Slované - Historie editací

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:41:57Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:08:29Z

přidán Slovník buddhismu

ZRN v 23. 11. 2022, 16:52

2022-11-23T16:52:07Z

ZRN v 23. 11. 2022, 16:40

2022-11-23T16:40:06Z

imported>JD: dvě nová hesla

2022-11-23T07:32:10Z

dvě nová hesla

Nová stránka

= Slované =

<div style="float:right; margin-left:5ex; width:480px">

__TOC__ [[Soubor:Slované_mapa1.jpg|480px]]

</div>
Slované – náboženská společnost

Náboženská společnost Slované je prvním náboženským společenstvím registrovaným českým státem, které se hlásí k pohanství. Registrována byla 22. ledna 2022, a dosud jí tedy nemohla být přiznána tzv. zvláštní práva. Slovanské pohanství (též jazyčnictví, rodnověří apod.) je spolu s keltským, germánským, čarodějnickým (wiccanským) a šamanským pohanstvím jednou z pěti hlavních větví současného pohanství.


== Historie náboženské společnosti Slované ==

Snahy o obnovu slovanského pohanství se datují již do 19. století, kdy byla tato tradice využita v rámci úsilí o české národní obrození. V letech 1839–1840 (a později v podstatě tajně) působilo Bratrstvo věrníků nového náboženství slávského (tzv. stálců) inspirované buditelem Karlem Slavojem Amerlingem (1807–1884). Také z meziválečné doby je známa existence sdružení Triglav (založeného roku 1934), jehož záměrem bylo zrození nového člověka na základě slovanské ideologie s odkazy na původní náboženství Slovanů. Skutečné obrození slovanské náboženské tradice u nás ale nastalo až v devadesátých letech 20. století. Postupně se konstituovala dvě menší společenství – Rod Mokoše a Rod Jarovíta, – která roku 2000 vytvořila skupinu Rodná víra. Jako občanské sdružení byla Rodná víra registrována roku 2001, od roku 2015 má status zapsaného spolku.

Někteří příslušníci společenství Rodná víra se roku 2014 podíleli na vzniku spolku Slovanský kruh (zapsán byl 16. dubna 2015). Společenství Rodná víra a další slovanští pohané poskytli Slovanskému kruhu základní znalosti o pořádání obřadů. Zásadní vliv měl ovšem již při vzniku spolku Zdeněk Ordelt (*1976). Podle svých slov vstoupil do tradice slovanského pohanství v roce 2006 a od roku 2007 provádí slovanské obřady. Do této doby vystupoval Zdeněk Ordelt na veřejnosti jako šaman. Znalosti o šamanismu získal u Miroslava Kašpara, Borise Davida a Kataríny Hrčkové. Jako vedoucí Šamanského kruhu Praha se dále vzdělával studiem šamanismu Latinské Ameriky a byl také do těchto tradic zasvěcen. Bádání v cizokrajném šamanismu ho přivedlo k zájmu o domácí, předkřesťanské náboženství Slovanů. To Zdeněk Ordelt považuje za místní šamanismus, spjatý s územím obývaným Čechy a s jejich kulturou. Kněží slovanského náboženství mohou být podle něho chápáni jako šamané.

Náboženská společnost Slované je prezentována jako projekt spolku Slovanský kruh. Kontinuitu spolku a náboženské společnosti deklarují také články 1.1 a 4.7 Základního dokumentu náboženské společnosti Slované (dokument je dostupný ve veřejné prezentaci Ministerstva kultury ČR) a internetová prezentace spolku Slovanský kruh. O poměru spolku a náboženské společnosti vypovídá i fakt, že internetová prezentace spolku je z dlouhodobého hlediska bohatší a aktuálnější než prezentace náboženské společnosti Slované.

Slovanské pohanství má vedle svého náboženského rozměru, který u nás nejvíce reprezentuje právě náboženská společnost Slované, také rozměr kulturní a politický. S využitím slovanské tradice pro propagaci nejen idejí hnutí Nového věku, ale i ruské kultury se setkáme v literárním díle Vladimíra Megreho (v sérii knih ''Zvonící cedry Ruska''), které motivují čtenáře a příznivce k navazujícím aktivitám (zakládání rodových škol, rodových statků apod.). Ideologické využití slovanského pohanství pro politické zájmy Ruska je přítomno v několika internetových prezentacích, které propagují postoje nekriticky vstřícné k Rusku, zprostředkovávají konspirační protizápadní narativy a odkazují na tzv. slovansko-árijské védy jako starobylý literární základ svého pojetí slovanství. Odborně byly tyto spisy označeny za falza. Spojení slovanství a nacionalismu je známo také z jiných zemí (hlavně z Ruska), v nichž někdy nabývá až extremistických a xenofobních rysů. Od spojení pohanství a nacionalismu se spolek Slovanský kruh a náboženská společnost Slované distancují. Zdá se jako příznačné, že mezi mnoha odkazy na slovanská společenství či slovanské aktivity, které uvádějí proruské a protizápadní prezentace, nebývá odkaz na Slovanský kruh ani na náboženskou společnost Slované uveden.


