Společenství baptistických sborů - Historie editací

imported>ZRN: import CNO + Tibet

2025-12-13T17:56:07Z

import CNO + Tibet

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:40:45Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:07:15Z

přidán Slovník buddhismu

ZRN v 29. 3. 2022, 16:15

2022-03-29T16:15:48Z

imported>JD: oprava odkazů na RCNS u MK ČR

2022-01-29T15:32:32Z

oprava odkazů na RCNS u MK ČR

imported>ZRN: import JKI a Hind

2021-12-11T10:43:20Z

import JKI a Hind

ZRN v 7. 10. 2020, 11:52

2020-10-07T11:52:22Z

ZRN v 7. 10. 2020, 08:41

2020-10-07T08:41:26Z

imported>ZRN v 5. 10. 2020, 23:00

2020-10-05T23:00:32Z

imported>ZRN v 5. 10. 2020, 22:57

2020-10-05T22:57:58Z

@@ Řádek 37: / Řádek 37: @@
 [[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.]]
 [[Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk]]
 [[Kategorie:CCNS]]

@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 Kongregační charakter, tedy nezávislost jednotlivých sborů na státu i jakémkoli církevním vedení je zdůrazňován ještě výrazněji než v Bratrské jednotě baptistů. V čele jednotlivých sborů stojí volená staršovstva a volení duchovní, Společenství spravuje sbory delegovaná Konference, která se má scházet alespoň jednou ročně, a navenek reprezentuje tříčlenná Správní rada.
-=== Církevní sbory a počet věřících ===
+=== Církevní sbory ===
-Ke Společenství baptistických sbor se od jeho vzniku hlásí tři sbory, počet věřících nelze odhadnout.
+Ke Společenství baptistických sbor se od jeho vzniku hlásí tři sbory.
 == Literatura ==

@@ Řádek 27: / Řádek 27: @@
 Oficiální internetové stránky: http://baptistickesbory.cz/<br />
-[http://www3.mkcr.cz/cns_internet/CNS/detail_cns.aspx?id_subj=14309&str_zpet=Seznam_CNS.aspx Zápis] v Registru církví a náboženských společností MK ČR
+[https://www-cns.mkcr.cz/cns_internet/CNS/detail_cns.aspx?id_subj=14309&str_zpet=Seznam_CNS.aspx Zápis] v Registru církví a náboženských společností MK ČR
 ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />

