Společenství buddhismu v České republice - Historie editací

imported>ZRN: import CNO + Tibet

2025-12-13T17:56:08Z

import CNO + Tibet

ZRN v 25. 10. 2024, 13:01

2024-10-25T13:01:10Z

ZRN v 25. 10. 2024, 12:36

2024-10-25T12:36:14Z

ZRN v 25. 10. 2024, 12:35

2024-10-25T12:35:05Z

ZRN v 25. 10. 2024, 12:33

2024-10-25T12:33:35Z

ZRN v 25. 10. 2024, 12:33

2024-10-25T12:33:04Z

ZRN v 25. 10. 2024, 12:31

2024-10-25T12:31:58Z

ZRN v 25. 10. 2024, 12:09

2024-10-25T12:09:14Z

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:40:46Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:07:16Z

přidán Slovník buddhismu

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 Buddhismus je na území současného Vietnamu přítomen podle legend nejpozději již od 3. století př. Kr., tedy již před počátkem čínské vlády na severu země. Buddhistická ''[[sangha (Buddh)|sangha]]'' (pospolitost v čele s [[mnich (Buddh)|mnichy]]) hrála v některých obdobích významnou, ne-li rozhodující kulturní a politickou úlohu v zemi. Jedná se především o dobu vlády dynastií Pozdní Ly (1010–1225) a Tran (1225–1400). Buddhismus byl dobře zakořeněn ve společnosti i v době, kdy politický vliv mnichů byl slabší. [[théraváda (Buddh)|Théravádoví]] buddhisté tvoří ve Vietnamu menšinu žijící v podstatě jen v jižní části země. Se vzrůstajícím vlivem Číňanů, jejichž vláda nad Vietnamci trvala od 2. stol. př. Kr. do 10. století, se totiž od severu stále více prosazoval [[mahájána (Buddh)|mahájánový]] buddhismus čínského charakteru. Naprostá většina Vietnamců žijících v České republice a jejich potomků má přitom své kořeny na severu země.
-Čínskou a v důsledku i vietnamskou podobu mahájánového buddhismu charakterizuje její prolínání s duchovními tradicemi taoismu a konfucianismu. Toto prolínání je vyjadřováno výrazem „tři cesty“ nebo spíše „trojí cesta“ ve smyslu paralelního praktikování tří učení či tří náboženství. Na území Vietnamu přitom mahájánový buddhismus pronikl ve dvou školách: ve škole ''[[čchan (Buddh)|čchan]]'' (vietnamsky ''thiền'', na Západě známější v japonské podobě jako zen), praktikované v klášterech, a ve škole Čisté země buddhy [[Amitábha (Buddh)|Amitábhy]], oslovující široké vrstvy obyvatelstva. Právě k této škole Společenství buddhismu v České republice patří.
+Čínskou a v důsledku i vietnamskou podobu mahájánového buddhismu charakterizuje její prolínání s duchovními tradicemi taoismu a konfucianismu. Toto prolínání je vyjadřováno výrazem „tři cesty“ nebo spíše „trojí cesta“ ve smyslu paralelního praktikování tří učení či tří náboženství. Na území Vietnamu přitom mahájánový buddhismus pronikl ve dvou školách: ve škole ''[[čchan (Buddh)|čchan]]'' (vietnamsky ''thiền'', na Západě známější v japonské podobě jako zen), praktikované v [[klášter (Buddh)|klášterech]], a ve škole Čisté země buddhy [[Amitábha (Buddh)|Amitábhy]], oslovující široké vrstvy obyvatelstva. Právě k této škole Společenství buddhismu v České republice patří.