== Religionistická charakteristika náboženské společnosti Slované ==

Jedinečnou charakteristikou současných pohanů je to, že jejich náboženská přesvědčení a praxe nejsou formovány náboženskou tradicí ani náboženskými texty, nýbrž jejich základem je bádání, tedy vyhledávání informací a získávání poznatků, rozvažování nad nimi, jejich srovnávání a vyvozování závěrů. Mezi zdroji této badatelské činnosti jsou i akademické práce z historie, archeologie, etnologie, etnografie, komparativní religionistiky, slavistiky a dalších oborů. Náboženská společnost Slované se tak ve svém Základním dokumentu výslovně hlásí k dílu „Čeňka Zíbrta, Lubora Niederleho, Dušana Třeštíka, Ludovíta Štúra, Zdeňka Váni, Dagmar Dobšovičové Pintířové“ a dalších. Navzdory této akademické bázi je přístup pohanů k faktům obvykle subjektivní a uplatňují se v něm domněnky a tvořivost, někdy i hravost. Skutečnost, že zdroje přesvědčení a praxe pohanů leží mimo oblast náboženství, jsou příčinou toho, že vedle výrazu „pohanství“ bývá používán i výraz „novopohanství“, jímž je zdůrazněna diskontinuita předkřesťanských pohanských tradic a jejich novodobých podob. Výraz „novopohanství“ ale mnoha pohanům asociuje neautentičnost, a snaží se proto doložit kontinuitu s předkřesťanským pohanstvím hlavně v oblasti folkloru.

Prostřednictvím spolku Slovanský kruh mají někteří členové náboženské společnosti Slované mezinárodní kontakty. Slovanský kruh je členem Evropského kongresu etnických náboženství (ECER), za etnická náboženství jsou přitom považována autochtonní náboženství (v evropském kontextu tedy předkřesťanská). Kongres byl založen roku 1998 ve Vilniusu (pod jménem Světový pohanský kongres) etnologem a pohanským knězem Jonasem Trinkūnasem. Spolek Slovanský kruh pořádal 15. kongres ECER roku 2016. Spolek je také činný v rámci Slovanského rodového sněmu, což je sdružení místních slovanských náboženských organizací z Ruska, Polska, Ukrajiny, Slovenska, Slovinska, Srbska, Chorvatska a snad i dalších zemí, založené roku 2003 ukrajinskou folkloristkou Halynou Lozkovou. Také výroční setkání těchto organizací připravil roku 2019 spolek Slovanský kruh. Mezinárodní účast má i kulturní festival domorodých tradic Rodokrug. Slovanský kruh je dále ve styku s polskou organizací Rodná víra, ruským Svazem slovanských občin slovanské rodné víry, ukrajinskou Asociací rodné víry a dalšími. Náboženská společnost Slované při svém vzniku deklarovala, že alespoň v některých těchto kontaktech časem oficiálně vystřídá spolek Slovanský kruh.

Badatelský zájem Slovanů sice přibližuje jejich společenství charakteru vzdělávacího či osvětového spolku, ale jádro činnosti společenství je přece jen v náboženské praxi. Ta spočívá hlavně ve společné oslavě svátků. Slované si uvědomují, že obsah a podobu obřadů není možné z historických a archeologických zdrojů rekonstruovat. Právě v nich se proto nejvíce uplatňuje jejich výše zmíněné bádání a tvořivost. Pro fixaci podoby obřadů pořádá spolek Slovanský kruh Školu slovanských tradic (roku 2016 pod názvem Škola ceremoniální práce v rámci slovanství). Slaví se především obřady navazující na cyklus roku (Kolovrat). Těmi základními jsou Hromnice, Provoda, Noc Ohňů, Kupadla, Dožínky, Oseniny, Dušičky a Kračun. Obřady přechodu (postřižiny, předávání jména, svatba, pohřeb) fixní podobu ještě nemají.

