imported>ZRN: přidán Slovník islámu

2024-11-14T14:49:36Z

přidán Slovník islámu

Nová stránka

<span id="entry">charita</span> – dobročinnost, zásadní projev společenské solidarity islámu. Islám je totiž bezesporu náboženstvím, jež přikládá dobročinnosti zcela mimořádný význam. Vždyť Bůh ([[Alláh (Islam)|Alláh]]) ve vnímání teologů i těch nejprostších věřících je bytost odpouštějící, spravedlivá a především milosrdná (''ar-rahmán''), jak to ostatně velmi výstižně naznačují i tzv. [[Překrásná jména Boží (Islam)|Překrásná jména Boží]] (''asmáʼ Alláh al-husná''). Islám mnozí středověcí učenci, ''[[ʻulamáʼ (Islam)|ʻulamáʼ]]'' (např. proslulý hereziograf aš-Šahrastání) vnímali jako organické prolnutí víry (''[[imán (Islam)|ímán]]'') a konání dobra (''[[ihsán (Islam)|ihsán]]''). Dobročinnost vede (či alespoň vést by měla) k sociální spravedlnosti v Obci věřících (''umma'') a po stránce institucionálně-právní (viz ''[[fiqh (Islam)|fiqh]]'') ji můžeme rozdělit do tří rovin: povinná [[almužna (Islam)|almužna]] (''zakát''), nepovinná almužna (''sadaqa'') a dobročinná náboženská nadace (''waqf''). Rozdíl mezi povinnou a nepovinnou almužnou je výsledkem delšího vývoje, jehož zárodečná etapa došla zachycení i na stránkách [[Korán (Islam)|Koránu]]. V nejranějších mekkánských súrách se totiž ještě důsledně nerozlišovalo mezi povinnou a nepovinnou almužnou a obdarovávání potřebných bylo popisováno velmi obecně. Z tohoto vágního obrazu v medínském období již vyvstává institucionalizovaná povinnost almužny, kterou pod názvem ''zakát'' známe jako jeden z tzv. Pěti pilířů islámu (''arkán ad-dín al-chamsa''). ''Sadaqa'' tak zůstává prakticky jediným neinstitucionalizovaným výrazem dobročinnosti. Ovšem rozhodně to neznamená, že by tento akt zůstal stranou pozornosti islámského práva (''fiqh''). Dobrovolnou almužnu je v jeho intencích možno vnímat jako jistý druh obchodu či smlouvy. Aktem dobročinnosti se věřící snaží dosáhnout sociální spravedlnosti na tomto světě (''ad-dunjá''), což mu bude vynahrazeno na Onom světě (''al-áchira''). V širších intencích islámské [[etika (Islam)|etiky]] se ''sadaqou'' rozumí jakékoliv dobrodiní, i nehmotné, třebas jen vlídné a laskavé slovo, pomoc bližnímu či výraz zbožnosti. Někdy bývá zcela konkrétní akt dobročinnosti přímo přikázán jako jistý druh sankce za konkrétní přestupky, např. nepovolené přerušení [[půst (Islam)|půstu]] (''sawm'') v měsíci ramadánu (tzv. ''kaffára''). Charita našla své zachycení nejen ve středověkém muslimském písemnictví, ale též např. v anekdotách. Díky ní existovaly a mohly se rozvíjet mnohé tak zásadní instituce, jako byly [[škola (Islam)|školy]] nebo [[mešita (Islam)|mešity]].

<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>
* Beránek, Ondřej, a Pavel Ťupek. ''Dvojí tvář islámské charity''. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2008;
* Mendel, Miloš, a kol. ''Islám: Ideál a skutečnost''. Praha: Baset, 2002;
* Tureček, Břetislav. ''Světla a stíny islámu: Drama Blízkého východu a sonda do duší jeho obyvatel''. Praha: Knižní klub, 2007.

''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav]]
[[Kategorie:Islám]]

charita (Islam) - Historie editací

imported>ZRN: přidán Slovník islámu