 Školu Čisté země reprezentuje v současném Vietnamu hlavně zastřešující organizace nazvaná Buddhistická sangha Vietnamu (VBS, též Národní buddhistická sangha Vietnamu), založená roku 1981 a patřící k pětici nejvýznamnějších náboženství registrovaných vietnamským státem (spolu s římským katolicismem, protestantismem, islámem a hinduismem). Původně nepřátelský postoj vietnamských komunistů k buddhismu a k náboženství vůbec se začal v devadesátých letech v případě Buddhistické sanghy Vietnamu měnit ve smyslu tolerance a spolupráce. Ve druhém desetiletí 21. století je tento postoj už zřetelně pozitivní a státní úřady podporují prostřednictvím této organizace buddhismus jako součást národního kulturního dědictví. K buddhismu se formálně hlásí asi polovina obyvatelstva, počet praktikujících i mimo svátky a kulturní příležitosti je ovšem odhadován na celkem asi 10–14 milionů z asi devadesátimilionové populace, tedy asi na 12–16 procent obyvatelstva. Asi 80 procent buddhistů ve Vietnamu přitom patří ke škole Čisté země.
@@ Řádek 24: / Řádek 24: @@
 Jiný oltář slouží k uctění předků, zakladatelů chrámu, významných panovníků (např. krále Trần Nhân Tônga, prezidenta Ho Či Mina nebo i prezidenta Václava Havla), národních hrdinů a podobně. Vedle fotografií těchto lidí může být i socha bódhisattvy Kšitigarbhy, který vysvobozuje živé bytosti z [[peklo (Buddh)|pekla]]. Celý posvátný chrámový prostor střeží dva strážci po stranách dveří nebo blízko vchodu. Do chrámu přichází více lidí především během prvého a patnáctého dne každého lunárního měsíce a na tři hlavní svátky: na první den nového lunárního roku, na svátek Buddhova narození Vésak a na svátek zemřelých předků Vu Lan. Během svátků se konají také jiné obřadní úkony: např. se zapalují svíčky či lampiony, je polévána socha Buddhy – dítěte (na svátek Vesak) a tak podobně. Zvláště o svátcích je důležitá přítomnost mnicha, který může příchozí poučit o nauce a odpovědět na jejich otázky.
-Vietnamská podoba školy Čisté země se liší od čínské podoby jen minimálně: texty jsou sice ve vietnamštině, náboženskou autoritu mají vietnamské kláštery a připomínáni jsou vietnamští hrdinové, zasloužilí panovníci a další významné osobnosti, ale v liturgii není praxe významně odlišná.
+Vietnamská podoba školy Čisté země se liší od čínské podoby jen minimálně: texty jsou sice ve vietnamštině, náboženskou autoritu mají vietnamské [[klášter (Buddh)|kláštery]] a připomínáni jsou vietnamští hrdinové, zasloužilí panovníci a další významné osobnosti, ale v liturgii není praxe významně odlišná.
 Náboženský život vietnamských buddhistů se odehrává také doma či na pracovišti, a to za pomoci oltáře se soškami buddhů, bódhisattvů a ochranných bytostí, s obrazy, posvátnými předměty, fotografiemi předků a podobně. Ke zbožnému životu patří i půst, a to především na nov a úplněk. Uctívání u oltáře zahrnuje modlitby, prosby o ochranu, zdraví i prosperitu, vzývání buddhy Amitábhy a dalších duchovních bytostí, přinášení a obnovování obětních darů a pálení vonných tyčinek. Prostřednictvím jejich dýmu se potřebné dary včetně modelů předmětů užívaných na zemi dostávají k duchům zemřelých. Úcta k mrtvým je ovšem pro některé Vietnamce pouhou vzpomínkou a nechápou ji jako náboženský úkon.