Stejně jako u ostatních pohanů je víra Slovanů individuální. Je pro ně důležité, že poznání a názory, které vyplynou z jejich bádání, nemají nárok na platnost, natož na závaznost pro někoho jiného. Tento přístup dobře ilustrují slova Základního dokumentu náboženské společnosti Slované, která zdůrazňují, že „slovanská věrouka [nemá] žádného zakladatele, pevnou dobu vzniku ani jediný správný kodifikovaný spis, který by určoval závazná ustanovení a dogmata. Proto by také měla zůstat věroukou svobodnou, vyvíjející se a respektující různé přístupy (v rámci rodnověří a základních morálních a etických hodnot).“

Navzdory důrazu na individuálnost jsou v náboženské společnosti Slované náboženské předpoklady běžně sdíleny (nebývají ovšem verbálně formulovány). Mezi ně patří předpoklad existence božství prostupujícího celý vesmír a projevujícího se v mnohotvárnosti přírody, předpoklad existence bohů jako personifikovaných sil přírody, předpoklad specifického postavení Matky Země mezi těmito božskými bytostmi, předpoklad existence místních přírodních sil personifikovaných do skřítků, rusalek a dalších nižších nadpřirozených bytostí, předpoklad přítomnosti duší předků v tomto živém vesmíru a podobně. Ostatně i jedna z přípravných verzí Základního dokumentudeklarovala, že „my Slované věříme v naše bohy, duše našich předků, duchovní sílu matky země, nebeské síly vesmíru a další bytosti, které se slovanství týkají. … [Vesmír okolo nás] vnímáme jako živý a … bytosti, ve které věříme, vidíme jako jeho manifestaci.“

Volnost je především ve způsobu, jak jednotlivé předpokládané skutečnosti nazývat a jakým konkrétním způsobem se k nim vztahovat. „Nebeská síla vesmíru“ tak může být nazvána též „kosmické vědomí“. O přírodních silách Slované hovoří také jako o „energiích“; bozi jsou pak chápáni jako shluky „jemné“, nebo také „vyšší“ energie. Slované předpokládají, že uctíváním těchto bohů je možné se dostat na vyšší úroveň vědomí, „splynout“ s nimi prostřednictvím vzývání jejich jmen apod. Tyto energie se údajně objevují v přírodě během ročních období v různé kvalitě, takže pak je možné říci, že v zimě vládne Morana, na jaře Vesna, v létě Živa či na podzim Mokoš. Také personifikované místní přírodní síly, jako jsou lešij, hospodáříček, rusalky, stromoví duchové, ochránkyně pramenů apod., jsou chápány jako energie, které je možné „vnímat“ a „napojit“ se na ně. Podobně je podle Slované možné „vnímat“ přítomnost předků. Slovy Základního dokumentu: „Dle našeho slovanského světonázoru je celé stvoření prodchnuto vědomou božskou silou. Rodnověrec tím pádem vnímá Zemi, přírodní jemnohmotné duchy i jednotlivé aspekty veškeré přírody a Vesmíru jako živé a vědomé bytosti. Tato víra také zahrnuje existenci bohů … jakožto personifikaci jednotlivých kosmologicky – archetypálních tvořitelských energií.“

Jednotliví Slované přijímají tyto a snad i další náboženské předpoklady spíše intuitivně. Přístup ke světu, který z nich vyplývá, se realizuje především při společných obřadech a slavnostech a pravděpodobně daleko méně jiných situacích. Existence domácích oltářů a domácího, soukromého uctívání není mezi pohany obvyklá. To ale neznamená, že by přesvědčení Slovanů nebyla internalizována a neprojevila se v každodenních etických postojích. Mezi nimi jsou výrazné například důrazy na individuální odpovědnost v mezilidských vztazích, na svobodu a nezávislost či na sepětí s národem, velmi časté je také vědomí kontinuity lidského rodu, úcta k předkům a rodovým kořenům nebo neagresivní přístup k životnímu prostředí.

V rétorice některých Slovanů se podobně jako v případě ostatních současných pohanů projevuje silně kritický vztah ke křesťanství. Bývá zdůvodňován násilnou misií ze strany křesťanů, která měla na konci raného středověku potlačit ty, kdo se bránili přijetí křesťanské civilizace, a vykořenit předkřesťanská náboženství. Sama sebeidentifikace výrazem „pohan“, který má v rámci křesťanské tradice silně negativní konotace, se může stát výrazem protestu proti křesťanské civilizaci a výrazem solidarity s těmi, kdo ji historicky předcházeli. To se může projevit i obřadem dekonverze, který je v Základním dokumentu

Někdy je kritický vztah vůči křesťanství přenesen i na další monoteistická náboženství (judaismus a islám), a to kvůli údajné netoleranci monoteismu vůči polyteismu. V protikladu k tomu je zdůrazňována údajná tolerantní schopnost polyteismu integrovat bez násilí též prvky monoteistických náboženství. Zatímco v ojedinělých zahraničních případech vedl tento postoj i k násilným činům, v souvislosti s náboženskou společností Slované nebyl žádný takový čin zaznamenán; jistě i proto, že slovanský nacionalismus je – jak je zmíněno výše – odmítán.


