Višva Guru Díp Hindu Mandir - Historie editací

imported>ZRN: import CNO + Tibet

2025-12-13T17:56:07Z

import CNO + Tibet

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:40:45Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:07:15Z

přidán Slovník buddhismu

ZRN v 29. 3. 2022, 16:24

2022-03-29T16:24:55Z

imported>JD: oprava odkazů na RCNS u MK ČR

2022-01-29T15:32:32Z

oprava odkazů na RCNS u MK ČR

imported>ZRN: import JKI a Hind

2021-12-11T10:43:20Z

import JKI a Hind

ZRN v 6. 10. 2020, 11:27

2020-10-06T11:27:50Z

imported>ZRN v 5. 10. 2020, 23:00

2020-10-05T23:00:32Z

imported>ZRN v 5. 10. 2020, 22:57

2020-10-05T22:57:58Z

imported>ZRN v 5. 10. 2020, 22:50

2020-10-05T22:50:40Z

@@ Řádek 46: / Řádek 46: @@
 === Počet věřících ===
-Při sčítání lidu roku 2011 se k České hinduistické náboženské společnosti přihlásilo 427 občanů, většinou spíše ve velkých městech. Samotná náboženská společnost počet praktikujících či věřících neudává.
+Při sčítání lidu roku 2011 se k České hinduistické náboženské společnosti přihlásilo 427 občanů, většinou spíše ve velkých městech. V roce 2021 šlo o 93 osob. Samotná náboženská společnost počet praktikujících či věřících neudává.
 == Literatura ==

@@ Řádek 62: / Řádek 62: @@
 Oficiální internetové stránky: https://hinduismus.cz/chns/<br />
-[http://www3.mkcr.cz/cns_internet/CNS/detail_cns.aspx?id_subj=5350&str_zpet=Seznam_CNS.aspx Zápis] v Registru církví a náboženských společností MK ČR
+[https://www-cns.mkcr.cz/cns_internet/CNS/detail_cns.aspx?id_subj=5350&str_zpet=Seznam_CNS.aspx Zápis] v Registru církví a náboženských společností MK ČR
 ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />

