imported>ZRN: import CNO + Tibet

2025-12-13T17:56:29Z

import CNO + Tibet

Nová stránka

= Pololáník Zdeněk =
 <time datetime="1935-10-25">25. října 1935</time> v Brně
 <time datetime="2024-08-12">12. srpna 2024</time> v Ostrovačicích (okr. Brno-venkov)

[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] hudební skladatel. Vystudoval varhany na brněnské konzervatoři (1952–57) a 1957–61 skladbu na JAMU u Viléma Petrželky (1889–1967) a Theodora Schaefera (1904–1969). Již během studií patřil ke Skupině A a vytvořil jednu z prvních elektronických skladeb v Československu. Autor více než 700 děl, z nich přibližně 300 autonomních skladeb (koncertních, vokálních, duchovních) a cca 400 skladeb k filmům, činohrám, televizím a rozhlasu (např. filmy ''Žert'', 1968, ''Lev s bílou hřívou'', 1986; seriál ''Synové a dcery Jakuba Skláře''). Jeho duchovní hudba, často psaná pro liturgické účely (mše, hymny, písně), byla výrazem pevné víry, překonávající obtíže totalitní doby; považován za pokračovatele [[Foerster Josef Blahoslav|Josefa B. Foerstra]] (1859–1951). Po roce 1989 působil jako varhaník brněnské katedrály sv. Petra a Pavla (1990–94). Pedagogicky položil základ prvnímu Kabinetu duchovní hudby na JAMU (1990–95), vedl obor duchovní a scénická hudba. Nositel Řádu sv. Cyrila a Metoděje (2001), medaile sv. Pavla a Petra (2007), ceny Jihomoravského kraje (2005) a čestného občanství Ostrovačic; po něm byly pojmenovány festivaly varhanní hudby v České Třebové a Tišnově.

Literatura: 
Karol Frydrych: „Minioratorium Divotvůrkyni Moravy Zdeňka Pololáníka zaznělo v premiéře.“ ''Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích'' 2015, 24, s. 120–127.

''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]'' 

[[Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]
[[Kategorie:CNO]]

Pololáník Zdeněk - Historie editací

imported>ZRN: import CNO + Tibet