== Organizace náboženské společnosti ==

Základní dokument náboženské společnosti Slované předpokládá rozvinutou organizační strukturu. Statutární orgán s názvem Rada Slovanů Čech, Moravy a Slezska pracuje od samého počátku a v létě 2022 bylo ustanoveno prvních sedm slovanských obcí. Zřízení první Krajské slovanské obce se připravuje.


=== Počet věřících ===

Náboženská společnost Slované nezveřejnila údaj o počtu svých členů a vzhledem k datu registrace (22. 1. 2022) nefigurovala ve sčítání lidu roku 2021 jako samostatná položka. K pohanství v tomto sčítání celkově se přihlásilo 2 764 osob. Náboženská společnost Slované doložila při své registraci zákonem stanovený počet osob tří set osob, které se k ní hlásí.


== Literatura ==

Anna Marie DOSTÁLOVÁ: „Czech Neopagan Movements and Leadership“, in: Kaarina AITAMURTO – Scott SIMPSON (eds.), ''Modern Pagan and Native Faith Movements in Central and Eastern Europe''. Acumen Publishing, New Durham 2013, s. 164–181. 
Helena EXNEROVÁ:''Český šamanismus v rozhovorech'', Dingir, Praha 2018, s. 189–204. 
Pavel HORÁK: „Současné české novopohanství.“ ''Dingir'' 18, 2015, 1, s. 8–11. 
Pavel HORÁK: „Studium novopohanství.“ ''Dingir'' 18, 2015, 1, s. 18–20. 
Zdeněk VOJTÍŠEK: „Nejdůležitější je obřad, rozhovor se Slovany ze společenství Rodná víra.“ ''Dingir'' 5. 2002, 1, s. 25–26. 

Oficiální internetové stránky: http://slovane.info/ 
[https://www-cns.mkcr.cz/cns_internet/CNS/detail_cns.aspx?id_subj=15072&str_zpet=Seznam_cns.aspx Zápis] v Registru církví a náboženských společností MK ČR

''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]'' 
''[[:Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk|Zdeněk Vojtíšek]]'' 
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.]]
[[Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk]]
[[Kategorie:CCNS]]