@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 </div>
-Náboženská společnost Višva Guru Díp Hindu Mandir – české hinduistické společenství, v roce 2002 registrovaná pod názvem Česká hinduistická náboženská společnost (k oficiální změně názvu došlo v roce 2016), je jednou ze dvou veřejně se prezentujících organizací, jejichž založení v české společnosti inspiroval indický duchovní učitel Višvaguru mahámandaléšvar paramhans šrí svámí Mahéšvaránanda Purídží, krátce zvaný svámí Mahéšvaránanda nebo v důvěrném vztahu žáka k učiteli „svámidží“. Druhou takovou organizací je zapsaný spolek Jóga v denním životě. Ačkoli nejsou známy přesné počty jeho zasvěcených žáků ani účastníků kurzů jógy, praktikované na základě jím vytvořeného systému, je jasné, že Mahéšvaránandovi stoupenci a lidé jím inspirovaní tvoří zdaleka největší české společenství založené na indických náboženských tradicích.
+Náboženská společnost Višva Guru Díp Hindu Mandir – české hinduistické společenství, v roce 2002 registrovaná pod názvem Česká hinduistická náboženská společnost (k oficiální změně názvu došlo v roce 2016), je jednou ze dvou veřejně se prezentujících organizací, jejichž založení v české společnosti inspiroval indický duchovní učitel Višvaguru mahámandaléšvar paramhans šrí svámí Mahéšvaránanda Purídží, krátce zvaný svámí Mahéšvaránanda nebo v důvěrném vztahu žáka k učiteli „svámidží“. Druhou takovou organizací je zapsaný spolek Jóga v denním životě. Ačkoli nejsou známy přesné počty jeho zasvěcených žáků ani účastníků kurzů [[jóga (disciplína) (Hind)|jógy]], praktikované na základě jím vytvořeného systému, je jasné, že Mahéšvaránandovi stoupenci a lidé jím inspirovaní tvoří zdaleka největší české společenství založené na indických náboženských tradicích.
 == Svámí Mahéšvaránanda a jeho působení ==
-Mahéšvaránanda se narodil jako Mangílál Garg roku 1945 ve vesnici Rúpávás v indickém státě Rádžasthánu. Když mu ve dvanácti letech zemřel otec, odešel do ášramu (kláštera) u vsi Barí Khátú, založeného Šrí Díp Nárájan Mahaprabhudžím († 1963), a byl v něm zasvěcen jeho žákem Mádhavánandou (1923–2003) jako svámí (mnich) v parampaře (linii duchovních mistrů), která svůj původ odvozuje z legendární postavy Šrí Alakhpurídžího. Při zasvěcení přijal jméno Mahéšvaránanda. Po duchovním výcviku ho jeho učitel svámí Mádhavánanda pověřil šířením tradice na Západě.
+Mahéšvaránanda se narodil jako Mangílál Garg roku 1945 ve vesnici Rúpávás v indickém státě Rádžasthánu. Když mu ve dvanácti letech zemřel otec, odešel do [[ášram(a) (Hind)|ášramu]] (kláštera) u vsi Barí Khátú, založeného Šrí Díp Nárájan Mahaprabhudžím († 1963), a byl v něm zasvěcen jeho žákem Mádhavánandou (1923–2003) jako [[svámí (Hind)|svámí]] (mnich) v [[parampará (Hind)|parampaře]] (linii duchovních mistrů), která svůj původ odvozuje z legendární postavy Šrí Alakhpurídžího. Při zasvěcení přijal jméno Mahéšvaránanda. Po duchovním výcviku ho jeho učitel svámí Mádhavánanda pověřil šířením tradice na Západě.
-Na Západ se svámí Mahéšvaránanda údajně vydal již roku 1970. Jisté je, že roku 1972 založil ve Vídni ášram, vyučoval v něm jógu a duchovně vedl své první žáky. Od počátku svého působení na Západě podnikal cesty do zahraničí a společenství jeho stoupenců postupně vznikla v několika zemích Evropy, v Severní Americe a v Oceánii. Současná (2020) prezentace mezinárodního společenství poskytuje kontakty do 24 zemí světa včetně jedné africké a jedné středoamerické. Mezinárodní společenství nese jméno Mahéšvaránandovy metody duchovní výuky jógy Jóga v denním životě.
