imported>ZRN: import CNO + Tibet

2025-12-13T17:56:29Z

import CNO + Tibet

Nová stránka

= Pokorný Petr =
 <time datetime="1933-04-21">21. dubna 1933</time> v Brně
 <time datetime="2020-01-18">18. ledna 2020</time> v Praze

Farář a teolog [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církve evangelické]]. Pochází ze středostavovské evangelické rodiny, jeho matkou byla operní pěvkyně Zdenka Pokorná (1895–1977). Studoval klasické gymnázium v Brně, avšak maturoval v Praze (1951). Po maturitě studoval Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu (absolv. 1955), kde později získal také doktorát (ThDr. 1963); krátce rovněž studoval řečtinu na Filosofické fakultě UK (1958–59) a postgraduálně v Bonnu (1959), Oxfordu (1964) a Ženevě (1968). Po absolutoriu působil jako vikář ČCE v Praze-Vinohradech (1957–66) a farář v Praze-Vršovicích (1966–68), účastnil se práce na ekumenickém překladu Bible (1977–84 předseda novozákonní skupiny). V roce 1967 se habilitoval na Komenského fakultě, na téže fakultě učil v letech 1966–67 řečtinu. Nabídku docentského místa v Sprachenkonviktu v Berlíně československé úřady přijmout nepovolily (1966), v letech 1967–68 byl nicméně docentem Nového zákona v Greifswaldu (NDR, dnes Německo). V roce 1968 se stal kandidátem věd (CSc.) v Kabinetu pro studia řecká, římská a latinská ČSAV a nastoupil jako docent (formálně až od 1970), resp. profesor (1972) na Komenského fakultu (od 1990 Evangelická teologická fakulta UK), kde vedl katedru Nového zákona a v letech 1996–99 zastával funkci děkana. V roce 1978 se účastnil archeologické expedice Nag Hammádí III, organizované UNESCO, 1986–87 byl hostujícím profesorem v Pittsburghu a Princetonu, 1988–89 v Tübingen, po roce 1989 absolvoval několik dalších hostujících pobytů na zahraničních univerzitách. V roce 1993 získal titul doktora věd (DrSc.), je členem řady domácích i mezinárodních vědeckých společností (mj. Studiorum Novi Testamenti Societas od 1967, 1974–78 a 1993–96 člen výboru, 1994–95 prezident; Učená společnost ČR od 1993, 2012–14 předseda), obdržel několik čestných doktorátů (1998 Bonn, 2000 Budapešť), zlatou medaili Karlovy univerzity (2003) a medaili Za zásluhy (2005). Pokorný je mezinárodně uznávaným biblistou (především dějiny synoptické tradice a deuteropaulinské listy), badatelsky se věnoval rovněž raněkřesťanské heterodoxii (rukopis z Nag Hammadí, gnose), řadu studií publikoval v zahraničí (''Der Epheserbrief und die Gnosis'', 1965; ''Počátky gnose'', 1968; ''Výklad evangelia podle Marka'', 1974; ''Tomášovo evangelium'', 1981; ''Die Entstehung der Christologie'', 1985, také anglicky, česky jako ''Vznik christologie'', 1988; ''Der Brief des Paulus an die Kolosser'', 1987; ''Theologie der lukanischen Schriften'', 1998, česky výbor ''Vznešený Teofile!'', 1998; ''List Efezským'', 2005; ''From the Gospel to the Gospels'', 2013; ''Jesus in Geschichte und Bekenntnis'', 2016). Uplatnil se také jako překladatel a editor apokryfních evangelií, z (novozákonní) biblistiky a dějin raněkřesťanské heterodoxie publikoval i řadu populárněji orientovaných prací (''Píseň o perle'', 1986; ''Perspektiva víry'', 1992, s J. Veselým; ''Apoštolské vyznání'', 1994; ''Literární a teologický úvod do Nového zákona'', 1993; ''Řecké dědictví v Orientu'', 1993; ''Co nevíš o Bibli'', 1997, s [[Bič Miloš|M. Bičem]]; ''Ježíš Nazaretský'', 2005), vedle toho knižní rozhovor ''Má to smysl. Rozhovory nad Biblí'' (2012, s [[Vaďura Petr|P. Vaďurou]]) a knihu povídek (''A poslední budou první'', 2001). Pokorného manželkou byla psycholožka Věra Pokorná (1939–2016), jejich dětmi jsou spoluzakladatelka vyšší odborné školy teologické a sociální Jabok Marie Ortová (* 1963) a historička [[Čapková Kateřina|Kateřina Čapková]].

Literatura: 
Petr Pokorný: ''Od Ježíše k teologii. Soubor studií''. Mlýn, Jihlava 2008.

''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]'' 

[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]
[[Kategorie:CNO]]

Pokorný Petr - Historie editací

imported>ZRN: import CNO + Tibet