@@ Řádek 9: / Řádek 9: @@
-Náboženská společnost Slované je prvním náboženským společenstvím registrovaným českým státem, které se hlásí k pohanství. Registrována byla 22. ledna 2022, a dosud jí tedy nemohla být přiznána tzv. zvláštní práva. Slovanské pohanství (též jazyčnictví, rodnověří apod.) je spolu s keltským, germánským, čarodějnickým (wiccanským) a šamanským pohanstvím jednou z pěti hlavních větví současného pohanství.
+Náboženská společnost Slované je prvním náboženským společenstvím registrovaným českým státem, které se hlásí k [[pohan (JKI-K)|pohanství]]. Registrována byla 22. ledna 2022, a dosud jí tedy nemohla být přiznána tzv. zvláštní práva. Slovanské pohanství (též jazyčnictví, rodnověří apod.) je spolu s keltským, germánským, čarodějnickým (wiccanským) a šamanským pohanstvím jednou z pěti hlavních větví současného pohanství.
 <span id="historie-náboženské-společnosti-slované"></span>
@@ Řádek 20: / Řádek 20: @@
 Náboženská společnost Slované je prezentována jako projekt spolku Slovanský kruh. Kontinuitu spolku a náboženské společnosti deklarují také články 1.1 a 4.7 Základního dokumentu náboženské společnosti Slované (dokument je dostupný ve veřejné prezentaci Ministerstva kultury ČR) a internetová prezentace spolku Slovanský kruh. O poměru spolku a náboženské společnosti vypovídá i fakt, že internetová prezentace spolku je z dlouhodobého hlediska bohatší a aktuálnější než prezentace náboženské společnosti Slované.
-Slovanské pohanství má vedle svého náboženského rozměru, který u nás nejvíce reprezentuje právě náboženská společnost Slované, také rozměr kulturní a politický. S využitím slovanské tradice pro propagaci nejen idejí hnutí Nového věku, ale i ruské kultury se setkáme v literárním díle Vladimíra Megreho (v sérii knih ''Zvonící cedry Ruska''), které motivují čtenáře a příznivce k navazujícím aktivitám (zakládání rodových škol, rodových statků apod.). Ideologické využití slovanského pohanství pro politické zájmy Ruska je přítomno v několika internetových prezentacích, které propagují postoje nekriticky vstřícné k Rusku, zprostředkovávají konspirační protizápadní narativy a odkazují na tzv. slovansko-árijské védy jako starobylý literární základ svého pojetí slovanství. Odborně byly tyto spisy označeny za falza. Spojení slovanství a nacionalismu je známo také z jiných zemí (hlavně z Ruska), v nichž někdy nabývá až extremistických a xenofobních rysů. Od spojení pohanství a nacionalismu se spolek Slovanský kruh a náboženská společnost Slované distancují. Zdá se jako příznačné, že mezi mnoha odkazy na slovanská společenství či slovanské aktivity, které uvádějí proruské a protizápadní prezentace, nebývá odkaz na Slovanský kruh ani na náboženskou společnost Slované uveden.
+Slovanské pohanství má vedle svého náboženského rozměru, který u nás nejvíce reprezentuje právě náboženská společnost Slované, také rozměr kulturní a politický. S využitím slovanské tradice pro propagaci nejen idejí hnutí [[New Age (JKI-K)|Nového věku]], ale i ruské kultury se setkáme v literárním díle Vladimíra Megreho (v sérii knih ''Zvonící cedry Ruska''), které motivují čtenáře a příznivce k navazujícím aktivitám (zakládání rodových škol, rodových statků apod.). Ideologické využití slovanského pohanství pro politické zájmy Ruska je přítomno v několika internetových prezentacích, které propagují postoje nekriticky vstřícné k Rusku, zprostředkovávají konspirační protizápadní narativy a odkazují na tzv. slovansko-árijské védy jako starobylý literární základ svého pojetí slovanství. Odborně byly tyto spisy označeny za falza. Spojení slovanství a nacionalismu je známo také z jiných zemí (hlavně z Ruska), v nichž někdy nabývá až extremistických a xenofobních rysů. Od spojení pohanství a nacionalismu se spolek Slovanský kruh a náboženská společnost Slované distancují. Zdá se jako příznačné, že mezi mnoha odkazy na slovanská společenství či slovanské aktivity, které uvádějí proruské a protizápadní prezentace, nebývá odkaz na Slovanský kruh ani na náboženskou společnost Slované uveden.
 <span id="religionistická-charakteristika-náboženské-společnosti-slované"></span>
 == Religionistická charakteristika náboženské společnosti Slované ==
