imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:41:21Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:07:52Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: import JKI a Hind

2021-12-11T10:44:04Z

import JKI a Hind

Nová stránka

<span id="entry">filosofie židovská</span> Zárodky žid. fil. myšlení vznikaly již v bibl. době. Kniha [[Jób (JKI-J)|Jób]] řeší problém zdánlivě bezdůvodného utrpení spravedlivého člověka, [[Kohelet (JKI-J)|Kohelet]] uvažuje o smysluplnosti světa a člověka, [[žalmy (JKI-J)|Žalmy]] nastolují nejhlubší vztah mezi člověkem a [[Bůh (JKI-J)|Bohem]]. Nicméně f.ž. vznikla až na základě spojení žid. náboženství a kultury s řec.-helénistickým myšlením. Ze žid.-helénistické egypt. Alexandrie vyrostlo rozsáhlé dílo [[Filón Alexandrijský (JKI-J)|Filóna Alexandrijského]], psané řecky. Filón se zabýval především fil.-alegorickým výkladem bibl. knih, které interpretoval v duchu platonismu, stoicismu a pythagoreismu. Usiloval o spojení řec. myšlení, zejm. Platona, se židovstvím. Na další vývoj f.ž. však nepůsobil, poněvadž nebyl překládán do hebrejštiny a řečtinu Židé přestali v důsledku islamizace a arabizace Předního východu používat. Jeho vliv směřoval ke [[křesťanství (JKI-K)|křesťanství]], které ve Filónovi spatřovalo druhého Platona a oceňovalo řadu jeho myšlenek, např. jeho učení o [[logos (JKI-K)|logu]]. Vývoj f.ž. se v dalším odehrával na půdě [[islám (JKI-I)|islámu]], částečně pod vlivem [[mu‘tazila (JKI-I)|mu’tazily]], která byla náb.-racionalistickým směrem tehdejší islám. teologie, tzv. [[kalám (JKI-I)|kalámu]]. Filosofie [[Sa’adja ben Josef al-Fajúmí (JKI-J)|Sa’adji Ga’ona]] byla založena na přesvědčení, že mezi [[víra (JKI-J)|vírou]] a rozumem nemůže dojít k rozporu a náb. víra musí být podložena nejen [[tradice (JKI-J)|tradicí]], ale také rozumovým úsudkem a poznáním. V dalším vývoji se centrum f.ž. přesunulo do muslim. Španělska, [[Andalusie (JKI-I)|Andalusie]]. Řada filosofů spojovala žid. tradice zprvu s některými prvky novoplatonismu (Jicchak Izraeli ad.). Největší mezi nimi byl Šlomo ibn [[ibn Gabirol, Šlomo ben Jehuda (JKI-J)|Gabirol]], působící na kř. [[scholastika (JKI-K)|scholastiku]]. Originálním myslitelem byl Jehuda [[Halevi, Jehuda ben Šmu’el (JKI-J)|Halevi]], základy [[judaismus (JKI-J)|judaismu]] a jeho etiky shrnul Bachja [[ibn Pakuda, Bachja ben Josef (JKI-J)|ibn Pakuda]]. Vliv novoplatonismu postupně ustoupil vlivu aristotelismu. Aristotela znali žid. filosofové prostřednictvím arabsky píšících islám. filosofů, kteří za aristotelské pokládali i některé novoplatonské texty. Největším žid. aristotelikem byl [[Maimonides, Moše ben Maimon (JKI-J)|Maimonides]]. V 16.-17. stol. začala Maimonidův vliv zatlačovat [[kabala (JKI-J)|kabala]], která měla také vliv na žid. filosofy období renesance, např. [[Abravanel, Jicchak ben Jehuda (JKI-J)|Jicchaka Abravanela]] a jeho syna [[Abravanel, Jehuda ben Jicchak (JKI-J)|Judu Abravanela]] (Leone Ebreo). V čes. zemích působil v závěru svého života žid. filosof, astronom, matematik a lékař Josef Šlomo [[Delmedigo, Josef Šlomo (JKI-J)|Delmedigo]]. Dílo B. [[Spinoza, Baruch de (JKI-J)|Spinozy]] spadá již více do evrop. filosofie, i když jistě obsahuje také některé specifické žid. prvky. Nové podněty přineslo období žid. osvícenství ([[haskala (JKI-J)|haskala]]), spojené s procesem žid. emancipace. Hl. filosofem tohoto období byl Moses [[Mendelssohn, Moses (JKI-J)|Mendelssohn]]. Centrem žid. filosofie novověku se stalo Německo, kde vzniklo také největší centrum [[židovská věda (JKI-J)|židovské vědy]] (''Wissenschaft des Judentums''). Silný byl vliv Kanta a dalších něm. myslitelů. Působili zde např. myslitelé Salomon Maimon (1754-1800), Salomon Forstecher (1808-1889), Samuel Hirsch (1815-1889) a především H. [[Cohen, Hermann (JKI-J)|Cohen]], autor díla ''Die Religion der Vernunft aus den Quellen des Judentums'' (Náboženství rozumu z žid. pramenů, 1919) a F. [[Rosenzweig, Franz (JKI-J)|Rosenzweig]]. Nejznámějším žid. filosofem, působícím zprvu v Německu, pak v Izraeli, je však M. [[Buber, Martin (JKI-J)|Buber]]. Z franc. žid. filosofů vynikal André Neher (1914-1988), autor monografie o [[Jehuda Liva ben Becalel (JKI-J)|Jehudovi ben Becalelovi]], a Emmanuel [[Lévinas, Emmanuel (JKI-J)|Lévinas]]. Mezi izr. filosofy vynikl pražský rodák S. H. [[Bergmann, Samuel Hugo (JKI-J)|Bergmann]] (1883-1975).

''[[:Kategorie:Aut: Sadek Vladimír|Vladimír Sadek]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Sadek Vladimír]]
[[Kategorie:JKI/Judaismus]]

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:41
(Žádný rozdíl)

filosofie židovská (JKI-J) - Historie editací

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: import JKI a Hind