+Na Západ se svámí Mahéšvaránanda údajně vydal již roku 1970. Jisté je, že roku 1972 založil ve Vídni ášram, vyučoval v něm [[jóga (disciplína) (Hind)|jógu]] a duchovně vedl své první žáky. Od počátku svého působení na Západě podnikal cesty do zahraničí a společenství jeho stoupenců postupně vznikla v několika zemích Evropy, v Severní Americe a v Oceánii. Současná (2020) prezentace mezinárodního společenství poskytuje kontakty do 24 zemí světa včetně jedné africké a jedné středoamerické. Mezinárodní společenství nese jméno Mahéšvaránandovy metody duchovní výuky jógy Jóga v denním životě.
 V rodné Indii se svámí Mahéšvaránanda věnuje humanitárním aktivitám. Jejich základnou je ášram (klášter) Šrí Višva Díp gurukul Mahéšvaránand v obci Džadan v Rádžásthánu, který Mahéšvaránanda založil roku 1990. V ášramu je základní i vyšší škola a Mádhavanándova nemocnice, ášram uskutečňuje projekty zvířecích útulků (především krav), vzdělávání žen, zalesňování, ekologického zemědělství, shromažďování dešťové vody a další. Nejen v Indii, ale hlavně na Západě vystupuje svámí Mahéšvaránanda v roli horlivého zastánce mezináboženského dialogu a aktivit ve prospěch míru.
@@ Řádek 20: / Řádek 20: @@
 == Religionistická charakteristika společenství Višva Guru Díp Hindu Mandir ==
-Učení a praxe svámího Mahéšvaránandy vychází z několika indických tradic. Základem je kombinace dvou klasických filosofických škol: védanty v jejím směru advaity, který reprezentuje slavný filosof Šankara, žijící patrně v 8. či 9. století, a jógy, odvozované od neméně slavného učitele Pataňdžalího, jehož život se tradičně předpokládá v první polovině 2. století našeho letopočtu. V Mahéšvaránandově přístupu se silně projevuje to, že obě tyto školy byly ovlivněny emocionální zbožností (bhakti), která se s láskyplnou oddaností vztahuje k osobně chápanému božství nebo k dokonalému duchovnímu učiteli, který božství reprezentuje. V hnutí je tedy přítomen jako předpoklad neosobního božství (brahma) převzatý z advaity, tak osobního boha, k němuž je v duchu bhakti možné vztahovat se s láskou a oddaností. Proto například může být v Mahéšvaránandově paramparě (posloupnosti duchovních učitelů) pokládán Mahaprabhudží za lidského avatára (sestoupení v lidské podobě) boha Višnua.
+Učení a praxe svámího Mahéšvaránandy vychází z několika indických tradic. Základem je kombinace dvou klasických filosofických škol: [[védánta (Hind)|védánty]] v jejím směru [[advaita (Hind)|advaity]], který reprezentuje slavný filosof [[Šankara (osoba) (Hind)|Šankara]], žijící patrně v 8. či 9. století, a [[jóga (škola) (Hind)|jógy]], odvozované od neméně slavného učitele [[Pataňdžali (Hind)|Pataňdžalího]], jehož život se tradičně předpokládá v první polovině 2. století našeho letopočtu. V Mahéšvaránandově přístupu se silně projevuje to, že obě tyto školy byly ovlivněny emocionální zbožností ([[bhakti (Hind)|bhakti]]), která se s láskyplnou oddaností vztahuje k osobně chápanému božství nebo k dokonalému duchovnímu učiteli, který božství reprezentuje. V hnutí je tedy přítomen jako předpoklad neosobního božství ([[Brahma (Hind)|brahma]]) převzatý z advaity, tak osobního boha, k němuž je v duchu bhakti možné vztahovat se s láskou a oddaností. Proto například může být v Mahéšvaránandově [[parampará (Hind)|parampaře]] (posloupnosti duchovních učitelů) pokládán Mahaprabhudží za lidského [[avatára (Hind)|avatára]] (sestoupení v lidské podobě) boha [[Višnu (Hind)|Višnua]].