-Jedinečnou charakteristikou současných pohanů je to, že jejich náboženská přesvědčení a praxe nejsou formovány náboženskou tradicí ani náboženskými texty, nýbrž jejich základem je bádání, tedy vyhledávání informací a získávání poznatků, rozvažování nad nimi, jejich srovnávání a vyvozování závěrů. Mezi zdroji této badatelské činnosti jsou i akademické práce z historie, archeologie, etnologie, etnografie, komparativní religionistiky, slavistiky a dalších oborů. Náboženská společnost Slované se tak ve svém Základním dokumentu výslovně hlásí k dílu „Čeňka Zíbrta, Lubora Niederleho, Dušana Třeštíka, Ludovíta Štúra, Zdeňka Váni, Dagmar Dobšovičové Pintířové“ a dalších. Navzdory této akademické bázi je přístup pohanů k faktům obvykle subjektivní a uplatňují se v něm domněnky a tvořivost, někdy i hravost. Skutečnost, že zdroje přesvědčení a praxe pohanů leží mimo oblast náboženství, jsou příčinou toho, že vedle výrazu „pohanství“ bývá používán i výraz „novopohanství“, jímž je zdůrazněna diskontinuita předkřesťanských pohanských tradic a jejich novodobých podob. Výraz „novopohanství“ ale mnoha pohanům asociuje neautentičnost, a snaží se proto doložit kontinuitu s předkřesťanským pohanstvím hlavně v oblasti folkloru.
+Jedinečnou charakteristikou současných pohanů je to, že jejich náboženská přesvědčení a praxe nejsou formovány náboženskou tradicí ani náboženskými texty, nýbrž jejich základem je bádání, tedy vyhledávání informací a získávání poznatků, rozvažování nad nimi, jejich srovnávání a vyvozování závěrů. Mezi zdroji této badatelské činnosti jsou i akademické práce z historie, archeologie, etnologie, etnografie, komparativní religionistiky, slavistiky a dalších oborů. Náboženská společnost Slované se tak ve svém Základním dokumentu výslovně hlásí k dílu „Čeňka Zíbrta, Lubora Niederleho, Dušana Třeštíka, Ludovíta Štúra, Zdeňka Váni, Dagmar Dobšovičové Pintířové“ a dalších. Navzdory této akademické bázi je přístup pohanů k faktům obvykle subjektivní a uplatňují se v něm domněnky a tvořivost, někdy i hravost. Skutečnost, že zdroje přesvědčení a praxe pohanů leží mimo oblast náboženství, jsou příčinou toho, že vedle výrazu „[[pohan (JKI-K)|pohanství]]“ bývá používán i výraz „novopohanství“, jímž je zdůrazněna diskontinuita předkřesťanských pohanských tradic a jejich novodobých podob. Výraz „novopohanství“ ale mnoha pohanům asociuje neautentičnost, a snaží se proto doložit kontinuitu s předkřesťanským pohanstvím hlavně v oblasti folkloru.
 Prostřednictvím spolku Slovanský kruh mají někteří členové náboženské společnosti Slované mezinárodní kontakty. Slovanský kruh je členem Evropského kongresu etnických náboženství (ECER), za etnická náboženství jsou přitom považována autochtonní náboženství (v evropském kontextu tedy předkřesťanská). Kongres byl založen roku 1998 ve Vilniusu (pod jménem Světový pohanský kongres) etnologem a pohanským knězem Jonasem Trinkūnasem. Spolek Slovanský kruh pořádal 15. kongres ECER roku 2016. Spolek je také činný v rámci Slovanského rodového sněmu, což je sdružení místních slovanských náboženských organizací z Ruska, Polska, Ukrajiny, Slovenska, Slovinska, Srbska, Chorvatska a snad i dalších zemí, založené roku 2003 ukrajinskou folkloristkou Halynou Lozkovou. Také výroční setkání těchto organizací připravil roku 2019 spolek Slovanský kruh. Mezinárodní účast má i kulturní festival domorodých tradic Rodokrug. Slovanský kruh je dále ve styku s polskou organizací Rodná víra, ruským Svazem slovanských občin slovanské rodné víry, ukrajinskou Asociací rodné víry a dalšími. Náboženská společnost Slované při svém vzniku deklarovala, že alespoň v některých těchto kontaktech časem oficiálně vystřídá spolek Slovanský kruh.
-Badatelský zájem Slovanů sice přibližuje jejich společenství charakteru vzdělávacího či osvětového spolku, ale jádro činnosti společenství je přece jen v náboženské praxi. Ta spočívá hlavně ve společné oslavě svátků. Slované si uvědomují, že obsah a podobu obřadů není možné z historických a archeologických zdrojů rekonstruovat. Právě v nich se proto nejvíce uplatňuje jejich výše zmíněné bádání a tvořivost. Pro fixaci podoby obřadů pořádá spolek Slovanský kruh Školu slovanských tradic (roku 2016 pod názvem Škola ceremoniální práce v rámci slovanství). Slaví se především obřady navazující na cyklus roku (Kolovrat). Těmi základními jsou Hromnice, Provoda, Noc Ohňů, Kupadla, Dožínky, Oseniny, Dušičky a Kračun. Obřady přechodu (postřižiny, předávání jména, svatba, pohřeb) fixní podobu ještě nemají.
