halacha (JKI-J) - Historie editací

imported>ZRN: odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla

2024-11-14T20:37:38Z

odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:41:22Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:07:53Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: import JKI a Hind

2021-12-11T10:44:05Z

import JKI a Hind

Nová stránka

halacha (hebr. chození, kráčení) Pojem zahrnující celý náb.-práv. systém [[judaismus (JKI-J)|judaismu]], v němž jsou obsaženy příkazy a zákazy (ase, al ta’ase), písemné a ústní tradice [[Tóra (JKI-J)|tóry]] (tora še-bi-chtav, tora še-be’al pe). H. se v průběhu doby vyvíjela podle měnících se soc. a ekon. podmínek žid. pospolitosti. Systém h. zahrnuje jak náb. (isura), tak světské právo (mamona). Ta část halachického systému, která byla podle rabínské tradice předána [[Mojžíš (JKI-J)|Mojžíši]] na [[Sínaj (JKI-J)|Sinaji]], se označuje aram. termínem mi-de-orajta (ze zákona), a má proto sinajský práv. status a autoritu. Zahrnuje psaný zákon a část [[ústní tóra (JKI-J)|ústní tóry]] vyvozenou z psaného zákona systémem pravidel předaným též na Sinaji. Část h. mi-de-orajta je doplněna ustanoveními halachických učenců nazývanými takanot (ustanovení) a gezerot (zákazy). Tato část h. je označována mi-de-rabanan (od učitelů). Rozeznává se celkem šest práv. pramenů h.: (1) tradice ([[kabala (JKI-J)|kabala]]), (2) exegeze ([[midraš (JKI-J)|midraš]]), (3) rabín. doplnění (takanot, gezerot), (4) zvyk ([[minhag (JKI-J)|minhag]]), (5) precedens (ma’ase) a (6) logická dedukce (sevara). H. se uchovala v [[Mišna (JKI-J)|Mišně]], [[Tosefta (JKI-J)|Toseftě]], halachických midraších, obou [[Talmud (JKI-J)|Talmudech]] a v potalmudické literatuře rabín. učenců. Nejvýzn. halachickými sborníky z potalmudického období jsou [[Maimonides, Moše ben Maimon (JKI-J)|Maimonidova]] ''Mišne'' ''tora'' a ''[[Šulchan aruch (JKI-J)|Šulchan aruch]]'' od Josefa ben Efrajima [[Kara, Avigdor ben Jicchak (JKI-J)|Kara]]. H. se stále řídí tradiční a [[neoortodoxie (JKI-J)|neoortodoxní]] judaismus a do jisté míry i [[konzervativní judaismus (JKI-J)|konzervativní judaismus]]. Naproti tomu [[reformní judaismus (JKI-J)|reformní judaismus]] platnost h. neuznává.

Viz též: [[právo církevní, právo kanonické (JKI-K)|právo církevní, právo kanonické (JKI-K)]], [[zákon (JKI-K)|zákon (JKI-K)]], [[právní věda (JKI-I)|právní věda (JKI-I)]], [[zákazy (JKI-I)|zákazy (JKI-I)]]

''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]'' 
[[Kategorie:Aut: Nosek Bedřich]]
[[Kategorie:JKI/Judaismus]]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 <span id="entry">halacha</span> (hebr. chození, kráčení) Pojem zahrnující celý náb.-práv. systém [[judaismus (JKI-J)|judaismu]], v němž jsou obsaženy příkazy a zákazy (ase, al ta’ase), písemné a ústní tradice [[Tóra (JKI-J)|tóry]] (tora še-bi-chtav, tora še-be’al pe). H. se v průběhu doby vyvíjela podle měnících se soc. a ekon. podmínek žid. pospolitosti. Systém h. zahrnuje jak náb. (isura), tak světské právo (mamona). Ta část halachického systému, která byla podle rabínské tradice předána [[Mojžíš (JKI-J)|Mojžíši]] na [[Sínaj (JKI-J)|Sinaji]], se označuje aram. termínem mi-de-orajta (ze zákona), a má proto sinajský práv. status a autoritu. Zahrnuje psaný zákon a část [[ústní tóra (JKI-J)|ústní tóry]] vyvozenou z psaného zákona systémem pravidel předaným též na Sinaji. Část h. mi-de-orajta je doplněna ustanoveními halachických učenců nazývanými takanot (ustanovení) a gezerot (zákazy). Tato část h. je označována mi-de-rabanan (od učitelů). Rozeznává se celkem šest práv. pramenů h.: (1) tradice ([[kabala (JKI-J)|kabala]]), (2) exegeze ([[midraš (JKI-J)|midraš]]), (3) rabín. doplnění (takanot, gezerot), (4) zvyk ([[minhag (JKI-J)|minhag]]), (5) precedens (ma’ase) a (6) logická dedukce (sevara). H. se uchovala v [[Mišna (JKI-J)|Mišně]], [[Tosefta (JKI-J)|Toseftě]], halachických midraších, obou [[Talmud (JKI-J)|Talmudech]] a v potalmudické literatuře rabín. učenců. Nejvýzn. halachickými sborníky z potalmudického období jsou [[Maimonides, Moše ben Maimon (JKI-J)|Maimonidova]] ''Mišne'' ''tora'' a ''[[Šulchan aruch (JKI-J)|Šulchan aruch]]'' od Josefa ben Efrajima [[Kara, Avigdor ben Jicchak (JKI-J)|Kara]]. H. se stále řídí tradiční a [[neoortodoxie (JKI-J)|neoortodoxní]] judaismus a do jisté míry i [[konzervativní judaismus (JKI-J)|konzervativní judaismus]]. Naproti tomu [[reformní judaismus (JKI-J)|reformní judaismus]] platnost h. neuznává.
 ''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Nosek Bedřich]]
 [[Kategorie:JKI/Judaismus]]

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:07
(Žádný rozdíl)