@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 == Religionistická charakteristika vietnamského buddhismu ==
-[[mahájána (Buddh)|Mahájánový]] buddhismus charakterizuje – kromě jiného – úcta k [[buddha (Buddh)|buddhům]] a [[bódhisattva (Buddh)|bódhisattvům]], tedy k duchovním bytostem, které reprezentují aspekty Buddhy a ctnosti buddhovství. Nejoblíbenější školou mahájánového buddhismu je v Číně i ve Vietnamu škola čisté země buddhy Amitábhy, založená asi v 6. století. V této škole se o Amitábhovi předpokládá, že vládne dáleko na západě a umožňuje svým ctitelům zrodit se v jeho čisté zemi, odkud je možné již snadno dosáhnout cíl (''[[nirvána (Buddh)|nirvánu]]''). V jeho soucitné pomoci všem trpícím bytostem ho provází bódhisattva [[Avalokitéšvara (Buddh)|Avalokitéšvara]], a to v ženské podobě jako Kuan Jin. Historickému [[Buddha (Buddh)|Buddhovi]] (Sidhártovi Gautamovi žijícímu v polovině prvního tisíciletí před naším letopočtem), buddhovi budoucího věku [[Maitréja (Buddh)|Maitréjovi]], [[Amitábha (Buddh)|Amitábhovi]] a Kuan-jin je prokazována v této škole největší úcta.
+[[mahájána (Buddh)|Mahájánový]] buddhismus charakterizuje – kromě jiného – úcta k [[buddha (Buddh)|buddhům]] a [[bódhisattva (Buddh)|bódhisattvům]], tedy k duchovním bytostem, které reprezentují aspekty Buddhy a ctnosti buddhovství. Nejoblíbenější školou mahájánového buddhismu je v Číně i ve Vietnamu škola čisté země buddhy Amitábhy, založená asi v 6. století. V této škole se o Amitábhovi předpokládá, že vládne dáleko na západě a umožňuje svým ctitelům zrodit se v jeho čisté zemi, odkud je možné již snadno dosáhnout cíl (''[[nirvána (Buddh)|nirvánu]]''). V jeho soucitné pomoci všem trpícím bytostem ho provází bódhisattva [[Avalókitéšvara (Buddh)|Avalókitéšvara]], a to v ženské podobě jako Kuan Jin. Historickému [[Buddha (Buddh)|Buddhovi]] (Sidhártovi Gautamovi žijícímu v polovině prvního tisíciletí před naším letopočtem), buddhovi budoucího věku [[Maitréja (Buddh)|Maitréjovi]], [[Amitábha (Buddh)|Amitábhovi]] a Kuan-jin je prokazována v této škole největší úcta.
 Je to patrné i na posvátných místech vietnamských buddhistů v České republice, přičemž výraz „pagoda“ bývá používán pro větší chrám, který obsahuje i zázemí pro přítomnost [[mnich (Buddh)|mnicha]], zatímco „svatyní“ se rozumí spíše menší a jednodušeji zařízený posvátný prostor, než je prostor chrámu. Všechny výrazy jsou ale v běžné řeči používány záměně. Na hlavním oltáři posvátného prostoru mohou být sochy, reprezentující buddhu minulosti (Amitábhu), buddhu Přítomnosti (historického Buddhu Šakjamúniho) a buddhu budoucnosti (Maitréju). Na oltáři též bývá socha Kuan-jin, někdy v podobě s mnoha rukama připravenýma k pomoci trpícím bytostem, socha historického Buddhy v ''[[parinirvána (Buddh)|parinirváně]]'' (v okamžiku opuštění hmotného těla), socha Buddhy v podobě dítěte, sochy buddhů – léčitelů apod. Po stranách oltáře mohou být sochy trestajících, respektive milostivých buddhů či bódhisattvů. V chrámě též mohou být obrazy či sochy Amitábhy a jeho nebeských průvodců a pomocníků a mnoho jiných zpodobení duchovních bytostí. Na oltáři jsou položeny obětní dary: především květiny, ovoce, sladké potraviny a další. V řadách na zemi před tímto oltářem jsou umístěny polštářky pro účastníky obřadů se zpěvem [[sútra (Buddh)|súter]] (hlavně Lotosové sútry a Amitábhasútry), poklonami, vzýváním Amitábhova jména a modlitbami přání a požehnání všem živým bytostem. Takové bohoslužby se konají – pokud se shromáždí dostatek účastníků – obvykle ráno i večer.

