imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:41:52Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:08:23Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: import JKI a Hind

2021-12-11T10:44:44Z

import JKI a Hind

Nová stránka

<span id="entry">Tomáš Akvinský</span> (asi 1225-1274) Ital. teolog a filosof, čelný představitel vrcholné [[scholastika (JKI-K)|scholastiky]]. Základy vzdělání nabyl v klášteře Monte Cassino, vstoupil do dominikánského [[řády a kongregace (JKI-K)|řádu]] a studoval u [[Albert Veliký (JKI-K)|Alberta Velikého]] v Kolíně nad Rýnem. Zemřel při cestě na lyonský [[koncil (JKI-K)|koncil]]. Přes snahy o odlišení filosofie a teologie je jeho dílo syntézou obou disciplín. Filosofie převažuje spíše v komentářích k Aristotelovi (''Sententia libri Ethicorum'', 1271; ''Sententia super Methaphysicam'', po 1266, ad.), příp. v komentáři k Dionýsiu Areopagitovi (''De divinis nominibus'', 1265-1267), teol. záměr proniká jeho většími spisy, zejm. sumami (''Summa contra gentiles'', 1259-1264; ''Summa theologica'', 1265-1273). Rozhodující je u T.A. analýza pojmu bytí, resp. jsoucna, jež je tím prvním, co poznáváme. Rozlišuje mezi ens a esse a na tomto odlišení staví svou metafyziku, která spočívá na analogii bytí ([[analogia entis (JKI-K)|analogia entis]]). Nauka o bytí vychází z platonské myšlenky participace, [[Bůh (JKI-K)|Bůh]] je čiré uskutečnění (actus purus). Všechna konečná jsoucna se na něm podílejí (deus dat esse) a ono je jejich vzorovou a účelovou příčinou. Materiální jsoucno je (v novoplatonském duchu) hierarchicky uspořádáno. Ve sporu o [[universalia (JKI-K)|universalia]] zastával stanovisko tzv. umírněného [[realismus (JKI-K)|realismu]] (obecné pojmy mají svůj reálný základ ve věcech). Lidský intelekt proto považoval za soběstačný, na rozdíl např. od [[Augustinus Aurelius (JKI-K)|Augustina]] se nedomníval, že má zapotřebí zvláštního osvícení. Poznání začíná smyslovým poznáním (nihil est in intellectu quod non prius fuerit in sensu), proto je naše poznání pomalé, mezerovité a nutí nás postupovat od složených věcí k jednoduchým. T.A. odmítl Anselmův [[důkazy boží existence (JKI-K)|důkaz boží existence]] a rozpracoval svou koncepci tzv. pěti cest (''quinqae viae''): důkaz z pohybu, důkaz ze zřetězení příčin, důkaz z nahodilosti, důkaz stupňovitého uspořádání jsoucna a důkaz z účelného uspořádání přírody). Celým dílem T.A. prolíná protiklad potence k aktu (uskutečnění), látky a formy. V etických a soc. teoriích zdůrazňoval nutnost podřídit se náb. mravnímu řádu a autoritě církve, která jeho myšlení využila pro boj s [[reformace (JKI-K)|reformací]]. Renesanci T.A. přinesla druhá scholastika (T. Cajetanus, F. [[Suárez, Francisco (JKI-K)|Suárez]]) a třetí scholastika ([[novotomismus (JKI-K)|novotomismus]] v 19. stol., který se stal základem dalšího rozvoje kat. teologie). Čes.: ''O bytí a bytnosti'', 1887; ''Dokonalý duchovní život'', 1937; ''Summa theologická'' 1937-1940; ''O jsoucnu a bytí'', 1992; ''Summa proti pohanům'', 1992-1993.

''[[:Kategorie:Aut: Horyna Břetislav|Břetislav Horyna]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Horyna Břetislav]]
[[Kategorie:JKI/Křesťanství]]

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:41
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:08
(Žádný rozdíl)

Tomáš Akvinský (JKI-K) - Historie editací

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: import JKI a Hind