+Badatelský zájem Slovanů sice přibližuje jejich společenství charakteru vzdělávacího či osvětového spolku, ale jádro činnosti společenství je přece jen v náboženské praxi. Ta spočívá hlavně ve společné oslavě svátků. Slované si uvědomují, že obsah a podobu obřadů není možné z historických a archeologických zdrojů rekonstruovat. Právě v nich se proto nejvíce uplatňuje jejich výše zmíněné bádání a tvořivost. Pro fixaci podoby obřadů pořádá spolek Slovanský kruh Školu slovanských tradic (roku 2016 pod názvem Škola ceremoniální práce v rámci slovanství). Slaví se především obřady navazující na cyklus roku (Kolovrat). Těmi základními jsou [[hromnice (JKI-K)|Hromnice]], Provoda, Noc Ohňů, Kupadla, Dožínky, Oseniny, Dušičky a Kračun. Obřady přechodu (postřižiny, předávání jména, svatba, pohřeb) fixní podobu ještě nemají.
 Stejně jako u ostatních pohanů je víra Slovanů individuální. Je pro ně důležité, že poznání a názory, které vyplynou z jejich bádání, nemají nárok na platnost, natož na závaznost pro někoho jiného. Tento přístup dobře ilustrují slova Základního dokumentu náboženské společnosti Slované, která zdůrazňují, že „slovanská věrouka [nemá] žádného zakladatele, pevnou dobu vzniku ani jediný správný kodifikovaný spis, který by určoval závazná ustanovení a dogmata. Proto by také měla zůstat věroukou svobodnou, vyvíjející se a respektující různé přístupy (v rámci rodnověří a základních morálních a etických hodnot).“
-Navzdory důrazu na individuálnost jsou v náboženské společnosti Slované náboženské předpoklady běžně sdíleny (nebývají ovšem verbálně formulovány). Mezi ně patří předpoklad existence božství prostupujícího celý vesmír a projevujícího se v mnohotvárnosti přírody, předpoklad existence bohů jako personifikovaných sil přírody, předpoklad specifického postavení Matky Země mezi těmito božskými bytostmi, předpoklad existence místních přírodních sil personifikovaných do skřítků, rusalek a dalších nižších nadpřirozených bytostí, předpoklad přítomnosti duší předků v tomto živém vesmíru a podobně. Ostatně i jedna z přípravných verzí <span id="_Hlk75877555">Základního dokumentu</span>deklarovala, že „my Slované věříme v naše bohy, duše našich předků, duchovní sílu matky země, nebeské síly vesmíru a další bytosti, které se slovanství týkají. … [Vesmír okolo nás] vnímáme jako živý a … bytosti, ve které věříme, vidíme jako jeho manifestaci.“
+Navzdory důrazu na individuálnost jsou v náboženské společnosti Slované náboženské předpoklady běžně sdíleny (nebývají ovšem verbálně formulovány). Mezi ně patří předpoklad existence božství prostupujícího celý vesmír a projevujícího se v mnohotvárnosti přírody, předpoklad existence bohů jako personifikovaných sil přírody, předpoklad specifického postavení Matky Země mezi těmito božskými bytostmi, předpoklad existence místních přírodních sil personifikovaných do skřítků, rusalek a dalších nižších nadpřirozených bytostí, předpoklad přítomnosti duší předků v tomto živém vesmíru a podobně. Ostatně i jedna z přípravných verzí Základního dokumentu deklarovala, že „my Slované věříme v naše bohy, duše našich předků, duchovní sílu matky země, nebeské síly vesmíru a další bytosti, které se slovanství týkají. … [Vesmír okolo nás] vnímáme jako živý a … bytosti, ve které věříme, vidíme jako jeho manifestaci.“
 Volnost je především ve způsobu, jak jednotlivé předpokládané skutečnosti nazývat a jakým konkrétním způsobem se k nim vztahovat. „Nebeská síla vesmíru“ tak může být nazvána též „kosmické vědomí“. O přírodních silách Slované hovoří také jako o „energiích“; bozi jsou pak chápáni jako shluky „jemné“, nebo také „vyšší“ energie. Slované předpokládají, že uctíváním těchto bohů je možné se dostat na vyšší úroveň vědomí, „splynout“ s nimi prostřednictvím vzývání jejich jmen apod. Tyto energie se údajně objevují v přírodě během ročních období v různé kvalitě, takže pak je možné říci, že v zimě vládne Morana, na jaře Vesna, v létě Živa či na podzim Mokoš. Také personifikované místní přírodní síly, jako jsou lešij, hospodáříček, rusalky, stromoví duchové, ochránkyně pramenů apod., jsou chápány jako energie, které je možné „vnímat“ a „napojit“ se na ně. Podobně je podle Slované možné „vnímat“ přítomnost předků. Slovy Základního dokumentu: „Dle našeho slovanského světonázoru je celé stvoření prodchnuto vědomou božskou silou. Rodnověrec tím pádem vnímá Zemi, přírodní jemnohmotné duchy i jednotlivé aspekty veškeré přírody a Vesmíru jako živé a vědomé bytosti. Tato víra také zahrnuje existenci bohů … jakožto personifikaci jednotlivých kosmologicky – archetypálních tvořitelských energií.“