@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 == Religionistická charakteristika vietnamského buddhismu ==
-[[mahájána (Buddh)|Mahájánový]] buddhismus charakterizuje – kromě jiného – úcta k [[buddha (Buddh)|buddhům]] a [[bódhisattva (Buddh)|bódhisattvům]], tedy k duchovním bytostem, které reprezentují aspekty Buddhy a ctnosti buddhovství. Nejoblíbenější školou mahájánového buddhismu je v Číně i ve Vietnamu škola čisté země buddhy Amitábhy, založená asi v 6. století. V této škole se o Amitábhovi předpokládá, že vládne dáleko na západě a umožňuje svým ctitelům zrodit se v jeho čisté zemi, odkud je možné již snadno dosáhnout cíl (''[[nirvána (Buddh)|nirvánu]]''). V jeho soucitné pomoci všem trpícím bytostem ho provází bódhisattva [[avalokitéšvara (Buddh)|Avalokitéšvara]], a to v ženské podobě jako Kuan Jin. Historickému [[Buddha (Buddh)|Buddhovi]] (Sidhártovi Gautamovi žijícímu v polovině prvního tisíciletí před naším letopočtem), buddhovi budoucího věku [[Maitréja (Buddh)|Maitréjovi]], [[Amitábha (Buddh)|Amitábhovi]] a Kuan-jin je prokazována v této škole největší úcta.
+[[mahájána (Buddh)|Mahájánový]] buddhismus charakterizuje – kromě jiného – úcta k [[buddha (Buddh)|buddhům]] a [[bódhisattva (Buddh)|bódhisattvům]], tedy k duchovním bytostem, které reprezentují aspekty Buddhy a ctnosti buddhovství. Nejoblíbenější školou mahájánového buddhismu je v Číně i ve Vietnamu škola čisté země buddhy Amitábhy, založená asi v 6. století. V této škole se o Amitábhovi předpokládá, že vládne dáleko na západě a umožňuje svým ctitelům zrodit se v jeho čisté zemi, odkud je možné již snadno dosáhnout cíl (''[[nirvána (Buddh)|nirvánu]]''). V jeho soucitné pomoci všem trpícím bytostem ho provází bódhisattva [[Avalokitéšvara (Buddh)|Avalokitéšvara]], a to v ženské podobě jako Kuan Jin. Historickému [[Buddha (Buddh)|Buddhovi]] (Sidhártovi Gautamovi žijícímu v polovině prvního tisíciletí před naším letopočtem), buddhovi budoucího věku [[Maitréja (Buddh)|Maitréjovi]], [[Amitábha (Buddh)|Amitábhovi]] a Kuan-jin je prokazována v této škole největší úcta.
 Je to patrné i na posvátných místech vietnamských buddhistů v České republice, přičemž výraz „pagoda“ bývá používán pro větší chrám, který obsahuje i zázemí pro přítomnost [[mnich (Buddh)|mnicha]], zatímco „svatyní“ se rozumí spíše menší a jednodušeji zařízený posvátný prostor, než je prostor chrámu. Všechny výrazy jsou ale v běžné řeči používány záměně. Na hlavním oltáři posvátného prostoru mohou být sochy, reprezentující buddhu minulosti (Amitábhu), buddhu Přítomnosti (historického Buddhu Šakjamúniho) a buddhu budoucnosti (Maitréju). Na oltáři též bývá socha Kuan-jin, někdy v podobě s mnoha rukama připravenýma k pomoci trpícím bytostem, socha historického Buddhy v ''[[parinirvána (Buddh)|parinirváně]]'' (v okamžiku opuštění hmotného těla), socha Buddhy v podobě dítěte, sochy buddhů – léčitelů apod. Po stranách oltáře mohou být sochy trestajících, respektive milostivých buddhů či bódhisattvů. V chrámě též mohou být obrazy či sochy Amitábhy a jeho nebeských průvodců a pomocníků a mnoho jiných zpodobení duchovních bytostí. Na oltáři jsou položeny obětní dary: především květiny, ovoce, sladké potraviny a další. V řadách na zemi před tímto oltářem jsou umístěny polštářky pro účastníky obřadů se zpěvem [[sútra (Buddh)|súter]] (hlavně Lotosové sútry a Amitábhasútry), poklonami, vzýváním Amitábhova jména a modlitbami přání a požehnání všem živým bytostem. Takové bohoslužby se konají – pokud se shromáždí dostatek účastníků – obvykle ráno i večer.

