imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:41:08Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:07:39Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: import JKI a Hind

2021-12-11T10:43:48Z

import JKI a Hind

Nová stránka

<span id="entry">arabština</span> Nejrozšířenější ze skupiny semitských jazyků v oblasti jz. Asie a sev. Afriky. Pro Araby a [[muslim (JKI-I)|muslimy]] obecně není jen prostředkem komunikace, ale má i náb. rozměr; je jazykem, jímž Bůh promlouval k proroku [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammadovi]]. V a. je zapsán [[korán (JKI-I)|korán]] jakožto [[slovo boží (JKI-I)|slovo boží]]. Posvátný statut a. přinesl arab.-islám. civilizaci řadu charakteristických rysů. Dodnes je např. formálně nepřípustné korán překládat ([[překlad koránu (JKI-I)|překlad koránu]]). Proces písemné fixace a redakce koránu (za [[chalífa (JKI-I)|chalífy]] Usmána 644-656) znamenal začátek kodifikace textu i jazyka. Na počátku 7. stol. vznikla gramatika se závaznými pravidly jako islám. věd. disciplína, která stanovila mj. přesný úzus čtení koránu a fixaci a. Interpretaci vyžadovaly též sémanticky nejasné výrazy a spojení ([[exegeze koránu (JKI-I)|exegeze koránu]]), avšak úpravy koránského textu v zájmu lepší srozumitelnosti byly a jsou nepřípustné. Zákaz různočtení koránu byl tím naléhavější, čím vzdálenější byla jazyková realita a. od jazyka koránu (jímž je mekkánský dialekt, jazyk obchodníků, básníků a věštců) a čím vážnější hrozbou mohla být různost čtení v době ideových střetů [[sunna (JKI-I)|sunny]] s racionalistickou [[mu‘tazila (JKI-I)|mu‘tazilou]] nebo [[mystika (JKI-I)|mystikou]]. A. hrála úlohu i v dobách největšího rozmachu [[chalífát (JKI-I)|chalífátu]]; stala se jazykem kultu, [[věda (JKI-I)|vědy]], literatury (i nenáboženské, [[filosofie (JKI-I)|filosofie]]), ale mnohde i běžné komunikace. Teprve 10.-11. stol. bylo v některých kulturně vyspělých oblastech ve znamení určité nár. a kulturní obrody ([[šu‘úbíja (JKI-I)|šu‘úbíja]]), návratem k nár. jazyku (perština). A. však zůstala a dodnes zůstává jazykem [[modlitba (JKI-I)|modlitby]], svolávání k ní ([[muezin (JKI-I)|muezin]]), náb. literatury a známkou vzdělanosti tradiční muslim. inteligence i v mimoarab. zemích. Jako dorozumívací prostředek je však a. používána jen v arab. zemích. Patří mezi jazyky, u nichž se projevuje zřetelná diglosie – rozdíl mezi spisovnou formou, užívanou ve všech arab. zemích v písemném projevu a někdy v běžné komunikaci, a místními dialekty, mezi nimiž jsou mnohdy značné rozdíly.

Gramatika spisovné a. vychází ze základů klasické či koránské normy, vyvíjela se však po stránce lexikální i syntaktické, zejm. od pol. 19. stol., kdy se musela vyrovnat s množstvím neislám. slov přicházejících z Evropy (národ, revoluce, demokracie). Jako jazyk koránu a kultu a. v průběhu dějin ovlivnila slovník všech nár. jazyků, jejichž mluvčí vyznávali [[islám (JKI-I)|islám]]. Projevilo se to v náb. a práv. terminologii, krásné literatuře i běžné slovní zásobě. Ovlivnila tvorbu osobních i rodinných jmen v tak rozdílných civilizacích jako je např. Bosna, Mali, Indie a Malajsie. V oblastech, kde muslimové tvoří menšinu (např. v Bulharsku, Rusku, Keni), je muslim. jméno (Muhammad, Hasan, Abdulláh) znakem náb. (resp. náb.-etnické) sebeidentifikace. Jinak je běžné, že žáci koránských škol v Indonésii, Senegalu nebo Čečensku memorují verše koránu, aniž rozumějí jejich obsahu. Zbožný až magický vztah a silný estetický zážitek a. vyvolává zejm. u Arabů při jejím poslechu (např. [[recitace koránu (JKI-I)|recitace koránu]]), u mystiků ([[mystika (JKI-I)|mystika]]) jsou opakované formule v a. prostředkem k dosažení extáze ([[zikr (JKI-I)|zikr]]).

''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]]
[[Kategorie:JKI/Islám]]

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:41
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:07
(Žádný rozdíl)

arabština (JKI-I) - Historie editací

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: import JKI a Hind