-Cílem Mahéšvaránandova učení je všestranné a harmonické rozvíjení celé osobnosti jeho žáka. K dosažení tohoto cíle je třeba integrovat různé cesty. Fyzické tělo je rozvíjeno cestou hathajógy podle Mahéšvaránandova systému Jóga v denním životě. Není to ovšem jenom fyzické cvičení, nýbrž i etická průprava, cvičení koncentrace, očišťovací techniky a další prvky. Mahéšvaránanda přitom pracuje s konceptem prány, duchovní energie přítomné v lidském těle, a čaker, energetických center, jejichž prostřednictvím je tato životadárná energie po těle distribuována. Další cestu představuje džňánajóga, která v duchu Šankary vede žáka k poznání a vnitřnímu pochopení jednoty všeho, a tedy k překonání duality individuální duše (átmanu) a božské vesmírné duše (brahma). K tomuto poznání (džňána) napomáhají recitace manter za pomoci mály (růžence) a další cvičení k vědomému ovládání mysli. Karmajóga pak žáka učí nesobeckému konání ve prospěch společenství jóginů i ostatních živých tvorů. A konečně bhaktijóga rozvíjí úctu a lásku k bohu či božství reprezentovanému učitelem, který sám jednotu s bohem či božstvím realizoval – v tomto případě svámím Mahéšvaránandou.
+Cílem Mahéšvaránandova učení je všestranné a harmonické rozvíjení celé osobnosti jeho žáka. K dosažení tohoto cíle je třeba integrovat různé cesty. Fyzické tělo je rozvíjeno cestou [[hathajóga (Hind)|hathajógy]] podle Mahéšvaránandova systému Jóga v denním životě. Není to ovšem jenom fyzické cvičení, nýbrž i etická průprava, cvičení koncentrace, očišťovací techniky a další prvky. Mahéšvaránanda přitom pracuje s konceptem [[prána (Hind)|prány]], duchovní energie přítomné v lidském těle, a [[čakra (Hind)|čaker]], energetických center, jejichž prostřednictvím je tato životadárná energie po těle distribuována. Další cestu představuje [[džňánajóga (Hind)|džňánajóga]], která v duchu Šankary vede žáka k poznání a vnitřnímu pochopení jednoty všeho, a tedy k překonání duality individuální duše ([[átman (Hind)|átmanu]]) a božské vesmírné duše ([[Brahma (Hind)|brahma]]). K tomuto poznání ([[džňána (Hind)|džňána]]) napomáhají recitace [[mantra (Hind)|manter]] za pomoci [[málá (Hind)|mály]] (růžence) a další cvičení k vědomému ovládání mysli. [[karmajóga (Hind)|Karmajóga]] pak žáka učí nesobeckému konání ve prospěch společenství [[jógin (Hind)|jóginů]] i ostatních živých tvorů. A konečně bhaktijóga rozvíjí úctu a lásku k bohu či božství reprezentovanému učitelem, který sám jednotu s bohem či božstvím realizoval – v tomto případě svámím Mahéšvaránandou.
-Toto základní směřování je společné všem, kdo tvoří společenství Jóga v denním životě, a zvláště těm, kdo již byli Mahéšvaránandou zasvěceni, přijali nové duchovní jméno a osobní mantru a účastní se společných satsangů (sezení v přítomnosti učitele), bhadžanů (zpěvu manter a duchovních písní), džapy (recitaci manter a božích jmen) a společného přijímání prašadu (obětovaného a posvěceného pokrmu). Pro ty, kteří nadto ještě chtějí svůj osobní život i své veřejné vystupování více přiblížit indickým duchovním tradicím, vznikla v Česku náboženská společnost Višva Guru Díp Hindu Mandir – české hinduistické společenství.
