ahmadíja (JKI-I) - Historie editací

imported>ZRN: odkazy do Slovníku islámu

2024-11-14T21:37:08Z

odkazy do Slovníku islámu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:41:07Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:07:38Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: import JKI a Hind

2021-12-11T10:43:47Z

import JKI a Hind

Nová stránka

<span id="entry">ahmadíja</span> Heterodoxní hnutí, jež založil Mírzá Ghulám Ahmad (1835-1908) v Paňdžábu. V reakci na činnost kř. misionářů a britské koloniální správy se 1882 prohlásil za avatára hinduistického boha Višnua a zároveň za mudžaddida – obnovitele islám. víry. Ve svých chutbách a pamfletech kritizoval ekonom., polit. a náb. aspekty britské přítomnosti a označil ji za předzvěst apokalyptické doby, jež započne příchodem [[Antikrist (JKI-I)|Antikrista]]. Odsuzoval též kapitalistické hodnoty Západu a jejich destruktivní vliv na etickou a společ. tradici islám. světa. Formuloval vlastní koncepci [[džihád (JKI-I)|džihádu]] jako legitimní formy odporu proti kolonialismu; kladl důraz na „velký džihád“ neboli komplexní snahu o kultivaci vlastní zbožnosti a mravnosti. Soudil, že [[jinověrci (JKI-I)|jinověrci]] nemohou dlouhodobě ovládat společnost, jež se bude řídit takovými morálními hodnotami jako autentická obec věřících. Vytvořil učení o „skutečném poslání“ Ježíše, jehož součástí jsou teze, že [[Ježíš (JKI-I)|Ježíš]] nezemřel na kříži, vykonal [[hidžra (JKI-I)|hidžru]] z bezvěrecké [[Palestina (JKI-J)|Palestiny]] do Indie, dožil se tam 120 let a je pochován v kašmírském Šrínagaru. Po Mírzově smrti se a. rozdělila na dva proudy – kádijánskou a láhaurskou. Kádijánští (podle obce Kádiján v dnešním Pákistánu, rodiště Mírzy) se rovněž urdsky nazývají Džamá‘ate ahmadíja, dodržují věrnost obnovitelovým názorům, nazývají jej nabí (prorok), což je i pro Láhaurské nepřijatelný projev [[hereze (JKI-I)|hereze]]. Ti považují Mírzu Ghuláma pouze za reformátora víry. Jejich nejznámějším vůdcem byl Mauláná Muhammad Alí. Proslul překladem [[korán (JKI-I)|koránu]] do angličtiny, který navíc obsahuje ahmadijské interpretace a komentáře k mnoha veršům, což bylo v sunnitském náb. diskurzu odsouzeno jako nepřípustné znevážení [[slovo boží (JKI-I)|slova božího]] a napodobování kř. teol. postupů. Pro duch. představitele sunnitské většiny v současném Pákistánu jsou obě skupiny nepřijatelné a oficiálně zakázané. A. kádijánského směru má dnes síť misijních center v mnoha zemích záp. Evropy (zejm. SRN a Velké Británii), USA a též v záp. Africe, kde mj. provozuje vyvařovny, sirotčince, školy a nemocnice. Umírněné učení (včetně koncepce džihádu), syst. agitační činnost v kombinaci se synkretickými přesahy směrem ke křesťanství a hinduismu získávají hnutí relativně značnou přízeň u západoevrop. mládeže a plodí nevraživost misijních center patřících k různým aktivistickým skupinám sunnitského islámu. Jakkoli se ahmadijská výzva (da‘wa) někdy projevuje jako „protestantsky houževnatá“, je vyhraněně antikřesťanská. Vychází z přesvědčení, že [[křesťané (JKI-I)|křesťané]] zradili a překroutili autentický Ježíšův odkaz, odklonili se od svých ideálů a nepatří jim už čestný titul ahl al-kitáb (jinověrci). Křesťané navíc na jimi ovládaných územích pasivně přihlíželi rozkladu duchovních hodnot (fitna) a podporovali ateismus, resp. sekularismus. Podle ahmadijské doktríny Mírzá Ghulám Ahmad rozpoznal skrze studium negativního vývoje křesťanství blížící se příchod dadždžála – [[Antikrist (JKI-I)|Antikrista]]. Toto poznání pro něho bylo znamením [[mahdí (JKI-I)|mahdího]], který záhy sestoupí. Kádijánští byli represemi z Pákistánu téměř úplně vypuzeni, což je utvrdilo v jejich svérázné doktríně, jež stojí zcela mimo zákl. věroučné principy sunny. Jejich duch. autority získaly epiteton chalífat al-masíh (náměstek mesiáše – tj. Krista), jenž přijde z Kašmíru, potře Antikrista, zabije svini – symbol lidské zkaženosti a spasí lidstvo. Souč. charismatický vůdce Kádijánských, Mírzá Táhir Ahmad, sídlí v Londýně, věnuje se organizační práci a další kultivaci doktríny.

