců. Část z nich se nadále (soukromě) sdružuje mimo Náboženskou společnost českých unitářů. Náboženská společnost českých unitářů rozlišuje mezi plnoprávnými členy a tzv. příznivci, kteří nemají právo hlasovat a vstupovat do církevněsprávních orgánů. Příznivcem může být jak čekatel na plnoprávné členství, tak osoba, která plně nesouhlasí s náboženským vyznáním unitářů (např. člen nějaké jiné církve).
+Vnitrocírkevní statistiky do roku 1989 nejsou zachované a pozdější komplikuje spor mezi dvěma frakcemi unitářské společnosti, který probíhal v devadesátých letech 20. století. Obě znesvářené skupiny uváděly rozdílný počet členů (Strejčkova kolem 650, jeho oponenti kolem 400), z nichž část byla evidentně započítávána oběma; i tak však zjevně šlo o nadnesená čísla. Ke konsolidaci členstva došlo teprve v posledních letech, současně se však projevil jeho zásadní úbytek, způsobený hlavně demografickým vývojem a rovněž odchodem Strejčkových příznivců. Část z nich se nadále (soukromě) sdružuje mimo Náboženskou společnost českých unitářů. Náboženská společnost českých unitářů rozlišuje mezi plnoprávnými členy a tzv. příznivci, kteří nemají právo hlasovat a vstupovat do církevněsprávních orgánů. Příznivcem může být jak čekatel na plnoprávné členství, tak osoba, která plně nesouhlasí s náboženským vyznáním unitářů (např. člen nějaké jiné církve).
 == Literatura ==

@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 </div>
-Náboženská společnost českých unitářů je součástí volného světového společenství unitářů a univerzalistů. Z původně křesťanských reformačních důrazů se v tomto společenství vyvinula celá řada postojů až k těm, které již záměrně překročily rámec křesťanství; jen někteří členové unitářské společnosti se považují za křesťany. Důležitější než velmi různorodá přesvědčení jednotlivých příslušníků i než jejich odlišná duchovní praxe je pro ně společný apel na svobodné hledání vlastní náboženské cesty a na mravnost v každodenním životě. Moderní česká společnost se s unitářstvím setkala po první světové válce díky působení Norberta F. Čapka, nejprve v podobě tzv. svobodného bratrství a od roku 1930 se státem uznanou Náboženskou společností československých/českých unitářů. V současnosti jde o nejmenší státem registrovanou náboženskou společnost.
+Náboženská společnost českých unitářů je součástí volného světového společenství unitářů a univerzalistů. Z původně křesťanských reformačních důrazů se v tomto společenství vyvinula celá řada postojů až k těm, které již záměrně překročily rámec křesťanství; jen někteří členové unitářské společnosti se považují za křesťany. Důležitější než velmi různorodá přesvědčení jednotlivých příslušníků i než jejich odlišná duchovní praxe je pro ně společný apel na svobodné hledání vlastní náboženské cesty a na mravnost v každodenním životě. Moderní česká společnost se s unitářstvím setkala po první světové válce díky působení Norberta F. Čapka, nejprve v podobě tzv. svobodného bratrství a od roku 1930 se státem uznanou Náboženskou společností československých/českých unitářů.
 == Historie unitářství ==
@@ Řádek 215: / Řádek 215: @@
 [[Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk]]
 [[Kategorie:CCNS]]

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:40
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:07
(Žádný rozdíl)

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 Jedním z útočišť polských sociniánů se stalo Sedmihradsko. Unitářské sbory tam tehdy ale už žily v ústraní a jejich slavná doba minula. Ta je spojena s Biandratovým působením a se získáním reformovaného duchovního Ference Dávida (1510–1579) pro antitrinitární učení. K tomuto učení se Dávid přiznal roku 1566 a dařilo se mu ho rozšířit mezi kalvinisty, tehdy ještě nezakotvené v žádném pevném vyznání víry. Stoupenci Sozziniho a Biandraty byli snad právě v Sedmihradsku poprvé pojmenováni jako „unitáři“. Biandrata a Dávid se zasloužili o vyhlášení tolerančního dekretu, takže unitářská církev se roku 1571 stala jednou ze čtyř uznaných sedmihradských církví. Dávid se stal jejím biskupem, ale jeho radikální postoje ho nakonec přivedly ke konfliktu s ostatními unitáři, takže byl uvězněn a ve vězení zemřel. Po změně politické situace se unitářské sbory sice ocitly na okraji zájmu a v izolaci od dalšího vývoje unitářství, ale udržely se a na území dnešního Rumunska a v malé míře i Maďarska dosud působí.
