džihád (JKI-I) - Historie editací

imported>ZRN: odkazy do Slovníku islámu

2024-11-14T21:37:09Z

odkazy do Slovníku islámu

imported>ZRN: odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla

2024-11-14T20:37:35Z

odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:41:09Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:07:40Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: import JKI a Hind

2021-12-11T10:43:49Z

import JKI a Hind

Nová stránka

džihád (arab. úsilí o upevnění islámu) Klíčový pojem islám. věrouky a práv. teorie, vymezující obraz [[svět (JKI-I)|světa]] a místo [[islám (JKI-I)|islámu]] v něm. Termín má hist. aspekty (vojenské úspěchy, polit. a ekonom. rozkvět, obrana před evrop. kolonialismem, misijní činnost). D. je zákl. povinností (fard, farída) a podmínkou toho, aby člověk kráčel po [[přímá stezka (JKI-I)|přímé stezce]] a zůstával muslimem. Předpokladem je plnit [[pět sloupů víry (JKI-I)|pět sloupů víry]], konat [[dobro (JKI-I)|dobro]] a potírat [[zlo (JKI-I)|zlo]]. D. zahrnuje také aktivní šíření islámu, třeba i silou. Přísný hanbalovský [[mazhab (JKI-I)|mazhab]] ([[právní věda (JKI-I)|právní věda]]) jej uvádí jako šestý pilíř víry, umírněnější výklady poukazují, že d. je všechno, co posiluje individuální i kolektivní zbožnost. To může být i obranná válka proti [[jinověrci (JKI-I)|jinověrcům]] či [[nevěřící (JKI-I)|nevěřícím]], kteří napadli [[dár al-islám (JKI-I)|dár al-islám]], příp. odhalování [[odpadlictví (JKI-I)|odpadlictví]] v řadách ummy. Liberální či modernističtí učenci vyzdvihují prorocké [[tradice prorocká (JKI-I)|tradice]], které pojmem d. míní především plnění náb. a etických povinností. Proměnlivost obsahu a interpretace d. podléhá aktuálním hist. podmínkám.

Rozvolněnost termínu d. tkví už v počátcích islámu, kdy se dynamika vývoje první [[obec věřících (JKI-I)|obce věřících]] v průběhu 22 let (610-632) odrazila v koránském textu nejednoznačnými soudy. V prvním mekkánském období se zmínky o d. soustředily výhradně na otázku individuální zbožnosti a d. ve smyslu násilného šíření zjevení se tehdy dokonce odmítal (korán 15: 94-95). Teprve po odchodu muslimů do [[Medína (JKI-I)|Medíny]] 622 ([[hidžra (JKI-I)|hidžra]]) se d. ve smyslu násilného šíření víry stal jednou z klíčových povinností. Různost výkladů se projevila ve sbírkách [[tradice prorocká (JKI-I)|tradic o Prorokově životě]] jako součásti šarí‘y. [[hadís (JKI-I)|Hadísy]] odrážely složitou společ. situaci ve střední Arábii, ale navíc dávaly příležitost k vytváření falzifikátů tak, aby určitá cíleně vykonstruovaná tradice vyhovovala polit. záměrům říše nebo některé opoziční skupiny ([[cháridža (JKI-I)|cháridža]], [[ší‘a (JKI-I)|ší‘a]]).

Pojetí d. se už ve 2. stol. hidžry stalo tak závažným práv. a ideologickým problémem, že klasická islám. exegetika i [[právní věda (JKI-I)|právní věda]] musely zaujmout zásadnější stanovisko: sjednotit výklady o d. a vymezit mu místo v systému islámu. Šarí‘a formulovala čtyři zákl. typy d.: 1. D. srdce (al-džihád bi‘l-kalb) – soustavná náb. sebekultivace, konání dobra a přemáhání [[ďábel (JKI-I)|ďábla]] v sobě samém; tento typ se zároveň nazývá al-džihád al-akbar – velký d.; 2. D. rukou (al-džihád bi‘l-jad) – charitativní a sociální činnost v nejširším smyslu; 3. D. jazyka (al-džihád bi‘l-lisán) – šíření víry misií, [[výzva ke konverzi (JKI-I)|výzvou]], vlastním příkladem; 4. D. mečem (al-džihád bi‘s-sajf) – šíření víry zbraní, ale především obrana islámu před nástrahami [[nevěřící (JKI-I)|nevěřících]]. Zbylé tři typy se označují jako al-džihád al-asghar – menší d.

Potřeba d. jako konceptu pro ospravedlnění šíření víry mečem se po období rozsáhlé arabské expanze koncem 8. stol. vyčerpala. [[chalífát (JKI-I)|Chalífát]] neměl v této době konkurenta, okolní svět byl vojensky i kulturně slabší. Od 9. stol. se d. stal okrajovým tématem teolog. rozprav a jeho pojetí bylo pozměněno ve prospěch dobročinnosti, misie a individuální sebekultivace. Teprve během [[křížové výpravy (JKI-I)|křížových výprav]] (byť je tato kapitola evrop. dějin pro dějiny islámu okrajovou epizodou) získal termín d. novou hodnotu jako obranná válka. Znovu se d. dostal do ideových koncepcí muslimů až v 18.-19. století v souvislosti s pokusy o reformu islámu ([[wahhábíja (JKI-I)|wahhábíja]], [[fulbské džihády (JKI-I)|fulbské džihády]]) a jako součást konceptu obrany islámu proti kolonialismu. Ve 20. stol. se d. chopili ideologové [[fundamentalismus islámský (JKI-I)|fundamentalismu]]. Propojovali z kontextu vytržené myšlenky islám. textů ([[korán (JKI-I)|korán]], tradice) s ambicemi na svržení sekulárních režimů obviňovaných z propagace novodobé [[džáhilíja (JKI-I)|džáhilíje]], případně obraceli hněv „pravých“ muslimů proti záp. ideologiím. D. se dnes mj. využívá při pokusech o mobilizaci veřejného mínění, ozbrojenou formu d. ale nemá právo vyhlašovat nebo doporučovat ani světský vladař (Saddám Husajn v roce 1990 a 2003), ani laický muslim. aktivista (Usáma Ibn Ládin). Tuto výsadu má jen nejvyšší náb. a zákonodárný orgán daného státu – rada ulamá, jejíž doporučení ([[fatwá, fetva (JKI-I)|fatwá]]) zplnomocní světskou moc, aby d. uskutečnila.

Viz též: [[křížové výpravy (JKI-K)|křížové výpravy (JKI-K)]], [[válka a mír (JKI-K)|válka a mír (JKI-K)]]

''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]'' 
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]]
[[Kategorie:JKI/Islám]]

@@ Řádek 9: / Řádek 9: @@
 ''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br />
-<span class="section_title">Viz též:</span> [[křížové výpravy (JKI-K)|křížové výpravy (JKI-K)]], [[válka a mír (JKI-K)|válka a mír (JKI-K)]]
+<span class="section_title">Viz též:</span> [[křížové výpravy (JKI-K)|křížové výpravy (JKI-K)]], [[válka a mír (JKI-K)|válka a mír (JKI-K)]], [[džihád (Islam)|džihád (Islam)]]
 [[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]]
 [[Kategorie:JKI/Islám]]

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:41
(Žádný rozdíl)