+Toto základní směřování je společné všem, kdo tvoří společenství Jóga v denním životě, a zvláště těm, kdo již byli Mahéšvaránandou zasvěceni, přijali nové duchovní jméno a osobní mantru a účastní se společných [[satsang(a) (Hind)|satsangů]] (sezení v přítomnosti učitele), [[bhadžan (Hind)|bhadžanů]] (zpěvu manter a duchovních písní), [[džapa (Hind)|džapy]] (recitaci manter a božích jmen) a společného přijímání prašadu (obětovaného a posvěceného pokrmu). Pro ty, kteří nadto ještě chtějí svůj osobní život i své veřejné vystupování více přiblížit indickým duchovním tradicím, vznikla v Česku náboženská společnost Višva Guru Díp Hindu Mandir – české hinduistické společenství.
 Jejím posláním je pořádání obřadů a svátečních slavností, zakládání chrámů a středisek pro studium indických jazyků a filosofických a náboženských textů, překlady a vydávání těchto textů, šíření knih, pořádání výstav, informování a vzdělávání veřejnosti apod. Výslovně se náboženská společnost hlásí ke svámí Mahéšvaránandovi jako svému guruovi, který je duchovní i organizační hlavou společenství. Stejně jako on chce také společenství pěstovat dialog s představiteli jiných indických tradic i jiných náboženství.
@@ Řádek 30: / Řádek 30: @@
 == Hnutí svámího Mahéšvaránandy v České republice ==
-Na území bývalého Československa přijel svámí Mahéšvaránanda poprvé roku 1973 na pozvání Vladimíra Dohnala ze skupiny jóginů v Opavě, která působila pod hlavičkou tamního tělovýchovného oddílu. Ochotně pak přijímal i další pozvání a na setkáních hovořil i o etických otázkách, vztazích mezi lidmi, vegetariánství, ochraně přírody a podobně. V bezpečnějších malých kroužcích pak vyučoval i filosofii advaity a jógy. Jeho stoupencům se podařilo vydat i několik jeho textů; jeden v roce 1985 dokonce ve státním sportovním nakladatelství Olympia. Tak si ve sdruženích jógy, vystupujících v době vlády komunistické strany buď jako sportovní kluby nebo jako součást sítě zařízení pro zdravotní rehabilitaci, získal svámí Mahéšvaránda výbornou pověst a vybudoval si základnu svých stoupenců.
+Na území bývalého Československa přijel svámí Mahéšvaránanda poprvé roku 1973 na pozvání Vladimíra Dohnala ze skupiny [[jógin (Hind)|jóginů]] v Opavě, která působila pod hlavičkou tamního tělovýchovného oddílu. Ochotně pak přijímal i další pozvání a na setkáních hovořil i o etických otázkách, vztazích mezi lidmi, vegetariánství, ochraně přírody a podobně. V bezpečnějších malých kroužcích pak vyučoval i filosofii advaity a jógy. Jeho stoupencům se podařilo vydat i několik jeho textů; jeden v roce 1985 dokonce ve státním sportovním nakladatelství Olympia. Tak si ve sdruženích jógy, vystupujících v době vlády komunistické strany buď jako sportovní kluby nebo jako součást sítě zařízení pro zdravotní rehabilitaci, získal svámí Mahéšvaránda výbornou pověst a vybudoval si základnu svých stoupenců.
 Organizační schopnosti této základny umožnily po obnovení občanských svobod po roce 1989 rychlý rozvoj center, v nichž se vyučovala jóga podle Mahéšvaránandova systému. Hned roku 1990 vznikla také dvě občanská sdružení: Česko-indická védanta společnost a sdružení Višva Guru Díp Hindu Mandir. Ačkoli žádné z těchto sdružení nezískalo velký význam, ukázaly se na nich dva způsoby přijetí Mahéšvaránandova poselství v české společnosti: na jedné straně zaměření na jógu, při němž není její náboženský rozměr explicitně zdůrazňován, a na druhé straně zaměření na indické náboženské tradice, při němž je jóga spíše prostředkem než cílem.