-Vliv polských sociniánů dosáhl až do Anglie a měl ohlas v životě a díle anglikánského učitele Johna Biddlea (1615–1662). Právě jemu se připisuje překlad Rakovského katechismu do angličtiny. Roku 1654 vytvořil vlastní katechismus a byl za toto dílo anglickým parlamentem trestán. Šířící se antitrinitární učení bylo roku 1689 výslovně postaveno mimo zákon. Navzdory tomu se díky sympatiím, jichž se mu dostávalo ze strany deistických intelektuálů, toto učení během 18. století úspěšně etablovalo v britské společnosti. Výraznou postavou závěru tohoto procesu byl chemik a presbyteriánský duchovní Joseph Priestley (1733–1804). Stal blízkým přítelem a podporovatelem anglikánského duchovního Theophila Lindseyho (1723–1808), jenž od sedmdesátých let 18. století přednášel na antitrinitární témata a postupně se stal organizátorem britského unitářství. Spolu s přáteli zařídil koupi domu v Londýně, v němž pak roku 1774 vznikla první britská unitářská obec. Lindsey založil také nakladatelskou a vzdělávací společnost, která se roku 1825 stala jednou ze tří organizací, jež se sloučily do Britské a zahraniční unitářské asociace.
+Vliv polských sociniánů dosáhl až do Anglie a měl ohlas v životě a díle anglikánského učitele Johna Biddlea (1615–1662). Právě jemu se připisuje překlad Rakovského katechismu do angličtiny. Roku 1654 vytvořil vlastní katechismus a byl za toto dílo anglickým parlamentem trestán. Šířící se antitrinitární učení bylo roku 1689 výslovně postaveno mimo zákon. Navzdory tomu se díky sympatiím, jichž se mu dostávalo ze strany deistických intelektuálů, toto učení během 18. století úspěšně etablovalo v britské společnosti. Výraznou postavou závěru tohoto procesu byl chemik a presbyteriánský duchovní Joseph Priestley (1733–1804). Stal blízkým přítelem a podporovatelem anglikánského duchovního Theophila Lindseyho (1723–1808), jenž od sedmdesátých let 18. století přednášel na antitrinitární témata a postupně se stal organizátorem britského unitářství. Spolu s přáteli zařídil koupi domu v Londýně, v němž pak roku 1774 vznikla první britská unitářská obec. Lindsey založil také nakladatelskou a vzdělávací společnost, která se roku 1825 stala jednou ze tří organizací, jež se sloučily do Britské a zahraniční unitářské asociace.
-Kvůli potížím, které mu způsobily antitrinitární postoje, Priestly odešel roku 1794 do Spojených států a po sérii kázání založil v pensylvánské Philadelphii unitářskou obec. Americké unitářství se ale rozvíjelo již předtím, a to především v bostonské oblasti. Většina tamního episkopálního sboru Králova kaple se pod vedením duchovního Jamese Freemana (1759–1835), později významného unitářského činitele, přiklonila již roku 1782 k antitrinitární teologii. Boston a vlastně celý stát Massachusetts se na konci 18. století a v prvních desetiletích 19. století staly centrem odporu proti rychle se rozmáhajícímu evangelikalismu a základnou pro liberální křesťanství, k němuž se tehdejší unitářství přimykalo. Důležitým vítězstvím nad evangelikály bylo jmenování unitáře Henryho Warea (1764–1845) profesorem teologie na Harvardově univerzitě roku 1805 a obsazení dalších tamních pozic křesťanskými liberály a unitáři.
+Kvůli potížím, které mu způsobily antitrinitární postoje, Priestly odešel roku 1794 do Spojených států a po sérii kázání založil v pensylvánské Philadelphii unitářskou obec. Americké unitářství se ale rozvíjelo již předtím, a to především v bostonské oblasti. Většina tamního episkopálního sboru Králova kaple se pod vedením duchovního Jamese Freemana (1759–1835), později významného unitářského činitele, přiklonila již roku 1782 k antitrinitární teologii. Boston a vlastně celý stát Massachusetts se na konci 18. století a v prvních desetiletích 19. století staly centrem odporu proti rychle se rozmáhajícímu evangelikalismu a základnou pro liberální křesťanství, k němuž se tehdejší unitářství přimykalo. Důležitým vítězstvím nad evangelikály bylo jmenování unitáře Henryho Warea (1764–1845) profesorem teologie na Harvardově univerzitě roku 1805 a obsazení dalších tamních pozic křesťanskými liberály a unitáři.
