Occam, William (JKI-K) - Historie editací

imported>ZRN: odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla

2024-11-14T20:37:44Z

odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:41:45Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:08:17Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: import JKI a Hind

2021-12-11T10:44:35Z

import JKI a Hind

Nová stránka

Occam, William (též Ockham, kol. 1280 - kol. 1349) Angl. teolog, filosof, logik, představitel [[nominalismus (JKI-K)|nominalismu]], zvaný doctor invicibilis. Po vstupu do františkánského řádu ([[františkáni (JKI-K)|františkáni]]) studoval a učil v Oxfordu, 1328 byl exkomunikován a odešel do Mnichova na dvůr Ludvíka Bavora. Vyvodil radikální fil. důsledky z kř. pojetí [[Bůh (JKI-K)|Boha]] – všemocné (omnipotens) a absolutně svobodné bytosti, tvořící vše jsoucí z ničeho. Za křesťansky neoprávněnou považoval rozšířenou nauku o trojí existenci idejí (v boží mysli, ve věcech a v lidských pojmech). Ideje v boží mysli nejsou dle O. pravzory všech stvořených věcí, protože v této formě by omezovaly absolutně svobodnou boží vůli a kreativitu. Jsou to jen obrazy věcí již stvořených. Ideje působící ve stvořených věcech nepřidělují stvořeným věcem ontologickou nobilitu, poněvadž Bůh nepotřeboval při stvoření světa žádné zprostředkující činitele. Bůh netvoří prostředkovaně skrze obecné principy, nýbrž bezprostředně stvořil všechny jednotliviny. Cílem boží kreativity jsou jednotliviny (res singularis), jejichž bytnost je s nimi identická. Neexistuje-li nic obecného ve věcech (společná přirozenost věcí určitého druhu), mají obecné pojmy jen omezenou platnost; jsou to konvence, umožňující mínění o věcech, ne však shodu rozumu s nimi. Pojmy jsou jen obraz věcí produkovaný rozumem (esse obiective). Poznávaná věc není v kognitivním aktu v intelektu zpřítomněna, nýbrž se mu jen specifickým způsobem jeví. V noetice O. směřuje k filosofii subjektivity. Existence ens reale není zárukou jistoty poznání, kterou poskytuje jen myšlení. O. neoddělil teologii od filosofie, avšak bojem proti primátu moci duchovní nad světskou přispěl k oddělení politiky a náboženství. Do jisté míry tak připravoval cestu [[reformace (JKI-K)|reformaci]] (ovlivnil M. [[Luther, Martin (JKI-K)|Luthera]]). Hl. díla: ''Ordinatio sive scriptum in librum primum''; ''Summa logicae''; ''De imperatorum et pontificum potestate''.

Viz též: [[konceptualismus (JKI-K)|konceptualismus]], [[scholastika (JKI-K)|scholastika]]

''[[:Kategorie:Aut: Horyna Břetislav|Břetislav Horyna]]'' 
[[Kategorie:Aut: Horyna Břetislav]]
[[Kategorie:JKI/Křesťanství]]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 <span id="entry">Occam, William</span> (též Ockham, kol. 1280 - kol. 1349) Angl. teolog, filosof, logik, představitel [[nominalismus (JKI-K)|nominalismu]], zvaný doctor invicibilis. Po vstupu do františkánského řádu ([[františkáni (JKI-K)|františkáni]]) studoval a učil v Oxfordu, 1328 byl exkomunikován a odešel do Mnichova na dvůr Ludvíka Bavora. Vyvodil radikální fil. důsledky z kř. pojetí [[Bůh (JKI-K)|Boha]] – všemocné (omnipotens) a absolutně svobodné bytosti, tvořící vše jsoucí z ničeho. Za křesťansky neoprávněnou považoval rozšířenou nauku o trojí existenci idejí (v boží mysli, ve věcech a v lidských pojmech). Ideje v boží mysli nejsou dle O. pravzory všech stvořených věcí, protože v této formě by omezovaly absolutně svobodnou boží vůli a kreativitu. Jsou to jen obrazy věcí již stvořených. Ideje působící ve stvořených věcech nepřidělují stvořeným věcem ontologickou nobilitu, poněvadž Bůh nepotřeboval při stvoření světa žádné zprostředkující činitele. Bůh netvoří prostředkovaně skrze obecné principy, nýbrž bezprostředně stvořil všechny jednotliviny. Cílem boží kreativity jsou jednotliviny (res singularis), jejichž bytnost je s nimi identická. Neexistuje-li nic obecného ve věcech (společná přirozenost věcí určitého druhu), mají obecné pojmy jen omezenou platnost; jsou to konvence, umožňující mínění o věcech, ne však shodu rozumu s nimi. Pojmy jsou jen obraz věcí produkovaný rozumem (esse obiective). Poznávaná věc není v kognitivním aktu v intelektu zpřítomněna, nýbrž se mu jen specifickým způsobem jeví. V noetice O. směřuje k filosofii subjektivity. Existence ens reale není zárukou jistoty poznání, kterou poskytuje jen myšlení. O. neoddělil teologii od filosofie, avšak bojem proti primátu moci duchovní nad světskou přispěl k oddělení politiky a náboženství. Do jisté míry tak připravoval cestu [[reformace (JKI-K)|reformaci]] (ovlivnil M. [[Luther, Martin (JKI-K)|Luthera]]). Hl. díla: ''Ordinatio sive scriptum in librum primum''; ''Summa logicae''; ''De imperatorum et pontificum potestate''.
 ''[[:Kategorie:Aut: Horyna Břetislav|Břetislav Horyna]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Horyna Břetislav]]
 [[Kategorie:JKI/Křesťanství]]

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:41
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:08
(Žádný rozdíl)