@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 == Religionistická charakteristika vietnamského buddhismu ==
-[[mahájánový (Buddh)|Mahájánový]] buddhismus charakterizuje – kromě jiného – úcta k [[buddha (Buddh)|buddhům]] a [[bódhisattva (Buddh)|bódhisattvům]], tedy k duchovním bytostem, které reprezentují aspekty Buddhy a ctnosti buddhovství. Nejoblíbenější školou mahájánového buddhismu je v Číně i ve Vietnamu škola čisté země buddhy Amitábhy, založená asi v 6. století. V této škole se o Amitábhovi předpokládá, že vládne dáleko na západě a umožňuje svým ctitelům zrodit se v jeho čisté zemi, odkud je možné již snadno dosáhnout cíl (''[[nirvána (Buddh)|nirvánu]]''). V jeho soucitné pomoci všem trpícím bytostem ho provází bódhisattva [[avalokitéšvara (Buddh)|Avalokitéšvara]], a to v ženské podobě jako Kuan Jin. Historickému [[Buddha (Buddh)|Buddhovi]] (Sidhártovi Gautamovi žijícímu v polovině prvního tisíciletí před naším letopočtem), buddhovi budoucího věku [[Maitréja (Buddh)|Maitréjovi]], [[Amitábha (Buddh)|Amitábhovi]] a Kuan-jin je prokazována v této škole největší úcta.
+[[mahájána (Buddh)|Mahájánový]] buddhismus charakterizuje – kromě jiného – úcta k [[buddha (Buddh)|buddhům]] a [[bódhisattva (Buddh)|bódhisattvům]], tedy k duchovním bytostem, které reprezentují aspekty Buddhy a ctnosti buddhovství. Nejoblíbenější školou mahájánového buddhismu je v Číně i ve Vietnamu škola čisté země buddhy Amitábhy, založená asi v 6. století. V této škole se o Amitábhovi předpokládá, že vládne dáleko na západě a umožňuje svým ctitelům zrodit se v jeho čisté zemi, odkud je možné již snadno dosáhnout cíl (''[[nirvána (Buddh)|nirvánu]]''). V jeho soucitné pomoci všem trpícím bytostem ho provází bódhisattva [[avalokitéšvara (Buddh)|Avalokitéšvara]], a to v ženské podobě jako Kuan Jin. Historickému [[Buddha (Buddh)|Buddhovi]] (Sidhártovi Gautamovi žijícímu v polovině prvního tisíciletí před naším letopočtem), buddhovi budoucího věku [[Maitréja (Buddh)|Maitréjovi]], [[Amitábha (Buddh)|Amitábhovi]] a Kuan-jin je prokazována v této škole největší úcta.
 Je to patrné i na posvátných místech vietnamských buddhistů v České republice, přičemž výraz „pagoda“ bývá používán pro větší chrám, který obsahuje i zázemí pro přítomnost [[mnich (Buddh)|mnicha]], zatímco „svatyní“ se rozumí spíše menší a jednodušeji zařízený posvátný prostor, než je prostor chrámu. Všechny výrazy jsou ale v běžné řeči používány záměně. Na hlavním oltáři posvátného prostoru mohou být sochy, reprezentující buddhu minulosti (Amitábhu), buddhu Přítomnosti (historického Buddhu Šakjamúniho) a buddhu budoucnosti (Maitréju). Na oltáři též bývá socha Kuan-jin, někdy v podobě s mnoha rukama připravenýma k pomoci trpícím bytostem, socha historického Buddhy v ''[[parinirvána (Buddh)|parinirváně]]'' (v okamžiku opuštění hmotného těla), socha Buddhy v podobě dítěte, sochy buddhů – léčitelů apod. Po stranách oltáře mohou být sochy trestajících, respektive milostivých buddhů či bódhisattvů. V chrámě též mohou být obrazy či sochy Amitábhy a jeho nebeských průvodců a pomocníků a mnoho jiných zpodobení duchovních bytostí. Na oltáři jsou položeny obětní dary: především květiny, ovoce, sladké potraviny a další. V řadách na zemi před tímto oltářem jsou umístěny polštářky pro účastníky obřadů se zpěvem [[sútra (Buddh)|súter]] (hlavně Lotosové sútry a Amitábhasútry), poklonami, vzýváním Amitábhova jména a modlitbami přání a požehnání všem živým bytostem. Takové bohoslužby se konají – pokud se shromáždí dostatek účastníků – obvykle ráno i večer.

