https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Vojt%C4%9Bch_%28JKI-K%29Vojtěch (JKI-K) - Historie editací2026-04-26T15:26:16ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.35.2https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=Vojt%C4%9Bch_(JKI-K)&diff=23676&oldid=previmported>ZRN: přidán Slovník buddhismu2024-10-24T17:41:53Z<p>přidán Slovník buddhismu</p>
<table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface">
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 24. 10. 2024, 17:41</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-notice" lang="cs"><div class="mw-diff-empty">(Žádný rozdíl)</div>
</td></tr></table>imported>ZRNhttps://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=Vojt%C4%9Bch_(JKI-K)&diff=17295&oldid=previmported>ZRN: přidán Slovník buddhismu2024-10-24T17:08:25Z<p>přidán Slovník buddhismu</p>
<table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface">
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 24. 10. 2024, 17:08</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-notice" lang="cs"><div class="mw-diff-empty">(Žádný rozdíl)</div>
</td></tr></table>imported>ZRNhttps://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=Vojt%C4%9Bch_(JKI-K)&diff=10675&oldid=previmported>ZRN: import JKI a Hind2021-12-11T10:44:45Z<p>import JKI a Hind</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div><div id="photo">[[Soubor:JKI_Vojtěch.jpg|upright|Sv. Vojtěch (kresba J. Bachmana podle Vojtěchovy lebky)]]</div><span id="entry">Vojtěch</span> (kol. 956-997) Čech, syn knížete Slavníka, druhý pražský [[biskup (JKI-K)|biskup]] (zvolen 982, 994 podruhé, rezignoval). Studoval na dómské (kapitulní) škole v Magdeburku, kde při [[biřmování (JKI-K)|biřmování]] přijal jméno Adalbert. V. působení v biskupském úřadě naráželo na četné překážky (živé pozůstatky pohanství, prodej otroků, kněžská manželství, atd.). Nedokázal zjednat nápravu a rezignoval. Vzdal se svého úřadu (982) a odešel do Říma, kde vstoupil do benediktinského kláštera sv. Bonifáce a Alexia, kde přežívaly ještě tradice řecké kř. kultury. Poznal i ideály clunyjského hnutí ([[benediktini (JKI-K)|benediktini]]) a posílil své asketické sklony. Na naléhání Čechů se vrátil 992 do Prahy a 993 zal. v Břevnově u Prahy prvý mužský benediktinský klášter v čes. zemích. Spory mezi biskupem a čes. předáky pokračovaly a V. se rozhodl odejít do Říma podruhé. 995 přemyslovský kníže Boleslav II. vyvraždil na hradě Libici Slavníkův rod. Češi již na návratu V. do biskupského úřadu netrvali a V. se stal se souhlasem papeže misijním biskupem. Patřil mezi blízké přátele a rádce císaře Oty III. a po společných rozmluvách a návštěvě poutních míst ve Francii odešel přes Čechy a Polsko k pohanským Prusům sídlícím při ústí řeky Visly. Ačkoliv byl příznivcem pokojné misijní práce, byl 23. dubna 997 zajat a umučen. Mučednická smrt zvýšila V. věhlas. Polský kníže a král Boleslav I. Chrabrý pochoval jeho tělo v Hvězdně. 999 byl V. prohlášen za světce. Po založení hvězdenského arcibiskupství (1000) se stal V. hrob cílem mnoha poutníků. Byl vnímán jako [[mučedník (JKI-K)|mučedník]] víry, důvěrník Oty III. a jeden z architektů polit. uspořádání Evropy; přízeň císaře zvyšovala jeho prestiž i po smrti. Vpád čes. knížete Břetislava I. do Polska a odvezení V. ostatků do Prahy bylo v Evropě vnímáno s nevolí. V Čechách akt přispěl k ideovému přivlastnění světce a vzrůstu jeho úcty. V. se stal jedním z patronů čes. země, byl však od 11. stol. také uctíván jako zemský patron Polska. Prvé vojtěšské legendy jsou dílem cizinců.<br />
<br />
''[[:Kategorie:Aut: Spunar Pavel|Pavel Spunar]]''<br /><br />
[[Kategorie:Aut: Spunar Pavel]]<br />
[[Kategorie:JKI/Křesťanství]]</div>imported>ZRN