<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Tibet%3AZ%C3%A1sady_transkripce</id>
	<title>Tibet:Zásady transkripce - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Tibet%3AZ%C3%A1sady_transkripce"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=Tibet:Z%C3%A1sady_transkripce&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-19T08:17:16Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.35.2</generator>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=Tibet:Z%C3%A1sady_transkripce&amp;diff=26529&amp;oldid=prev</id>
		<title>imported&gt;ZRN: import CNO + Tibet</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=Tibet:Z%C3%A1sady_transkripce&amp;diff=26529&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-13T17:56:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;import CNO + Tibet&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;= Zásady Kolmašovy transkripce tibetštiny =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš pro českou výslovnost (transkripci) tibetštiny zavedl tyto zásady: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Souhlásky káli'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c, č, j, k, I, m, n, ň, p, s, š, t se vyslovují jako obdobné hlásky v češtině;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b, d, g, se vyslovují meně zněle než v češtině; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
cch, čh, kh, ph, th se vyslovují se slabým přídechem;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
dz, dž, ng (časté i v násloví) se vyslovují jako dz, dž, n ve slovech dzinkat, džber, banka; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
z, ž se vyslovují prakticky stejně jako s, š (v přesné tibetské výslovnosti však ovlivňují tón následující samohlásky či přehlásky);&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
h se vyslovuje jako české ch;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
r se vyslovuje jako zvuk mezi českým r a ž; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
w se vyslovuje jako v angličtině; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''’''a, a, v tibetštině počítané k souhláskám se vyslovují jako v češtině, rozdíl je však v jejich tónu (v případě ''’''a jde o tón stoupavý, v případě a o tón rovný)  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Samohlásky a dvojhlásky jang''' ''(dbyangs) ''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a (á), ai, e (é), eu, i (í), o (ó), u (ú) se vyslovují jako v češtině. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Přehlásky''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ä, ö, ü se vyslovují jako v němčině. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Prefixy ngöndžug''' ''(sngon ’jug)'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prefixy g-, d-, b-, m-, ''’'' - [tzv. ačhung (''’a chung'') neboli „malé a&amp;amp;quot;] se nevyslovují. V některých případech však mohou mít vliv na znělost či neznělost základní („kořenové“) slabiky-slova nebo na její tón. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Prefix d- v kombinaci se základní slabikou ba, bi, bu, be, bo mění její výslovnost na wa, wi, u, e/je, wo. Např. ''dbang'' (wang), ''dbig'' (wig), ''dbu'' (u), ''dben'' (en/jen), ''dbo'' (wo). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Postfixy džendžug''' ''(rjes 'jug)'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postfixy -b, -g se vyslovují nezněle, přibližně jako české p, k. Např. ''mdzub'' (dzub, vyslov dzup), ''bdag'' (dag, vyslov dak). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postfix -r zní oslabeně, respektive mírně prodlužuje výslovnost předchozí samohlásky a samo zůstává němé. Např. ''dmar'' (mar, vyslov ma&amp;lt;sup&amp;gt;r&amp;lt;/sup&amp;gt; nebo má). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postfixy -d, -s se nevyslovují, avšak přehlasují předchozí samohlásku a, o, u. Např. ''sad'' (sä), ''bod'' (bö), ''bud'' (bü), ''las'' (lä), ''yos'' (jö), ''dus'' (dü). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postfix -n působí přehlásku předchozí samohlásky a, o, u, avšak zachovává si svou výslovnost. Např. ''can'' (čän), ''Ion'' (Iön), ''mun'' (mün). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postfix -''’''a se nevyslovuje, zpravidla však mírně prodlužuje předchozí samohlásku. Např. ''mkha’'' (kha nebo khá). Ve funkci genitivní pádové koncovky -''’''i působí u samohlásek a, o, u jejich přehlásku. Např. ''bka’i'' (kä), ''lo’i'' (lö), ''su’i'' (sü). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postfix -l za samohláskou a, o, u se lokálně spolu se samohláskou buď vyslovuje, např. ''sal'' (sal), ''rol'' (rol), ''yul'' (jul) [praxe, jíž se přidržujeme v českém přepise], nebo působí její přehlásku, přičemž samo zní oslabeně ä&amp;lt;sup&amp;gt;l&amp;lt;/sup&amp;gt;, ö&amp;lt;sup&amp;gt;l&amp;lt;/sup&amp;gt;, ü&amp;lt;sup&amp;gt;l&amp;lt;/sup&amp;gt; (sä&amp;lt;sup&amp;gt;l&amp;lt;/sup&amp;gt;, rö&amp;lt;sup&amp;gt;l&amp;lt;/sup&amp;gt;, jü&amp;lt;sup&amp;gt;l&amp;lt;/sup&amp;gt;), nebo zcela mizí a předchozí přehlásku pouze mírně predlužuje (sa̋, rő, jű) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Druhotný postfix jangdžu''' (yang ''’''jug) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