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 Buddhismus je na území současného Vietnamu přítomen podle legend nejpozději již od 3. století př. Kr., tedy již před počátkem čínské vlády na severu země. Buddhistická ''[[sangha (Buddh)|sangha]]'' (pospolitost v čele s [[mnich (Buddh)|mnichy]]) hrála v některých obdobích významnou, ne-li rozhodující kulturní a politickou úlohu v zemi. Jedná se především o dobu vlády dynastií Pozdní Ly (1010–1225) a Tran (1225–1400). Buddhismus byl dobře zakořeněn ve společnosti i v době, kdy politický vliv mnichů byl slabší. [[théraváda (Buddh)|Théravádoví]] buddhisté tvoří ve Vietnamu menšinu žijící v podstatě jen v jižní části země. Se vzrůstajícím vlivem Číňanů, jejichž vláda nad Vietnamci trvala od 2. stol. př. Kr. do 10. století, se totiž od severu stále více prosazoval [[mahájána (Buddh)|mahájánový]] buddhismus čínského charakteru. Naprostá většina Vietnamců žijících v České republice a jejich potomků má přitom své kořeny na severu země.
-Čínskou a v důsledku i vietnamskou podobu mahájánového buddhismu charakterizuje její prolínání s duchovními tradicemi taoismu a konfucianismu. Toto prolínání je vyjadřováno výrazem „tři cesty“ nebo spíše „trojí cesta“ ve smyslu paralelního praktikování tří učení či tří náboženství. Na území Vietnamu přitom mahájánový buddhismus pronikl ve dvou školách: ve škole ''[[čchan (Buddh)|čchan]]'' (vietnamsky ''thiền'', na Západě známější v japonské podobě jako zen), praktikované v klášterech, a ve škole Čisté země buddhy [[amitábha (Buddh)|Amitábhy]], oslovující široké vrstvy obyvatelstva. Právě k této škole Společenství buddhismu v České republice patří.
+Čínskou a v důsledku i vietnamskou podobu mahájánového buddhismu charakterizuje její prolínání s duchovními tradicemi taoismu a konfucianismu. Toto prolínání je vyjadřováno výrazem „tři cesty“ nebo spíše „trojí cesta“ ve smyslu paralelního praktikování tří učení či tří náboženství. Na území Vietnamu přitom mahájánový buddhismus pronikl ve dvou školách: ve škole ''[[čchan (Buddh)|čchan]]'' (vietnamsky ''thiền'', na Západě známější v japonské podobě jako zen), praktikované v klášterech, a ve škole Čisté země buddhy [[Amitábha (Buddh)|Amitábhy]], oslovující široké vrstvy obyvatelstva. Právě k této škole Společenství buddhismu v České republice patří.
 Školu Čisté země reprezentuje v současném Vietnamu hlavně zastřešující organizace nazvaná Buddhistická sangha Vietnamu (VBS, též Národní buddhistická sangha Vietnamu), založená roku 1981 a patřící k pětici nejvýznamnějších náboženství registrovaných vietnamským státem (spolu s římským katolicismem, protestantismem, islámem a hinduismem). Původně nepřátelský postoj vietnamských komunistů k buddhismu a k náboženství vůbec se začal v devadesátých letech v případě Buddhistické sanghy Vietnamu měnit ve smyslu tolerance a spolupráce. Ve druhém desetiletí 21. století je tento postoj už zřetelně pozitivní a státní úřady podporují prostřednictvím této organizace buddhismus jako součást národního kulturního dědictví. K buddhismu se formálně hlásí asi polovina obyvatelstva, počet praktikujících i mimo svátky a kulturní příležitosti je ovšem odhadován na celkem asi 10–14 milionů z asi devadesátimilionové populace, tedy asi na 12–16 procent obyvatelstva. Asi 80 procent buddhistů ve Vietnamu přitom patří ke škole Čisté země.
@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 == Religionistická charakteristika vietnamského buddhismu ==