@@ Řádek 8: / Řádek 8: @@
 Náboženská společnost Višva Guru Díp Hindu Mandir – české hinduistické společenství, v roce 2002 registrovaná pod názvem Česká hinduistická náboženská společnost (k oficiální změně názvu došlo v roce 2016), je jednou ze dvou veřejně se prezentujících organizací, jejichž založení v české společnosti inspiroval indický duchovní učitel Višvaguru mahámandaléšvar paramhans šrí svámí Mahéšvaránanda Purídží, krátce zvaný svámí Mahéšvaránanda nebo v důvěrném vztahu žáka k učiteli „svámidží“. Druhou takovou organizací je zapsaný spolek Jóga v denním životě. Ačkoli nejsou známy přesné počty jeho zasvěcených žáků ani účastníků kurzů jógy, praktikované na základě jím vytvořeného systému, je jasné, že Mahéšvaránandovi stoupenci a lidé jím inspirovaní tvoří zdaleka největší české společenství založené na indických náboženských tradicích.
 Mahéšvaránanda se narodil jako Mangílál Garg roku 1945 ve vesnici Rúpávás v indickém státě Rádžasthánu. Když mu ve dvanácti letech zemřel otec, odešel do ášramu (kláštera) u vsi Barí Khátú, založeného Šrí Díp Nárájan Mahaprabhudžím († 1963), a byl v něm zasvěcen jeho žákem Mádhavánandou (1923–2003) jako svámí (mnich) v parampaře (linii duchovních mistrů), která svůj původ odvozuje z legendární postavy Šrí Alakhpurídžího. Při zasvěcení přijal jméno Mahéšvaránanda. Po duchovním výcviku ho jeho učitel svámí Mádhavánanda pověřil šířením tradice na Západě.
@@ Řádek 20: / Řádek 20: @@
 == Religionistická charakteristika společenství Višva Guru Díp Hindu Mandir ==
-Učení a praxe svámího Mahéšvaránandy vychází z několika indických tradic. Základem je kombinace dvou klasických filosofických škol: védanty v jejím směru advaita, který reprezentuje slavný filosof Šankara, žijící patrně v 8. či 9. století, a jógy, odvozované od neméně slavného učitele Pataňdžalího, jehož život se tradičně předpokládá v první polovině 2. století našeho letopočtu. V Mahéšvaránandově přístupu se silně projevuje to, že obě tyto školy byly ovlivněny emocionální zbožností (bhakti), která se s láskyplnou oddaností vztahuje k osobně chápanému božství nebo k dokonalému duchovnímu učiteli, který božství reprezentuje. V hnutí je tedy přítomen jako předpoklad neosobního božství (brahma) převzatý z advaity, tak osobního boha, k němuž je v duchu bhakti možné vztahovat se s láskou a oddaností. Proto například může být v Mahéšvaránandově paramparě (posloupnosti duchovních učitelů) pokládán Mahaprabhudží za lidského avatára (sestoupení v lidské podobě) boha Višnua.
+Učení a praxe svámího Mahéšvaránandy vychází z několika indických tradic. Základem je kombinace dvou klasických filosofických škol: védanty v jejím směru advaity, který reprezentuje slavný filosof Šankara, žijící patrně v 8. či 9. století, a jógy, odvozované od neméně slavného učitele Pataňdžalího, jehož život se tradičně předpokládá v první polovině 2. století našeho letopočtu. V Mahéšvaránandově přístupu se silně projevuje to, že obě tyto školy byly ovlivněny emocionální zbožností (bhakti), která se s láskyplnou oddaností vztahuje k osobně chápanému božství nebo k dokonalému duchovnímu učiteli, který božství reprezentuje. V hnutí je tedy přítomen jako předpoklad neosobního božství (brahma) převzatý z advaity, tak osobního boha, k němuž je v duchu bhakti možné vztahovat se s láskou a oddaností. Proto například může být v Mahéšvaránandově paramparě (posloupnosti duchovních učitelů) pokládán Mahaprabhudží za lidského avatára (sestoupení v lidské podobě) boha Višnua.