-Jednotliví Slované přijímají tyto a snad i další náboženské předpoklady spíše intuitivně. Přístup ke světu, který z nich vyplývá, se realizuje především při společných obřadech a slavnostech a pravděpodobně daleko méně jiných situacích. Existence domácích oltářů a domácího, soukromého uctívání není mezi pohany obvyklá. To ale neznamená, že by přesvědčení Slovanů nebyla internalizována a neprojevila se v každodenních etických postojích. Mezi nimi jsou výrazné například důrazy na individuální odpovědnost v mezilidských vztazích, na svobodu a nezávislost či na sepětí s národem, velmi časté je také vědomí kontinuity lidského rodu, úcta k předkům a rodovým kořenům nebo neagresivní přístup k životnímu prostředí.
+Jednotliví Slované přijímají tyto a snad i další náboženské předpoklady spíše intuitivně. Přístup ke světu, který z nich vyplývá, se realizuje především při společných obřadech a slavnostech a pravděpodobně daleko méně jiných situacích. Existence domácích [[oltář (JKI-K)|oltářů]] a domácího, soukromého uctívání není mezi pohany obvyklá. To ale neznamená, že by přesvědčení Slovanů nebyla internalizována a neprojevila se v každodenních etických postojích. Mezi nimi jsou výrazné například důrazy na individuální odpovědnost v mezilidských vztazích, na svobodu a nezávislost či na sepětí s národem, velmi časté je také vědomí kontinuity lidského rodu, úcta k předkům a rodovým kořenům nebo neagresivní přístup k životnímu prostředí.
-V rétorice některých Slovanů se podobně jako v případě ostatních současných pohanů projevuje silně kritický vztah ke křesťanství. Bývá zdůvodňován násilnou misií ze strany křesťanů, která měla na konci raného středověku potlačit ty, kdo se bránili přijetí křesťanské civilizace, a vykořenit předkřesťanská náboženství. Sama sebeidentifikace výrazem „pohan“, který má v rámci křesťanské tradice silně negativní konotace, se může stát výrazem protestu proti křesťanské civilizaci a výrazem solidarity s těmi, kdo ji historicky předcházeli. To se může projevit i obřadem dekonverze, který je v Základním dokumentu
+V rétorice některých Slovanů se podobně jako v případě ostatních současných pohanů projevuje silně kritický vztah ke [[křesťanství (JKI-K)|křesťanství]]. Bývá zdůvodňován násilnou misií ze strany křesťanů, která měla na konci raného středověku potlačit ty, kdo se bránili přijetí křesťanské civilizace, a vykořenit předkřesťanská náboženství. Sama sebeidentifikace výrazem „[[pohan (JKI-K)|pohan]]“, který má v rámci křesťanské tradice silně negativní konotace, se může stát výrazem protestu proti křesťanské civilizaci a výrazem solidarity s těmi, kdo ji historicky předcházeli. To se může projevit i obřadem dekonverze, který je v Základním dokumentu
-Někdy je kritický vztah vůči křesťanství přenesen i na další monoteistická náboženství (judaismus a islám), a to kvůli údajné netoleranci monoteismu vůči polyteismu. V protikladu k tomu je zdůrazňována údajná tolerantní schopnost polyteismu integrovat bez násilí též prvky monoteistických náboženství. Zatímco v ojedinělých zahraničních případech vedl tento postoj i k násilným činům, v souvislosti s náboženskou společností Slované nebyl žádný takový čin zaznamenán; jistě i proto, že slovanský nacionalismus je – jak je zmíněno výše – odmítán.
+Někdy je kritický vztah vůči křesťanství přenesen i na další monoteistická náboženství ([[judaismus (JKI-J)|judaismus]] a [[islám (JKI-I)|islám]]), a to kvůli údajné netoleranci monoteismu vůči polyteismu. V protikladu k tomu je zdůrazňována údajná tolerantní schopnost polyteismu integrovat bez násilí též prvky monoteistických náboženství. Zatímco v ojedinělých zahraničních případech vedl tento postoj i k násilným činům, v souvislosti s náboženskou společností Slované nebyl žádný takový čin zaznamenán; jistě i proto, že slovanský nacionalismus je – jak je zmíněno výše – odmítán.
 <span id="organizace-náboženské-společnosti"></span>

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:41
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:08
(Žádný rozdíl)

@@ Řádek 7: / Řádek 7: @@
 </div>
 Náboženská společnost Slované je prvním náboženským společenstvím registrovaným českým státem, které se hlásí k pohanství. Registrována byla 22. ledna 2022, a dosud jí tedy nemohla být přiznána tzv. zvláštní práva. Slovanské pohanství (též jazyčnictví, rodnověří apod.) je spolu s keltským, germánským, čarodějnickým (wiccanským) a šamanským pohanstvím jednou z pěti hlavních větví současného pohanství.
@@ Řádek 72: / Řádek 72: @@
 [[Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk]]
 [[Kategorie:CCNS]]