https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Posp%C3%AD%C5%A1il_Ctirad_V%C3%A1clavPospíšil Ctirad Václav - Historie editací2026-04-27T00:02:28ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.35.2https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=Posp%C3%AD%C5%A1il_Ctirad_V%C3%A1clav&diff=26095&oldid=previmported>ZRN: import CNO + Tibet2025-12-13T17:56:29Z<p>import CNO + Tibet</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div><br />
= Pospíšil Ctirad Václav =<br />
<br /><span class="PERSON_BORN"><time datetime="1958-03-04">4. března 1958</time> v Trnavě (Slovensko)</span><br />
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="2025-05-18">18. května 2025</time> v Praze</span><br />
<br />
[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] kněz, františkán, teolog. Syn Ctirada a Heleny Pospíšilových. Vyrůstal v Lochovicích, v letech 1980–2013 byl členem (zprvu ilegálního) františkánského řádu, v jehož rámci tajně studoval teologii a byl součástí podzemní formace v Liberci. Byl vysvěcen na kněze a působil v utajení. Po roce 1989 odešel na studia do Itálie, kde v letech 1990–95 absolvoval doktorát na Papežské univerzitě Antonianum (obor christologie a ekleziologie). Následně vyučoval systematickou teologii na Katolické teologické fakultě a Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy, na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a od roku 2018 na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V roce 2016 byl inkardinován do pražské arcidiecéze a jako výpomocný duchovní sloužil ve farnosti Praha-Kunratice. Věnoval se překladu církevních dokumentů (zejm. Mezinárodní teologické komise) i teologických textů z románských jazyků. Zabýval se christologií, trinitární teologií, teologií stvoření a jejími přesahy k přírodním vědám i husitstvím. Spoluzaložil Českou christologickou a mariologickou akademii. Je autorem odborných monografií ''Soteriologie a teologie kříže Bonaventury z Bagnoregia'' (2002), ''Dar Otce i Syna'' (2003), ''Hermeneutika mystéria'' (2005), ''Ježíš Kristus – Pravda dějin'' (2009), ''Husovská dilemata'' (2015), ''Masaryk iritující a fascinující'' (2018), ''Průkopníci a jejich odpůrci'' (2018), ''I řekl Bůh'' (2019), ''A Slovo se stalo tělem'' (2022), ''První nikajský koncil'' (2025) a posmrtně vydané ''Ve jménu Otce, Syna i Ducha svatého'' (2025).<br />
<br />
''[[:Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]]''<br /><br />
<br />
[[Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]]<br />
[[Kategorie:CNO]]<br />
</div>imported>ZRN