-[[mahájánový (Buddh)|Mahájánový]] buddhismus charakterizuje – kromě jiného – úcta k [[buddha (Buddh)|buddhům]] a [[bódhisattva (Buddh)|bódhisattvům]], tedy k duchovním bytostem, které reprezentují aspekty Buddhy a ctnosti buddhovství. Nejoblíbenější školou mahájánového buddhismu je v Číně i ve Vietnamu škola čisté země buddhy Amitábhy, založená asi v 6. století. V této škole se o Amitábhovi předpokládá, že vládne dáleko na západě a umožňuje svým ctitelům zrodit se v jeho čisté zemi, odkud je možné již snadno dosáhnout cíl (''[[nirvána (Buddh)|nirvánu]]''). V jeho soucitné pomoci všem trpícím bytostem ho provází bódhisattva [[avalokitéšvara (Buddh)|Avalokitéšvara]], a to v ženské podobě jako Kuan Jin. Historickému [[Buddha (Buddh)|Buddhovi]] (Sidhártovi Gautamovi žijícímu v polovině prvního tisíciletí před naším letopočtem), buddhovi budoucího věku [[Maitréja (Buddh)|Maitréjovi]], [[amitábha (Buddh)|Amitábhovi]] a Kuan-jin je prokazována v této škole největší úcta.
+[[mahájánový (Buddh)|Mahájánový]] buddhismus charakterizuje – kromě jiného – úcta k [[buddha (Buddh)|buddhům]] a [[bódhisattva (Buddh)|bódhisattvům]], tedy k duchovním bytostem, které reprezentují aspekty Buddhy a ctnosti buddhovství. Nejoblíbenější školou mahájánového buddhismu je v Číně i ve Vietnamu škola čisté země buddhy Amitábhy, založená asi v 6. století. V této škole se o Amitábhovi předpokládá, že vládne dáleko na západě a umožňuje svým ctitelům zrodit se v jeho čisté zemi, odkud je možné již snadno dosáhnout cíl (''[[nirvána (Buddh)|nirvánu]]''). V jeho soucitné pomoci všem trpícím bytostem ho provází bódhisattva [[avalokitéšvara (Buddh)|Avalokitéšvara]], a to v ženské podobě jako Kuan Jin. Historickému [[Buddha (Buddh)|Buddhovi]] (Sidhártovi Gautamovi žijícímu v polovině prvního tisíciletí před naším letopočtem), buddhovi budoucího věku [[Maitréja (Buddh)|Maitréjovi]], [[Amitábha (Buddh)|Amitábhovi]] a Kuan-jin je prokazována v této škole největší úcta.
 Je to patrné i na posvátných místech vietnamských buddhistů v České republice, přičemž výraz „pagoda“ bývá používán pro větší chrám, který obsahuje i zázemí pro přítomnost [[mnich (Buddh)|mnicha]], zatímco „svatyní“ se rozumí spíše menší a jednodušeji zařízený posvátný prostor, než je prostor chrámu. Všechny výrazy jsou ale v běžné řeči používány záměně. Na hlavním oltáři posvátného prostoru mohou být sochy, reprezentující buddhu minulosti (Amitábhu), buddhu Přítomnosti (historického Buddhu Šakjamúniho) a buddhu budoucnosti (Maitréju). Na oltáři též bývá socha Kuan-jin, někdy v podobě s mnoha rukama připravenýma k pomoci trpícím bytostem, socha historického Buddhy v ''[[parinirvána (Buddh)|parinirváně]]'' (v okamžiku opuštění hmotného těla), socha Buddhy v podobě dítěte, sochy buddhů – léčitelů apod. Po stranách oltáře mohou být sochy trestajících, respektive milostivých buddhů či bódhisattvů. V chrámě též mohou být obrazy či sochy Amitábhy a jeho nebeských průvodců a pomocníků a mnoho jiných zpodobení duchovních bytostí. Na oltáři jsou položeny obětní dary: především květiny, ovoce, sladké potraviny a další. V řadách na zemi před tímto oltářem jsou umístěny polštářky pro účastníky obřadů se zpěvem [[sútra (Buddh)|súter]] (hlavně Lotosové sútry a Amitábhasútry), poklonami, vzýváním Amitábhova jména a modlitbami přání a požehnání všem živým bytostem. Takové bohoslužby se konají – pokud se shromáždí dostatek účastníků – obvykle ráno i večer.

