imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:41:27Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:07:58Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: import JKI a Hind

2021-12-11T10:44:12Z

import JKI a Hind

Nová stránka

<span id="entry">Pentateuch</span> (z řec. hé pentateuchos [biblos] – pětidílná [kniha], hebr. Chamiša sifrej tora – Pět knih Tóry, lidově Chamiš) Prvních pět knih [[bible (JKI-J)|bible]] tradičně připisovaných [[Mojžíš (JKI-J)|Mojžíšovi]] a tvořících [[Tóra (JKI-J)|Tóru]], zákl. liturg. text [[judaismus (JKI-J)|judaismu]]. Zatímco Židé užívají k jejich označení incipitů, tj. prvních slov hebr. textu, křesťané (a také akademičtí biblisté) označují jednotlivé knihy podle tradice [[Septuaginta (JKI-J)|Septuaginty]] řec.-lat. názvy odkazujícími na jejich obsah. První kniha Mojžíšova (hebr. Berešit – na počátku; řec. Genesis – stvoření) pojednává o trojím počátku: [[stvoření (JKI-J)|stvoření]] světa, zrodu člověka ([[Adam (JKI-J)|Adama]] a [[Eva (JKI-J)|Evy]]) a lidu [[Izrael (JKI-J)|Izraele]]. Razantně přeznačuje některé starší kosmogonické látky a současně využívá staré ústní tradice o nejstarších dějinách Izraele koncentrovaných v osudech mytických praotců [[Abraham (JKI-J)|Abrahama]], [[Izák (JKI-J)|Izáka]] a [[Jákob (JKI-J)|Jákoba]]. Kniha končí sestupem [[Izraelité (JKI-J)|Izraelitů]] do Egypta, který je zasazen do barvitého příběhu jednoho z dvanácti Jákobových synů, [[Josef (JKI-J)|Josefa]]. Druhá kniha Mojžíšova (hebr. Šemot – jména; řec.-lat. Exodus – vyjití) líčí vysvobození Izraelitů z Egypta, přechod přes Rákosové moře a počátek putování pouští. V čele Izraelitů stojí na boží příkaz [[Mojžíš (JKI-J)|Mojžíš]], jehož prostřednictvím na hoře [[Sínaj (JKI-J)|Sínaj]] uzavírají Izraelité s [[Jahve (JKI-J)|Jahvem]] [[smlouva (JKI-J)|smlouvu]] stvrzenou přijetím Tóry, zvláště v její koncentrované podobě [[Desatero (JKI-J)|Desatera]]. Třetí kniha Mojžíšova (hebr. Va''-''jikra – i zavolal; lat. Leviticus – levitský, podle kněžského kmene Lévi) přerušuje linii předchozího děje a téměř celá je věnována kultickým a rituálním předpisům. Čtvrtá kniha Mojžíšova (hebr. Bemidbar – na poušti; lat. Numeri – výčty, počty; řec. Arithmoi) pokračuje v líčení putování pouští od hory Sínaj k zaslíbené zemi [[Kanaán (JKI-J)|Kanaánu]], pozdější [[Palestina (JKI-J)|Palestině]]. Řec. a lat. název knihy odkazuje na množství nejrůznějších výčtů (bojovníků, zastávek, obětí ap.) včleněných do vyprávění. Pátá kniha Mojžíšova (hebr. Dvarim – slova; řec.-lat. Deuteronomium – druhý zákon) je pojata jako Mojžíšova předsmrtná řeč k Izraeli na prahu zaslíbené země, kam již Mojžíšovi nebylo dovoleno vstoupit.

Nezávislé srovnávací studium P., probíhající od 17. stol. (B. [[Spinoza, Baruch de (JKI-J)|Spinoza]]), se stalo jednou z nejvýzn. oblastí, v níž byly vypracovány hl. metody kritické práce s bibl. textem. Klasickou syntézu dosavadního bádání, soustředěného od počátku na rozdílně užívaná boží jména, předložil na poč. 20. stol. něm. starozákoník Julius Wellhausen (1844-1918) v tzv. nové dokumentové hypotéze. Podle ní byl P. a některé další bibl. texty pův. tvořeny čtyřmi rozdílnými okruhy pramenů, které se teprve postupně spojovaly, jak soubor rostl. Tzv. Jahvista (J – podle dominantního jména Jahve) pocházel z judského prostředí, kde vznikl asi v 10.-9. stol. př.n.l. Tzv. Elohista (E – podle dominantního jména [[Elohim (JKI-J)|Elohim]]) pocházel asi z 8. stol. př.n.l. a vznikl z efrajimském prostředí sev. Izraele. Po pádu [[Samaří (JKI-J)|Samaří]] 722/721 př.n.l. byly oba okruhy v Judsku spojeny do tzv. Jehovisty (JE). K těmto látkám přibyl později tzv. Deuteronomista (D), jehož kořeny spadají do doby [[Jóšijáš (JKI-J)|Jóšijášovy]] náb. reformy (kol. 622 př.n.l.) a jehož prorocky orientovaný vliv se uplatňoval ještě po babylónském [[exil (JKI-J)|exilu]] (587-538 př.n.l.). Nejmladší, poexilní okruh tvořil tzv. Kněžský kodex (P – z něm. Priesterkodex) uzavírající kol. 400 př.n.l. vznik P. Přestože zákl. výkladové schéma Wellhausenova pojetí bylo zvláště ve 2. pol. 20. stol. hojně kritizováno jako příliš mechanické, znamenala jeho hypotéza zásadní průlom v dějinách kritického bádání.

''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor]]
[[Kategorie:JKI/Judaismus]]

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:07
(Žádný rozdíl)

Pentateuch (JKI-J) - Historie editací

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: import JKI a Hind