''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]]
[[Kategorie:JKI/Islám]]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 <span id="entry">ahmadíja</span> Heterodoxní hnutí, jež založil Mírzá Ghulám Ahmad (1835-1908) v Paňdžábu. V reakci na činnost kř. misionářů a britské koloniální správy se 1882 prohlásil za avatára hinduistického boha Višnua a zároveň za mudžaddida – obnovitele islám. víry. Ve svých chutbách a pamfletech kritizoval ekonom., polit. a náb. aspekty britské přítomnosti a označil ji za předzvěst apokalyptické doby, jež započne příchodem [[Antikrist (JKI-I)|Antikrista]]. Odsuzoval též kapitalistické hodnoty Západu a jejich destruktivní vliv na etickou a společ. tradici islám. světa. Formuloval vlastní koncepci [[džihád (JKI-I)|džihádu]] jako legitimní formy odporu proti kolonialismu; kladl důraz na „velký džihád“ neboli komplexní snahu o kultivaci vlastní zbožnosti a mravnosti. Soudil, že [[jinověrci (JKI-I)|jinověrci]] nemohou dlouhodobě ovládat společnost, jež se bude řídit takovými morálními hodnotami jako autentická obec věřících. Vytvořil učení o „skutečném poslání“ Ježíše, jehož součástí jsou teze, že [[Ježíš (JKI-I)|Ježíš]] nezemřel na kříži, vykonal [[hidžra (JKI-I)|hidžru]] z bezvěrecké [[Palestina (JKI-J)|Palestiny]] do Indie, dožil se tam 120 let a je pochován v kašmírském Šrínagaru. Po Mírzově smrti se a. rozdělila na dva proudy – kádijánskou a láhaurskou. Kádijánští (podle obce Kádiján v dnešním Pákistánu, rodiště Mírzy) se rovněž urdsky nazývají Džamá‘ate ahmadíja, dodržují věrnost obnovitelovým názorům, nazývají jej nabí (prorok), což je i pro Láhaurské nepřijatelný projev [[hereze (JKI-I)|hereze]]. Ti považují Mírzu Ghuláma pouze za reformátora víry. Jejich nejznámějším vůdcem byl Mauláná Muhammad Alí. Proslul překladem [[korán (JKI-I)|koránu]] do angličtiny, který navíc obsahuje ahmadijské interpretace a komentáře k mnoha veršům, což bylo v sunnitském náb. diskurzu odsouzeno jako nepřípustné znevážení [[slovo boží (JKI-I)|slova božího]] a napodobování kř. teol. postupů. Pro duch. představitele sunnitské většiny v současném Pákistánu jsou obě skupiny nepřijatelné a oficiálně zakázané. A. kádijánského směru má dnes síť misijních center v mnoha zemích záp. Evropy (zejm. SRN a Velké Británii), USA a též v záp. Africe, kde mj. provozuje vyvařovny, sirotčince, školy a nemocnice. Umírněné učení (včetně koncepce džihádu), syst. agitační činnost v kombinaci se synkretickými přesahy směrem ke křesťanství a hinduismu získávají hnutí relativně značnou přízeň u západoevrop. mládeže a plodí nevraživost misijních center patřících k různým aktivistickým skupinám sunnitského islámu. Jakkoli se ahmadijská výzva (da‘wa) někdy projevuje jako „protestantsky houževnatá“, je vyhraněně antikřesťanská. Vychází z přesvědčení, že [[křesťané (JKI-I)|křesťané]] zradili a překroutili autentický Ježíšův odkaz, odklonili se od svých ideálů a nepatří jim už čestný titul ahl al-kitáb (jinověrci). Křesťané navíc na jimi ovládaných územích pasivně přihlíželi rozkladu duchovních hodnot (fitna) a podporovali ateismus, resp. sekularismus. Podle ahmadijské doktríny Mírzá Ghulám Ahmad rozpoznal skrze studium negativního vývoje křesťanství blížící se příchod dadždžála – [[Antikrist (JKI-I)|Antikrista]]. Toto poznání pro něho bylo znamením [[mahdí (JKI-I)|mahdího]], který záhy sestoupí. Kádijánští byli represemi z Pákistánu téměř úplně vypuzeni, což je utvrdilo v jejich svérázné doktríně, jež stojí zcela mimo zákl. věroučné principy sunny. Jejich duch. autority získaly epiteton chalífat al-masíh (náměstek mesiáše – tj. Krista), jenž přijde z Kašmíru, potře Antikrista, zabije svini – symbol lidské zkaženosti a spasí lidstvo. Souč. charismatický vůdce Kádijánských, Mírzá Táhir Ahmad, sídlí v Londýně, věnuje se organizační práci a další kultivaci doktríny.
-''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''
 [[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]]
 [[Kategorie:JKI/Islám]]

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:41
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:07
(Žádný rozdíl)