@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 </div>
-Kongregačně uspořádaný svaz několika baptistických společenství, které se v roce 2019 oddělily (resp. byly vyloučeny) z [[Bratrská jednota baptistů|Bratrské jednoty baptistů]]. Společenství ještě téhož roku dosáhlo státní registrace jako církev (bez tzv. zvláštních práv), odmítá přitom státní příspěvky na provoz i restituční náhrady.
+Kongregačně uspořádaný svaz několika [[baptisté (JKI-K)|baptistických]] společenství, které se v roce 2019 oddělily (resp. byly vyloučeny) z [[Bratrská jednota baptistů|Bratrské jednoty baptistů]]. Společenství ještě téhož roku dosáhlo státní registrace jako církev (bez tzv. zvláštních práv), odmítá přitom státní příspěvky na provoz i restituční náhrady.
 == Vznik samostatného baptistického společenství ==
-Obecné dějiny baptistického hnutí i jeho české větve jsou popsány v hesle [[Bratrská jednota baptistů|Bratrská jednota baptistů]]. Jejími členy původně byly i sbory, resp. věřící již v roce 2019 zformovali Společenství baptistických sborů. Jeho vzniku přitom předcházelo dlouhodobé ideové štěpení uvnitř původní jednoty, jejíž kongregacionistický charakter (každý sbor je v plném slova smyslu považován za církev, neuznává nad sebou žádnou pozemskou autoritu) posiloval svébytnost různých proudů uvnitř společenství. Vedle sebe tak stáli konzervativněji i liberálněji orientované proudy a skupiny, společenství hlásící se spíše k americké i spíše k evropské tradici baptismu, doslovní biblicisté i stoupenci širšího porozumění biblickému textu, zdůrazňovatelé striktní osobní morálky i věřící svěřující rozhodování o lidských poklescích do rukou božích. Polarizace mezi těmito proudy se postupně spíše stupňovala, často i vlivem různých zahraničních zdrojů a spojenců, o něž se opíraly. V zásadě nicméně docházelo spíše k uplatňování konzervativních tendencí ve většině českých baptistických sborů, zatímco několik společenství se vydalo liberálnější cestou.
+Obecné dějiny baptistického hnutí i jeho české větve jsou popsány v hesle [[Bratrská jednota baptistů|Bratrská jednota baptistů]]. Jejími členy původně byly i sbory, resp. věřící již v roce 2019 zformovali Společenství baptistických sborů. Jeho vzniku přitom předcházelo dlouhodobé ideové štěpení uvnitř původní jednoty, jejíž kongregacionistický charakter (každý sbor je v plném slova smyslu považován za církev, neuznává nad sebou žádnou pozemskou autoritu) posiloval svébytnost různých proudů uvnitř společenství ([[kongregacionalismus (JKI-K)|kongregacionalismus]]). Vedle sebe tak stáli konzervativněji i liberálněji orientované proudy a skupiny, společenství hlásící se spíše k americké i spíše k evropské tradici baptismu, doslovní biblicisté i stoupenci širšího porozumění biblickému textu, zdůrazňovatelé striktní osobní morálky i věřící svěřující rozhodování o lidských poklescích do rukou božích. Polarizace mezi těmito proudy se postupně spíše stupňovala, často i vlivem různých zahraničních zdrojů a spojenců, o něž se opíraly. V zásadě nicméně docházelo spíše k uplatňování konzervativních tendencí ve většině českých baptistických sborů, zatímco několik společenství se vydalo liberálnější cestou.
-Viditelným proponentem liberálnějšího, spíše na evropské tradice odkazujícího baptismu se stal především pražský sbor na Pankráci v ulici Na Topolce. Jeho kazatelé (Petr Macek, Ladislav Mečkovský, Jáchym Gondáš) i členové byli v úzkých vztazích k jiným, často liberálněji orientovaným pražským evangelíkům, aktivně se zapojovali do veřejného dění, stavěli se vstřícněji než jiní baptisté k právům žen či homosexuálů. Sbor na Topolce si dokonce – jako první a jediné české baptistické společenství – v roce 2015 povolal za kazatelku ženu, teoložku Lydii Kucovou (* 1972). Pokračující neshody uvnitř [[Bratrská jednota baptistů|Bratrské jednoty baptistů]] vedly k tomu, že celocírkevní Sjezd delegátů (nejvyšší církevní orgán) v dubnu 2019 proti jeho vůli vyloučil sbor Na Topolce z církve. Spolu s ním odešly také sbory v Liberci a Lovosicích (v obou městech došlo nicméně k rozkolu a paralelně tam existují sbory hlásící se k původní denominaci) a jednotlivci z několika dalších sborů, kteří mimo jiné kritizovali převážení hegemonického principu nad kongregacionismem v rámci [[Bratrská jednota baptistů|Bratrské jednoty baptistů]], stejně jako skutečnost, že i když se jednota nakonec odmítla účastnit tzv. restitucí církevního majetku, některé baptistické sbory dosud přijímají státní příspěvek na provoz. Étos Společenství baptistických sborů tak hodlá propojit liberálnější pojetí baptistické religiozity s odkazem na její fundamentální principy, které většinová církev v České republice podle jejich názoru opouští. Společenství je nicméně dosud nevelké a organizačně nepříliš ukotvené. K jeho oficiální registraci ministerstvem kultury nicméně došlo ještě před formálním vyloučením v březnu 2019.
+Viditelným proponentem liberálnějšího, spíše na evropské tradice odkazujícího baptismu se stal především pražský sbor na Pankráci v ulici Na Topolce. Jeho kazatelé (Petr Macek, Ladislav Mečkovský, Jáchym Gondáš) i členové byli v úzkých vztazích k jiným, často liberálněji orientovaným pražským evangelíkům, aktivně se zapojovali do veřejného dění, stavěli se vstřícněji než jiní baptisté k právům žen či homosexuálů. Sbor na Topolce si dokonce – jako první a jediné české baptistické společenství – v roce 2015 povolal za kazatelku ženu, teoložku Lydii Kucovou (* 1972). Pokračující neshody uvnitř [[Bratrská jednota baptistů|Bratrské jednoty baptistů]] vedly k tomu, že celocírkevní Sjezd delegátů (nejvyšší církevní orgán) v dubnu 2019 proti jeho vůli vyloučil sbor Na Topolce z církve. Spolu s ním odešly také sbory v Liberci a Lovosicích (v obou městech došlo nicméně k rozkolu a paralelně tam existují sbory hlásící se k původní denominaci) a jednotlivci z několika dalších sborů. Odcházející přitom mimo jiné kritizovali převážení hegemonického principu nad kongregacionismem v rámci [[Bratrská jednota baptistů|Bratrské jednoty baptistů]], stejně jako skutečnost, že i když se jednota nakonec odmítla účastnit tzv. restitucí církevního majetku, některé baptistické sbory dosud přijímají státní příspěvek na provoz. Étos Společenství baptistických sborů tak hodlá propojit liberálnější pojetí baptistické religiozity s odkazem na její fundamentální principy, které většinová církev v České republice podle jejich názoru opouští. Společenství je nicméně dosud nevelké a organizačně nepříliš ukotvené. K jeho oficiální registraci ministerstvem kultury nicméně došlo ještě před formálním vyloučením v březnu 2019.
 == Organizace církve ==