← Starší verze	Verze z 13. 12. 2025, 17:56
(Žádný rozdíl)

@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 </div>
-Společenství buddhismu v České republice je tvořeno cizinci vietnamské národnosti s povolením k trvalému nebo dlouhodobému pobytu v České republice, jednak českými občany, které k Vietnamu váží rodinné či kulturní kořeny. Někteří z vietnamské menšiny jsou buddhisty mahájánového směru, který je většinově přítomen ve Vietnamu a který jako tzv. vietnamský buddhismus tvoří jeho lokální verzi. Registrací této náboženské společnosti roku 2020 vznikl zajímavý stav, kdy každá ze tří v České republice registrovaných buddhistických náboženských společností patří k jinému ze tří základních směrů buddhismu: společnost [[Buddhismus Diamantové cesty|Buddhismus Diamantové cesty]] navazuje na ''vadžrajánu'', společnost [[Théravádový buddhismus|Théravádový buddhismus]] odkazuje na svůj buddhistický směr již v názvu a Společenství buddhismu v České republice reprezentuje ''mahájánový'' směr buddhismu.
+Společenství buddhismu v České republice je tvořeno cizinci vietnamské národnosti s povolením k trvalému nebo dlouhodobému pobytu v České republice, jednak českými občany, které k Vietnamu váží rodinné či kulturní kořeny. Někteří z vietnamské menšiny jsou buddhisty [[mahájána (Buddh)|mahájánového]] směru, který je většinově přítomen ve Vietnamu a který jako tzv. vietnamský buddhismus tvoří jeho lokální verzi. Registrací této náboženské společnosti roku 2020 vznikl zajímavý stav, kdy každá ze tří v České republice registrovaných buddhistických náboženských společností patří k jinému ze tří základních směrů buddhismu: společnost [[Buddhismus Diamantové cesty|Buddhismus Diamantové cesty]] navazuje na ''[[vadžrajána (Buddh)|vadžrajánu]]'', společnost [[Théravádový buddhismus|Théravádový buddhismus]] odkazuje na svůj buddhistický směr již v [[théraváda (Buddh)|názvu]] a Společenství buddhismu v České republice reprezentuje ''mahájánový'' směr buddhismu.
 == Nástin historie buddhismu ve Vietnamu ==
-Buddhismus je na území současného Vietnamu přítomen podle legend nejpozději již od 3. století př. Kr., tedy již před počátkem čínské vlády na severu země. Buddhistická ''sangha'' (pospolitost v čele s mnichy) hrála v některých obdobích významnou, ne-li rozhodující kulturní a politickou úlohu v zemi. Jedná se především o dobu vlády dynastií Pozdní Ly (1010–1225) a Tran (1225–1400). Buddhismus byl dobře zakořeněn ve společnosti i v době, kdy politický vliv mnichů byl slabší. Théravádoví buddhisté tvoří ve Vietnamu menšinu žijící v podstatě jen v jižní části země. Se vzrůstajícím vlivem Číňanů, jejichž vláda nad Vietnamci trvala od 2. stol. př. Kr. do 10. století, se totiž od severu stále více prosazoval mahájánový buddhismus čínského charakteru. Naprostá většina Vietnamců žijících v České republice a jejich potomků má přitom své kořeny na severu země.
+Buddhismus je na území současného Vietnamu přítomen podle legend nejpozději již od 3. století př. Kr., tedy již před počátkem čínské vlády na severu země. Buddhistická ''[[sangha (Buddh)|sangha]]'' (pospolitost v čele s [[mnich (Buddh)|mnichy]]) hrála v některých obdobích významnou, ne-li rozhodující kulturní a politickou úlohu v zemi. Jedná se především o dobu vlády dynastií Pozdní Ly (1010–1225) a Tran (1225–1400). Buddhismus byl dobře zakořeněn ve společnosti i v době, kdy politický vliv mnichů byl slabší. [[théraváda (Buddh)|Théravádoví>]] buddhisté tvoří ve Vietnamu menšinu žijící v podstatě jen v jižní části země. Se vzrůstajícím vlivem Číňanů, jejichž vláda nad Vietnamci trvala od 2. stol. př. Kr. do 10. století, se totiž od severu stále více prosazoval [[mahájána (Buddh)|mahájánový]] buddhismus čínského charakteru. Naprostá většina Vietnamců žijících v České republice a jejich potomků má přitom své kořeny na severu země.
 Čínskou a v důsledku i vietnamskou podobu mahájánového buddhismu charakterizuje její prolínání s duchovními tradicemi taoismu a konfucianismu. Toto prolínání je vyjadřováno výrazem „tři cesty“ nebo spíše „trojí cesta“ ve smyslu paralelního praktikování tří učení či tří náboženství. Na území Vietnamu přitom mahájánový buddhismus pronikl ve dvou školách: ve škole ''čchan'' (vietnamsky ''thiền'', na Západě známější v japonské podobě jako zen), praktikované v klášterech, a ve škole Čisté země buddhy Amitábhy, oslovující široké vrstvy obyvatelstva. Právě k této škole Společenství buddhismu v České republice patří.

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:07
(Žádný rozdíl)