-s (-gs, -ngs, -bs, -ms) se nevyslovuje. Např ''lags'' (lag), ''mangs'' (mang), ''shubs'' (šub), ''khams'' (kham). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nadepsaná písmena gočän''' (''mgo can'') &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nadepsaná pismena r-, I-, s- se nevyslovují. Např. ''rdang'' (dang), ''Idand'' (dang), ''sdang'' (dang). V určitých případech však mohou mít vliv na znělost či neznělost základní slabiky-slova či na její tón. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Podepsaná písmena dogčän''' ''(’dogs can) ''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podepsaná písmena -j, -r, -I v kombinaci s příslušnou základní slabikou-slovem působí četné změny v její výslovnosti: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''kya, khya, gya'' se vyslovují přibližně jako české ťa, ťha, ďa, &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''pya'' se vyslovuje jako české ča; ''phya'' a ''bya'' jako české čha, &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''mya'' se vyslovuje ňa, &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''kra, tra, pra'' se vyslovují cerebrálně (kakuminálně), přibližně jako zvuk mezi „tra/třa&amp;amp;quot;, &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''khra, thra, phra'' se vyslovují přibližně jako zvuk mezi thra/thřa, &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''gra, dra, bra'' se vyslovují přibližně jako zvuk mezi dra/dřa. Ve všech těchto případech „r /ř&amp;amp;quot; zní oslabeně (srovnej výslovnost anglického „tr&amp;amp;quot; ve slově tree, “strom&amp;amp;quot;). V odborných pracích se pro tyto hláskové a zvukové kombinace používají písmena t, th, d, psaná s tečkou/čárkou pod písmenem, tedy ṭ, ṭh, ḍ. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Podepsané -l “zatlačuje&amp;amp;quot; výslovnost základní slabiky. Například ''gla'' (la), ''sla'' (la), ''bla'' (la). &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Podepsané -w nemá na výslovnost základní slabiky vliv. Například hwa (ha). &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Podepsané ''’''a slouží k naznačení délky příslušné samohlásky. Například ''lo tsa ba'' (locáwa). &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Podepsané -h slouží k vyjádření přídechovosti (zejména u slov sanskrtského původu). Například ''gha'' (gha), ''dha'' (dha), ''bha'' (bha), ''dzha'' (džha). &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Výjimku tvoří kombinace ''sra, hra, zla'', které se vyslovují sa, ša, da. Například ''srong'' (song), ''hrang had'' (šanghä, “Šanghaj”) ''zlum po'' (dumpo, “kulatý”). &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Podepsané -ph, připojené k základní slabice ha, slouží k vyjádření v tibetštině neexistující hlásky f. Např. ''hphin lan'' (finlän, “Finsko”). &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Slabiky ba, bo ve funkci slovesných nebo jmenných částic se vyslovují wa, wo. Například ''snang ba'' (nangwa), ''jo bo'' (džowo).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K odlišení kombinace základní slabiky ''ga'' s podepsanym -''ya (gya)'' od kombinace prefixu g- se základní slabikou ''ya'' se v druhém prípadě v transliteraci používá tvaru ''g.ya''. Například ''gyang'' (gjang, „stěna“), ale ''g.yu'' (ju, „tyrkys“). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výslovnost slabik-slov tvořených kombinací základní slabiky s prefixem, písmenem nadepsaným, podepsaným, případně nadepsaným i podepsaným, postfixem, případně i druhotným postfixem, se řídí kombinací výše uvedených pravidel. Například limitní případ takové kombinace ''bsgrigs'' (tvar minulého času od slovesa ''sgrig'', „uspořádat, seřadit“), kde ''b'' je prefix, ''s'' nadepsané písmeno, ''g'' základní hláska, ''r'' podepsané písmeno, ''i'' znak pro samohlásku i, ''g'' postfix, ''s'' druhotný postfix, se transkribuje a vyslovuje dig. Další výslovnostní modality, přesahující rámec této informace, zde nejsou uváděny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tibetském písmu neexistují malá a velká písmena; jednotlivé slabiky se navzájem oddělují tečkou psanou na účaří tzv. horní závěsné linky; obdobně se tečkou oddělují jednotlivá slova, případně celé věty. U vlastních jmen se nerozlišují jména rodová (naše příjmení) a jména osobní (naše jména „křestní&amp;amp;quot;). Je proto třeba je brát jako jedno sousloví, složené z několika slabik-slov. Např. král Lhathothoriňäncän (''lha tho tho ri gnyan btsan''), král Songcängampo (''srong btsan sgam po'') čhangčhubsempa (''byang chub sems dpa’'', sans. bódhisattva) Čänräzig (''spyan ras gzigs'', sans. Avalókita). &lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>imported&gt;ZRN</name></author>
	</entry>
</feed>