-Cílem Mahéšvaránandova učení je všestranné a harmonické rozvíjení celé osobnosti jeho žáka. K dosažení tohoto cíle je třeba integrovat různé cesty. Fyzické tělo je rozvíjeno cestou hathajógy podle Mahéšvaránandova systému Jóga v denním životě. Není to ovšem jenom fyzické cvičení, nýbrž i etická průprava, cvičení koncentrace, očišťovací techniky a další prvky. Mahéšvaránanda přitom pracuje s konceptem prány, duchovní energie přítomné v lidském těle, a čaker, energetických center, jejichž prostřednictvím je tato životadárná energie po těle distribuována. Další cestu představuje džňánajóga, která v duchu Šankary vede žáka k poznání a vnitřnímu pochopení jednoty všeho, a tedy k překonání duality individuální duše (átman) a božské vesmírné duše (brahma). K tomuto poznání (džňána) napomáhají recitace manter za pomoci mály (růžence) a další cvičení k vědomému ovládání mysli. Karmajóga pak žáka učí nesobeckému konání ve prospěch společenství jóginů i ostatních živých tvorů. A konečně bhaktijóga rozvíjí úctu a lásku k bohu či božství reprezentovanému učitelem, který sám jednotu s bohem či božstvím realizoval – v tomto případě svámím Mahéšvaránandou.
+Cílem Mahéšvaránandova učení je všestranné a harmonické rozvíjení celé osobnosti jeho žáka. K dosažení tohoto cíle je třeba integrovat různé cesty. Fyzické tělo je rozvíjeno cestou hathajógy podle Mahéšvaránandova systému Jóga v denním životě. Není to ovšem jenom fyzické cvičení, nýbrž i etická průprava, cvičení koncentrace, očišťovací techniky a další prvky. Mahéšvaránanda přitom pracuje s konceptem prány, duchovní energie přítomné v lidském těle, a čaker, energetických center, jejichž prostřednictvím je tato životadárná energie po těle distribuována. Další cestu představuje džňánajóga, která v duchu Šankary vede žáka k poznání a vnitřnímu pochopení jednoty všeho, a tedy k překonání duality individuální duše (átmanu) a božské vesmírné duše (brahma). K tomuto poznání (džňána) napomáhají recitace manter za pomoci mály (růžence) a další cvičení k vědomému ovládání mysli. Karmajóga pak žáka učí nesobeckému konání ve prospěch společenství jóginů i ostatních živých tvorů. A konečně bhaktijóga rozvíjí úctu a lásku k bohu či božství reprezentovanému učitelem, který sám jednotu s bohem či božstvím realizoval – v tomto případě svámím Mahéšvaránandou.
 Toto základní směřování je společné všem, kdo tvoří společenství Jóga v denním životě, a zvláště těm, kdo již byli Mahéšvaránandou zasvěceni, přijali nové duchovní jméno a osobní mantru a účastní se společných satsangů (sezení v přítomnosti učitele), bhadžanů (zpěvu manter a duchovních písní), džapy (recitaci manter a božích jmen) a společného přijímání prašadu (obětovaného a posvěceného pokrmu). Pro ty, kteří nadto ještě chtějí svůj osobní život i své veřejné vystupování více přiblížit indickým duchovním tradicím, vznikla v Česku náboženská společnost Višva Guru Díp Hindu Mandir – české hinduistické společenství.
@@ Řádek 36: / Řádek 36: @@
 Masový úspěch měla místní centra Jógy v denním životě. Během krátké doby jich vznikly nejméně tři desítky a tato samostatně hospodařící centra zastřešil roku 1995 Český svaz Jóga v denním životě. To už existoval český ášram v zámku v obci Střílky na Kroměřížsku, který byl pro účely setkávání jóginů zakoupen roku 1994, rekonstruován a následujícího roku uveden do provozu s názvem Maháprabhudíp ášram. Tento majetek spravuje Nadace Živoucí světlo Maháprabhudíp satsang, založená roku 1993.
-Více nábožensky zaměřené křídlo českých Mahéšvaránandových stoupenců vytvořilo roku 2002 státem registrovanou Českou hinduistickou náboženskou společnost. Jejími prvními duchovními se staly Jindra Dohnalová (* 1958), která byla roku 1991 vysvěcena jako sádhví Parvátí, a Barbora Wimětalová (* 1950), vysvěcená jako sádhví Mantrapurí roku 2001. Roku 2016 se náboženská společnost vrátila k názvu prvního občanského sdružení.
+Více nábožensky zaměřené křídlo českých Mahéšvaránandových stoupenců vytvořilo roku 2002 státem registrovanou Českou hinduistickou náboženskou společnost. Jejími prvními duchovními se staly Jindra Dohnalová (* 1958), která byla roku 1991 vysvěcena jako sádhví Parvátí, a Barbora Wimětalová (* 1950), vysvěcená jako sádhví Mantrapurí roku 2001. Roku 2016 se náboženská společnost vrátila k názvu prvního občanského sdružení a nově byla pojmenována jako Višva Guru Díp Hindu Mandir – české hinduistické společenství.
 == Organizace církve ==
@@ Řádek 69: / Řádek 69: @@
 [[Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk]]
 [[Kategorie:CCNS]]