← Starší verze		Verze z 7. 10. 2020, 11:52
Řádek 13:		Řádek 13:

	Viditelným proponentem liberálnějšího, spíše na evropské tradice odkazujícího baptismu se stal především pražský sbor na Pankráci v ulici Na Topolce. Jeho kazatelé (Petr Macek, Ladislav Mečkovský, Jáchym Gondáš) i členové byli v úzkých vztazích k jiným, často liberálněji orientovaným pražským evangelíkům, aktivně se zapojovali do veřejného dění, stavěli se vstřícněji než jiní baptisté k právům žen či homosexuálů. Sbor na Topolce si dokonce – jako první a jediné české baptistické společenství – v roce 2015 povolal za kazatelku ženu, teoložku Lydii Kucovou (* 1972). Pokračující neshody uvnitř [[Bratrská jednota baptistů\|Bratrské jednoty baptistů]] vedly k tomu, že celocírkevní Sjezd delegátů (nejvyšší církevní orgán) v dubnu 2019 proti jeho vůli vyloučil sbor Na Topolce z církve. Spolu s ním odešly také sbory v Liberci a Lovosicích (v obou městech došlo nicméně k rozkolu a paralelně tam existují sbory hlásící se k původní denominaci) a jednotlivci z několika dalších sborů, kteří mimo jiné kritizovali převážení hegemonického principu nad kongregacionismem v rámci [[Bratrská jednota baptistů\|Bratrské jednoty baptistů]], stejně jako skutečnost, že i když se jednota nakonec odmítla účastnit tzv. restitucí církevního majetku, některé baptistické sbory dosud přijímají státní příspěvek na provoz. Étos Společenství baptistických sborů tak hodlá propojit liberálnější pojetí baptistické religiozity s odkazem na její fundamentální principy, které většinová církev v České republice podle jejich názoru opouští. Společenství je nicméně dosud nevelké a organizačně nepříliš ukotvené. K jeho oficiální registraci ministerstvem kultury nicméně došlo ještě před formálním vyloučením v březnu 2019.		Viditelným proponentem liberálnějšího, spíše na evropské tradice odkazujícího baptismu se stal především pražský sbor na Pankráci v ulici Na Topolce. Jeho kazatelé (Petr Macek, Ladislav Mečkovský, Jáchym Gondáš) i členové byli v úzkých vztazích k jiným, často liberálněji orientovaným pražským evangelíkům, aktivně se zapojovali do veřejného dění, stavěli se vstřícněji než jiní baptisté k právům žen či homosexuálů. Sbor na Topolce si dokonce – jako první a jediné české baptistické společenství – v roce 2015 povolal za kazatelku ženu, teoložku Lydii Kucovou (* 1972). Pokračující neshody uvnitř [[Bratrská jednota baptistů\|Bratrské jednoty baptistů]] vedly k tomu, že celocírkevní Sjezd delegátů (nejvyšší církevní orgán) v dubnu 2019 proti jeho vůli vyloučil sbor Na Topolce z církve. Spolu s ním odešly také sbory v Liberci a Lovosicích (v obou městech došlo nicméně k rozkolu a paralelně tam existují sbory hlásící se k původní denominaci) a jednotlivci z několika dalších sborů, kteří mimo jiné kritizovali převážení hegemonického principu nad kongregacionismem v rámci [[Bratrská jednota baptistů\|Bratrské jednoty baptistů]], stejně jako skutečnost, že i když se jednota nakonec odmítla účastnit tzv. restitucí církevního majetku, některé baptistické sbory dosud přijímají státní příspěvek na provoz. Étos Společenství baptistických sborů tak hodlá propojit liberálnější pojetí baptistické religiozity s odkazem na její fundamentální principy, které většinová církev v České republice podle jejich názoru opouští. Společenství je nicméně dosud nevelké a organizačně nepříliš ukotvené. K jeho oficiální registraci ministerstvem kultury nicméně došlo ještě před formálním vyloučením v březnu 2019.
−

	== Organizace církve ==		== Organizace církve ==

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:40
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:07
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 5. 10. 2020, 23:00
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 5. 10. 2020, 22:57
(Žádný rozdíl)