 Již dřívějším absolventem této univerzity byl William Ellery Channing (1780–1842), duchovní kongregacionalistické církve a přední teolog a organizátor jejího unitářského křídla. Channingovo kázání s názvem ''Unitářské křesťanství'', které proslovil roku 1819 a které pak bylo tištěno i jako traktát, se stalo manifestem amerického unitářství i předmětem sporů s evangelikály. Spory přiměly unitáře k semknutí a k vytvoření Americké unitářské asociace roku 1825. Je příznačné, že z obcí, které se na vzniku asociace podílely, jen několik nesídlilo ve státě Massachusetts. Channingova literární díla obsahovala myšlenky, které v unitářství převládaly nejméně po celé následující století: koncept boží Trojice považoval za nebiblický a neracionální, Ježíše chápal jako dokonalého a následováníhodného člověka, vedle Bible doporučoval ke studiu i spisy jiných duchovních tradic, podporoval úsilí o zlepšování stavu společnosti a podobně. V posledním z těchto bodů byl sám velice aktivní: nejen že se celou svou autoritou zasazoval o zrušení otroctví, ale inspiroval řadu unitářů k intenzivní sociální práci. Mezi nimi vynikal Joseph Tuckerman (1778–1840) v péči o chudé, lékař Samuel Gridley Howe (1801–1876) v péči o nevidomé či Dorothea Lynde Dixová (1802–1887) v péči o mentálně nemocné.
@@ Řádek 58: / Řádek 58: @@
 Připomínány bývají i hlavní svátky tradice křesťanské (Vánoce, Velikonoce), ale i židovské (Chanuka) nebo buddhistické (Vésak), nejsou ale slaveny v jejich původní podobě ani duchu, ale slouží spíše jako inspirace k rozvíjení unitářských a univerzalistických idejí. Takřka všude po světě pronikla mezi unitáře a univerzalisty původně česká Květinová slavnost, kterou poprvé vystrojil zakladatel českého unitářství Norbert F. Čapek (1870–1943) se svojí manželkou Májou Čapkovou (1888–1966) roku 1923. Každý účastník na ni přináší květinu; rozmanitost shromážděných květin symbolizuje pestré společenství lidí (a může samozřejmě nést i jiné symbolické významy) a po dalších bodech slavnosti a závěrečném žehnání květin si každý účastník odnáší jinou květinu než tu, již přinesl. Unitářské obce obvykle pořádají i množství kulturních akcí, jakými jsou přednášky, semináře, koncerty a podobně.
-K odporu proti většinově křesťanskému konceptu Boha jako Trojice přivedl unitáře a univerzalisty doslovný a později též racionalistický výklad Bible podobně jako například rané adventisty, badatele Bible (svědky Jehovovi) a příslušníky několika dalších méně významných společenství. Současné unitářsko-univerzalistické společnosti se ovšem od nich výrazně odlišují a podobají se spíše liberálním církvím vzniklým na přelomu 18. a 19. století, tedy ve svém formativním období v anglosaském světě. S příslušníky liberálních církví se unitáři a univerzalisté ostatně shodnou například i na psychologizaci Ježíšova významu jako lidského vzoru, na optimismu ohledně možností zlepšování člověka a společnosti, na zájmu o sociální otázky i na dalších charakteristických rysech. Tyto a mnoho dalších církví ovlivnili unitáři a univerzalisté během 19. století a napomohli jejich opouštění vyhraněně kalvínských konceptů o dvojím předurčení, o utrpení hříšníků a podobně. Ve 20. a 21. století jsou unitáři a univerzalisté naopak spíše vystaveni vlivům zvenku, a to – jak je uvedeno výše – koncepty a praxí světových náboženství i hnutí Nového věku.
+K odporu proti většinově křesťanskému konceptu Boha jako Trojice přivedl unitáře a univerzalisty doslovný a později též racionalistický výklad Bible podobně jako například rané adventisty, badatele Bible (svědky Jehovovi) a příslušníky několika dalších méně významných společenství. Současné unitářsko-univerzalistické společnosti se ovšem od nich výrazně odlišují a podobají se spíše liberálním církvím vzniklým na přelomu 18. a 19. století, tedy ve svém formativním období v anglosaském světě. S příslušníky liberálních církví se unitáři a univerzalisté ostatně shodnou například i na psychologizaci Ježíšova významu jako lidského vzoru, na optimismu ohledně možností zlepšování člověka a společnosti, na zájmu o sociální otázky i na dalších charakteristických rysech. Tyto a mnoho dalších církví ovlivnili unitáři a univerzalisté během 19. století a napomohli jejich opouštění vyhraněně kalvínských konceptů o dvojím předurčení, o utrpení hříšníků a podobně. Ve 20. a 21. století jsou unitáři a univerzalisté naopak spíše vystaveni vlivům zvenku, a to – jak je uvedeno výše – koncepty a praxí světových náboženství i hnutí Nového věku.
 == Unitářství v českých zemích ==