https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Roh%C3%A1%C4%8D_Franti%C5%A1ekRoháč František - Historie editací2026-04-25T15:37:35ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.35.2https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=Roh%C3%A1%C4%8D_Franti%C5%A1ek&diff=26144&oldid=previmported>ZRN: import CNO + Tibet2025-12-13T17:56:31Z<p>import CNO + Tibet</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div><br />
= Roháč František =<br />
<br /><span class="PERSON_BORN"><time datetime="1912-03-31">31. března 1912</time> ve Šlapanicích (okr. Brno-venkov)</span><br />
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1952-08-22">22. srpna 1952</time> v Praze</span><br />
<br />
Farář a teolog [[Církev československá husitská|Církve československé (husitské)]]. Po studiích na brněnském gymnáziu nastoupil na Husovu fakultu, v roce 1932 přešel na Vysokou školu bohovědnou CČS(H) a po jejím zrušení na Filosofickou fakultu Masarykovy univerzity. Tu nedostudoval a v roce 1935 se vrátil na Husovu fakultu, následujícího roku promoval a byl vysvěcen na kněze. Po absolutoriu začal pracovat v církevním ústředí a jako pomocný duchovní v Praze na Smíchově (1937–38) a na Královských Vinohradech (1938–44), od roku 1941 vyučoval a zkoušel filosofii náboženství v pololegálních církevních kurzech teologie. Současně se angažoval ve sdružení náboženských socialistů a tyto myšlenky prosazoval v Československé církvi, stal se jedním z mluvčích mladší generace teologů. V letech 1943–44 publikoval několik článků, kvůli nimž se dostal do ostrého konfliktu s konzervativní Ústřední radou, byl zbaven místa v teologické zkušební komisi a z trestu poslán do jihočeských Albrechtic. V květnu 1945 se vrátil do Prahy, stal se členem Ústřední národní správy církve, spirituálem bohoslovecké koleje a redaktorem časopisu ''Český zápas''. Podílel se na organizaci druhého církevního sněmu (1946), pak však požádal o dovolenou a v roce 1948 vstoupil do služeb ministerstva zahraničí. S církví se rozešel. Působil na velvyslanectví v Londýně a připravoval se na další legační misi, podle odjinud nepotvrzené informace M. Jindry však současně opouštěl komunistickou ideologii. Objevují se spekulace, že za jeho smrtí stála komunistická Státní bezpečnost.<br />
<br />
<span class="section_title">Literatura:</span><br /><br />
Martin Jindra – Marcel Sladkowski (eds.): ''Biografický slovník Církve československé husitské''. CČSH, Praha 2020, s. 437–438.<br />
<br />
''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br /><br />
<br />
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]<br />
[[Kategorie:CNO]]</div>imported>ZRN