<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Pitter_P%C5%99emysl</id>
	<title>Pitter Přemysl - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Pitter_P%C5%99emysl"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=Pitter_P%C5%99emysl&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-17T20:28:54Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.35.2</generator>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=Pitter_P%C5%99emysl&amp;diff=26073&amp;oldid=prev</id>
		<title>imported&gt;ZRN: import CNO + Tibet</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=Pitter_P%C5%99emysl&amp;diff=26073&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-13T17:56:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;import CNO + Tibet&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
= Pitter Přemysl =&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;PERSON_BORN&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;time datetime=&amp;quot;1895-06-21&amp;quot;&amp;gt;21. června 1895&amp;lt;/time&amp;gt; na Smíchově (dnes Praha-Smíchov)&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;PERSON_DIED&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;time datetime=&amp;quot;1975-02-15&amp;quot;&amp;gt;15. února 1975&amp;lt;/time&amp;gt; v Curychu (Švýcarsko)&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Evangelický kazatel a sociální pracovník. Narodil se v [[Církev římskokatolická|římskokatolické rodině]] ředitele tiskárny, po úmrtí otce v roce 1913 převzal jeho podnik ve Spálené ulici v Praze. Po vypuknutí první světové války se jako dobrovolník přihlásil do armády, na frontě však prožil duchovní obrácení, stal se pacifistou a slíbil zasvětit svůj život sociální práci. Pro dezerci byl odsouzen k trestu smrti, dostal však milost a po válce sloužil jako referent ministerstva obrany. Vystoupil z římskokatolické církve a v letech 1921–22 studoval na Husově čs. evangelické bohoslovecké fakultě, nikdy však nezískal vyšší formální vzdělání, ani se nestal členem nějaké etablované církve. V roce 1922 založil vlastní náboženské společenství Nový Jeruzalém, v letech 1924–41 vydával časopis ''Sbratření'', hojně publikoval evangelicky orientované kratší náboženské úvahy (''Mystika křesťanství'', 1920; ''O národu silném'', 1921; ''Chelčický – Tolstoj – Masaryk'', 1930; ''Pacifismus a obrana'', 1931; ''Duchovní revoluce v srdci Evropy'', 1948, něm. 1968), příležitostně i básně. Propagoval vegetariánství, pacifismus, esperanto, sbratření mezi národy, přitom se opíral také o své interpretace myšlenek české reformace. Úspěšně působil jako sociální pracovník a pedagog, v roce 1933 v Praze založil výchovný ústav Milíčův dům (1938 s pobočkou v Mýtě u Rokycan), v pozdějších letech stále výrazněji pomáhající především židovským dětem a mládeži. Pomoci Židům a jejich záchraně před holokaustem se věnoval i během druhé světové války, v letech 1945–47 organizoval pomoc pro děti z nacistických koncentračních táborů, ale i vystěhovávaných Němců (tzv. akce Zámky, protože sociální ústavy byly umístěny v několika zámcích nedaleko Prahy). Po násilném uzavření Milíčova domu v roce 1949 se stáhl do ústraní a v roce 1951 emigroval do západního Německa, v letech 1952–62 byl sociálním pracovníkem emigračního tábora Valka u Norimberka, z pověření Světové rady církví zde i kázal. V roce 1963 přesídlil do Curychu, kde založil českou školu a Husův sbor. Po celé exilové období spolupracoval s českým vysíláním BBC a Radia Svobodná Evropa, vydával společenské a náboženské úvahy ''(Domovu a exilu'', 1956; ''Oheň na zemi'', 1957; ''Schuld und Sühne'', 1965), později i vzpomínky (''Unter dem Rad der Geschichte'', 1970; česky jako ''Nad vřavou nenávisti'', 1975). V roce 1973 obdržel německý Záslužný kříž, 1975 čestný doktorát curyšské teologické fakulty. Pitterovou významnou spolupracovnicí byla od roku 1926 Švýcarka Olga Fierzová (1900–1990), která se kvůli němu přestěhovala do Prahy a pracovala v Milíčově domě a znovu s ním sdílela osudy od roku 1952 (1950 jí nebyl umožněn návrat do Československa); po jeho smrti se stala vykonavatelkou Pitterovy pozůstalosti a organizátorkou českého náboženského a krajanského života v Curychu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;span class=&amp;quot;section_title&amp;quot;&amp;gt;Literatura:&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''Přemysl Pitter – život a dílo.'' Pedagogické muzeum J. A. Komenského, Praha 1994; Pavel Kohn: ''Můj život nepatří mě. Čtení o Přemyslu Pittrovi.'' Kalich, Praha 1995; Tomáš Pasák: ''Život Přemysla Pittra'', Pedagogické muzeum J. A. Komenského, Praha 1995; ''Přemysl Pitter – život, dílo, doba.'' Pedagogické muzeum J. A. Komenského, Praha 1996; Pavel Kohn: ''Kolik naděje má smrt. Židovské děti z poválečné akce „zámky“ vzpomínají.'' L. Marek, Brno 2000; Miroslav Matouš: ''Zvláštní člověk Přemysl Pitter.'' Bonaventura, Praha 2001; Pavel Kosatík: ''Sám proti zlu. Život Přemysla Pittra (1895–1976).'' Paseka, Praha 2009; Jaroslav Balvín: ''Sociální pedagogika a její dvě české osobnosti. Miroslav Dědič a Přemysl Pitter.'' Radix, Praha 2015; Lenka Lajsková (ed.): ''Přemysl Pitter: „Nečekejme na velké chvíle!“.'' Národní pedagogické muzeum J. A. Komenského, Praha 2015.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:CNO]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>imported&gt;ZRN</name></author>
	</entry>
</feed>