@@ Řádek 20: / Řádek 20: @@
 == Religionistická charakteristika společenství Višva Guru Díp Hindu Mandir ==
-Učení a praxe svámího Mahéšvaránandy vychází z několika indických tradic. Základem je kombinace dvou klasických filosofických škol: védanty v jejím směru advaita, který reprezentuje slavný filosof Šankara, žijící patrně v 8. či 9. století, a jógy, odvozované od neméně slavného učitele Pataňdžalího, jehož život se tradičně předpokládá v první polovině 2. století našeho letopočtu. V Mahéšvaránandově přístupu se silně projevuje to, že obě tyto školy byly ovlivněny emocionální zbožností (bhakti), která se s láskyplnou oddaností vztahuje k osobně chápanému božství nebo k dokonalému duchovnímu učiteli, který božství reprezentuje. V hnutí je tedy přítomen jako předpoklad neosobního božství (brahma) převzatý z advaity, tak osobního boha, k němuž je v duchu bhakti možné vztahovat se s láskou a oddaností. Proto například může být v Mahéšvaránandově paramparě (posloupnosti duchovních učitelů) pokládán Mahaprabhudží za lidského avatára (sestoupení v lidské podobě) boha Višnua.
+Učení a praxe svámího Mahéšvaránandy vychází z několika indických tradic. Základem je kombinace dvou klasických filosofických škol: védanty v jejím směru advaita, který reprezentuje slavný filosof Šankara, žijící patrně v 8. či 9. století, a jógy, odvozované od neméně slavného učitele Pataňdžalího, jehož život se tradičně předpokládá v první polovině 2. století našeho letopočtu. V Mahéšvaránandově přístupu se silně projevuje to, že obě tyto školy byly ovlivněny emocionální zbožností (bhakti), která se s láskyplnou oddaností vztahuje k osobně chápanému božství nebo k dokonalému duchovnímu učiteli, který božství reprezentuje. V hnutí je tedy přítomen jako předpoklad neosobního božství (brahma) převzatý z advaity, tak osobního boha, k němuž je v duchu bhakti možné vztahovat se s láskou a oddaností. Proto například může být v Mahéšvaránandově paramparě (posloupnosti duchovních učitelů) pokládán Mahaprabhudží za lidského avatára (sestoupení v lidské podobě) boha Višnua.
 Cílem Mahéšvaránandova učení je všestranné a harmonické rozvíjení celé osobnosti jeho žáka. K dosažení tohoto cíle je třeba integrovat různé cesty. Fyzické tělo je rozvíjeno cestou hathajógy podle Mahéšvaránandova systému Jóga v denním životě. Není to ovšem jenom fyzické cvičení, nýbrž i etická průprava, cvičení koncentrace, očišťovací techniky a další prvky. Mahéšvaránanda přitom pracuje s konceptem prány, duchovní energie přítomné v lidském těle, a čaker, energetických center, jejichž prostřednictvím je tato životadárná energie po těle distribuována. Další cestu představuje džňánajóga, která v duchu Šankary vede žáka k poznání a vnitřnímu pochopení jednoty všeho, a tedy k překonání duality individuální duše (átman) a božské vesmírné duše (brahma). K tomuto poznání (džňána) napomáhají recitace manter za pomoci mály (růžence) a další cvičení k vědomému ovládání mysli. Karmajóga pak žáka učí nesobeckému konání ve prospěch společenství jóginů i ostatních živých tvorů. A konečně bhaktijóga rozvíjí úctu a lásku k bohu či božství reprezentovanému učitelem, který sám jednotu s bohem či božstvím realizoval – v tomto případě svámím Mahéšvaránandou.

← Starší verze	Verze z 5. 10. 2020, 22:57
(Žádný rozdíl)