imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:41:36Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:08:07Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: import JKI a Hind

2021-12-11T10:44:23Z

import JKI a Hind

Nová stránka

<span id="entry">dogma</span> (z řec. dogma – rozhodnutí, ustanovení, pravidlo) Závazná věroučná výpověď, círk. stvrzující obsah kř. [[víra (JKI-K)|víry]]. Jednotlivé skutečnosti, které d. vyzvedává, se vyjadřují specifickým círk. stanoveným jazykem a jsou v souladu s [[kérygma (JKI-K)|kérygmatem]] (jako zvěstováním slova božího) ve vyznavačském konsensu círk. společenství. D. tak z círk. hlediska není apriorně přijatou premisou nebo relačně zdůvodněným výrokem, ale součástí dějin [[spása (JKI-K)|spásy]] a identifikací církve s kérygmatickou tradicí. To také zdůvodňuje vývoj a dějiny d. Pojem d. byl v [[římskokatolická církev (JKI-K)|římkat. církvi]] vymezován postupně; jedno z prvních určení podal Vincent z Lérinu (5. stol.) a císař Justinián (6. stol.), který uzákonil některé závěry prvních [[koncil (JKI-K)|koncilů]] jako „první d.“. Oproti tomu středověk mluvil více o „učení“ (doctrina, sacra pagina, institutiones) nebo „věroučných článcích“ (articulus fidei). Teprve v 19. stol. byl pojem d. přijat jako odborný teol. termín. Dogmata círk. starověku a středověku byla svým zaměřením především antiheretická. Smyslem prvních d. (d. trinitární, o dědičném [[hřích prvotní (JKI-K)|hříchu]], o [[Ježíš (JKI-K)|Ježíši Kristu]]) bylo formulovat [[vyznání víry (JKI-K)|vyznání víry]]. Proti [[hereze (JKI-K)|herezi]] ([[nestorianismus (JKI-K)|nestorianismus]]) bylo zaměřeno i první mariánské d. ([[Maria (JKI-K)|Maria]] je [[Bohorodice (JKI-K)|Bohorodice]] – Theotokos). Ve středověku vzniká systém d., která nemají jen věroučně obranný charakter, ale rozvíjejí kř. soustavu (d. o večeři Páně, o [[filioque (JKI-K)|filioque]]). Dotváření křesťanství o d., která nemají přímou oporu v bibl. textu, pokračuje v římkat. církvi 19. a 20. stol. (d. o neposkvrněném početí Panny Marie, 1854; d. o [[papežská neomylnost (JKI-K)|papežské neomylnosti]], 1870; d. o nanebevzetí Panny Marie, 1950). Otázkou, jak je možný vývoj a změny d., se zabývá zvláštní teol. disciplína (dějiny dogmatu), založená kat. [[tübingenská škola (JKI-K)|tübingenskou školou]]; k jejímu rozvoji výrazně přispěli J. H. [[Newman, John Henry (JKI-K)|Newman]], M. [[Blondel, Maurice (JKI-K)|Blondel]], H. Urs von [[Balthasar, Hans Urs von (JKI-K)|Balthasar]]. V moderní teologii 20. stol. se vyhrotil spor o zákl. princip d., stejně jako o dogmatické uchopení nových myšlenkových forem, spojených s interkulturní komunikací (ekologie, soc.-polit. problémy třetího světa, feminismus, apod.), přesto obecně platná teorie d. dosud neexistuje.

''[[:Kategorie:Aut: Horyna Břetislav|Břetislav Horyna]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Horyna Břetislav]]
[[Kategorie:JKI/Křesťanství]]

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:41
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:08
(Žádný rozdíl)

dogma (JKI-K) - Historie editací

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: import JKI a Hind